Středa 24. září 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
120.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 252/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Rais. Obdrželi jste sněmovní tisk 252/2, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy.
Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Tomio Okamura s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: ("Au."Pan poslanec se zraněnou rukou v závěsu bolestivě dotkl řečnického pultu a chvíli vyčkával.) Tak já poprosím pana předsedu, jestli byste trošku zjednal tady klid.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já si dovoluji požádat Sněmovnu o klid, věnujme jsme se zákonu o dani z příjmů, abychom se pak nedivili, jaké daně z příjmů budeme všichni platit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi jen ve stručnosti okomentovat předložený návrh. Za pozitivní bezesporu v hnutí Úsvit považujeme slevy na daních pro rodiče dětí a také pro pracující důchodce. Vzhledem k nedůstojně nízkým důchodům tak alespoň dáváme větší možnosti, jak si mohou sami senioři přilepšit.
Co se týče slevy na daních pro děti, tak zvýšení porodnosti je a musí být jedním z klíčových... Tak... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moc se omlouvám. Ctěné kolegy, zvláště předsedy poslaneckých klubů, poprosím o klid a prosím pana poslance, aby pokračoval.
Poslanec Tomio Okamura: No ne. Jen když toto zaglosuji - včera jsme tady měli žádosti ze strany vládní koalice, řekl bych, o průhledné korektní projednávání v Poslanecké sněmovně, ale tady se projednávat nedá, protože naopak poslanci vládní koalice se chovají nekorektně. Buď běžte ven, anebo jsme tady od toho, abychom zákony projednávali. Opět tady narážíme na to, že nejdřív je potřeba si zamést před vlastním prahem, a pak tady můžeme navrhovat zlepšení. A my pro ta zlepšení jsme.
Vrátím se opět k zákonu. Za pozitivní bezesporu považujeme slevy na daních pro rodiče dětí a také pro pracující důchodce. Vzhledem k nedůstojně nízkým důchodům tak alespoň dáváme větší možnosti, jak si mohou sami senioři přilepšit.
Co se týče slevy na daních pro děti, tak zvýšení porodnosti je a musí být jedním z klíčových cílů státu. Samozřejmě zcela zásadní musí být podpora rodin, které pracují. V tomto ohledu je porodné, které ještě budeme projednávat, pouze symbolickým bonusem těm, kde se rozhodli mít dítě, a jak víme, porodem problémy a výdaje pro rodinu teprve začínají. A je samozřejmé, že je daleko lepší zvýšit rodičům výplaty než jim vyplácet plošné příspěvky. V principu by samozřejmě bylo správné, aby slevy byly na každé dítě z řádných pracujících rodin, aby byly v takovém případě na každé dítě stejné, ale i daleko vyšší. Přičemž připomínám studii Sociologického ústavu Akademie věd, z které vyplývá, že pakliže se matkám nebude rodit v ČR minimálně v průměru 2,14 dítěte, náš národ bude dále vymírat.
Je třeba říci, že ani slevami na daních podpora porodnosti nemůže končit. Dostupné studie ukazují, že největší vliv na porodnost slušných a řádných rodin má celkové zázemí, které rodiny mají. Tedy zda mají kde bydlet, zda jsou místa v jeslích a školkách a zda se matka může bez problémů vrátit co nejdříve do práce. Tady všude máme stále co dohánět.
V uplynulých 20 letech nám tu pravicoví, ale leckdy i levicoví politici na komunální i celostátní úrovni - tak je asi potřeba počkat, než se ČSSD uklidní. ČSSD a poslanci ČSSD tady opakovaně ruší. Opakovaně mě nenechají domluvit.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nechci lichotit poslancům ČSSD, ale ruší tady takřka všechny poslanecké kluby, pane poslanče.
Poslanec Tomio Okamura: Možná mám zalehlé pravé ucho.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím ctěné poslance o klid. Pak začnu jmenovat jednotlivé poslance a zahájíme tady tabuli hanby.
Poslanec Tomio Okamura: Dostupné studie ukazují, že největší vliv na porodnost slušných a řádných rodin má celkové zázemí, které rodiny mají. Tedy zda mají kde bydlet, zda jsou místa v jeslích a školkách a zda se matka může bez problémů vrátit co nejdříve do práce. Tady všude máme stále co dohánět. V uplynulých 20 letech nám tu pravicoví, ale leckdy i levicoví politici na komunální i celostátní úrovni prakticky zlikvidovali stoprocentně funkční systém předškolních zařízení s tvrzením, že trh nedostatek jeslí a školek vyřeší.
Trh nic nevyřešil a je načase, abychom se toho chopili my. Je třeba masivně motivovat slušné a pracující rodiče, aby měli děti. Proto pod jiným tiskem, který budeme dneska projednávat, předkládáme návrh, aby dával porodné stát bezúhonným matkám s pracovní minulostí na každé dítě. Je třeba dále poskytnout daňovou slevu na každé dítě. V rámci EU je výše našich slev zhruba v polovině průměru. To znamená, navrhovaný vládní návrh je samozřejmě z toho pohledu, že vymíráme, nedostatečný.
Jak ale víme, nelze mechanicky přepočítávat. Životní úroveň našich rodin je daleko nižší než ve vyspělých zemích na západ od nás. Stávající slevy na děti, které navrhuje vláda, proto jsou spíše symbolické a samozřejmě nejsou vůbec dostačující. Kdo z nás vypravuje děti do školy, ví, že jen nástup do školy stojí řádově tisíce a každý měsíc jsou jen náklady na běžnou režii, tzn. obědy, kroužky, družina a další věci, obvykle přes tisícovku měsíčně, a to minimálně. Pochopitelně je třeba diskutovat, proč je stávající škola tak drahá. Proč nemáme v rámci povinné školní docházky učebnice zdarma. Proč kroužky nezajišťují školy, ale stává se to výdělečným byznysem pro soukromé firmy.
V kostce řečeno, ano, jsme vděčni za to, že vláda se odhodlala alespoň trochu slevy na dani pro pracující rodiče zvýšit, ale bereme to jako symbolický krok, který v praxi mnoho neřeší. V této souvislosti znovu a opakovaně žádám vládu, aby předložila ucelenou dlouhodobou koncepci podpory rodin s dětmi a zvýšení porodnosti tak, aby český národ přestal vymírat. Tady to zřejmě nikoho nijak nefrustruje, ale mně to vadí. Já bych rád zachoval i na desítky let dopředu český, moravský a slezský charakter České republiky. K tomu potřebuje mít jasnou podporu a koncepci na podporu slušných a pracujících. Doufám, že se takové koncepce ještě během tohoto volebního období dočkáme. A my na ní rádi budeme pracovat.
Jako jiný symbolický krok bereme zrušení paušálu pro živnostníky s obratem nad dva miliony. V prvé řadě je třeba říct, že toto zrušení je zdánlivě opodstatněné. Ano. Proč by měl mít paušál poradce, který nemá žádné náklady, stejně jako zemědělec nebo instalatér, kteří musí do své práce skutečně investovat. Těch, co pracují bez nákladů, tj. např. vybrané poradenské obory, není ovšem zas tolik a systémově lze toto řešit jejich specifikací a vynětím z působnosti zákona. Také samotná hranice dva miliony hrubého obratu ročně je v mnohých oborech nízká. Jsou obory, kde se pracuje se skutečně vysokými provozními náklady a velmi nízkou marží. Daňový paušál je velmi dobrý nástroj k tomu, aby ušetřil stát i živnostník. Záleží na tom, z jakého pohledu se na to díváme. Například v Praze, kde finanční úřady absolutně nestíhají a nezvládají množství daňových poplatníků kontrolovat, by bylo naopak nejlepším řešením, aby se okruh těch, co daní paušálem, rozšířil, otázkou je potom nastavení paušálu samozřejmě, a ne naopak.
V tomto ohledu jsme absolutně proti návrhu, který zvyšuje daně živnostníkům. Daně nebo daňové zatížení, můžeme si to pojmenovat jakkoli, já jsem ohledně této diskuse zaznamenal různá vyjádření, která jako by omlouvala zvýšení daní živnostníkům, nebo se ho snažila vysvětlit, ale je to tak. Zátěž živnostníků se tímto vládním návrhem zvyšuje. S tím rozhodně nemůžeme souhlasit. Ani se začátkem toho trendu, protože tady máme více než 600 tisíc nezaměstnaných, a ono to začíná pomalu, tento trend, ale je potřeba si říci, že dokud tady nebude jasná vládní koncepce na vytváření pracovních míst, nemůžeme bránit lidem, aby se jakoukoli formou sebezaměstnávali, když jim stát nedokáže nabídnout prostor k tomu, aby vytvořil pracovní místa. Protože nezaměstnanost je skutečně rekordní. A samozřejmě v této souvislosti, přestože odmítáme tento návrh na zvyšování daňové zátěže živnostníků v době současné nezaměstnanosti přes 600 tisíc českých občanů, tak jsme samozřejmě ochotni diskutovat a budeme pracovat rádi společně na tom, aby byl daňový systém co nejprůhlednější a nejspravedlivější. To samozřejmě. Průhledný spravedlivý daňový systém, kde nejsou daňové úniky. To je jasně priorita Úsvitu.
Vzhledem k tomu, závěrem, že zákon na jedné straně podporuje děti a seniory, což velmi vítáme a jsme všemi hlasy pro, ale na druhou stranu zvyšuje daně živnostníkům, což odmítáme, bohužel nezbývá, než aby se hnutí Úsvit při hlasování ve třetím čtení zdrželo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si ještě teď ve třetím čtení osvětlit a zdůraznit důvody, které mě vedly k podání pozměňovacích návrhů k části čtvrté návrhu tohoto zákona, a to k daňovému řádu. Těch návrhů pod písmenem E, které máte v tisku, je celkem šest. Byly podány především z těchto důvodů.
V případě návrhů evidovaných pod body E1 a E3 je snahou o jednoznačnější a jsem přesvědčen i preciznější formulaci navrhovaných ustanovení o zastupování právnických osob před správcem daně a logičtější ustanovení v otázce přechodu daňové povinnosti na dědice, pokud jich je více. Navrhovaná formulace v bodě E1 by měla vést ke zjednodušení pravidel pro zastupování právnických osob a také k cíli deklarovanému v důvodové zprávě, že by kterýkoli člen kolektivního statutárního orgánu mohl jednat samostatně v rámci správy daní. V bodě E3 se navrhuje úprava vládního návrhu ohledně solidární povinnosti dědiců platit daňovou povinnost zůstavitele.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Pane kolego, poprosím, abyste pokračoval, až se Sněmovna úplně ztiší. (Hluk v sále se nezmenšuje.)
Poslanec Vladislav Vilímec: Já vám děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: No, já bych ještě chvilku počkal, protože sněmovna se evidentně neztišila. Děkuji vám, kolegové. Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. V bodě E3 se navrhuje úprava vládního návrhu ohledně solidární povinnosti dědiců platit daňovou povinnost zůstavitele. To je nejen povinnost vzniklou za zůstavitelova života, ale i povinnost přičítanou zůstaviteli toliko fikcí daňového řádu. Co konkrétně v této věci vládní návrh způsobuje? Vezměme si příklad, že součástí pozůstalosti je nemovitost, kterou zdědí pouze jeden z dědiců. Ostatní dědici zdědí jiné, dani nepodrobené složky majetku zůstavitele. I přesto na ostatní dědice přejdou povinnosti poplatníka daně z této nemovitosti i za dobu trvání řízení o pozůstalosti. Zde se tedy předepisují daně osobě, jež se na skutečnostech, které jsou předmětem daně, nijak nepodílí. Mnou podaný návrh pod bodem E3 stanoví, že v případě více dědiců, aniž by bylo dostatečně zřejmé, v jakém rozsahu přechází daňová povinnost zůstavitele na jednotlivé dědice, určí právní nástupnictví ohledně daňových povinností správce daně.
Chci pouze zdůraznit, že oba dva návrhy, jak E1, tak návrh E3, byly prosazovány, bohužel neúspěšně, v rámci projednávání návrhu zákona ve vnějším připomínkovém řízení komorou daňových poradců.
Naproti tomu pozměňovací návrhy pod body E2 a E6 se týkají zmírnění tvrdosti v případě uplatňování úroků z posečkané částky i úroků z prodlení nejdéle za pět let doby posečkání. Stávající ještě platná úprava v případě úroků z prodlení tuto lhůtu obsahuje. Identicky by taková lhůta měla být i v případě úroků z posečkané částky. Pouze dodávám pro poslance, kteří jsou zároveň starosty anebo hejtmany - uvědomme si, že podle těchto ustanovení se postupuje i v případě nařízených odvodů dotací od obcí nebo krajů a po dobu využití opravných prostředků ta částka může výrazně narůstat. Je to velkým a častým předmětem právě kritiky ze strany starostů obcí i hejtmanů krajů.
V posledních dvou pozměňovacích návrzích, evidovaných pod body E4 a E 5, týkajících se pokut, resp. výše pořádkových pokut, jsou navrženy vždy dvě alternativy. První variantou, kterou nejvíce podporuji, je nezvyšování maximální výše takzvaných pořádkových pokut, resp. nezavedení nových pokut za neplnění povinností nepeněžité povahy. Proti zvyšování pokut a zavádění nových pokut např. za nepodání daňového přiznání elektronicky se jednoznačně staví Hospodářská komora. Ve svém tiskovém prohlášení vydaném ke konci srpna uvádí, že zvyšováním pokut a zaváděním dalších takzvaných pořádkových pokut se zvyšuje i možnost libovůle správců daně na straně správců daně a obecně tento princip zvyšuje riziko korupčního jednání.
Vládní návrh přímo do zákona - jenom pro vaši úplnou orientaci - ukládá povinnost daňovému subjektu hradit v případě, že nepodá daňové přiznání elektronicky, pokutu ve výši 2 tis. korun a možnost správci daně v této souvislosti uložit ještě další pokutu až do výše 50 tis. korun, pokud správce daně dospěje k názoru, že neplněním povinnosti učinit podání elektronicky daňový subjekt závažně ztěžuje správu daně.
Dámy a pánové, v případě, že neprojde hlasování o první variantě, poté ve druhé variantě se alespoň zmírňuje nárůst maximální výše těchto pokut, protože vládní návrh zvyšuje maximální výši pokut na desetinásobek, z 50 tisíc na půl milionu korun. A u nových pokut v té další alternativě za nesplnění registrační ohlašovací či oznamovací povinnosti navrhuji maximální výši té pokuty do 100 tisíc korun.
Vážené kolegyně a kolegové, zvyšování pokut je navrhovateli obhajováno snahou o boj s daňovými úniky. Jsem přesvědčen, že je třeba zvláště v době mnoha zákonných změn, v době, kdy máme v daňových zákonech mnohá ustanovení, která jsou sice platná, ale neúčinná, která naopak ani účinnosti nenabudou, postupovat velmi citlivě a velmi vážit zavádění nových výrazných sankcí a výrazné zvyšování, víceméně drakonické zvyšování limitu pokut, protože v praxi pak s největší pravděpodobností nedolehne na daňové podvodníky, ale dolehne spíše na ty, kteří komunikují s finančními úřady, snaží se plnit své daňové povinnosti a dopouštějí se někdy z neznalosti, někdy ze složitosti daňových úprav spíše bagatelních porušení zákona. Na daňové podvodníky výše pořádkových pokut žádný velký vliv mít stejně nebude, protože ti, jak je známo, s finančními úřady vůbec nekomunikují.
Z mého pohledu jsou právě ony dva poslední návrhy týkající se oněch navrhovaných pokut, návrhy podané pod body E4 a E5, stěžejní, a prosím proto o jejich podporu, nejlépe v první navržené variantě.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Vilímcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Prosím, pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych navázal na debatu ve druhém čtení, kdy jsem poprosil jak pana ministra, tak pana zpravodaje, jestli by nám mohli vysvětlit ty důvody pět a 19 % investičních fondů, když se liší portfolio těch investorů, když se neliší ten způsob investování a kam investují. Já jsem uváděl ten příklad, že když bude 50 investorů a každý vloží milion a zvolí nějakou investiční strategii, že daň bude 5 %, a když bude 10 investorů, kteří vloží po pěti milionech a budou mít tu samou investiční strategii, budou investovat do těch samých produktů, tak budou mít daň 19 %. Tak jestli se podařilo zjistit odpověď na tuto otázku.
Samozřejmě v případě, že byste podpořili pozměňující návrh pod písmenem G, který zachovává jednu procentní sazbu, a to tu sníženou, tak ta debata je potom zbytečná, protože jak 50x1, 50 milionů, tak 10x5, 50 milionů, by mělo stejnou míru zdanění, což já považuji za spravedlivé, protože pokud je stejná investiční strategie, nevím, proč by měly být různé body. A obávám se toho, že by stejně pak docházelo k účelovému rozdrobení investorů buď na příbuzné, nebo známé, nějaké smlouvy, tak aby se ti, kteří tam chtějí například investovat 5 milionů, vyhnuli té 19% dani a měli pětiprocentní.
Myslím, že možná pro nás mnohé je problematika investičních fondů poměrně vzdálená, tak jako jednoduchý příklad, kdy to takhle funguje, kdy lidé se rozhodují ekonomicky, je to, co známe určitě všichni - to jsou poplatky za psy. V okamžiku, kdy máte různé sazby pro různé občany, kteří případně žijí i v jiných typech ubytování nebo domů, tak najednou zjistíte, že všechny psy de facto přihlašují důchodci, protože mají nižší sazbu. V okamžiku, kdy tu sazbu sjednotíte, tak zase zjistíte, že se to rozprostře tak, jak je to ve skutečnosti, že každý, kdo má psa, ho přihlásí a nehledá příbuzného v rodině, který by měl nižší sazbu.
Tady je to něco podobného. Myslím, že by se to dalo poměrně jednoduše obejít přes příbuzné nebo spřízněné osoby, nějaké smlouvy, které by stát neviděl, a stejně by ten efekt 19procentní daně nebyl. Jenom by to bylo složité i z hlediska kontrolního systému a dokazování, jestli pět, nebo devatenáct.
Ten můj návrh, musím říct, kromě tohohle řeší i podle mě i chybný návrh Ministerstva financí, ale byl zdůvodněn proč. To znamená, kdy v tom návrhu zákona jsou rozlišeny tzv. lepší či bezpečnější investice a horší či méně nebezpečné, abych nepoužíval takové pejorativní označení jako horší nebo špatné, kdy říkám, pro mě překvapivě investice do finančních produktů jsou ty, které jsou státem podporovány ve smyslu pětiprocentní daně, a například investice do nemovitostí jsou nepodporovány a je navržena 19procentní daň. Slyšeli jsme vyjádření, které určitě vychází z nějakých zkušeností, že je to namířeno zejména proti developerům, kteří tohle využívají. Nicméně zase se může stát, že ta výstavba jako taková bude nižší. A pokud pořád říkáme o tom, že chceme investice a chceme oživit ekonomiku, tak myslím, že mnohem zdravější jsou privátní investice než státní investice. V případě, že zhoršíme daňové podmínky, což se tímto návrhem zhoršuje, tak neříkám, že hrozí nějaké zastavení či nějaké masivní zmenšení těchto investic, ale může se stát, že neporostou investice privátní do bytového fondu, bydlení, tak, jak by mohly růst v okamžiku, kdy je nižší sazba.
Takže prosím o zvážení podpory pozměňovacích návrhů, které máte pod písmenem I, a dopředu říkám panu zpravodaji, že ony spolu souvisí, takže tam se dá hlasovat najednou o všech třech podbodech toho usnesení. Nemá cenu hlasovat o každém zvlášť, respektive bylo by velmi problematické, kdyby některý bod prošel a některý neprošel. Takže má smysl buďto přijmout jako celek a zachovat pětiprocentní zdanění investičních fondů, anebo to odmítnout a ponechat vládní návrh, kdy těch pět a devatenáct se liší podle dvou kritérií - za prvé podle množiny investorů a za druhé podle typu investice. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem se tady ve druhém čtení docela významně zastával živnostníků a nabádal jsem vás k tomu, abyste nepřikračovali k omezení výdajových paušálů. Zdůvodňoval jsem to postavením živnostníků a drobných podnikatelů vůči zaměstnancům. Já bych vás rád na toto své minulé vystoupení odkázal. Ještě bych k tomu chtěl něco přidat.
My teď od vlády slyšíme v souvislosti s přípravou nového rozpočtu, jak bude nejrůznějším skupinám zaměstnancům přidávat, co všechno rozdá, komu všemu se navýší mzdy, kdo všechno bude zvýhodněn. A ta skupina, která je pro naši prosperitu, pro život v našich obcích mimořádně důležitá, to jsou živnostníci a drobní podnikatelé, tak právě v souvislosti s tímto navyšováním a zlepšováním podmínek pro zaměstnance, proti kterým nic nemám, tak bude dál a dál znevýhodňována. A my se tady ještě chystáme přijmout opatření, které i tu malinkou výhodu, kterou riskující živnostníci mají, a to jsou výdajové paušály, tak je ještě chce omezit a zrušit. To mi připadá jako naprosto nespravedlivé a opravdu cítím povinnost se těchto aktivních lidí, živnostníků, zastat a znovu vás vyzvat, abyste si takový krok dobře rozmysleli.
Máte k tomu úplně jednoduchou možnost, když podpoříte můj pozměňovací návrh pod písmenem G. Týká se strašně jednoduché věci, že se vypustí bod 41, který se právě vztahuje na omezení výdajových paušálů živnostníků.
Dámy a pánové, ta nerovnost mezi těmi, kteří jsou zaměstnáni, a těmi, kteří podnikají, se tím, co dnes se tady chystáte schválit, bude jenom zvyšovat. Rozmyslete si to. Netrestejte ty, kteří jsou aktivní a na kterých závisí naše prosperita. (Potlesk z lavic napravo.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Ptám se, jestli někdo další se hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak rozpravu končím. Protože během druhého čtení padl návrh na zamítnutí, tak nejprve budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Přivolám naše kolegy z předsálí.
Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Kdo je pro zamítnutí, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 122. Přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro 27, proti 111. Návrh na zamítnutí nebyl přijat.
Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím ještě pana zpravodaje, jestli má kartu, aby se přihlásil.
Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, navrhuji následující postup hlasování.
Jako první bych doporučoval hlasovat návrh poslance Volného uvedený pod písmenem H I-1. Potom bych doporučil hlasovat usnesení rozpočtového výboru, a to A1 až A15, protože A16 podle toho, jak dopadne hlasování poslance Volného, bude zbytečné. Dál bych pokračoval A17 až A26. A pak v podstatě tak, jak je to uvedené, tzn. B - to je pan poslanec Fiala Radim, pak C. G je vlastně identické, to je zase od Petra Fialy, čili podle toho, jak dopadne B, tak tím vlastně hlasujeme i o G. Dále pak C, které bych doporučoval hlasovat jako celek, čili C1 až C4. Obdobně pana poslance Dolejše D1 až D3, pana poslance Vilímce E1 až E3 bych doporučoval jako celek. E4 dál předložil pan poslanec Vilímec ve variantách, tak je potřeba hlasovat o variantách E4 varianta 1, varianta 2. To stejné E5 - varianta 1, varianta 2. Pak E6. Potom pan poslanec Uhlík - jeho návrhy jsou uvedeny pod F, čili F1 a F2 také doporučuji jako celek. Potom bych doporučil hlasovat H II body 1, 2 a 3 pana poslance Volného. A poslední pan poslanec Stanjura, tak jak navrhoval jako celek I1 až I3. A potom tedy bychom měli odhlasovat zákon jako celek.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za návrh procedury. Ptám se, kdo z poslanců se hlásí k proceduře. Hlásí se pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, nemám návrh na změnu procedury, ale přání, požadavek, prosbu, aby před hlasováním o každém pozměňovacím návrhu pan zpravodaj řekl velmi stručně charakteristiku pozměňovacího návrhu, aby bylo zřejmé, o čem se bude hlasovat. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Předpokládám, že vám pan zpravodaj rád vyhoví. Pokud nemáme jiný návrh k proceduře - pan poslanec Stanjura má návrh k proceduře. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych jenom požádal u návrhu pana kolegy Vilímce, aby se o bodech E1, E2, E3 hlasovalo zvlášť, protože neřeší a netvoří logický celek a řeší něco jiného. Takže E1 zvlášť, E2, E3 i E4. Myslím, že tomu nic nebrání.
Připojuji se k tomu, co říkal pan poslanec Urban. Docela bych požádal, jestli by pan zpravodaj mohl poměrně podrobně říct ten návrh, o kterém hlasujeme jako první. Tady je poměrně složitá problematika, to je H1 pana kolegy Volného. Týká se to výplat z našetřených částek u životního pojištění, kde podle našeho názoru dochází k novému zdanění.
To znamená, když vláda vždycky říká, že nezvyšuje daně, tak pravda - ta ji zavádí. Tak je toto zvýšení. Když nebyla žádná daň a daň se zavádí, tak je to zcela jednoznačně zvýšení daní, a že se to trošku liší od toho návrhu, který schválil rozpočtový výbor, tak bych poprosil zrovna u tohoto bodu možná o podrobnější informaci, co přesně H1 obsahuje. Jak proti rozpočtovému výboru, tak proti tomu stávajícímu stavu. Jenom podotýkám, že věci, které se danit do dneška nemusely, se, pokud to schválíte, danit musí. Takže dochází ke zvýšení daní a už je tedy čtvrté v tom zákoně kromě investičních fondů a živnostníků, a to že se ruší sleva 20 mld. nebo 15 mld., která měla být příští rok. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se pana zpravodaje, jestli souhlasí s návrhem, aby návrhy pana poslance Vilímce byly hlasovány jednotlivě - E1, E2, E3. Tím pádem nebudeme muset hlasovat o návrhu pana předsedy Stanjury. Ptám se, kdo další má něco k proceduře. Jestliže nemá, tak dám hlasovat o proceduře, tak jak ji navrhl pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro proceduru tak, jak ji navrhl pan zpravodaj, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 123, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 158, proti žádný.
Poprosím tedy pana zpravodaje, aby vždycky uvedl stručně, o čem budeme hlasovat, o kterých bodech, a stručně ty body představil, pak přednesl on i pan ministr své stanovisko a pak dám hlasovat o tom návrhu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Takže jsme se domluvili, že prvně budeme hlasovat o návrhu pana poslance Volného HI bod 1, který je v usnesení minulé schůze, a tak jak tady bylo řečeno, je to pozměňovací návrh, který se týká životního pojištění a v podstatě výplaty příjmů z pojistných smluv.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Týká se zavedení zdanění životního pojištění, jestli to dobře chápu. Návrh pana poslance Volného, o kterém teď budeme hlasovat. Prosím o stanovisko pana zpravodaje. (Souhlas.) Stanovisko pana ministra. Prosím, aby si pan ministr zapnul mikrofon. (Ministr Babiš: Souhlas.)
Zahajuji hlasování návrhu pana poslance Volného. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 124, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 124, proti 31. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Nyní bychom hlasovali o návrhu usnesení rozpočtového výboru pod body A1 až A15, protože A16 je teď už zbytečný. A v podstatě tady to není jedno téma, to je prostě téma, které řešil rozpočtový výbor a kde se rozpočtový výbor domluvil, že toto dá jako změnu návrhu zákona. Čili tady je od pojištění až -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Myslím, pane zpravodaji, že to takto stačí. Je to usnesení rozpočtového výboru A1 až A15. Vás poprosím, abyste si trochu snížil mikrofon, aby vám bylo lépe rozumět. Děkuji.
Pan poslanec Stanjura má nějakou nejasnost. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Požádal bych pana místopředsedu, aby nechal pana zpravodaje domluvit. Protože nás to zajímalo. Vám tedy stačilo, že obsahem pozměňovacího návrhu je to, že to projednal rozpočtový výbor. No mně to tedy nestačilo a pan zpravodaj to chtěl podle naší žádosti doplnit, tak prosím, kdyby to mohl doplnit. Myslím, že to je lepší pro orientaci před hlasováním. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Myslím, že usnesení rozpočtového výboru A1 až A15 je poměrně jasné, nicméně poprosím pana zpravodaje, jestli by to mohl na žádost pana poslance Stanjury doplnit.
Poslanec Karel Rais: Je tam celá řada návrhů. Jeden, A1, se týká v podstatě pojištění. A3 se týká, toto je formální záležitost, kde jde v podstatě odkup pro zjištění základu daně se snižuje o zaplacení pojistného, čili zase se to týká pojištění.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane zpravodaji, není vám rozumět, prosím trochu nahlas.
Poslanec Karel Rais: Opět se to týká pojištění. A4 je výměna slov. "Evropský hospodářský prostor" se nahrazuje slovy "státy tvořící Evropský hospodářský prostor", čili to jsou formální záležitosti. Co se týká účetnictví, tak pak za slovo "účetnictví" se vkládá slovo "daňová evidence" a tyto víceméně formální věci. Takže stačí, děkuji. Každý měl možnost si to přečíst, v podstatě.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přesně tak. Jestli každý ví, o čem budeme hlasovat - budeme hlasovat o bodech A1 až A15, o usnesení rozpočtového výboru. Zahajuji hlasování o bodech A1 až A15, usnesení rozpočtového výboru. (Zpravodaj: Souhlas z mé strany.) Pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné, nezeptal jsem se na stanoviska. Takže ptám se na stanovisko pana zpravodaje. (Souhlas, pochopitelně). Pan ministr? (Souhlas.)
Zahajuji hlasování o bodech A1 až A15. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 126, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 98, proti 30. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Nyní tak, jak jsme se domluvili, bychom hlasovali o bodech A17 až A26. Je tady úrok z daňového odpočtu a zase formální úpravy textu. Souhlas z mojí strany.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana zpravodaje je souhlas, stanovisko pana ministra souhlas.
Zahajuji hlasování o bodech A17 až A 26. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 127, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 154, proti žádný. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Tak jak jsme se domluvili, budeme hlasovat o bodu B, který podal poslanec Radim Fiala a týká se zrušení stropu výdajových paušálů. Slyšeli jsme k tomu velmi podrobnou diskusi. Souhlas z mojí strany. - Promiňte! Nesouhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Aha, takže stanovisko pana zpravodaje je nesouhlas. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Radima Fialy. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 128, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 44, proti 82. Tento návrh nebyl přijat. Prosím pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Další v pořadí je návrh uvedený pod písmenem C kolegy poslance Šincla, odstranění daňové nerovnosti. Taky jsme k tomu slyšeli. Navrhuji, aby tento bod byl hlasován jako celek, to znamená body C1 až C4.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Budeme tedy hlasovat o bodech C1 až C4. Návrh pana poslance Šincla. Prosím stanovisko pana zpravodaje. (Nesouhlas.) Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o bodech C1 až C4. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 129, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 63. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Další v pořadí je návrh pana poslance Dolejše vedený pod bodem D, D1 až D3. Opět navrhuji, aby bylo hlasováno jako celek. Moje stanovisko je nesouhlas. A týká se to v podstatě sazeb progresivního zdanění vyšších příjmů. Tabulka je detailně uvedená v usnesení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o návrzích pana poslance Dolejše pod písmenem D1 až D3. Stanovisko pana zpravodaje, jak řekl, je nesouhlas. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrzích pana poslance Dolejše pod písmeny D1 až D3. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 130, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 32, proti 114. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Nyní jsou tady návrhy pana poslance Vilímce, který nám sděloval detaily. Akceptuji tedy to, že hlasujeme návrhy po částech. Všechny tři, E1, E2, E3 se týkají změny daňového řádu tak, jak jsme to tady slyšeli v detailu před chvílí.
Takže E1 z mojí strany nesouhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr k E1? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Vilímce pod písmenem E1. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 131, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 32, proti 94. Návrh E1 nebyl přijat.
Dále budeme tedy hlasovat o návrhu E2 pana poslance Vilímce. Stanovisko pana zpravodaje? (E2 nesouhlas.) Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrhu E2. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 132, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 94. Ani návrh E2 nebyl přijat.
Budeme dále hlasovat o návrhu E3 pana poslance Vilímce. Stanovisko pana zpravodaje? (Nesouhlas.) Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrhu E3. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 133, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 95. Návrh nebyl přijat.
Tím jsme se vypořádali s návrhy E1, E2 a E3 pana poslance Vilímce. Poprosím pana zpravodaje.
Poslanec Karel Rais: A nyní zde zůstává od pana poslance Vilímce návrh E4 ve variantě 1 a variantě 2. Z mého pohledu obě varianty -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím o rozdíl v těch variantách.
Poslanec Karel Rais: Rozdíl ve variantách je ten, že ve variantě 2 dává pan kolega do § 247 odst. 2 v podstatě větší penalizaci, místo 50 tis. dává 250 tis.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak teď pan poslanec Stanjura nebo pan poslanec Vilímec chce upřesnit. Pan poslanec Vilímec chce upřesnit. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladislav Vilímec: Ta první varianta je nezvyšování současné výše pokut, ta druhá varianta znamená oproti vládnímu návrhu, který to zvyšuje na desetinásobek, zvýšení pouze na pětinásobek.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za jasné vysvětlení. A my nyní o tom budeme patrně hlasovat orientačně, pokud nemá proti tomuto postupu nikdo námitku. Nejprve budeme hlasovat o variantě E4, té nižší, pak pro tu další variantu a následně budeme hlasovat o té variantě, která bude mít větší podporu.
Zahajuji hlasování o E4, první variantě pana poslance Vilímce. Kdo je pro, ať zvedne ruku orientačně a zmáčkne tlačítko.
Poslanec Karel Rais: Jak orientačně? Stanovisko je nesouhlas. (Z pléna: Stanoviska!)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Jedná se pouze o orientační hlasování, nicméně i tak se zeptám.
Takže budeme hlasovat o první variantě pana poslance Vilímce. Stanovisko pana zpravodaje? (Ponechat vládní návrh, nesouhlas s variantou 1.) Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji orientační hlasování o prvním návrhu E4. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 135, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, podporu tento návrh měl 30, proti bylo 90.
Budeme tedy hlasovat o druhé variantě pana poslance Vilímce. Druhé hlasování orientační o panu poslanci Vilímcovi E4. Stanovisko pana zpravodaje? (Varianta 2 E4 nesouhlas.) Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji orientační hlasování. Kdo je pro druhou variantu návrhu pana poslance Vilímce, ať zvedne ruku.
Je to hlasování číslo 136 orientační, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 40. (Z tabule proti 40.) Takže ta druhá varianta měla větší podporu.
Budeme tedy hlasovat o druhé variantě návrhu pana poslance Vilímce. Stanovisko pana zpravodaje? (Pořád nesouhlas.) Pan ministr? (Nesouhlas.) Pořád nesouhlas.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh E4 pana poslance Vilímce v té variantě, jak jsme ji vybrali orientačním hlasováním, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 137, přihlášeno 163 poslankyň a poslanců, pro 39, proti 80. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Další bod je E5 od pana poslance Vilímce. Zase se to týká pokut, má to ve variantách. Varianta 1 že ruší novelizaci, varianta 2 číslo 500 tis. nahrazuje číslem 100 tis.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Námitka k postupu? Pan poslanec Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Omlouvám se, já vám do toho nechci mluvit. Já bych -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Chcete nám do toho mluvit, pane poslanče, mluvte.
Poslanec Marek Benda: Já bych orientační hlasování o variantách nedělal, pane předsedající. Ale když už bylo uděláno, tak varianta 1 musí být ještě taky hlasována. S každým návrhem, který zazněl v této sněmovně, se musíme vypořádat. Varianta 1 nebyla hlasována, tam bylo pouze orientační hlasování. Ta se musí ještě dohlasovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Chápu to dobře jako návrh? Přejete si hlasovat o bodu E4 znovu, o té variantě, která měla v orientačním hlasování menší podporu, znovu. Dobře. Považuji to za zbytečné, ale budiž vám vyhověno. Stanovisko k E4? (Zpravodaj: E4 varianta 1 nesouhlas.) Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Vilímce pod písm. E4 první variantě. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 138, přihlášeno 163 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 100. Návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Stanjura. Prosím. (Přenechává slovo panu zpravodaji.) Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Já už jsem chtěl pokračovat v E5.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Všichni chceme pokračovat v E5. Ano.
Poslanec Karel Rais: Tak navrhuji panu předsedajícímu, abychom nedělali nějaké zkušební hlasování, ale naostro variantu E5 varianta 1, E5 varianta 2. Týká se to výše pokut.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Může být. Já jsem se původně ptal, jestli si přejete variantní hlasování. Páni si přáli, tak jsem zařadil variantní hlasování. Pokud si je nepřejete, ulehčí nám to situaci. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že to není na naší libovůli. Myslím, že pan zpravodaj má pravdu. Kdyby se v těchto dvou návrzích tyto návrhy lišily pouze částkou a jinak byly totožné, tak je logické použití orientačního hlasování pro obě varianty. Ale ty varianty se neliší částkou. Jenom ve vysvětlení, ale v textu ne. Jeden text vypouští novelizační bod a druhá varianta mění v novelizačním bodě částku. Myslím, že postup, který teď navrhuje pan zpravodaj k bodu E5, je fakt správně.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře, budeme hlasovat o E5, o první i druhé variantě zvlášť. Zahájíme hlasování o E5 první variantě. Stanovisko pana zpravodaje?
Poslanec Karel Rais: Bod E5, varianta 1. Nesouhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o bodu E5, varianta 1. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 139. Přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 101. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme tedy hlasovat o návrhu E5, variantě 2. Stanovisko pana zpravodaje?
Poslanec Karel Rais: E5. Varianta 2. Nesouhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o E5 variantě 2. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 140. Přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 40, proti 86. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Poslední návrh, který dal pan poslanec Vilímec, je veden pod E6. Týká se v podstatě zase zmírnění tvrdosti v oblasti pokut. Můj názor na E6 nesouhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 141. Přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 41, proti 84. Tento návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Další v pořadí je návrh pana poslance Uhlíka. Je to v podstatě obdoba návrhu pana poslance Šincla a navrhuji, aby dva body, F1 a F2, byly hlasovány dohromady. Stanovisko zpravodaje je nesouhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: F1 a F2. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Šincla pod písmeny F1 a F2. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Uhlíka, pardon, pod písmeny F1 a F2. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 142. Přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 71, proti 69. Návrh pana poslance Uhlíka nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Teď máme pod bodem G návrh Petra Fialy, ale návrh je naprosto identický s tím, co předložil Radim Fiala pod bodem B, a ten už byl hlasován.
Takže můžeme pokračovat dál. Dostáváme se do skupiny návrhů pana poslance Volného. Je to HII.1, HII.2 a HII.3. Je to v podstatě úprava usnesení rozpočtového výboru. Zase se to týká pojištění a v podstatě z mého pohledu formálních textových věcí. Navrhuji hlasovat tyto tři body dohromady a vyjádření zpravodaje je souhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Souhlas.)
Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Volného pod písmenem H. Zahajuji hlasování o těchto návrzích. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 143. Přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 129, proti 13. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Další návrh je od pana poslance Zbyňka Stanjury - I1 až I3. Navrhuji, jak on sám říkal, že by to mělo být dohromady. Před chvílí jsme slyšeli vyjádření, týká se to investičních fondů, u kterých se mění zdanění u jedné skupiny. Návrh zpravodaje je nesouhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování o návrzích pod písmeny I1 až I3 pana poslance Stanjury. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 144. Přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 86. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Rais: Jestli dobře rozumím proceduře, nyní bychom měli hlasovat o zákonu jako celku.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Konstatuji tedy, že jsme hlasovali o všech návrzích, a přikročíme k hlasování o návrhu zákona jako celku.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 252, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 145. Přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 118, proti 31. Návrh byl přijat a konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Dalším bodem našeho jednání je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.