Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

57.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 288/ - prvé čtení

Mám zde s přednostním právem přihlášeného pana poslance Miholu a poté poprosím paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já si neodpustím poznámku, že jsem zvažoval po těch x faktických a po různých přerušeních, že by bylo možná dobře příště si svůj příspěvek rozdělit, rozfázovat na několik faktických. Dostal bych se ke slovu dříve. Ale jak zní jedno známé české pořekadlo, kdo si počká, ten se dočká. Tak jsem rád, že se to ještě vejde do jednání Poslanecké sněmovny dnes.

Snad každý návrh zákona, který řeší školskou problematiku, je citlivou záležitostí, což je ostatně zřejmé z této debaty, která byla započata už před delším časem. Vzbuzuje také pozornost občanů a nezřídka vyvolává nemalé emoce. Řekl bych často větší než u těch zákonů, kterými jsme se zabývali daleko delší dobu, jako byl například služební zákon.

Hned na začátku bych chtěl v tomto kontextu říci, že by tedy předkládaný materiál měl být v co nejvyšší kvalitě nebo na co nejvyšší úrovni a neměla by v něm zůstávat řada nezodpovězených otázek či otazníků bez adekvátního vysvětlení. Přesto se připojím k těm mým předřečníkům, kteří zde vyzdvihli pozitivní -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane kolego, já se velice omlouvám, ale poprosím o ztišení ctihodnou Sněmovnu, abychom to mohli v klidu doprojednat. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Připojuji se ke svým kolegům předřečníkům, kteří zde zmínili pozitivní záležitosti, především asi tu změnu přístupu ke vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Osobně se připojuji také k panu ministrovi a za pozitivní považuji také tu záležitost zabývání se správnou výživou žáků a studentů, tedy ta otázka různých automatů se sladkým jídlem, pitím a podobně.

Nyní ale ke kritickým výtkám nebo postřehům k předkládané novele. Začnu u argumentu, který mně připadl obzvlášť slabý a nedostačující, návrh, který řeší omezení přístupu k informacím o školách, když argumentuje sestavováním - cituji doslova - pofidérních žebříčků úspěšnosti škol. Já se domnívám, že existuje právo na svobodný přístup k informacím. Je koneckonců zakotveno také v Ústavě. K omezení je možné sáhnout jen ve velmi vážných situacích či případech.

Také bych se rád vyjádřil k individuálnímu, resp. domácímu vzdělávání na druhém stupni základních škol, s nímž novela původně počítala. Chtěl bych zde deklarovat, že KDU-ČSL je pro umožnění tohoto domácího vzdělávání. Nemyslím si, že v českém prostředí by nějak přebujelo nebo přerostlo a stalo se neřešitelnou záležitostí. Já jsem s rodiči těchto žáků opakovaně diskutoval, probíral ty záležitosti. Přiznám se, že i jako učitel s dvacetiletou praxí je do značné míry obdivuji, ale respektoval bych tuto možnost. Trošku mi chybí také nějaká komparace se zahraničím, kde je to něco normálního, nejen ve Spojených státech, ale i v evropských zemích. Prosil bych, abychom se příště nebáli těchto srovnávání. Bylo zde samozřejmě zmíněno to testování. Domnívám se, že když se dlouhodobě testuje - a teď už nechci otevírat tu debatu, jestli na málo, nebo mnoha školách, tak by měly být k dispozici také nějaké závěry toho testování, které by vnesly více světla do této problematiky.

Co se týká zřízení registru pedagogických pracovníků, tak KDU-ČSL je proti tomuto záměru, jen stručně podotýkám.

Upozorňuji také na nedořešenou otázku povinné předškolní docházky, která se v materiálu odkládá vlastně bez nějakého vysvětlení.

Potom nesouhlasíme také se znovuzavedením jmenování ředitelů škol na dobu neurčitou. Já se domnívám, že vlastně ten nový přístup je tady poměrně krátkou dobu a opět, pokud bychom to chtěli měnit, tak si myslím, že by tady měly být jasné podklady a měla by tomu předcházet diskuse, kde bychom si na odborném plénu jasně řekli všechna pro a proti. Nic takového se nestalo, pokud vím.

Přes výhrady, které jsem zmínil, a mnohé už zmiňovat z časových důvodů nechci nebo si je ponechám potom na práci ve výboru, tak se domnívám, že novela je potřebná, KDU-ČSL ji v prvním čtení podpoří. Jen bych chtěl znovu na závěr zdůraznit, že bychom uvítali, aby se důkladněji a podrobněji projednávaly zejména ty sporné body, z nichž jsem některé ve svém příspěvku naznačil.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Chalánkovou. Dočkala jste se.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nebudu hovořit dlouho možná na rozdíl od některých předřečníků.

Tento školský zákon vzbuzuje mnohé emoce a mnohé odezvy z terénu, které se obracejí k § 16 a § 16a. Již zde u mých předřečníků tyto dva paragrafy byly zmíněny. Nejprve jsem měla informace, že došlo k dohodě, k vydiskutování všech sporných míst a že ministerstvo přineslo do vlády takový návrh zákona, který sporný nebyl. Pak opět jsem dostala informaci, že vláda schválila znění, kde se opět některé věci objevují jako sporné a opět vzbuzují emoce. Kde a jak se to stalo, nevím, nebo nevíme, nechávám to jako řečnickou otázku v éteru. Nevím. Možná při legislativně technických úpravách v Legislativní radě vlády, nevím. Opravdu nevím. Nebudu zabíhat do podrobností, protože klub TOP 09 je také pro to, aby tento tisk prošel do výboru, a teprve tam bude dostatek prostoru k diskutování konkrétních sporných míst.

Jsem přesvědčena jako určitě každý z nás, že každé dítě, i to s hendikepem, se zdravotním postižením, nebo jak říkáte ve školství se specifickými vzdělávacími potřebami, má právo na co nejlepší vzdělání a rozvoj své osobnosti.

Zároveň také vnímáme, že se zde objevují určité nedostatky a obavy z terénu, které ukazují, že by mohla být ohrožena stabilita, jistota celého tohoto školského sektoru, který by se mohl postupně zlepšovat na základě zkušeností a odborností z tohoto terénu. V rámci páchání dobra, říkám to skutečně záměrně, se může někdy stát, a objevuje se to v dobré víře, že se objevují i pokusy o takzvané sociální inženýrství. Na to bych chtěla upozornit jako na velké nebezpečí.

Nebudu zabíhat do těchto podrobností, jak jsem již řekla. Žádám o propuštění do výborů. Budu také prosit o projednání ve výboru pro sociální politiku, protože se zde věnujeme zejména také dětem, které pocházejí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, a určitě je to záležitost, která by se měla ujasnit, zpřesnit a vydiskutovat.

Pana ministra bych požádala, abychom my jako poslanci dostali - troufám si říci okamžitě - přiloženou vyhlášku, která má být jako prováděcí předpis přiložena k tomuto návrhu zákona, abychom neschvalovali obecné znění, které potom dává zmocňovacím ustanovením další pravomoci jako podzákonné normy.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Dobešovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně a vážení kolegové, vážená paní předsedající. Dovolte mi, abych také vystoupila ke změnám školského zákona, zákona 561/2004. Myslím, že dnes bylo probráno mnoho věcí, kterých se zákon dotýká. Opravdu je to rozsáhlá novela, která nejenom všechny ty body, které zde byly řečeny, postihuje, ale myslím si, že všichni, kdo zde vystupují, máme potřebu říci své názory na paragrafy či znění, která nám nejsou možná zcela jasná a která bude třeba zde na plénu ještě prodiskutovat.

Já osobně velmi oceňuji opět, tak jako moji předřečníci, to, že Ministerstvo školství se ujalo tématu péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jen bych byla velice ráda, abychom se zamysleli nad některými věcmi, které v paragrafu zazněly, a to kategorizace stupňů podpůrných opatření ve smyslu vyčerpání všech stupňů, než dosáhneme správného cíle. Teď jsem mluvila velmi teoreticky, ale dovolte mi, abych to prakticky podtrhla.

Jsem matka zdravotně postiženého syna, který také absolvoval tento vzdělávací systém, a jako každá máma jsem chtěla dát své dítě do klasické základní školy, protože jsem si nechtěla připustit, že je natolik zdravotně postižený, že se bude muset vzdělávat speciálním způsobem. Představa, že moje dítě by nejprve prošlo všemi stupni opatření, než by se nalezl ten správný, mě trochu děsí, protože by to mohlo trvat klidně rok, dva nebo tři roky. Proto navrhuji, abychom se ve výboru a v podvýborech zamysleli nad tím, zda jednotlivé stupně by nebylo lepší kombinovat, než je postupně všechny procházet ve svých opatřeních.

Dále také chci upozornit na roli asistenta pedagoga. Je sice dobré, že říkáme v zákoně, že v rámci snahy využití asistenta je potřeba, aby kraj dohlížel na jeho maximální využití. Já sama z praxe mám tu zkušenost, že ačkoli moje dítě potřebovalo asistenta pedagoga na celou vyučovací dobu, kraj v rámci šetření a optimalizace využití asistenta ho dal mému synovi na dvě vyučovací hodiny. Další čtyři bych tam pravděpodobně měla nastoupit já. Takže bylo na zákonném zástupci, aby dofinancoval tohoto asistenta, pokud chtěl, aby jeho dítě bylo vzděláváno, anebo pokud se nerozhodl, že zůstane doma. Já jsem ho dofinancovávala. Nejsem si jistá, jestli všechny rodiny v této zemi, které mají zdravotně postižené děti, jsou schopné si je dofinancovávat.

Mluvíme zde o sociálním znevýhodnění, ale nikde není uvedeno zdravotní postižení a já se domnívám, že to není úplně zcela stejný pojem. V části diagnostiky u žáků s mentálním postižením je mimo jiné tato diagnostika vázána na sociální a kulturní prostředí. Já bych opět prosila, abychom toto dobře zvážili, protože si myslím, že psycholog, který dělá vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, není schopen vždy dojít do té rodiny a zjistit, v jakých sociálně-kulturních podmínkách dítě žije. Toto určitě patří spíše do gesce sociálních pracovníků.

Zmiňovali jste se tu o postavení ředitelů. Já věřím tomu, že všichni z vás máte na mysli spravedlivé postavení ředitelů, ale věřte mi, že ředitelé jsou stále jednou nohou, úplně nechci říct snad v kriminále. A za to mají šestiletou pracovní smlouvu a po šesti letech, jak tady jeden z mých předřečníků řekl, pokud ředitel je už na konci svých sil, je dobré ho vyměnit. Takže mně to přišlo trošku paradoxní, jestliže ředitel dá všechny své síly a zdá se komisi, že už není dostatečně erudovaný v té síle tlačit školu dál, pojďme ho odvolat. Takže já za to velmi děkuji Ministerstvu školství, že zrušilo tuto část a naopak nechalo ředitele na dobu neurčitou a bude na zřizovateli, České školní inspekci, aby posoudil, jak kvalitně ten ředitel pracuje, a případně vyhlásil konkurz či potvrdil jeho pozici na další šestileté období.

Velmi oceňuji také rozšíření správního řádu na školy neveřejné, tedy na školy soukromé a církevní, protože si myslím, že opravdu je dobré, aby rodiče na těchto školách měli úplně stejná práva jako na školách veřejných.

Dovolte mi, abych se dotkla také přijímacího řízení, které se zjednoduší z pohledu ředitelů škol, ale ráda bych tady upozornila na jednu věc, která možná ministerstvu unikla. Školy s talentovou zkouškou přijímají v gardu zhruba dvou měsíců dříve žáky a ti žáci, kteří jsou přijati na tyto školy, jsou vlastně zbaveni možnosti účastnit se přijímacího řízení na školu druhou v pořadí, a pokud jsou na tuto školu přijati a oni se chtějí rozhodnout pro tuto školu, nemají v současném právním systému šanci, protože je jedině na vůli ředitele umělecké školy, zda vydá zápisový lístek, nebo nevydá, protože oni ho už před dvěma měsíci vydali.

Co velmi oceňuji, jsou zdravotní prohlídky žáků, protože to trápilo především ředitele odborných škol, kdy při nástupu na každou praxi musel žák absolvovat zdravotní prohlídku u podniku, kam šel na praxi. Bylo to časově i finančně velmi náročné. Takže to velmi oceňuji a zjednoduší nám to práci.

To, čeho se ale tato novela nedotýká a co bych ráda, abychom také prodiskutovali, a chystám se podat pozměňovací návrh, je část týkající se školských rad. Bylo tady o tom hodně diskutováno. Školské rady, promiňte mi, ale skutečně neplní tu správnou funkci, kterou by plnit měly, byť mají široké zastoupení jak rodičů, žáků i jiných.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, že vás přerušuji, a poprosím kolegy, aby se ztišili, abyste nemusela na mikrofon tolik křičet. Děkuji.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Já se to pokusím zvládnout i bez mikrofonu. Takže bych se ráda vrátila k svému tématu. Chtěla bych rozšířit účastníky školských rad, a to z třetinového zastoupení na čtvrtinové zastoupení zástupců především ve školách s obory s praktickým vyučováním o odborníky z praxe a provázat školy odborné právě na odbornost. A tady navazuji na některé své předchůdce, kteří říkali, že novela není o koncepci školství, a já bych byla ráda, aby tentokrát to o koncepci školství bylo.

Stále se zde podporuje... (Hluk v sále, poslankyně Dobešová čeká na klid.) Já vám děkuji za pozornost.

Stále se zde podporuje odborné školství, všechny vlády, všichni ministři, nikdo ale není ochoten pro to udělat základní kroky. A toto by byl jeden ze základních kroků. Dalším krokem by byla také možnost převodu některých škol odborných, které jsou školy veřejné a mají kraje zájem o jejich optimalizaci, tedy lépe řečeno zrušení, do možnosti provozování firem a většího propojení právě s firmami, které by mohly ovlivňovat vývoj v těchto školách. To určitě bude předmětem jednání v podvýborech a ve školském výboru.

Já vím, že je pátek odpoledne, a vím, že vám všem leží vzdělávání na srdci, a vím, že to není pro vás až tak důležitá tematika, abyste dávali pozor. Přesto mi dovolte, abych za klub ANO vyjádřila podporu tomuto zákonu, aby byl postoupen do druhého čtení, a vám všem, kteří jste dávali pozor na mé vystoupení, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Berdychovou. Prosím, máte slovo, a dříve, než se ho ujmete, poprosím kolegy u vchodu, aby se ztišili. Ale paní poslankyně čeká na své slovo. Děkuji.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážená paní předsedající, děkuji. Já svůj příspěvek zkrátím, protože už se blíží 14. hodina a mnozí z vás už opouštějí sál a i naše pozornost už není taková, jako byla na začátku.

Já ve spolupráci s ASN, což je zastřešující organizace neslyšících, a s Ministerstvem školství připravuji pozměňovací návrh, který se týká § 16, který řeší vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. V rámci toho pozměňovacího návrhu bude rozšířen tento paragraf a bude v něm blíže specifikováno to, co neslyšící potřebují, podpůrné potřeby. Víte, že jsem tady vystupovala k zákonu o pedagogických pracovnících, kdy jsem navrhovala začlenění tlumočníka českého znakového jazyka do toho zákona. To se nám nepovedlo, takže pokračujeme v cestě dál. Jsme u školského zákona a já doufám, že dojdeme ke zdárnému cíli. A blíže vám specifika neslyšících přiblížím v rámci druhého čtení zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Andrleho. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já opravdu na minimum zkrátím ten svůj projev. Konstatuji jenom to, že hnutí Úsvit a já osobně budeme podporovat projednávání této novely nebo tohoto zákona, a věřím, že to bude ku prospěchu našeho školství. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, a jenom upozorňuji kolegy, že ještě nekončíme, máme ambici dojet tento bod. Prosím, abyste neopouštěli jednací sál, abychom byli schopni odhlasovat přikázání výborům. Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou.

 

Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Bylo tady toho už hodně řečeno, přesto dovolte pár poznámek k této rozsáhlé novele.

Pokud se jedná o předškolní zařízení, kde se dává možnost ministerstvům a ostatním organizačním složkám státu, předpokládá se, že to bude možno pro děti zaměstnanců, vlastně víceméně jsou to firemní školky, já to považuju za rozumné vzhledem k nedostatku míst v mateřských školách. Ovšem na druhou stranu doufám, že to nesklouzne k tomu, že budou zakládány při ministerstvech a dalších organizacích dětské skupiny, kam maminky odloží své dítě ráno jenom na hlídání, ale že se bude jednat opravdu o předškolní vzdělávání.

Pokud jde o přípravné třídy základních škol, tady se umísťují děti před zahájením povinné školní docházky, dnes je to tedy pro děti s diagnostikovaným sociálním znevýhodněním, a navrhuje se rozšíření na další skupiny dětí, zejména pro děti s odkladem. V té souvislosti bych chtěla upozornit na to, že máme síť mateřských škol, i když nedostatečnou, ale jsou to školy, kde jsou právě kvalifikované učitelky pro předškolní vzdělávání. A tady já bych viděla to gros předškolního vzdělávání, aby se nám to nepřesouvalo stále víc a víc do přípravných tříd. Pokud jde o přípravné třídy, mám tady jednu výhradu. Nevím, proč by v novele školského zákona měla být rozšiřována možnost zřizovat přípravné třídy základních škol pro registrované církve a náboženské společnosti. Myslím si, že tato potřeba není zrovna vhodná, není nutná.

Některé ty pasáže, co jsem měla připravené, přeskočím, abych to zkrátila.

Kladně musím hodnotit povinnou jednotnou závěrečnou zkoušku v oborech středního vzdělávání. Myslím si, že ministerstvo by toto mělo garantovat, a nakonec o té potřebě a o tom, že s tím školy souhlasí, svědčí to, že i když to nebylo povinné, tak v tom minulém roce až 87 % škol už samo se k této jednotné zkoušce přihlásilo. Pokud jde o tu jazykovou zkoušku, která by mohla za určitých podmínek nahradit jednu zkoušku té profilové části maturitní zkoušky, tak já bych tady apelovala na to, aby skutečně byly vybrány ty instituce, které opravdu zajistí kvalitu jazykové zkoušky, aby nám nepoklesla úroveň jazykového vzdělávání ještě víc.

K § 16, to znamená podpůrné opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tady bylo řečeno víc než dost. Já tam řadu těch kroků velice vítám, myslím si, že je dobře, že jsou tam i podpůrná opatření toho nižšího stupně, kdy bude moci rozhodovat pedagog na základě znalosti těch dětí, kdy nebude muset být zbytečné papírování. Na druhou stranu mě mrzí, že během tří nebo čtyř dnů došlo ke změnám v tom smyslu, že varianta, která byla připomínkována Asociací speciálních pedagogů, kraji a dalšími, byla po jednání vlády pozměněna. Tady si myslím, že je potřeba opravdu diskutovat s odborníky, protože není možné, aby žáci, kteří potřebují být zařazeni rovnou do speciálních škol nebo tříd, procházeli celým tím martyriem tak, jak je tady uvedeno.

Kvituji opatření proti nesprávným stravovacím návykům dětí. Já osobně jsem byla velký nepřítel vždycky těch všech školních automatů, kde jsou předražené sladkosti, předražené koly a další nápoje. A kromě toho, že to má vliv na budoucí stravování, na vývoj dítěte, tak musím říct, že to má velký vliv i na vztahy mezi dětmi. Protože máte děti, které si nemůžou dovolit ani pořádnou svačinu z domova, a potom máte děti, které přijdou do školy s plnými peněženkami, dělají machry, a určitě to nedělá dobrotu mezi těmi dětmi. A navíc se tady v té souvislosti projevuje šikana, okrádání a tak dále. Takže já to jedině vítám.

Při té příležitosti jenom jednu poznámku. Když jsme se tady bavili o zákonu o dětských skupinách, tak mimo jiné jsme si říkali něco i o stravování, že poskytovatel nemusí dávat dětem obědy, že si je maminky připraví doma a donesou do školy nebo do té dětské skupiny. Na základních školách můžete být svědky toho, jak děti chodí ne bez obědů, ale i bez svačin do školy, že ti rodiče v mnohém jim je nepřipravují.

Pokud jde o registr pedagogických pracovníků, já bych byla ráda, kdyby byl co nejjednodušší v tom smyslu, aby nebyly školy zbytečně zatěžovány papírováním, ale jinak smysl v tom vidím ten, že opravdu budeme mít přehled. Nakonec se to projevilo i při projednávání zákona o pedagogických pracovnících v tom, které obory potřebujeme, které se nám nedostávají, kterých je nadbytek. Je potřeba, aby to potom bylo skutečně využito při jednání s pedagogickými fakultami, s kraji a tak dále, aby to nebyl jenom registr pro registr. Jinak do budoucna si myslím že je to v pořádku.

Pokud ty další technické záležitosti vynechám, na závěr jenom jednu poznámku, a to je domácí nebo takzvané individuální vzdělávání. Je povoleno na prvním stupni, probíhají diskuse, bylo vidět kolem druhého stupně, kde je ověřování. Já si myslím, že domácí vzdělávání by úplně mělo zmizet ze školského zákona. Některé případy, co se týká dětí se zdravotními problémy, se dají řešit jiným způsobem. Ale uvědomme si, že se v kolektivu děti učí komunikovat se svými vrstevníky, že se učí prosazovat své názory, ale také přijímat názory jiných. Učí se přijímat porážku, ale i vítězit. To jsou všechno věci, které jsou nenahraditelné a ke kterým přispívá i ta škola, která nejenom vzdělává, ale vychovává taky pro budoucnost. A pokud se jedná o druhý stupeň, my požadujeme pedagogickou kvalifikaci, magisterské studium, aprobaci. A doma si nedovedu představit toho geniální rodiče, který zvládne se vzděláním, které ani není pedagogické, obsáhnout celou škálu vyučovacích předmětů od češtiny přes chemii, přes zeměpis, přes výchovy a tak dále. Takže to jenom poznámka k tomu domácímu vzdělávání.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A dovolte mi nyní přečíst omluvy, abychom učinili všem povinnostem zadost. Mám zde omluvu pana ministra Hermana od 13.45 z pracovních důvodů, paní ministryně Válková 13.45 také z pracovních důvodů, pana poslance Černocha od 14 hodin z pracovních důvodů, mám zde opožděnou omluvenku pana poslance Fiedlera, který se omlouval z jednání mezi 13. a 14. a je již zde přítomen. Dále zde mám omluvenku mezi 13. a 14. hodinou pana poslance Váchy též z pracovních důvodů, od 13 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Wernerová.

Eviduji ještě poslední přihlášku do obecné rozpravy pana poslance Beznosky, ovšem v sále ho nevidím. Tudíž obecnou rozpravu končím.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Ještě než tak učiníme, táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Já už opravdu jenom v krátkosti požádám o propuštění do výborů s tím, že ten zmiňovaný § 16, tam se to dostalo ne z Ministerstva školství, ale poté, při projednávání v Legislativní radě vlády. Já souhlasím, abychom ho pozměňovacím návrhem upravili.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se paní zpravodajky - nemá zájem. Já tudíž svolám zbývající kolegy z předsálí, jestli se tam někteří nacházejí. Současně vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Já se táži, zda má ještě někdo jiný návrh. Eviduji zde návrh paní kolegyně Chalánkové na přikázání do výboru sociální politiky, ten budeme hlasovat poté. Jiný návrh zde nevidím, tudíž budeme hlasovat o přikázání z organizačního výboru.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 71, do kterého je přihlášeno 95 přítomných, pro 94, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat. Tento návrh bude přikázán výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu kolegyně Chalánkové přikázat tento tisk výboru pro sociální politiku.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 72, do kterého se přihlásilo 96 poslanců, pro 68, proti 14. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

(Poslankyně Chalánková se hlásí o slovo z místa.) Dělám teď tedy výjimku, protože... Ještě jeden návrh? Dobrá, tudíž...

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Takže ještě bych poprosila, jestli bychom mohli hlasovat o prodloužení vzhledem k těm debatám, které tu byly. O prodloužení projednávání ve výborech o 30 dní.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Musím, paní kolegyně, říct, že toto není úplně standardní, toto mělo zaznít v rozpravě. Ale pokud nebude Sněmovna nic namítat, nechám tento návrh hlasovat. Nevidím zde žádnou námitku, tudíž zahajuji hlasování o tom, že prodloužíme projednávání ve výborech.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 73, do kterého je přihlášeno 98 přítomných, pro 17, proti 65. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

 

Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru pro sociální politiku. Končím prvé čtení tohoto bodu. V tomto okamžiku přerušuji jednání 17. schůze a konstatuji, že se sejdeme příští úterý 23. 9. ve 14 hodin.

Přeji vám hezký víkend.

 

(Jednání skončilo ve 14.15 hodin)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.