Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 252/ - druhé čtení

U stolku zpravodajů zůstává pan ministr financí a zpravodajem je pan poslanec Rais. Nicméně prosím nejprve pana ministra financí, aby tento tisk uvedl.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který byl zařazen k projednání ve druhém čtení na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny.

Návrh zákona je zejména reakcí na analýzu stavu daňových zákonů v návaznosti na legislativní procesy uskutečněné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, dále požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, a to poskytnutí daňového benefitu ve formě zvýšené slevy na dani na druhé a další vyživované dítě a přijetí omezení vztahující se k možnosti uplatnění výdajů formou paušálů uplatňovaných u příjmů ze samostatné činnosti. Konečně také nezbytné vypořádání se s dosud neurčenými částmi zákona o jednom inkasním místě. V působnosti zákona o dani z příjmů se provádějí vybrané další změny, zejména v oblasti zdanění investičních fondů, úpravy související s návrhem zákona o poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině a vybraná legislativně technická zpřesnění. Zároveň jsou do návrhu zahrnuty tematicky související změny provedené v zákoně o rezervách a v daňovém řádu, kde je dále navržena implementace některých dalších opatření navazujících zejména na boj s daňovými úniky a rozšíření elektronizace správy daní.

Účinnost je navrhována k 1. lednu 2015. Z důvodu zachování kontinuity oproti stavu před rekodifikací soukromého práva je pro vybrané změny navržena možnost aplikovat je pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Tento zákon byl v prvním čtení projednání dne 17. července 2014 na 12. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zároveň byla u tohoto návrhu zkrácena lhůta na jeho projednávání ve výborech o 10 dní. Materiál byl na 12. schůzi rozpočtového výboru dne 3. září 2014 a zároveň bylo vydáno usnesení č. 115, kterým rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila tento vládní návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů uvedených v tomto usnesení, s čímž souhlasím.

Závěrem bych si vás dovolil požádat o projednání a podporu vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně pozměňovacích návrhů přijatých rozpočtovým výborem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru rozpočtovému. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 252/2. Proto žádám, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já bych tady přečetl usnesení rozpočtového výboru z 12. schůze ze dne 3. září k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je to sněmovní tisk 252.

Po úvodním slovu náměstkyně ministra financí paní Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 252, schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou v podstatě uvedeny pod sněmovním tiskem 252/1, a dále mě výbor zmocnil, abych s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což tímto činím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám několik přihlášek. První přihlášený je pan poslanec Ludvík Hovorka. Nejdříve přednostní práva: páni poslanci Fialové, nejdřív Petr, potom Radim. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Tento vládní návrh celkově, jak jsme slyšeli, zahrnuje více komplexních změn v dani z příjmů a snaží se v podstatě o velkou změnu systému výběru daní. Ale jestliže tady před chvílí mluvil pan ministr Babiš o tom, jak postrádá v daňovém systému koncepci, v těch předcházejících systémech, jak se ji tam bude snažit vnést, tak v tomto žádný jasný cíl a koncepci nevidím a není mně ani předkladatelům jasné, kam to směřuje a jaký cílový stav bude.

Nechci mluvit jenom negativně. Návrh obsahuje některé pozitivní věci, ale je tam řada problematických změn a také skrytých nebezpečí. Pokud by v návrhu nebyly problematické věci, ke kterým se za chvílí dostanu, tak občanští demokraté by určitě rádi podpořili vyšší slevu na dani na druhé a další dítě. Jsme v tomto směru pro podporu rodin a pro rozumnou rodinnou politiku. Samozřejmě bychom hlasovali také pro opětovné obnovení slevy na dani pro pracující důchodce, což ostatně předkládáme v jiné novele, ale nebudeme hlasovat pro tuto novelu, která chce důchody zdanit, protože pro to nevidíme žádný důvod a považujeme za absurdní postihovat důchodce, kteří mají vyšší příjmy. To je podle nás naprosto špatný princip a stát nemá tímto způsobem nikoho zvýhodňovat ani znevýhodňovat.

Co ale na tomto návrhu považujeme za nejhorší a pro nás naprosto nepřijatelné, je omezení paušálu některých živnostníků. Občanští demokraté možná podle toho vždy v minulosti pod tlakem různých ekonomických okolností nejednali, ale chceme a budeme stát na straně těchto lidí a usilovat o zachování stávající podoby výdajových paušálů živnostníků, protože to za prvé státu i jim významně zjednodušuje administrativu, šetří to živnostníkům peníze za účetní, daňové poradenství a umožňuje jim to, aby se věnovali svému podnikání. My jsme si dobře vědomi toho, že právě drobní podnikatelé a živnostníci mají podmínky pro svoji práci velmi složité, a obdivujeme, že jsou aktivní, jsou připraveni zkoušet nové věci, bojují se spoustou papírování, regulací, státními kontrolami, a ještě do toho jim tu věc komplikovat odstraněním výdajových paušálů považujeme za nebezpečné.

Tento krok, a to je také potřeba si uvědomit, zasáhne zejména ty, kteří mají velké výdaje s nákupem vstupních investic. A to nejsou ti tolikrát zmiňovaní advokáti. To jsou zemědělci, řemeslníci, automechanici a další, tedy ti, kteří podnikají třeba v zemědělství, v lesním a vodním hospodářství, kteří jsou řemeslníky. Je potřeba si také uvědomit, že živnostníci nemají některé výhody, kterým se těší ostatní, nemají jistou výši příjmů, nemají nárok na pracovní pomůcky, na odstupné, na omezené ručení za škodu, na placenou dovolenou, nedostávají příplatky za práci přesčas, nemají výpovědní lhůtu, nemají zaměstnanecké benefity. A ještě k tomu všemu, k riziku, které nesou, jim stát skoro každý rok mění podmínky pro podnikání. Naposledy si na nové změny osoby samostatně výdělečně činné musely zvykat od ledna 2014 a teď má přijít další změna.

Dámy a pánové, já se tady zastávám živnostníků a podnikatelů a není v tom nic zištného. Sám jsem byl celý život zaměstnancem, ale dobře vím a vidím, jak tito lidé riskují, co tito lidé musí dělat, aby se sami o sebe postarali, aby se uživili a uživili jiné. A je podle mě naprosto správné, když jim stát nekomplikuje život, nezatěžuje je dalšími povinnostmi a jejich riziko jim kompenzuje aspoň zjednodušením byrokracie a některými výhodami, jako jsou právě výdajové paušály.

Když jsem říkal o tom, že nevidím žádnou koncepci a žádnou cílovou představu v tom, co tady vláda předkládá, tak opravdu když se podívám i na další kroky, které vláda dělá, tak systémová logika jednání vlády v této věci je mi zcela nepochopitelná. Na jedné straně stát zvyšuje minimální mzdu - pan ministr Babiš také říkal, že neví, proč máme nějakou minimální mzdu -, vláda chce přidávat státním zaměstnancům, důchodcům, dotuje neprosperující odvětví, plánuje další dotace na kurzarbeit apod., ale na druhé straně bere peníze a komplikuje život malým podnikatelům, kteří vytvářejí nové příležitosti, kteří stát nic nestojí, ale starají se o sebe, starají se o druhé, kteří vytvářejí také nová pracovní místa, kteří nespoléhají na stát, ale vytvářejí hodnoty pro společnost. Tak proč budeme těmto lidem komplikovat život? Proč jim budeme tu malinkou výhodu, kterou mají a která je naprosto správná, a to jsou výdajové paušály, proč jim to budeme brát a proč jim budeme znovu měnit už tak komplikované prostředí, ve kterém se pohybují?

Pokud bychom chtěli, a v tom také souhlasím s panem ministrem financí, opravdu lépe a efektivně vybírat daně, tak by možná bylo lepší zrušit některé daně a zrušit ty daně, na kterých stát získá málo nebo jenom nepatrně víc, než kolik stojí jejich výběr. Abych uvedl příklad, to je třeba daň dědická, daň z nabytí nemovitostí apod. Cesta k lepšímu výběru daní ale nemůže být na úkor někoho. Poctiví podnikatelé nemohou být přece trestáni za neschopnost státu dobře vybírat daně.

Občanští demokraté nemohou podpořit omezení výdajových paušálů pro živnostníky a nemohou podpořit tento nový útok ze strany státu na živnostníky a drobné podnikatele. My v této souvislosti podáváme pozměňovací návrh, který bude velmi jednoduchý, nebo který je velmi jednoduchý. Tento pozměňovací návrh navrhuje vypuštění bodu týkajícího se omezení výdajových paušálů pro živnostníky. Myslím si, že když se přidáte k tomuto našemu pozměňovacímu návrhu, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě, tak významným způsobem vylepšíte celkově špatný návrh, se kterým tady Ministerstvo financí přišlo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. Nyní pan Radim Fiala s přednostním právem a poté řádně přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka. Předseda klubu hnutí Úsvit. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych také za hnutí Úsvit řekl, jaký je náš názor a postoj k návrhu zákona o daních z příjmů.

Vládní koalice nám předložila balíček opatření, která mají sociální povahu, a dále opatření, které zvyšuje daňovou zátěž živnostníků. Úsvit přímé demokracie vítá sociální opatření, která jsou součástí tohoto balíčku. Jsme pro zvýšení slevy na dítě, jsme pro slevu na dani pro důchodce. Naše hnutí ovšem nesouhlasí s částí novely zákona, která zvyšuje daňovou zátěž živnostníků. V našem volebním prohlášení, v našem volebním programu byl už před parlamentními volbami přímo bod, který se nazývá konec zvyšování daní. My samozřejmě nemůžeme tento zákon podpořit právě pro zvyšování daňové zátěže živnostníků. Jsou to lidé, kteří vzali odpovědnost sami na sebe, kteří si vydělávají peníze, a není to pro ně zvlášť v době krize a recese vůbec jednoduché, a teď jim znovu naložíme ještě další daňové zvýšení. Prostě ani u nich už není kde brát a my to podporovat nebudeme. Stane se jedině to, že se dostanou buď do šedé zóny, šedé ekonomiky, nebo že sníží objem svých prací, nebo že se dostanou do sociálního systému a na úřady práce, protože prostě pro ně bude daleko zajímavější pobírat sociální dávky než mít zodpovědnost sami za sebe, za svou rodinu, starat se o to, aby měli zakázky, starat se o to, aby měli práci, aby dostávali za ni zaplaceno.

Vážení kolegové, kolegyně, správnou cestou je přece hledat prostředky pro správná sociální opatření v úsporách v řízení státu, v hospodářském růstu, a ne v kapsách živnostníků po šesti letech krize. Tam už nic není. To povede ke snížení výběru této daně u této kategorie plátců a zvýšení počtu lidí registrovaných na úřadu práce. Já zde za hnutí Úsvit přicházím s pozměňovacím návrhem, který je velmi jednoduchý, a já se ho pokusím zdůvodnit už teď a přihlásím se potom už jenom k němu v podrobné rozpravě. Já pozměňovací návrh odcituji: V čl. 1 se bod 41 ruší. To znamená, chceme, aby se zvyšující se daňová zátěž živnostníků okamžitě zrušila. Odůvodnění je jednoduché, částečně už jsem ho tady řekl a myslím, že už to není potřeba dále odůvodňovat. Ale znovu opakuji, pokud půjdeme cestou zvyšování daní, tak ta cesta nevede určitě k tomu, abychom naplnili příjmy státního rozpočtu, protože kde nic není, ani čert nebere! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Fialovi. Ještě s přednostním právem před kolegou Hovorkou pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pořád platí přednostní právo, i když se to některým kolegům nelíbí.

Já bych chtěl také zdůvodnit jeden z pozměňovacích návrhů, které jsme podali. A chci říct, že tady od vlády zaznívá, že nebude zvyšovat daně, tak kromě paušálů pro živnostníky, o kterých mluvil pan předseda, máme ještě jeden případ zvýšení daní v tomto návrhu a to jsou investiční fondy. Dovolte mi, abych zareagoval na důvodovou zprávu a na ty argumenty, které uvádí předkladatel, resp. vláda.

Vláda říká, že současný stav v oblasti zdaňování investičních fondů se částečně vymyká současnému trendu v oblasti mezinárodní spolupráce a boji proti daňovým únikům, jelikož naplňuje některé znaky škodlivé daňové soutěže dle kodexu chování pro zdanění podniků přijatého Radou EU, a cílem navržené právní úpravy zdanění investičních fondů je dosáhnout stavu, kdy investice prováděné prostřednictvím investičních fondů mají z pozice investora srovnatelné daňové zatížení s investicemi prováděnými individuálně. Předkladatel předpokládá pozitivní dopad do státního rozpočtu plus 100 milionů ročně.

Myslím, že oba dva ty argumenty se dají vyvrátit. Zejména mě udivuje, že stát zákonem rozlišuje tzv. dobré a tzv. špatné investice, nebo lepší a horší. A k mému překvapení ty lepší jsou investice finančního charakteru a ty horší jsou například investice do bydlení. Pokud si vezmeme investiční fond, který se bude orientovat na věci spotřeby, tak ten bude zdaňován 5 %, a investiční fond, který bude investovat zdroje například do výstavby domů, bude zdaňován 19 %. Mně tady ta logika uniká a myslím si, že by to neměl být zákonodárce, který rozlišuje takhle striktně zákonem lepší a horší investice. Nebo si opravdu myslíme, že investice do bydlení je horší než investice do spotřeby? Já osobně si to nemyslím, a přesto nastavujeme nerovné podmínky v neprospěch investice do bydlení.

Pak je tady zajímavá věc. Ten zákon zavádí rozdílné podmínky podle toho, kolik investor vloží do toho fondu. Když si zase vezmeme příklad a řekneme si, že fond bude investovat 50 milionů korun a vloží to padesát lidí s vkladem jeden milion, tak to bude zdaněno 5 procenty. Když tu samou činnost, tu samou investici provede fond, do kterého vloží deset lidí po pěti milionech, tak to bude zdaněno 19 procenty. Tady opravdu žádnou logiku nevidím a prosil bych o vysvětlení. Nebo je to bič na bohaté lidi? Kdo investuje víc, bude platit více než ten, kdo investuje méně? Opravdu tomu nerozumím. Myslím si, že ty efekty mohou být opačné a že výnos daně může být nakonec nižší. Nicméně uznávám, že ta částka plus nebo minus není částka, která by jakkoliv zásadním způsobem ohrozila plnění státního rozpočtu. Bezesporu to ale je zvýšení daní, přestože vláda říká, že nebude zvyšovat daně. Z 5 na 19 je prostě plus 14 procent.

A jsou tady dvě problematická ustanovení, o kterých jsem mluvil, to znamená taxativně, nebo respektive legislativně vybrané lepší a horší investice. Já osobně, kdybych měl investovat a měl ty volné prostředky, tak bych třeba raději investoval než do nějakých finančních derivátů, tak bych raději investoval do nemovitostí. Ale neudělal bych to, protože bych zjistil, že u nemovitostí je daň prostě vyšší a ta investice bude mít díky podmínkám, které nastavuje český stát, nižší výnosnost. A když se odvoláváme na mezinárodní spolupráci a podobně, tak přece existují v Evropské unii státy, kde je nula procent zdanění. Dneska změnit sídlo investičního fondu není žádný problém, je to otázka velmi rychlá. Když to z 5 na 19 zhoršíme, tak efekt může být takový, že tyto peníze odejdou z České republiky. Sice se budeme tvářit, že máme vyšší sazbu, že to bude lepší, ale efekt bude špatný.

Chtěl bych se zmínit ještě o § 247a, to jsou pořádkové pokuty nebo pokuty až 500 tisíc. Zdůvodnění, které je v důvodové zprávě, na jedné straně bych řekl, že je poměrně logické v některých případech. Ale půlmilionová pokuta třeba za nesplnění oznamovací povinnosti - já znám případy, kdy dokonce finanční úřady se brání elektronickému podání. Velmi často se brání tomu, když to nechtějí elektronicky, aby vám vůbec orazily kopii. A znám případ, kdy firma normálně odváděla daň ze závislé činnosti a někde se ztratil ten formulář, na kterém se to jednou ročně hlásí. To se může stát každému, přitom nebylo jeden den zpoždění platby, a představa, že by mohla být pokuta až 500 tisíc, je podle mne nepřiměřeně tvrdá.

Pokud se argumentuje bojem s daňovými úniky, to je relevantní argument, ale pak by bylo dobré pokutu třeba navázat na obrat firmy. Je rozdíl, když povinnost nesplní malá firma, která má třeba obrat 3 miliony, a tam nemůžeme o žádných velkých daňových únicích hovořit, a dostane 500 tisíc, a něco jiného, když někdo opravdu organizuje daňové úniky a jedná se o desetimilionové částky. Takže já osobně bych považoval za mnohem rozumnější, pokud to chceme u těch, kteří unikají daním, kteří to programově a zločinně neplatí a vyhýbají se tomu, aby tam bylo procento. Myslím třeba procento z tržeb, které ta firma vykazuje. To si myslím, že by bylo mnohem spravedlivější. Mimochodem máte to všichni ve svých mailech, že Hospodářská komora České republiky na to upozorňuje s tím, že to byla její zásadní připomínka, která nebyla zohledněna v rámci vypořádání připomínek. A zase si myslím, že to není souboj koalice versus opozice, ale je to normální věcná debata o tom, jak ten parametr má vypadat. A když tam je jedna suma 500 tisíc, která se pravděpodobně dává až do výše, a může být argument, že bude vypracovaná nějaká metodika. Ale metodika není zákon. Mohou vznikat problémy, kdy mnozí podnikatelé, zejména když nesplní oznamovací povinnosti, že třeba dodám pozdě ten výkaz nebo něco, to budou považovat za nespravedlivý útok ze strany státu.

Nicméně je to věc, kterou musí připravit vláda. To si myslím, že je třeba promyslet. Bylo by dobré v této chvíli to třeba nechat na padesáti, jak je to dneska, a přemýšlet. My jsme nebyli schopni bez aparátu Ministerstva vnitra navrhnout třeba procentuální sazby. To si myslím, že se nedá takhle z opoziční lavice, že to chce opravdu důkladnou analýzu, aby to opatření dopadlo na ty, na které dopadnout má. Velmi často v zákonech chceme řešit nějakou nekalost a kvůli malému procentu lidí nové povinnosti dopadají na všechny. Neměli bychom tak pokračovat. Protože existují lidé, kteří daňové úniky organizují a kteří z nich těží, tak zaměřme to opatření na ně, tak aby pokud možno se to těm poctivým a těm, u kterých opravdu nehrozí velké daňové úniky, vyhnulo. To je další výhrada.

Mám pocit, že některý z těch pozměňovacích návrhů, pokud jsem to dobře studoval, už byl načtený. Ale my podáváme ten pozměňovací návrh, aby zůstalo stávající zdanění investičních fondů. Myslím, že to je spravedlivé. Myslíme, že tím pádem i vláda dodrží to, co slíbila, že nebude zvyšovat daně, i když znova opakuji, že ta částka není nijak vysoká. Nicméně efekt toho, že dojde k odchodu investičních fondů, jasně hrozí.

My jsme se v té debatě vyhnuli otázce, jak máme ten spor, jestli se daně zvyšují, nebo nezvyšují daně ze závislé činnosti a daně fyzických osob. Přestože jsem byl omluven z jednání rozpočtového výboru, mám zprávy od těch, kteří se ho účastnili, že i na rozpočtovém výboru náměstkyně pana ministra přiznala, že kdyby nedošlo k odkladu a kdyby daň z příjmů fyzických osob a ze závislé činnosti zůstala stejná od 1. ledna, že by státní rozpočet vybral zhruba o 15 miliard méně, nebo 14,5 miliardy. To znamená o 14,5 miliardy by zůstalo více těm, kteří tu daň platí.

Takže my tady vidíme tři zvýšení daní v tomto návrhu. Za prvé tyto peníze, které mohli ušetřit daňoví poplatníci, a jsou to především zaměstnanci. Za druhé zvýšení daně zpět na 19 u některých investičních fondů, není to u všech, ale u některých. A za třetí omezení výdajových paušálů na straně výdajů, zejména u řemeslných živností a u zemědělců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Požádám ještě o strpení pana kolegu Hovorku, protože s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jen v souvislosti s tím, co říkal tady předseda poslaneckého klubu ODS, já souhlasím s navýšením daně z příjmů na 19 % u investičních fondů. Ale tak jako já, tak určitě všichni poslanci, ale předpokládám, že i Ministerstvo financí obdrželo připomínku Asociace investičních fondů k § 17b a k § 21 odst. 2 zákona, a chtěl bych se jenom ujistit jako zákonodárce, že jejich připomínka, která se týká vlastně toho, zda tyto paragrafy jsou v souladu, či nejsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zda pan ministr by mohl říci, že jsou v souladu. Mne by to určitě uklidnilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, řádně přihlášený do rozpravy. Ještě než mu dám slovo, budu konstatovat omluvy. Omlouvá se z dnešního jednání pan kolega Bohuslav Chalupa a pak poslanec Ivan Pilný.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci se tady vyjádřit krátce k jednomu pozměňovacímu návrhu, který jsme předložili nezávisle na sobě stejně jako pan poslanec Šincl už do rozpočtového výboru. Pozměňovací návrh se týká odpisů u svěřeného majetku příspěvkových organizací. Tento pozměňovací návrh máte nyní v systému pod číslem 1329 a jeho předkladatelem je pan poslanec Šincl.

Pokusím se stručně vysvětlit, co je cílem návrhu. Je to odstranění daňové nerovnosti a nastavení rovných podmínek při užívání majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizace. Smyslem těchto úprav je zefektivnění a zpřehlednění při hospodaření se svěřeným majetkem. Umožní zřizovateli definovat přesně, jaká jsou jeho práva a povinnosti k majetku, který je za účelem zajištění činnosti svěřen, a tuto činnost dále kontrolovat přesným účetním obrazem.

V § 28 odst. 1 upravujeme odepisování majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizaci. Standardní, dosud používaný systémový přístup při odpisování hmotného a nehmotného majetku je založen symetricky, kdy vlastník majetku, který daňově odpisuje, to znamená uplatňuje odpisy v základu daně z příjmu, je zároveň osobou, která vypořádává náklady a příjmy spojené prodejem odpisovaného majetku. Z hlediska svěřeného majetku jde z ekonomického pohledu o zkreslený pohled na tuto problematiku.

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je pořizován v principu za účelem zajištění činnosti, kterou ta daná účetní jednotka vykonává. Ekonomická i účetní logika požaduje, aby tyto náklady na pořízení dlouhodobého majetku byly přiřazeny k realizovaným výkonům. Cílem navrhované úpravy je zajistit i z pohledu daně z příjmu, aby účetní jednotka, v tomto případě příspěvková organizace, ke svým výkonům přiřadila náklady plynoucí z jí používaného dlouhodobého majetku. Dosud zastávaný názor Ministerstva financí je, řekněme, nelogický, kdy u svěřeného majetku nastavují daňový režim takový, že příspěvková organizace v účetnictví vykáže a z pohledu daně z příjmů zdaní jí realizované výkony, ale náklady na užívání dlouhodobého majetku si zohlednit nemůže. Ty si může vykázat zřizovatel, který však k nim nemá žádné výkony, které nemůže vykázat.

Standardní, dosud používaný systémový přístup uplatnění daňových odpisů příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem dává jedinou možnost a tou je převod majetku z vlastnictví z územního samosprávného celku do vlastnictví řízené příspěvkové organizace. To zajistí symetrii uplatňovanou u běžných podnikatelských subjektů. Toto řešení podporuje i platná právní úprava daně z nabytí nemovitých věcí. Ministerstvo financí však v tomto dosud používaném přístupu nebere v úvahu, že v takovém případě zřizovatel nemůže k tomuto majetku ve zřizovací listině ani jinde vymezit pravidla pro nakládání s tímto majetkem, nemůže být zajištěna představa zřizovatele o ochraně veřejného majetku.

Změna v přístupu k příspěvkovým organizacím z pohledu majetkoprávního je náročná časově i odborně. Je podmíněna koncepční změnou zákona č. 250/2000 Sb. Není tedy reálně možné stávající institut svěřeného majetku opustit nebo modifikovat ve velmi krátkém termínu.

Novelizované ustanovení v § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 stanoví, že vstupní cena se snižuje o poskytnuté dotace z veřejných rozpočtů, tedy prostředky poskytnuté zřizovatelem příspěvkové organizaci. Účetní hledisko reflektuje ekonomickou i právní realitu, tedy skutečnost, že územní samosprávný celek zřizuje příspěvkovou organizaci pro splnění svých úkolů, a z toho plyne přirozená povinnost zřizovatele příspěvkové organizace majetkově vybavit pro plnění tohoto úkolu.

Stávající konstrukce daně z příjmů významným způsobem znevýhodňuje příspěvkové organizace a má za následek, že dané činnosti jsou pak realizovány buď přímo územně samosprávnými celky, a nevýhodou takového postupu je horší organizace činnosti u osob, nedostatečně málo pružné a efektivní nastavení odpovědnosti za plnění povinností a negativní dopad na řízené organizace včetně schopnosti rychlého a profesionálního rozhodování. Nelze opomenout i společenský pohled. Čím složitější je co do rozsahu činností a organizačního uspořádání i hospodaření územně samosprávného celku, tím obtížnější je veřejná kontrola se všemi důsledky.

Cílem úpravy tohoto zákona je nastavení pravidel, která jednak zrovnoprávní postavení příspěvkové organizace, ale zejména nebude klást překážky omezující neefektivní nastavení činností v rámci působení územního samosprávného celku a nastavení co nejlepšího systému majetkoprávní regulace ve vztahu zřizovatel a jím zřízené příspěvkové organizace.

Obdobná situace je například u dobrovolných svazků obcí, kdy investiční transfery od členů svazků jsou v současné době posuzovány jako transfery od jakéhokoliv jiného subjektu. Z hlediska daně z příjmů se snižuje ocenění dlouhodobého majetku. Tato situace zásadním způsobem omezuje využití uvedeného typu právnické osoby, a to z důvodu zásadního daňového znevýhodnění u daňového odpisování dlouhodobého majetku oproti obcím a krajům.

Finanční dopady na veřejné rozpočty. Uplatnění daňových odpisů je posuzováno ve vztahu k příspěvkovým organizacím poskytujícím sociální a zdravotní služby v souladu se způsobem financování, např. dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí nebo z krajů, nebo služby financované ze zdravotního pojištění, a dále v souladu s omezením zřizovatelů poskytovat příspěvky na provoz. Tato omezení pro veřejnou podporu jsou dána pravidly veřejné podpory podle směrnic Evropské unie. Hrubým odhadem to bude znamenat snížení odvodu daně z příjmu o částku až 100 mil. korun. Tato daňová úspora se ale promítne do zkvalitnění poskytovaných služeb. Současně dojde ke snížení potřeby podpory příspěvkových organizací z veřejných rozpočtů.

U prodejů nepotřebného dlouhodobého majetku svěřeného příspěvkové organizaci k hospodaření bude navrhovaná změna neutrální, možná mírně pozitivní z hlediska výběru daně z příjmů. Lze předpokládat, že významný nepotřebný majetek bude podle stávající praxe vyjmut zřizovatelem z hospodaření příspěvkové organizace a následně bude zřizovatelem prodán. Jedná se zejména o pozemky. Prodej dlouhodobého majetku příspěvkových organizací lze předpokládat přibližně ve výši 50 mil. korun. Základ daně bude snížen uplatněním nákladů, daňová povinnost pro příspěvkové organizace bude maximálně v jednotkách milionů korun, odhadem 1 až 2 mil. korun. Podle současné legislativy je povinen zdanit prodej zřizovatel a ten je příjemcem své vlastní daně, to znamená, že výše hrazené daně by byla rovna nule.

To je v krátkosti k uvedení tohoto pozměňovacího návrhu, který máte v systému zaveden jako pozměňovací návrh 1329 pana poslance Šincla. Jsou to důvody, které k tomu vedou. Tento návrh má podporu, pokud vím, i z některých krajů a ze Svazu měst a obcí. Zabývali jsme se tím už v minulosti, řešili jsme to s panem ministrem financí Janatou, zatím vůle ke změně a prosazení takového pozměňovacího návrhu nebyla. Věřím, že v současné době je možné, aby tento návrh získal vaši podporu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Ludvíku Hovorkovi za jeho vystoupení. Nyní pan poslanec Jiří Dolejš a připraví se pan kolega Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedající. Sliby se mají plnit i o Vánocích. Když jsem slíbil včera, že mě zase uvidíte, tak mě tady máte.

Logika mého předkladu, který je již v parlamentním systému, je taková, že když jsme se v předchozím bodě pokusili zkorigovat řešení DPH, a to samozřejmě znamená jistý výpadek v inkasu, tak aby to bylo fiskálně neutrální, aby to bylo zbilancované v rozpočtu, tak je třeba někde vzít. Vzpomněli jsme si na předvolební sliby, na daňovou progresi. a tak to tady tedy máte.

Já vím, že jsme ve druhém čtení, ale protože kolegové se trošičku rozmáchli, tak připomenu, a říkal jsem to už v prvém čtení, že tento návrh zákona o dani z příjmu nemáme za dramaticky špatný, byť jsou v něm určitě sporná a kompromisní místa. Rozhodně tento návrh zákona dramaticky nedrancuje naše kapsy a neznamená dramatické zvýšení daňového inkasa.

Pokud se podíváte na konvergenční program, či, předpokládám, v návrhu státního rozpočtu, tak uvidíte, že nárůst inkasa této daně sice existuje, ale lze ho dávat do souvislosti spíše s oživením hospodářského růstu, nikoli ve vztahu k diskriminačním opatřením této vlády, což je fakt. Tedy pokud nepřijmete opatření, o kterém tady chci hovořit, protože si myslím, že dosavadní hra na návrat progrese je skutečně jenom hrou, a až vám na konci připomenu sazby, o kterých je řeč, uvidíte, že to není nic dramatického, necpeme se nikam do Skandinávie nebo do zemí, kde mají skutečně vysoké progresivní sazby.

Také si nemyslím, že problém s bilancováním státního rozpočtu lze řešit pouze opatřeními v oblasti zlepšení výběru daní. Já vím, že je to hlavní leitmotiv vlády, která nechce daně moc měnit, a navíc je to skutečný problém, ale efekty si s odstupem času teprve ukážeme a rozebereme. Tohle je, myslím, poměrně jasné opatření a ten efekt by byl bez diskuse.

Samozřejmě že tady jsou zmiňovaná bolavá místa. Chápu to, jak je nastavena problematika zdanění OSVČ, tedy ty zde tolikrát skloňované paušály, jako jistý kompromis. Jistě si vzpomenete, když vláda připravovala tento návrh zákona, že tam byly návrhy, které byly daleko, ale daleko bolestnější, a že jestliže tady jsme se shodli, že podnikatelé, zejména drobní, nejsou žádní paraziti a že je třeba diferencovaně přistupovat k zvýšení jejich daňového přínosu do společné pokladny, tak se to týká jenom paušálu 60 %, což se týká některých vybraných oborů. Je to vztaženo i k limitu 2 milionů, atd., atd. Chápu odpor k prostředí OSVČ obecně, ale dopad je diferencovaný a myslím si, že tento kompromis se dá spolknout.

Dalším bolavým místem - samozřejmě všichni jsme dostali dopisy od našich přátel či nepřátel či kolegů z investičních fondů. Samozřejmě debata o tom, jestli Česko se má pokusit býti druhým Lucemburskem, tady je dlouho, ale opět si nemyslím, že teď jsme v situaci, kdy bychom toto museli rozhodnout. Mě tam daleko víc trápí to, že až do roku 2016 bylo odsunuto ukončení historie tzv. superhrubé mzdy například. Ale nepochybně se k tomuto daňovému titulu ještě vrátíme. Teď je to krok, který je, řekněme, nutný alespoň k tomu, abychom alespoň nějakým způsobem zbilancovali a uzavřeli návrhy daňových opatření pro fiskální období roku 2015.

A teď závěr, i když tedy nepoužiji slova kolegy Komárka ceterum autem censeo, která si vypůjčil od známého starého římského politika Cata, přezdívaného cenzor, ale řeknu bez prodlužování už jenom to, že navrhujeme tři sazby, že zůstává základní sazba pro příjmy do 50 tisíc měsíčně, sazba nad, tedy střední, by dosahovala 18, čili 15, 18, a ta horní nad 100 tisíc příjmů měsíčně, čili tzv. milionáři, když to posčítám za rok, by měli 21. Na příští období, zatím se stále pohybujeme v kategorii superhrubá mzda samozřejmě. Okamžikem, kdy superhrubá mzda končí, můžeme se opět věnovat vyladění této progresivní škály.

To je základ mého pozměňovacího návrhu a samozřejmě že se k němu přihlásím, teď už bedlivěji a bez doplňků, v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi, slova se ujme pan kolega Vilímec, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, již v prvním čtení byla vedena poměrně obsáhlá diskuse nad tímto sněmovním tiskem, především nad tím, zda je namístě vedle obnovení slevy na důchodce nebo zvýšení slevy na druhé a třetí dítě opět potřeba velmi výrazným způsobem zasahovat do nedávno přijatých daňových zákonů. Již to zde padlo od pana poslance Stanjury. Já jsem byl také jako nečlen, ale jako předkladatel pozměňovacích návrhů přítomen jednání rozpočtového výboru a tam paní náměstkyně ministra financí potvrdila, že tento sněmovní tisk bude znamenat navýšení daňové zátěže zhruba o necelých 15 mld. korun, a to v porovnání se současnou platnou legislativou od 1. ledna 2015. To je evidentní a potvrdilo to i Ministerstvo financí.

Víte, položme si otázku, zda je rozumné opět měnit něco, co ještě ani nezačalo platit. Nedivme se pak malé důvěře obecně nás občanů ve stabilní legislativní poměry. Ten, kdo nejvíce doplácí na neustálé změny daňových zákonů, je většinou daňový poplatník. Ten se jednak téměř v různých účinných a neúčinných ustanoveních nedokáže vyznat, někdy se nedokážou vyznat ani daňoví poradci. Platí to, co prohlásil pan předseda Petr Fiala, že pokud by návrh obsahoval pouze obnovení slevy na důchodce nebo zvýšení slevy na druhé a třetí dítě plus technické věci ve spojení s novým občanským zákoníkem nebo upřesněním některých záležitostí s tím spojených, tak nemáme problém takový návrh podpořit.

Určitě nemáme problém podpořit obnovení základní slevy na daně pro pracující důchodce. Vždyť to byla Občanská demokratická strana, která předložila tento návrh jako sněmovní tisk 184, a je s podivem, že zatímco pokud to předloží koaliční vláda, pokud je to vládní návrh, tak s tím vláda souhlasí, a pokud se stejné ustanovení, obnovu slevy na důchodce, snaží obnovit Občanská demokratická strana, opozice, vládní souhlas k tomu není. To je docela, když jsme mluvili o pokrytectví včera, tak je to docela zajímavé.

Určitě z mé strany, osobně z mé strany, ale i ze strany ODS nemůžeme spolknout to, co tvrdil, že může spolknout pan poslanec Dolejš. My jsme určitě jednoznačně proti omezení nastavení výdajových paušálů pro OSVČ. Víte, to je takový letitý boj proti těm - ze strany levice - proti těm, kteří šli do rizika a podnikají. Mnozí z nich vytvářejí další pracovní místa, zaměstnávají další osoby. Všichni víme, že toto opatření v omezení výdajových paušálů pro OSVČ oproti stávajícímu stavu nic pozitivního nepřinese. Když se podíváte, jaký to má dopad do státního rozpočtu, má to dopad pouze 200 mil. korun. Nevím, jestli je to konzervativní odhad Ministerstva financí, anebo nekonzervativní odhad. Pro územní celky to má dopad 300 mil. korun, tzn. celkově dopad pouze půl miliardy korun. Mnohokrát debatovaný problém dopadu nižšího výběru daňových výnosů na základě tzv. daňového přiznání u územních samosprávných celků je třeba řešit jiným mechanismem v rámci rozpočtového určení daní. Je totiž obecně známo, že snížení daňového inkasa v případě daňových výnosů na základě daňového přiznání není dáno pouze výdajovými paušály, ale systémem vůbec technického nastavení inkas daně vydělané na položce daně z příjmů na základě daňového přiznání.

Nechci mluvit o dalších změnách, které vládní návrh představuje, protože o tom mluvili předřečníci, ale chci se zastavit u změn daňového řádu. Je zajímavé, že při rozsahu vůbec těch změn v daňovém řádu se velmi málo o tom diskutovalo a velmi málo artikulovalo, že tento zákon také přináší tyto mnohé změny, a to nejsou pouze změny technické povahy, to jsou změny, které výrazně posilují na jedné straně postavení daňového správce, na druhé straně výrazně omezují postavení daňového poplatníka.

Ano, jsem si vědom, že tento návrh je odůvodňován tím, že je potřeba bojovat proti daňovým únikům. Nemám s tím problém. Je ale třeba velmi citlivě vážit, aby boj proti daňovým únikům nevedl k neadekvátním opatřením vůči těm, kteří se snaží postupovat v souladu se zákony a obecně platnými předpisy. Víte, oni ti daňoví podvodníci stejně s těmi finančními úřady nekomunikují a jakékoliv zvyšování pokut stejně na ně nakonec vůbec nedopadá. A já se obávám, aby pak nakonec i ten poctivý daňový subjekt nezačal velmi vážit, zda riziko případného neúmyslného pochybení je ještě úměrně dopadům, kterým by byl vystaven.

Na jednání rozpočtového výboru jsem uplatnil některé pozměňovací návrhy v oblasti daňového řádu. Bylo jich asi deset. Prostudoval jsem velmi důkladně stanoviska Ministerstva financí k nim, v některých případech jsem i s ohledem na diskusi na rozpočtovém výboru i v hlasování rozpočtového výboru upustil od jejich dalšího prosazování. To se týká odkladného účinku tzv. delegace nebo atrakce. Nechci, aby se zploštila diskuse o těchto věcech do polohy nezbytného přitvrzení boje s daňovými úniky.

Z těch šesti pozměňovacích návrhů, k nimž se přihlásím v podrobné rozpravě ve druhém čtení, jsou dva velmi odborné, jsou víceméně reakcí na nový občanský kodex. Souvisí s upřesněním pravidel pro zastupování právnických osob, se správcem daně a stejně tak s otázkou solidárních povinností dědiců platit daňovou povinnost zůstavitele. Vychází i z připomínek daňové komory v rámci dnešního připomínkového řízení, které nebyly akceptovány Ministerstvem financí.

Další dva návrhy jsou pak zpracovány ve variantách a jsou vedeny snahou buď o nezvyšování maximální výše pokut, o kterých zde mluvil pan poslanec Stanjura, včetně nezavádění nových pořádkových pokut, nebo alespoň v té druhé variantě zmírnění jejich nárůstu, ať těch stávajících, tak i nově zaváděných, a to do poloviny maximální částky navrhované v zákoně.

Pan poslanec Stanjura zde mluvil o Hospodářské komoře, která nesouhlasí se zvýšením stávající pořádkové pokuty z 50 tisíc až na půl milionu, je to zvýšení na desetinásobek, a nesouhlasí se zavedením nových sankcí, především sankce pro případ podání daňového přiznání jinak než elektronicky. Tam ten daňový řád předpokládá pokutu ve výši taxativně dva tisíce a další možné pokuty, pokud finanční úřad k nim přistoupí. Já jsem si vědom, že v minulém zákoně o správě daní a poplatků byla ta výše ještě vyšší, že tam bylo maximálně dva miliony korun. Také byl tento limit dlouhodobě kritizován, proto za minulé vlády došlo k jeho výraznému snížení na částku 50 tisíc korun. Navrhovat však opětovně desetinásobné zvýšení pokut nepovažuji za adekvátní, navíc jsem se v důvodové zprávě nedočetl nějaké analýzy, jaké pokuty vůbec jsou ukládány, jestli hranice 50 tisíc je dostatečná, jestli je vůbec využívána, nebo není využívána. Když se podíváte na odůvodnění k daňovému řádu, to je jeden odstaveček v celém vládním návrhu.

V dalších dvou pozměňovacích návrzích se pak snažím odstranit tvrdost stávající úpravy v případě úroků za dobu posečkání daně doplněním ustanovení, že úrok z posečkané částky se uplatní nejdéle za pět let doby posečkání. Zároveň navrhuji ponechat tuto lhůtu i v případě úroků z prodlení, a vyhovuji tak vlastně i námitce Ministerstva financí vůči mým pozměňovacím návrhům uplatněným na rozpočtovém výboru.

Chtěl bych zdůraznit v případě té pětileté lhůty, že z těchto ustanovení se vyměřují úroky nejen z daní, ale i úroky za odvod z tzv. neoprávněně použitých dotací z veřejných rozpočtů, a v praxi se tak za dobu posečkání může celkový úrok dostat skutečně do vysoké částky, teoreticky do výše přesahující často odvodovou povinnost. Tato záležitost je oprávněně kritizována příjemci dotací včetně hejtmanů a včetně mnohých starostů.

Na závěr bych chtěl požádat ctěnou Sněmovnu, vážené kolegyně a kolegy, aby ve třetím čtení podpořili tyto mé návrhy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, mně to nedá nevystoupit a nepřipomenout dobu předvolební, nebo řeknu dobu volební kampaně a dobu před volbami, kdy se sociální demokraté omlouvali, že ty parazity nemysleli tak zle a že naopak jsou pro ně živnostníci důležitou složkou fungování ekonomiky v České republice a že se jim budou věnovat. Tak bych to tady chtěl připomenout. Zároveň bych chtěl připomenout hnutí ANO a panu místopředsedovi vlády Babišovi jeho vyjádření, které kdysi bylo, tuším, v Brně nebo kde, velcí versus malí, kde ti malí podnikatelé, že to je takové nic, které Česká republika nepotřebuje, protože jsou důležití jenom ti velcí. A ejhle, najednou tady máme návrh zákona, který komplikuje život živnostníkům, řemeslníkům, malým zemědělcům a jako by se nic nedělo. Já bych vám toto chtěl připomenout. Chtěl bych sociálním demokratům připomenout, že se za parazity omlouvali a říkali, že to tak nemysleli. A hnutí ANO a panu Babišovi prostřednictvím předsedajícího bych chtěl říci, že tady má možnost říct, že mu nejde jenom o velké, ale i o malé.

Prosím, nechte ty paušály tam, kde jsou, nekomplikujte život těm, kteří státní rozpočet v žádném případě nezachrání. Oni už ho zachraňují tím, že vůbec existují. To, že na ně přenesete další povinnosti, může být možná přáním těch velkých, kteří si přejí, aby zkrachovali, ale stát by si to přát neměl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Laudát. S přednostním právem, pane poslanče? S přednostním právem pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych vás chtěl znovu požádat o podporu pozměňovacího návrhu hnutí Úsvit, které tady přednesl předseda našeho poslaneckého klubu Radim Fiala, abychom nezvyšovali, abychom nerušili daňové úlevy pro živnostníky. Já jsem chtěl zdůraznit, že Česká republika má v tomto okamžiku rekordní nezaměstnanost přes 600 tisíc obyvatel. Je to přibližně 8 % činného obyvatelstva. Já se v této souvislosti samozřejmě musím zeptat vlády i na to B, jaký je tedy program vlády na vytváření nových pracovních míst, jaký je tedy program vlády na to, abychom snížili nezaměstnanost v České republice. Zatím jsme slyšeli jenom nesystémové návrhy typu investic do infrastruktury. Až tedy infrastruktura bude nějakým způsobem vybudována, můžeme diskutovat o tom, jestli to bude dřív, nebo později, tak pracovní místa zase nejsou, takže já bych rád slyšel nějaké systémové návrhy. Pakliže říkáme to A, to znamená zvýšíme daňové zatížení živnostníků, kterých je tady, tuším, že majitelů živnostenských listů je cca kolem milionu v České republice, takže je to značná skupina, a máme tady rekordní nezaměstnanost a už tady máme skoro rok novou vlády, tak dozvíme se konečně nějaký plán vlády na razantní snížení nezaměstnanosti České republiky? Protože když takhle přitížíme živnostníkům a zároveň neřekneme to B, tak to samozřejmě bude následovat jenom velké ztížení situace. A naopak já si myslím, že ekonomicky, pakliže máme nezaměstnanost, tak bychom měli maximálně umožnit občanům České republiky, aby se sebezaměstnali. To je přece to důležité. Aby se sebezaměstnali a event. si našli sami nějaké pracovní místo tím, že jim naopak slevíme z těch podmínek a nebudeme jim komplikovat podmínky pro samozaměstnání, to znamená pro živnostenské podnikání.

To znamená, znovu vás žádám, aby tato vláda dodržela to, co jsme od některých stran slyšeli v předvolební kampani, to znamená, že se nebude zvyšovat daňové zatížení a odvody občanů České republiky, a aby naopak ten přínos do té pokladny hledala, co se týče různých vnitřních úspor, ale aby zbytečně nezatěžovala hlavně ty, co se sami sebezaměstnávají a jsou sebeaktivní z hlediska té nezaměstnanosti, což je naopak potřebujeme podpořit nebo říct to B, kde tedy vezmeme pracovní místa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde přihlášku k faktické poznámce od pana poslance Volného.

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý den, pane místopředsedo, kolegové. Já nemůžu nezareagovat na vystoupení pana kolegy Okamury. Prosím vás, tento návrh zásadně nemění a neomezuje a nesnižuje daňové zvýhodnění živnostníků. Operuje se tady milionem živnostníků. Tato úprava se týká pouze skupiny 60procentní a 80procentní a pouze se zastropuje na 2 milionech. Co je u první a druhé skupiny dávno běžné, tak je to jenom zastropování. To znamená, týká se to jenom živnostníků ve třetí a čtvrté skupině a živnostníků, kteří si vydělají nad 2 miliony. Do 2 milionů to zůstává nedotčeno. Prosím vás, nemylme občany, nešiřme paniku, nic se neřeší, akorát se zastropovávají dvě skupiny, protože ty první dvě už jsou zastropované. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní tedy přistoupíme k řádně přihlášenému poslanci a to je pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já tedy zcela za sebe vznáším návrh, aby tato novela byla ve třetím čtení zamítnuta.

Pokud si někdo dělal iluze o hnutí ANO a dělá iluze o stávající koalici, tak málokterý zákon nebo novela ukazuje skutečnou podobu, tvář a cíle stávající koalice než tato novela. Trestáte živnostníky. Zjevně nevíte, jak funguje reálný život běžných lidí, kteří jsou velice šikovní, umějí se postarat sami o sebe, na rozdíl od jiných nestojí před úřady práce, neškemrají někde a starají se sami o sebe. Ale to už tady bylo hodně řečeno. Doufám, že prozřou a příště si rozmyslí, koho budou volit.

Chodí sem zákony, které směřují k tomu, více zastrašovat občany, více je trestat, a samozřejmě, že do tohoto kontextu - také více jim komplikovat život - patří to, že někde v mlhách se ztrácí to, co mělo platit, co mělo výrazně zpříjemnit a zjednodušit život a zefektivnit státní správu, ušetřit za úředníky, a to je jednotné inkasní místo. To se ztrácí v mlhách. Sami jste všichni na vlastní uši slyšeli premiéra Sobotku, že toto není priorita vlády. Prioritou vlády není lidem zjednodušovat život.

Ovšem to, čím se chci zabývat a proč jsem také za sebe navrhl zamítnutí ve třetím čtení, tak to je otázka zdanění investičních fondů. V minulém volebním období na základě toho, že i Evropská unie se v tomto velice pozitivně snaží sjednotit legislativu v oblasti investování, jsme museli transponovat asi nějakých 36, jestli se nemýlím, 38 předpisů. Musím podotknout, že se jednalo o velice složitý zákon, který vznikal asi tři a půl roku. Byl to velice tlustý svazek o investičních fondech, kolektivním investování atd. Jmenovalo se to fondy alternativních investic, pokud se nemýlím. Po složitém vyjednávání, vysvětlování, největším semináři zřejmě za poslední léta ve Sněmovně, tak s výjimkou sociálních demokratů, kdy si troufám říct, že si to téměř nikdo nepřečetl, tu novelu, a pak se postavili proti s odůvodněním, že se jim to nezdá, tak napříč všechny ostatní tehdy strany a poslanci pochopili, o jak klíčový strategický krok jde do budoucnosti a i s obrovským - myslím ještě přes 300 změn z dílny Ministerstva financí, tento zákon schválili. Při těch všech jednáních, vysvětlování a seminářích padalo prosím, a všichni potenciální investoři říkali: chceme předvídatelné chování, chceme stabilitu nastavených podmínek, chceme jistotu; pak k vám půjdeme, budete mít z toho velké přínosy. I v těch nejskromnějších odhadech se jednalo u těch dolních hranic, kdybychom se nestali investičním tygrem, o příjmy do státního rozpočtu zhruba 19 mld., a to říkám, že právě i Ministerstvo financí se obávalo, takže přitvrzovalo některé paragrafy, takže se to snižovalo z takových základen, jako bylo 36 mld. navíc a tak. Takže to tímto krokem, pane ministře, bouráte.

Je mi s podivem, zřídili jste si dalšího ministra pro vědu, ten k tomu mlčí namísto toho, aby tady bil na poplach. Inovační společnost se neodvíjí od podpory státu, ten může jenom dolaďovat, dávat do skutečně hodně rizikových projektů, pomáhat, ale základní inovační posun společnosti by se měl odvíjet v soukromém sektoru, tak jak je tomu v těch nejdynamičtějších zemích.

Pokud byste se, pane ministře, zeptal vaší lídryně do pražského zastupitelstva Adriany Krnáčové, určitě by vám vysvětlila, jaké škody svým krokem, kdy - a ještě selektivně - měníte daňovou sazbu zdanění fondů z 5 na 19 %, tak ona by vám to vysvětlila. Ona totiž stála v pozadí toho. Byla to ta dáma, která mě naučila, jak se vlastně ve světě investiční strategie mají dělat v těch nejvyspělejších ekonomikách. A tohle to vy svým návrhem bouráte. Troufám si říct, že odpudíte i ty investiční fondy, které sem přišly. Nové nepřijdou, protože, jak tady možná už bylo řečeno, různé transakce, které běhají světem, a je to skutečně virtuální pohyb po internetových elektronických sítích, tak se nezdaňují tyto transakce, zdaňuje se až cílový výsledek. Cílem je sem dostat kapitál. Vy se dneska společně se sociální demokracií - ta se tím nikdy netajila - spolupodílíte na tom, že odsuzujete Českou republiku k investiční chudobě. Přes tyto fondy se odvíjela šance zcela jinak vymyslet systém financování dopravní infrastruktury nebo technické infrastruktury obecně. A tam, kde já vidím zářez, ony sem nepůjdou nejenom ty domicily, to je jenom jedna část a bez těch se možná ještě obejdeme, i když je to škoda pro státní rozpočet, protože to je slepice, která snáší zlatá vejce bez zatěžování země, s minimálními požadavky na infrastrukturu - žije z toho Lucembursko, jestli vás to zajímá, ročně ještě nedávno mělo 40 mld. dolarů v příjmech z fondů, i když to je tygr a lídr celého světa. Dobře, ale kdybychom měli zlomek, tak by nám to pomohlo, abyste třeba mohli se sociálními demokraty dávat na své potěmkinovské projekty a dotování kdečeho a kdekoho.

Nicméně tam, kde by měl pan ministr Bělobrádek křičet, tak to je skutečně to, že odpudíte investory do fondů rizikového kapitálu, z čehož jedna a pro mě ta nejdůležitější podmnožina jsou fondy pro rizikové investice v oblasti inovační, inovační fondy. Nevím, proč se k tomu nevyjadřuje. Myslím si, že je namístě, abych navrhl - jsem předseda podvýboru pro inovace, letectví a kosmonautiku -, aby se tento podvýbor minimálně v té části inovace zrušil, protože jestliže tady nebude moderní a tolik potřebný finanční nástroj pro financování inovačních technologií, tak se nemáme o čem bavit. To ostatní jsou v porovnání s tím, co tady teď vyvádíte, jenom drobné.

Byla to i obrovská šance, jak připoutat a do reálného majetku přivést peníze, které by se potom zpětně vracely např. v penzijních systémech, aby se investovalo do skutečné hodnoty, ne do virtuálních akcií po světě. Vy ale rušíte druhý pilíř, pozvali jste si na to bývalého soudruha a on vám určitě tohle všechno řekne.

Takže je mi to líto, ale pro mě je to natolik zásadní krok k budoucí stagnaci a úpadku této země, že mi nezbývá, než kvůli této záležitosti vám dát ještě jednu šanci, abyste ten zákon předělal, a navrhnout jeho zamítnutí ve třetím čtení. A prosím, už nikdy neříkejte, že jste také pravičák. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde jednu faktickou poznámku, pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan Laudát tady přednesl ve svém vystoupení, že navrhne zamítnutí tohoto návrhu ve třetím čtení. Já si myslím, že to dělá z toho titulu, že je osoba podjatá, protože pan Laudát je OSVČ od roku 2011, a pokud mě paměť neklame, tak za loňský rok přiznal čistý výdělek dva miliony korun za jeho projektovou činnost. Já sice nevím, jak jaderný fyzik může dělat projekční práce v metře, možná tam zjišťuje radon, je to možné. Takže já si myslím, že z tohoto titulu právě tady navrhuje toto zrušení, protože on je v té kategorii, dle mého názoru, které se bude právě dotýkat zastropování dvou milionů korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím: Ale fuj, pane kolego Hájku! Jednáme-li o dani z příjmu a dani z příjmu fyzických osob, tak všichni jsme nějakým způsobem osoby podjaté. Protože mám pocit, že všichni ty daně platíme. Koneckonců váš předseda se rád chlubí, jaké platí daně a kde. A když navrhuje jakoukoliv daňovou legislativu, tak je logicky v konfliktu zájmů, což na rozdíl od jiných konfliktů zájmů, ze kterých dramaticky vysává veřejné peníze, tu daňovou legislativu mu nevyčítám.

Dámy a pánové, přihlásil jsem se ne snad proto, že bych si myslel, že bych vás svým vystoupením mohl přesvědčit, protože teď jsme v situaci, kdy přesvědčení přesvědčují přesvědčené. Nicméně své vystoupení bych rád pojal jako jistý protest proti mediálním výstupům ve veřejné diskusi o tomto návrhu zákona. Protože když si uděláte rešerši z veřejných zdrojů, tak se dočtete, že tento zákon uleví rodinám s dětmi. Tento zákon uleví Františkovi. Tento zákon uleví Lojzovi. Prostě tímto zákonem ulevujeme, jak můžeme, a přitom když to sečteme - a tady opakuji číslo Ministerstva financí - když to sečteme, tak díky tomuto zákonu všichni občané v České republice v příštím roce dohromady zaplatí téměř o 15 mld. více. A to není - tady opět protestuji proti mediálním výstupům - to není tvrzení Miroslava Kalouska, to je oficiální číslo Ministerstva financí. Pan poslanec Stanjura tady jásal, že to na rozpočtovém výboru potvrdila i odborná náměstkyně pana ministra Babiše. No co jiného může potvrdit než své vlastní číslo? To je číslo, které v otevřených zdrojích Ministerstvo financí uvádí. Díky těmto aktivním opatřením vybereme od občanů České republiky o 14,6 mld. více, než právní řád předpokládá, zvyšujeme daně o 14,6 mld., než právní řád předpokládá, a hlásíme to dokonce do Bruselu jako pozitivní zprávu. To je ten první konkrétní důvod, proč nelze s tímto návrhem souhlasit, a proč nechápu, proč tato informace - teda chápu. Když si někdo koupí půlku mediálního trhu, tak je to pak pochopitelné - ale proč je přece jenom trochu k uzoufání, že tuto informaci lidé nemají. Prostě je to tak.

A vracím se k argumentu, že státní rozpočet na to není připraven. Státní rozpočet je na to připraven dvakrát, protože státní rozpočet oproti předpokladům na vaše dárečky odborářům, provozním výdajům, na sociální dávky, na mzdy, na všechno to, co opravdu není tahounem hospodářského růstu, tak zvyšujete oproti původním předpokladům výdaje daňových poplatníků zhruba o 60 mld. Občas tomu říkáte - pan poslanec Holeček tomu rád říká odpovědné investování. Ale pan poslanec Holeček bude velmi překvapen, pokud už to neví, že toto zvýšení nepůjde na investice. To prostě prožereme. Ty investice tam budou navýšeny zhruba o jedno až dvě procenta, protože tak to pan ministr Babiš ve státním rozpočtu navrhuje.

Takže státní rozpočet na to byl připraven, pokud by vláda byla ochotna šetřit a nezvyšovat veřejné výdaje, tak tu odměnu - protože všichni jsme nesli náklady během pětileté krize, nejprve finanční, potom dluhové. Ne že by to nebyla krize. Tady prostě byly dvě po sobě opakující se krize. Nejprve to byla finanční krize způsobená hypoteční krizí, podruhé to byla dluhová krize státu. A já se znovu pokusím apelovat na pana poslance Plzáka, aby pochopil, že z hlediska budoucnosti a strategie České republiky byl problém dluhové krize státu z našeho pohledu neskonale větším problémem než problémem mělké, byť dlouho trvající recese. To jsou prostě dvě různé priority a každý odpovědný terapeut řeší to, co je v tu chvíli smrtelně nebezpečné, a dává tomu větší prioritu než to, co je sice nepříjemné, ale není to smrtelně nebezpečné.

Takže když jsme si všichni prodělali ty náklady, tak před námi stojí stále platný zákon, ta odměna, že odvedeme méně prostředků za předpokladu, kdyby vláda nechtěla dávat ty dárečky. Nikoliv na investice, na ty provozní výdaje, na sociální dávky, na mzdy státním úředníkům, tu na to, tu na ono. Koupíme levnější houbičky na nádobí a koupíme si norkový kožich a do novin, které jsme si koupili, napíšeme, že šetříme. Z marketingového hlediska bych řekl, že to je geniální. Z hlediska rozpočtové politiky je to poměrně neodpovědné a zhoubné.

V té globální bilanci, a to je částečně pořád odpověď panu poslanci Fiedlerovi, v té globální bilanci je to 14,6 mld., uvádí Ministerstvo financí. Kdyby tento zákon nebyl schválen, klesla by daňová zátěž fyzických osob o 14,6 mld. vzhledem k tomu, že vláda zhruba o 60 mld. oproti původním předpokladům zvedne výdaje, tak si odpovězte sám, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jestli na to ten rozpočet byl, nebo nebyl připraven.

Samozřejmě tady můžou vzniknout technické námitky, že současný právní stav souvisí se zákony týkajícími se jednotného inkasního místa a že po nástupu Fischerovy vlády se na tomto projektu přestalo pracovat. To znamená, není technicky připraven, mohl by způsobit jisté problémy. To je samozřejmě pravda. Ale ono plánované snížení, máme-li to chápat jako sazbovou novelu, ono plánované snížení o zhruba 15 mld. lze dělat i jinak. Že tedy neměníme ten systém, nebo měníme systém až později a teď to uděláme prostou sazbou. Ale to, co navrhujete vy, je, že prostě vyberete od těch lidí o 15 mld. víc, než oni oprávněně čekají, protože teď čtou ty zákony.

Celá podnikatelská veřejnost od nás vždycky chtěla, abychom s dostatečným předstihem říkali daňové změny. Toto je platný právní stav od roku 2012. Veřejnost i podnikatelský sektor je na to připraven tři roky. My jsme splnili základní podmínku, aby tady byla dostatečně dlouhá legisvakance, a přicházíte vy celý v bílém a několik měsíců před tím jim to celé překopete a celé jim to změníte. To znamená nejenom že chcete vyšší daně, ale dokonce nerespektujete ani základní požadavek podnikatelského sektoru, aby změny byly s dostatečným předstihem, protože až vstoupí tato vaše novela v platnost, až si ji prohlasujete, tak to bude opět jenom několik málo týdnů do okamžiku, než také vstoupí v účinnost.

Vedle onoho globálního čísla, které si někdo obtížně umí představit, nikdo z nás nevydělává 14,6 mld., o které tato vláda chce obrat obyvatele České republiky v příštím roce, tak si vezměme jeden konkrétní příklad. Všechna čísla, která jsem řekl do této chvíle, jsou oficiálními informacemi Ministerstva financí. Teď prosím, abyste mi dovolili citovat tabulku, která je zdrojem mým. To je můj daňový výpočet, ale nechal jsem to zkontrolovat několika experty a ručím za něj.

Tedy abychom mluvili o těch úlevách. Vezměme si typického živnostníka, který se stará o sebe, o svoji rodinu, truhláře, pokrývače, instalatéra, tedy někoho, kdo má poměrně vysoké vstupy i výstupy, ale poměrně malý zisk. Takový člověk, bude-li schválen návrh, který předkládá pan ministr Babiš, si polepší oproti současnému stavu - to je férové říct - za předpokladu, že bude mít dvě děti a manželku bez příjmu. Ano, ty slevy na děti způsobují, že oproti současnému stavu si takový člověk polepší a polepší si standardně o 200 korun měsíčně, ať už jeho hrubý zisk za měsíc je 15 tisíc, nebo 40 tisíc. Prostě ten systém je nastaven tak, aby vládní koalice mohla říkat: My jsme vám ulevili, vy s těmi dětmi, vy jste si polepšili. Tak tomu řemeslníkovi, který si dokáže vydělat za měsíc (15 tis.) hrubého zisku před zdaněním, řekne "my jsme vám za měsíc přidali 200 korun" a tomu řemeslníkovi, který si dokázal vydělat 40 tisíc před zdaněním, se zabíjí v prsa úplně stejně a řekne "taky jsme vám přidali 200 korun". To je situace oproti současnému stavu. A je fér to říct, že opravdu o těch 200 korun si všichni bez ohledu na to, jak jsou pracovití, tvořiví, polepší.

Ale prosím porovnejme to s tím, jak vypadá platný právní stav. Ten s těmi 15 tisíci, který si podle Babiše polepší o 200 korun, by si ale podle platného právního stavu polepšil o 290 korun, tzn. tomu 15tisícovému Babiš sbírá 90 korun měsíčně na daních tím, že prosazuje tento návrh. Při 20 tisících, což není mnoho, to nejsou bohatí lidé, to jsou lidé, kteří dřou od rána do večera, jak říkal správně pan předseda Fiala, lidé bez ochrany zákoníku práce, lidé bez ochrany dovolené aj., a když dře od rána do večera, aby měl 20 tisíc korun, tak podle Babiše si polepší o 200 korun, to je pravda, ale podle platného právního stavu by si polepšil o 1 020 korun, tzn. Babiš takovému člověku sbírá 820 korun měsíčně. Při 30 tisících, to taky není moc na člověka, který dře, a takových je mnoho, si opět podle Babiše polepší - hádejte, můžete třikrát - zase o 200 korun, ale podle platného právního stavu by si polepšil o 1 305 korun, tzn. Babiš mu sbírá jedenáct stovek měsíčně. A konečně 40 tisíc, možná už se na mě někdo bude zlobit, ale pro pracujícího řemeslníka s dvěma dětmi a s manželkou bez příjmu 40 tisíc hrubého zisku před zdaněním taky není nějaká oslnivá výplata, tak si podle Babiše oproti stávajícímu stavu polepší o - správně, pan poslanec Bendl mi napovídá - o 200 korun, zatímco podle platného právního stavu by si polepšil o 1 740 korun, tedy Babiš mu sbírá 1 540 korun měsíčně. Vidíte ten rozdíl? Vidíte tu relativitu slova progrese? Vidíte tu relativitu slova - zákon uleví?

Zákon uleví oproti současnému stavu o 200 korun každému bez ohledu na to, jak je pracovitý, tvořivý, jak se snaží. Nesnažíš se, zvládneš 15 tisíc měsíčně, přidám ti 200 korun. Snažíš se, makáš, přidám ti 200 korun.

Daňový systém, který je teď v platném právním stavu, tedy nejenom že snižuje daňovou zátěž fyzických i právnických osob o téměř 15 mld., že tedy snižuje cenu práce, tzn. akceleruje to, co je v danou chvíli nejpodstatnější v boji s nezaměstnaností, což je cena práce, protože na trhu pracovních sil platí úplně stejné zákony jako na jakémkoli jiném trhu. Kdybychom ta kuřata nenapichovali vodou, tak bychom je museli prodávat dráž. (Šum v sále.) Pokud je pracovní síla zatížena vyššími odvody, tak je dražší. Čím je něco dražší, tím je to na tom trhu méně dostupné, takže tam platí stejná pravidla.

Jestliže máme dnes, pokud nepřijmeme tento návrh, šanci snížit cenu práce o 15 mld. v rámci celého pracovního trhu v České republice a my to neuděláme, tak proč se pak bavíme o nástrojích, jako je kurzarbeit nebo něco jiného, nástroje mnohem méně efektivnější pro boj s nezaměstnaností, než je snížení ceny práce. A kromě toho, že odmítáme snížit cenu práce, tak také odmítáme chápat, že někdo je pracovitější víc a někdo míň. Chceme přidat všem stejně a přidáváme jim způsobem, při kterém je přesvědčujeme, že jim nesbíráme, že jim přidáváme. Ale ve skutečnosti jim sbíráme. Prosím každého, kdo se tomu opravdu chce věnovat, ať si udělá tyto výpočty. Ať si vezme zdravotní sestru, ať si vezme truhláře, ať si vezme hajného, ať si vezme hospodského s jedním dítětem, se dvěma dětmi, se třemi dětmi. Ať si udělá tyto propočty, není to vůbec nic těžkého. Zjistíte, že v tuhle chvíli neděláte nic jiného, než že ty lidi obíráte. A obíráte je systémem - čím jsi pracovitější, tím víc ti seberem!

A dodám k tomu svoji oblíbenou větu: Kdyby to bylo ve prospěch zdravých veřejných rozpočtů a díky tomu směřoval strukturální deficit k nule, asi bych dokázal mlčet, protože ta makroekonomická stabilita je obrovskou prioritou. Ale ono to není v zájmu vyrovnaných veřejných rozpočtů. Ono je to v zájmu neodpovědné, rozhazovačné a nešetřivé politiky vlády, která dramaticky zvyšuje výdaje nikoliv na investice, ale na sociální dávky, provoz a mzdy státních úředníků. A to bolí. To je špatně.

Proto nepředkládáme žádné pozměňovací návrhy. Z hlediska globální fiskální strategie je to prostě krok mimořádně špatným směrem, ošperkovaný kosmetickými úlevami pro toho či onoho, aby si pokud možno málokdo všiml, že vlastně všem sbíráme. To je smysl tohoto návrhu. Proto samozřejmě nemůže mít naši podporu.

Diskuse v rozpočtovém výboru byla zajímavá, protože zástupce Ministerstva financí výjimečně nelhal. Opravdu tam přiznal, že se jedná o zvýšení daní. V takovém případě se domnívám, že bychom mohli vrátit tento návrh výboru k novému projednání, což berte jako procedurální návrh. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, tak přečtu omluvenky, které dorazily. Od 13 do 19 hodin se z jednání omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová z důvodu jednání zastupitelstva. Od 12 do 15 hodin se z dnešního jednání omlouvají paní poslankyně Balaštíková a Maxová a dnešní den od 11.40 do 17 hodin se z jednání omlouvá pan poslanec David Kasal.

Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec a zpravodaj Rais a potom má faktickou poznámku pan poslanec Laudát. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Pár takových obecnějších věcí, ale něco konkrétního. Budu chránit paní náměstkyni. Ona tady není, tak se nemůže obhajovat. Tam nikdy nešla řeč o zvyšování daní, nýbrž o dopadu na příjmy státního rozpočtu k 1. 1. To tam říkala. Ono souvisí jedno s druhým. Tady to slyšíme pořád. Tady se zaměňují pojmy. Jedna věc je zlepšovat výběr daní, a tím směrem samozřejmě koalice chce jít, a druhá věc je změna sazeb daní. Když se podíváme, pokud pominu diskusi o investičních o fondech, jak tady říkal kolega Volný, tam k žádnému zvyšování daní nedochází. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec... Pouštíte před sebe. Pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pan poslanec Laudát byl tak laskav, protože chci reagovat přímo na pana profesora Raise.

Pane profesore, proboha, zachovejme si jistou důstojnost logiky a intelektuální argumentace. Jestliže paní náměstkyně explicitně přiznala, že díky této změně vybere státní rozpočet od fyzických osob víc o 14,6 mld, a to přiznala, to jsou ty dopady na státní rozpočet, díky tomu vybere státní rozpočet o 14,6 mld více. Jak je vybere? Že lidi zaplatí o 14,6 mld. víc. Jinak se vybrat nedají. Jinými slovy se jedná o zvýšení daní o 14,6 mld. Nehrajme si tady na slovíčka. Jestli vás mohu poprosit, nechovejte se nedůstojně. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V pořadí je pan poslanec Laudát. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chci se tady jenom krátce zastavit - reakce na pana Hájka. Ve Spojených státech se říká, že džentlmen se neptá na dvě věci: kolik vyděláváte a koho volíte. Samozřejmě předpokládat u tohoto poslance, který tady zatím vyrábí intelektuální výkony skutečně hodné pozornosti, ale někde úplně jinde než ve Sněmovně, nejvyšším orgánu této země... Kolem inovací taky existuje pojem inteligentní selhání. To se zjevně panu poslanci Hájkovi nikdy stát nemůže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má nahlášenu pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Také bych chtěl reagovat na vystoupení pana zpravodaje. Čeština je krásná, protože když to formulujete jinak, tak se nedá větě, kterou jste řekl, nic vyčítat, ale není to pravda. Jedna věc jsou příjmy státního rozpočtu a druhá věc jsou daně. No tak já nevím. Podívejte se do té položky. U státního rozpočtu jsou napsané daně, příjem tolik. Myslím, že to je opravdu zbytečný spor. Pokud je přiznaný dopad plus 14,6 mld., tak odkud se vezmou? A to je číslo náměstkyně ministra financí. my to jenom konstatujeme a opakujeme to číslo. Je to plus 14,6 na položce daně, tak se vybere o 14,6 mld. daní víc díky legislativní změně. Ne díky růstu HDP, ne díky tomu, že lidé platí větší daně jako v absolutních číslech. To za prvé.

A za druhé. Pan kolega Volný říká, že se nemění sazba. To je samozřejmě pravda - u živnostníků. Ale mění se základ daně. A mnohdy je důležitější, co je součástí základu daně, a to se nemusíme přesvědčovat, než jaká je samotná sazba. Dobře, jestliže jsem dneska měl 80procentní paušál a měl jsem příjem 16 mil., tak kolik jsem zaplatil daň a kolik zaplatím daň od příštího roku? To je přece úplně jednoduché. Zaplatím mnohem víc. A vy tomu říkáte, že daň se nemění a nezvyšuje. Sazba ne, ale mění se základ, z kterého se daň vypočítává. Zase, této větě se nedá nic vyčítat. Máte pravdu, že sazba daně se nemění, ale mění se maximální výše výdajových paušálů, abychom byli přesní. To znamená to, co mám nad tím a ještě za rok 2014 platit nebudu, tak za rok 2015 platit budu. Takže zaplatím víc daní. Je to úplně jednoduché. Udělejte si modelový příklad pro živnostníky, když má 16 mil. nákladů a třeba 18 mil. příjmů, někdo, kdo se třeba živí výrobou nábytku, a spočtěte mu daně v roce 2014 a 2015 a přesvědčte ho, že zaplatí stejné daně! (Předsedající upozorňuje na čas. Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj Rais.

 

Poslanec Karel Rais: Já se domnívám, že se tady skutečně trochu lidé straší tím, že se vykládá, že se 14,6 mld. korun vybere od lidí. Existují také právnické osoby, před chvílí jsme tady slyšeli, že zákon je v uvozovkách tak hnusný, že se musí zrušit, protože to postihuje investiční fondy. On je asi obrovský rozdíl mezi výběrem daní u instalatéra, pokrývače, jak jste tady vykládali, a tam předpokládám, že se shodujeme v tom, že tam dopad bude relativně malý nebo žádný. A na druhou stranu je rozdíl mezi výběrem od investičních fondů, které, což už neříkáte, v podstatě odsávají peníze směrem ven, a tam si samozřejmě fondy peníze zdaňují s nulou. Je to také o struktuře. Mně jde o to, že demagogické řeči o tom, že to postihne takzvaně lidi ve výši 14,6 mld., prostě nejsou pravda. Je to celé, o co jde. Vy pletete hrušky s jablky využívajíc toho, že paní náměstkyně řekla, že dopad na příjmy - já jsem si to náhodou napsal - je tato částka. V tom je skutečně schovaný i ten výběr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní mám přihlášené s faktickými poznámkami v pořadí pan poslanec Kalousek, pan poslanec Stanjura, pan poslanec Volný a poté pan poslanec Daniel Korte. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane profesore prostřednictvím pana předsedajícího, já respektuji, že nechcete věřit mně, ale velmi vás prosím, pokuste se alespoň věřit svému ministru financí, svému předsedovi hnutí a jeho dokumentu. Otevřete-li si konvergenční program na straně 14, přečtete si v tabulce č. 3.1, což je dokument pana ministra Babiše schválený vládou, dopad rušených opatření. Ne lepší výběr - dopad rušených opatření. A teď jsou tam fyzické osoby, právnické osoby, DPH. A u položky fyzické osoby si přečtete plus 14,6 mld. Jinými slovy v této tabulce váš pan ministr financí sděluje české veřejnosti i Evropské komisi, že díky tomu, že zruší Kalouskovu a Nečasovu legislativu, vybere od fyzických osob, od lidí, od nikoho jiného, ta položka se jmenuje daň z příjmu fyzických osob, o 14,6 mld. víc, protože to prostě to opatření zruší.

Promiňte, já vím, že vy jste profesor a já jsem studoval, ale jako zpravodaji vám teď jako člen Sněmovny řeknu: vy jste se opravdu, ale opravdu nepřipravil. (Veselost a potlesk v řadách poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já začnu těmi investičními fondy. Já jsem položil dvě konkrétní otázky. Ani předkladatel ani pan zpravodaj neodpověděli. Tak zkuste, pane zpravodaji, říct, jak byste vysvětlil studentům, když je 10 investorů a každý dá 5 milionů, daň je z toho 19 % a je z to částky 50 milionů, a když je 50 investorů a každý dá milion, což je rovných 50 milionů, bude stejně investovat, daň je 5 %. Zkuste nám to logicky vysvětlit. Já jsem neříkal, že ten zákon má být zrušen kvůli investičním fondům - tak to se omlouvám. Já jsem navrhoval, ať zůstane jedna sazba. Kdybyste řekli, že bude 19 % pro všechny, tak protestuji a říkám, že je to špatně, že se zvyšuje daň, ale neptal bych se, proč se rozlišují dobré a špatné investice a proč 50 krát 1 je zdaněno méně než 10 krát 5. Já to chápu jako útok na bohaté lidi. Jinak tomu nerozumím, protože 50 milionů je 50. Když mám stejnou investiční strategii, tak proč bych danil jinak podle toho, kolik kdo vložil. Na tohle jsem prostě odpověděl nedostal a rád bych ji dostal. Třeba uznám ty argumenty. Já jsem na žádný nepřišel.

A k té debatě o 14,6 mld. Jsem si jist, že kdybyste zkoušel studenta, který by mluvil o dani z příjmů fyzických osob a řekl, to je tím, že jsou také právnické osoby, a řekl, že to je sice příjem do státního rozpočtu, ale nezaplatí to daňoví poplatníci, že by tu zkoušku neudělal. Nemá cenu se hádat o slůvka. Dopad na státní rozpočet se uvádí legislativní, není to zákon, který zlepšuje výběr daní ve smyslu nějakých opatření, mění se tam jenom sazby. To znamená, jsem si jist, že takový student by u vás neuspěl, protože o právnických osobách, o kterých jste tady mluvil, nikdo z nás nemluvil, právnických osob se ta inkriminovaná částka vůbec netýká a víte to vy jako já. A stejně tak v tom materiálu, v konvergenčním programu, se píše o dopadu legislativních změn zrušení či odsunutí účinnosti jednotného inkasního místa a všech věcí, které v tom byly. My jsme to debatovali i společně před několika měsíci. A nevím, proč se za to stydíte. Jsou to vaše čísla, je to realita. My říkáme, že to není dobře. Vy si myslíte, že to je dobře. Proto jsme také v jiných politických stranách. To je prostě normální. Ale nemá cenu se přít o to, co znamená ta věta, kterou jste si sami napsali. My citujeme vaši větu -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče! Omlouvám se. Děkuji. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Tak ještě jednou, teď speciálně pro pana kolegu Stanjuru. Prosím vás, nedělejme si tady předvolební mítink. Víme, že to zastropování a vůbec tento model se udělal pro malé živnostníky, kterých je přece v těch skupinách velká, velká většina. Žádná kadeřnice nemá přece výdaje, resp. náklady nad 2 mil. korun. To za prvé. Je to opravdu postaveno proti různým technickým poradcům, kterým stačí jeden telefon, tři lístky na tramvaj a vydělávají 15 mil. ročně. A neříkejte, že budou platit víc. Limit je tedy zastropován jenom na paušální odpočet. Pokud podnikatel, který dělá nábytek a má náklady 15 mil. a doloží je, tak mu samozřejmě budou odečteny. Tam se to týká pouze paušálu. Tak nemaťme lidi. Není to postaveno proti živnostníkům, je to postaveno vyloženě ve stylu logiky věci, na co měly tyto paušály plnit svoji úlohu! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Korte.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Já musím samozřejmě vaším prostřednictvím upozornit váženého pana profesora, že obrací-li se k panu poslanci Kalouskovi, resp. k osobě mužského pohlaví, správný tvar přechodníku není využívajíc, ale využívaje. (Pobavení.)

Za druhé, k panu poslanci Hájkovi, opět vaším prostřednictvím. Vážený pane poslanče, to, co jste zde předvedl, byl příspěvek rázu typicky fízlovsko-estébáckého, což je v souladu s charakterem strany, jejímž jste členem. A já vám blahopřeji! (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další je pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne ještě jednou. Já bych tady chtěl podpořit v podstatě každou stranu tohoto sporu: pana kolegu Volného, že opravdu je třeba na živnostníky se dívat rozdílným pohledem. Já opravdu vnímám rozdíl mezi kadeřnicí a instalatérem a mezi makléřem a finančním poradcem a tam chápu rozdíly a chápu smysl toho, že tak jak bylo řečeno, někdo vydělá telefonem 1,5 mil. možná a někdo se na to hodně nadře. Takže ten rozdíl chápu a s tímhle souhlasím.

A k panu zpravodaji kolegu Raisovi bych chtěl říct k investičním fondům. Vy jste tady, pane kolego, řekl, že investiční fondy finance vyvedou do zahraničí a tam je zdaní nulou. A co z toho budeme mít? V podstatě pozměňovací návrh, který je nahrán, který tady leží, říká, že nebudeme po nich chtít zdanění 19 %, ale 5 % a těch 5 % nám zůstane a investiční fondy nám neutečou na Maltu, neutečou nám do Lichtenštejnska, ale zůstanou u nás. A to je přece smyslem a meritem věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktická poznámka - pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Volný už tady není, tak nevím, koho mám oslovit vaším prostřednictvím, tak prázdnou lavici. Já jsem mluvil o řemeslných živnostech. Jestli nějaký technický poradce s jedním mobilem má řemeslnou živnost, velmi bych se divil. Takže jeho argument byl lichý a špatný.

A pořád, už to slyším od včerejška: jsme v kampani, předvolební kampaň! Já souhlasím, ale kampaně ke komunálním volbám. Já jsem viděl, že někteří kandidáti slibují věci, které rozhoduje vláda a Sněmovna, a přitom kandidují do zastupitelstva měst a obcí. A opravdu si myslíte, že v kampani do komunálních voleb bude rozhodovat, jak dopadne tento zákon v této Sněmovně? To je přece úplně, úplně špatně! Možná že to někteří kandidáti - možná někteří vaši kandidáti to říkají, to já nevím, ale myslím si, že voliče v komunálních volbách zajímá to, co jim kandidáti nabízejí pro jejich obec a pro jejich město. A to jsou jiné volby, ty byly před rokem a budou za tři roky. Takže možná už jsme v kampani do voleb 2017, a to si můžeme říkat každý den, ale nevyčítejte nám, když nesouhlasíme s vládou, že jsme v kampani a ještě k tomu ke komunálním volbám! Tomu fakt nerozumím, jakou to má souvislost, že někdo bude volit v některém městečku, obci či městě kandidáty, kterých má na výběr hodně, podle toho, jak probíhá debata o novele zákona o daních z příjmů - EU, sněmovní tisk 252. No to tedy nebude! Tak nám to tady netřískejte o hlavu!

A už tady je pan kolega Volný, už přišel, tak bych poprosil, ať mi dá ten příklad technika s mobilem, který má řemeslnou živnost a má nárok na 80% paušál, a jak se ta živnost tedy jmenuje, když je řemeslná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Opět reflexe pana poslance Volného. On řekl, že tu vedeme volební kampaň. Opravdu nevedeme. My tady jenom, možná se budete divit, kolegové, ale my se tady jako lvi pereme za obhajobu čísel ministra financí Babiše. My neděláme nic jiného, než že se vám snažíme vysvětlit, že jeho údaje jsou správné a co znamenají. Argumentace z vaší strany nám trochu trhá mozek z hlavy, protože na jednu stranu ministr Babiš poctivě ve svých materiálech píše: Díky zrušení Kalouskovy a Nečasovy legislativy my vybereme od fyzických osob 14,6 mld. V soukromých doučovacích hodinách jsem připraven každému tuto tabulku ukázat, kde to Babiš píše, a vláda mu to schválila svým usnesením. Vy říkáte to není pravda, to nebudeme vybírat od lidí. V oficiálních materiálech schválených vládou ministr Babiš píše: Vláda bude zvyšovat výdaje, vláda bude zvyšovat strukturální deficity. Vy říkáte to není pravda. My tady na mou duši neděláme nic jiného, než že hájíme oficiální a seriózní údaje vašeho ministra financí proti vašemu populismu! (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, že zdržuji, ale pokud jste poslouchali pana Korteho, tak myslím si, že jeho vystoupení by zvedlo i chromého nebo člověka, který by byl na vozíku.

Já jsem citoval u svého vystoupení, co se týká pana Laudáta, pouze údaje, které jsou dostupné. To znamená údaje, které každý politik, každý poslanec má povinnost přiznat, tzn. majetkové přiznání politiků. Budu se těšit, až tady jednou, a možná že to bude v brzké době, budeme projednávat majetková přiznání politiků. Jsem připraven a mám doma nachystané svoje výplatní sáčky od roku 1970 až do dneška. Tady budou na stole. (Poklepává rukou na pultík.) Tady budou. Já se těším tady na tu skupinu, až všichni - pan Bendl, jak tady vidím, pan Stanjura a ostatní - přinesou ty výplatní sáčky. Já vám ukážu svůj dům, já vám ukážu svoji zahradu, ukážu vám svoje auto, ukážu vám svoje příjmy a můžeme se o tom bavit.

Slova, která tady řekl pan Korte - já si pana Korteho pamatuji z doby, kdy jsem tady ještě neseděl. Zpíval tady při jednom hlasování o důvěře vlády, takže já o jeho určitém chování nebo určitých reakcích nepochybuji. To znamená, já nebudu reagovat na špínu pliváním obdobným způsobem, jak reagoval pan poslanec Vondráček. Já jsem chlap, já jsem horník. My v tom hornictví jsme si každý den vjeli do vlasů. Tam výrazy padaly teda stokrát silnější, ale na rozdíl tady od toho podhoubí, které je tady, tak jsme si dali po čuni, ale prostě pracovali jsme dál. Tady se jenom hledá na chybičku slovíčko, hledá se nuance věcí, které prostě toho normálního člověka nebaví. A mě to tady taky mnohdy nebaví, protože člověk by to po tom hornicky, tam je (nesrozumitelné), tady si vypnete to světlo, a tam se potom ukáže kdo je kdo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel. (Děkuji.)

Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Pilný, poté pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Kalousek a poslední pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a vážení kolegové, pokusím se tu debatu vrátit tam, kam asi patří, k projednávanému bodu.

Takže první věc, která se týká investičních fondů. Investiční fondy - tam byla snížena sazba daně na 5 %. Nejsem zaměstnancem Ministerstva financí, ale byla snížena na 5 % proto, aby investiční fondy se staly přístupné retailovým investorům. Sazba daně 19 % znamená totiž, že potom veškeré zisky nebo dividendy se daní dalšími 15 %, což je dohromady 34 %. To je velmi diskriminační zejména vůči malým investorům. Nicméně když se tohle to zavedlo, tak se tady objevily developerské fondy, a proto nemohu souhlasit s tím, že by mohly odvádět 5 % a teďka odejdou někam jinam. Ony prostě developerské fondy byly tady a využívaly snížené sazby daně na 5 % a to bylo pro ně nesmírně výhodné, takže ony nikam neodejdou, protože takové podmínky prostě nikdy nedostanou.

To je k investičním pobídkám. Takže si myslím, že to, že se zavedly vlastně dvě kategorie těch fondů, jednak kde zůstává sazba 5 % přístupná pro retailové investory, a druhá 19 % pro ty, kteří by chtěli spekulovat, je správně.

Pokud se týká věcí kolem paušálu, tak já sám jsem do nedávna byl OSVČ, vykonával jsem činnost, která byla převážně konzultační. Využíval jsem výhodného daňového paušálu, to se mi opravdu vyplatilo do té doby, než mi pan ministr Kalousek seškrtal úlevy pro důchodce, takže jsem si spočítal, že se mi nevyplatí, když za mě všechny věci bude tedy platit stát. Rozhodně to opatření, které tady je a které jenom snižuje tu sazbu, tak aby se nestalo opět spekulativní, je naprosto správné. A myslím si, že i pro ty lidi, kteří pracují převážně duševně, ta hranice paušálu je naprosto dostačující a sazba pro ně zůstane výhodná. O řemeslnících, kadeřnicích tady mluvit nebudu, protože tam je to naprosto evidentní.

Byl jsem sám do nedávna (upozornění na časový limit) OSVČ a myslím si, že to opatření diskriminační není. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem pochopil, že asi tím impulsem ke změně je, že developeři mají výhodné podmínky. Ale já jsem se ptal na deset krát jedna a pět krát deset. A na to jsem nedostal odpověď, v čem je rozdíl. Tomu nerozumím. A fakt nerozumím tomu, že třeba do cenných papírů investice je dobrá ta pětiprocentní a do bydlení devatenáctiprocentní. Já osobně, a říkám, že to je moje osobní rozhodnutí, bych považoval za bezpečnější a dlouhodobější investice do nemovitostí než do některých cenných papírů. Ale nemám ty problémy.

K tomu, co tady řekl pan poslanec Hájek. No to je přesně o tom přístupu. Ano, odevzdal jsem majetkové přiznání. A na rozdíl od vás jsem nezkoumal 199 ostatních, abych tady citoval "ten bere tolik", "ten bere tolik". Vy tady můžete nosit výplatní sáčky. Nevím, jestli budou plné, nebo prázdné. Já už 20 let dostávám peníze elektronicky. Tak se do mne nenavážejte.

Pak říkáte, že my jsme se - vy nejdřív někoho urazíte, a pak řeknete "my na šachtě, my havíři bychom si dali po držce". Co to je za řešení? Já nevím, jestli máte větší majetek vy, nebo já, a je mi to jedno. A vy mě nemáte co kontrolovat! Mě může kontrolovat finanční úřad nebo orgány činné v trestním řízení, a ne poslanec, kterého to zajímá! Klidně si to po večerech čtěte, naše daňová přiznání, mně to fakt je jedno, já to nečtu, ale vy mě kontrolovat prostě nebudete. Nemáte na to žádný nárok! A tak mě tady neurážejte, že jste zvědaví, až já tady přinesu nějaké výplatní pásky! Fakt ne!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Odpusťte, já nechci extendovat osobní diskusi, ale jako předseda klubu TOP 09 se musím zastat pana poslance Korteho proti výpadu, který tady na něho učinil pan poslanec Hájek, když řekl, že háže špínu. Pan poslanec Korte nekonstatoval nic jiného, než že koncentrace osob, které se nemohou vykázat negativním lustračním osvědčením a jsou v řadách hnutí ANO, je i na české poměry mimořádně vysoká, neobvyklá a pozoruhodná. Tato informace je ověřitelná z otevřených zdrojů. A prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Hájku, je pouze věcí vašeho vkusu, že do takovéhle party chcete patřit. Určitě to není vina pana poslance Korteho a on neháže žádnou špínu. (Tleskají poslanci TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Víte, pan poslanec Hájek bude mít jiný problém. Asi sem možná přinese sáčky od výplat a podobně, ale nevím, jak lidem zdůvodní, že tady bere - já nevím - 52 tisíc nebo kolik hrubého každý měsíc za ty plky, co tady předvádí, které sem vůbec nepatří. To už je pod důstojnost a poprosil bych vůdce hnutí, aby příště si vybral nějaké lidi, kteří aspoň něco umějí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní se táži, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že zde padl návrh pana poslance Kalouska na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání, dám o tomto návrhu hlasovat. Dříve než tak učiním, prosím, abyste se všichni znovu přihlásili.

 

Nyní zahajuji hlasování o návrhu vrácení zákona výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování teď. Táži se, kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadových číslem 23, do kterého je přihlášeno 117 poslanců, z čehož je pro 30, proti 66. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného s přednostním právem pana poslance Radima Fialu, a prosím, aby se připravil pan poslanec Ladislav Šincl.

 

Poslanec Radim Fiala: Jen velmi krátce dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem zde na četl a do systému byl vložen pod číslem 1330.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Šincla a prosím, aby se připravil pan poslanec Jiří Dolejš.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Na minulém rozpočtovém výboru jsem podal pozměňující návrh k novele zákona o daních z příjmů stejně jako pan poslanec Hovorka. Jeho hlavním cílem bylo odstranění daňové nerovnosti a nastavení rovných podmínek při užívání majetku svěřeného k hospodaření příspěvkových organizací.

Na rozpočtovém výboru jsme bohužel s kolegou Hovorkou nebyli úspěšní, protože kolegové si pravděpodobně řádně nepročetli důvodovou zprávu předloženého návrhu a pravděpodobně nepochopili, jak tento pozměňující návrh může významně pomoci příspěvkovým organizacím, jako jsou nemocnice a třeba domovy důchodců.

Slíbil jsem kolegům na rozpočtovém výboru, že tento návrh předložím ještě jednou v rámci druhého čtení. To jsem slíbil i zástupcům Asociace krajů České republiky. Proto mi dovolte se přihlásit k pozměňujícímu návrhu, který jsem předložil elektronicky pod číslem 1329. Podrobně tento návrh zde vysvětlil v obecné rozpravě pan poslanec Hovorka, a proto je zbytečné z mé strany tyto argumenty opakovat.

Prosím vás všechny o podporu mého pozměňujícího návrhu. Děkuji za pochopení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Jiřího Dolejše. Prosím, aby se připravil pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Krásné předobědí. Jak asi tušíte, i já se přihlásím k podanému pozměňovacímu návrhu a abych neopomněl, tak to číslo činí 1324. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Prosím, aby se připravil pan poslanec Uhlík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k svým pozměňovacím návrhům pod sněmovním dokumentem 1347. Odůvodnění těchto návrhů jsem přednesl již ve druhém čtení v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Uhlíka. Prosím, aby se připravil pan poslanec Petr Fiala.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milí kolegové, milé kolegyně, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod číslem 1342.

Tento pozměňovací návrh se týká dvou paragrafů, a to v prvním případě § 18a. Jedná se o zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků. Navrhovaná úprava se týká zejména poskytovatele sociálních služeb, který současně poskytuje doplňkově také zdravotní služby, k čemuž však nepotřebuje oprávnění. Tito poplatníci tak nebudou považováni za poskytovatele zdravotních služeb, u kterých je podmínkou takové činnosti získání oprávnění. To je první.

Ve druhém případě se návrh týká § 29 odst. 1. Ten vlastně uvádí, co se rozumí vstupní cenou hmotného majetku. Tady ta úprava je negativním opatřením pro neziskové organizace taktéž. Od 1. 1. 2014 se cena vstupního investičního majetku snižuje nejen o veškeré poskytované dotace na tyto účely, jak je tomu doposud, ale i hodnotu přijatého bezúplatného příjmu ve formě daru na pořízení hmotného majetku. Z ustanovení pro neziskové organizace vyplývá, že se nebudou moci tvořit daňově účinně odpisy z tohoto majetku. Z tohoto důvodu navrhuji alespoň částečnou eliminaci negativního opatření, a to aby byly z tohoto ustanovení vyloučeny dary od soukromých osob a subjektů.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Petra Fialu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 1359, který jsem podrobně vysvětlil v podrobné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Volného.

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům, a to návrhu 1337, který pouze upravuje dobu platnosti směrnice o úpravě daňových úlev při soukromém životním pojištění. Je to v podstatě z toho důvodu, aby se na to mohly pojišťovny připravit a předělat smlouvy. Druhý dokument, 1332, reflektuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie a srovnává daňové podmínky pro poskytovatele agenturních pracovníků, kteří jsou v zahraničí, sídlí v Evropské unii nebo v Evropském hospodářském prostoru a mají zastoupení v České republice. Tímto se srovnávají daňové podmínky s českými pracovními agenturami. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Do podrobné rozpravy zde mám přihlášku ještě pana poslance Laudáta.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se jenom hlásím formálně k návrhu na zamítnutí ve třetím čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl odkázat na sněmovní dokument 1350, který obsahuje pozměňující návrh k investičním fondům, jak jsem o tom hovořil v obecné rozpravě. Já vím, že můžu jenom slušně požádat buď pana ministra, nebo pana zpravodaje, aby odpověděli na ty otázky u investičních fondů, 10x1 a 5x10, a pak k té až likvidační pokutě u nesplnění oznamovací povinnosti ve výši 500 tis. korun. A samozřejmě, když nebudou chtít, tak nám neodpovědí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní přistoupíme k projednávání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.