(18.20 hodin)
(pokračuje Laudát)
Za prvé: Do kterého kulturního okruhu Ukrajina patří, nebo spíš ve kterém ji chceme vidět?
Za druhé: Mají Ukrajinci nárok na svobodu a demokracii?
Za třetí: Mají Ukrajinci nárok na naději na prosperitu?
Za čtvrté: Jak moc se nás konflikt na Ukrajině týká? Padlo tady, proč se tímto způsobem babráme nebo vměšujeme do krize nebo do problému, který není náš.
Za páté: Jaká je reálná evropská politika pana premiéra, resp. vládní koalice? Sami víte, že zní naprosto protipólně od černé k bílé. Něco řekl v Bruselu pan Telička, nějak vystupuje pan Sobotka. Lapsy, nejenom některých poslanců a ministrů, žehlí ministr zahraničí. Musím říct, že celkem úspěšně. Takže jaká je vlastně ta reálná politika?
Za šesté: Kdo má nést riziko investování a obchodování v privátních společnostech v nestabilních regionech a státech? Tady bych byl rád, kdyby tady byl pan ministr Mládek, který tady to, co předvedl minule, bych neměl jiné označení než energetický anšlus České republiky.
Za sedmé: Jakou cenu jsme ochotni platit či zaplatit za svobodu a demokracii naši a jiných národů? Že téměř žádnou, předvedla naše politická reprezentace pod pláštíkem velkého byznysu s Čínou nedávno, aby se nakonec ukázalo, že Čína tady nabízí stavění dálnic, které zkrachovalo v Polsku. A stavění železnice. Zřejmě nemáme stavební firmy, které jsou to schopny postavit. Skutečně dobré východisko pro zvýšení zaměstnanosti.
Za osmé: Na koho vsadíme? Na Ukrajinu, nebo na Rusko? U části i vás tady mně připadá, že chcete vsázet na Rusko, jako byste byli nepoučitelní, co se v této zemi stalo. Nejenom v 50. letech, ale zejména v roce 1968.
A za deváté: Jsme, nebo nejsme v konfliktu? Znělo tady, že to není náš konflikt. To už se opakuji. Jaká je vlastně naše vnitřní sounáležitost s Evropskou unií a NATO? Domnívám se, že naši partneři budou schopni chápat, tolerovat a nebudou asi příliš rozhození z toho, když nebudeme poklonkovat u ohýbání banánů a podobně. Ale jestli někdo v zásadních věcech se chová divně, obojace a jestli se chceme přidávat k různým Orbánům a Ficům, tak musím bít na poplach, protože to je přesně to, v čem vidím obrovské riziko už i pro naši bezpečnost v následujících letech.
V podrobné rozpravě, pokud to neudělá z naší strany někdo jiný, vám tady dám návrh usnesení, který bude reflektovat tyto body. A moc vás budu prosit, aby aspoň rozumnější politici s horizontálním výhledem do příštích let toto usnesení podpořili.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Holík, po něm pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, nezlobte se, že opět vystupuji. Já jsem čekal, kdo přijde a vzpomene rok 1968. Ano, bylo to jedno z nejhorších období a já tuto invazi zásadně odsuzuji! Tvrdě ji odsuzuji! Ale musíme si uvědomit taky jednu věc. V roce 1968 jsme byli napadeni vojsky Varšavského paktu. Čili byli to Němci, Poláci, Maďaři, Bulhaři a Sovětský svaz. Beru jedno, že v té době jsem měl 15 let, takže s některými z nich jsem mluvil. Z bývalého Sovětského svazu to byli převážně vojáci ze zemí, které k nám byly nejblíž. Byli to převážně Bělorusové a Ukrajinci. Ale já tyto kluky neviním. Oni za nic nemohli, oni nevěděli, kam vůbec přijeli. Oni přijeli bojovat proti kontrarevoluci.
Ale koho viním, tak to byl tehdejší velitel, který jim ten příkaz dal! To byl Ukrajinec Leonid Iljič Brežněv! A jediný, kdo nás tohoto zbavil, byl Rus Michail Sergejevič Gorbačov, který dal příkaz ke stažení těchto vojsk! Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Omlouvám se panu poslanci Seďovi, ale mám tady další dvě faktické poznámky - pan poslanec Laudát a pan poslanec Adam. Takže nejprve pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Za prvé k panu poslanci Holíkovi. Nemyslím si, že Brežněv byl Ukrajinec, mám pocit, že byl Moldavan. Ale to není vůbec podstatné. Přeci hybnou silou Sovětského svazu byl ruský národ. A co to tady chcete vykládat, pro boha živýho! A za další -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se omlouvám, dovolím si požádat o klid v sále a vás o to, abyste mluvil nahlas. Děkuji.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Takže já proti tomuto příměru se zásadně ohrazuji a vidím velké paralely v chování. Já neobviňuji ruský národ, ale ruské politické elity. Dá-li se ještě v 21. století při takovémto chování mluvit o politických elitách. A to je prostě realita. A já si myslím, že naopak, že ten příměr velice sedí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já se pokusím trošku bez emocí - ale k panu Laudátovi prostřednictvím pana předsedajícího. Uplatňování historické odpovědnosti prostě nedává smysl. Chceme-li Putina nebo současné Rusko obviňovat z roku 1968, tak budeme obviňovat Merkelovou za holocaust, budeme obviňovat současnou francouzskou a britskou reprezentaci za Mnichov? Mně to nedává smysl. Pojďme se bavit o tom, co je teď, co se děje teď na Ukrajině. Lidé tam trpí a nepodporujme to. Tečka. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamovi. Teď už konečně pan poslanec Seďa s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, já jsem pozorně naslouchal představitelům pravice a pokusím se na dvou konkrétních příkladech odpovědět na dva dotazy, které tady položili minulou středu. Případ ohrožení zájmů České republiky. Je to podnik Let Kunovice. Let Kunovice letos slavil 45 let od prvního vzletu velice úspěšného letounu L-410, který právě byl dodáván do zemí bývalého Sovětského svazu. Tehdy měl 5 000 zaměstnanců a po listopadu 1989 ztratil tyto trhy a skončil na nějakých 400 zaměstnancích. Dnes je tato firma s názvem Aircraft Industries se značkou Let v lepší kondici. Již má tisíc zaměstnanců a vyváží letouny do celého světa, ale především do Ruské federace. Protože má - ejhle! - ruské vlastníky. Můžete mně říct, když se přijmou tyto sankce, jak tato firma dopadne? To už bude třetí konkurs?
Případ druhý, případ ohrožení bezpečnosti. Opět se tady lamentovalo, a já trošku zopakuji to, co jsem říkal ráno nebo vlastně odpoledne. Rok 2003, byla zahájena reforma Armády České republiky v rámci profesionalizace. Tehdy se počítalo s 35 tisíci osobami, z toho 26 200 vojáků z povolání a rozpočet armády 2 % HDP. Dnes je to 28 200 osob, z toho vojáků z povolání, podotýkám tabulkových, nikoliv skutečných, 20 700 a rozpočet 1,08 % HDP. Takže o čem tady chcete prosím vás mluvit? (Potlesk z lavic ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji panu kolegovi Seďovi. Nyní pan poslanec Martin Komárek do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***