(18.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je samozřejmě procedurální návrh, o kterém se dá hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Holečka, abychom dnes jednali a hlasovali po 19. i po 21. hodině. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 4. Přihlášeno 97 poslankyň a poslanců, pro 20, proti 55. Tento návrh nebyl přijat.
Upozorňuji jenom, že je jednací den, nejedná se o zákon, takže budeme jednat po 19. hodině určitě. Jednací den Sněmovny končí v 21 hodin.
Dalším řádně přihlášeným po panu poslanci Holečkovi je pan poslanec Marek Ženíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, předně chci poděkovat panu premiérovi, že se alespoň pokusil vysvětlit svůj postoj a to, jak to vlastně probíhalo v Bruselu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Dovoluji si přítomné kolegy požádat o klid. Ty, kteří hovoří, poprosit, aby šli své hovory vést do kuloárů. Děkuji. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji. Obávám se ale, že nejenom mě, ale i ostatní těmi svými výroky nepřesvědčil a že stále nechápe podstatu celého problému, o kterém je zde řeč. Když se zde chlubil tím, že vlastně zachránil český export a že to je hlavní výsledek jednání Rady Evropské unie, tak jsem si vybavil jednoho britského premiéra z minulosti, který když se vracel z Bavorska letadlem nazpět do Londýna, tak na letišti mával takovým papírem a tvrdil, že přináší Velké Británii mír. Šeredně se zmýlil.
Je zřejmé, že celá situace na východní Ukrajině je výsledkem agrese jedné země a neochoty Evropanů, resp. jejich vlád, v našem případě vlády Bohuslava Sobotky, zaujmout k situaci mnohem razantnější postoj, a jsem přesvědčen, že tento postoj měl být hlavně definován ihned po anexi Krymu, na který se jaksi velice v tichosti již zapomnělo. A jestli to nechápete, pak jste skutečně onou pátou kolonou, o které zde byla řeč.
K vyřešení celé té situace natrvalo by pochopitelně bohatě stačilo, kdyby Putin vrátil Krym, kdyby se omluvil, kdyby hlídal hranice tak, jak má, aby nebyly v některých místech děravé jako cedník, a aby neposílal své vojáky na dovolenou na Ukrajinu a ještě jim na cestu přibaloval tanky. To se však nestane, tomu nevěří tady naprosto nikdo. Takže nám zbývá jen jedno a to jsou ony zmiňované sankce. Ale aby tomu alespoň na chvíli prezident Putin uvěřil, že ty sankce myslíme naprosto vážně a že mu to nemusí projít tak snadno, a zastavil se, tak musí Evropa zastávat jednotný a razantní postoj a musí Putina přesvědčit, že to myslí naprosto vážně. Obávám se, že právě naše vláda přispívá k tomu svým postojem, že pan prezident Putin tento postoj nebere vůbec vážně.
Asi se shodneme, že je obrovský rozdíl, a pevně věřím, že se s tím bude souhlasit i pan premiér, mezi tím, když tomu, koho chci o něčem přesvědčit či přinutit ho, vyšlu signál, že případná záchrana části českého exportu není přiměřenou cenou za to, abychom upustili od tvrdšího či razantnějšího postoje, a pak tím, když ihned po skončení summitu křičím na všechny strany, že sankce ano, ale nesmí poškodit část českého exportu a že se vlastně strašně bojíme, aniž bychom věděli, jaké sankce vlastně budou.
Klasické diplomatické řešení zatím nic nepřineslo a Putin se mu svými kroky spíše doposud vysmíval. Ten ozbrojený konflikt Evropy a Ruska si také nikdo nepřeje. Zbývají nám tedy pouze sankce. Pokud někdo zná lepší řešení, sem s ním. Nedělat ale nic za řešení nepovažuji a na tom se snad shodneme.
Premiér Sobotka nadále vítězoslavně vystupuje pouze s tím, že se mu podařilo ochránit český strojírenský export. Tento postoj pokládám za velmi nešťastný, a dokonce za zbabělý, a protože podle mne bychom měli demonstrovat jednotu a rozhodnost, a ne vykřikovat do světa, že se nám něco povedlo vlastně překazit. Neměli bychom hledět pouze na naše vlastní hranice, ale také bychom měli přispět naší troškou k ochraně mezinárodního práva i daleko za hranicemi naší republiky, a jsem přesvědčen, že v tomto případě se to očekává právě od nás, od České republiky, s tou zkušeností sovětské okupace, se zkušeností začlenění do sovětské sféry vlivu než například od Portugalska, Irska nebo Nizozemí, které takovou zkušenost na rozdíl od nás nemají. Rozdíl mezi námi a vládou Vladimíra Putina je totiž v tom, že on dokáže přesvědčit veřejnost, či dokonce jeho oligarchy o tom, že sankce stojí za to vydržet. Ale pokud sankce budou stále více zasahovat do životních nadstandardů jeho oligarchů, jsem přesvědčen, že bude pro něho stále těžší je přesvědčit o správnosti věci. Proto je naprosto důležité, aby se Evropa nenechala ukolébat příměřím, a proto nesouhlasím se zastavením dalšího kola sankcí, tak jak snad tady pan premiér naznačoval, a velmi mě znepokojuje právě postoj pana premiéra, kdy prohlašuje, že by bylo vhodné ukázat Rusku dobrou vůli, pokud příměří vydrží. Copak nám už nevadí přítomnost ruských vojáků na Ukrajině, byť oficiálně jsou na dovolené? Nám už tedy nevadí, pane premiére, že Rusko porušuje mezinárodní právo? Nám už vůbec nevadí, že si Putin ukrojil část ukrajinského území, mám na mysli Krym, aniž by za to nesl nějaké následky? Pravděpodobně asi ne.
Celá věc si stojí asi tak, že buď chceme tedy pomoci Ukrajině, pak ale musíme konat a neohlížet se na to, kolik to bude stát, nebo nám to jedno zkrátka není, nechceme být s Ukrajinou solidární. Buď uznáváme ruské nároky na jeho sféru vlivu, pak rozumím i těm argumentům, že Putin má vlastně na Krym právo i na celou Ukrajinu má právo, anebo neuznáváme, pak je ale nutné konat.
Evropa, a je mi líto, že to musím říct, s přispěním právě českého premiéra se snaží vydat nějakou třetí cestou, která vlastně ani neexistuje, protože nejsme schopni definovat to, čeho chceme dosáhnout. Politika pana předsedy Sobotky směřuje pouze k voličům sociální demokracie, možná k voličům KSČM. Postoj vládní koalice by ale neměl mít čistě stranické hranice, ale měl by především odpovídat postoji České republiky. Pokud ale vláda bude opravdu zastávat dále ten zdrženlivý postoj, tak i já se za ni velmi stydím. ***