(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí s přednostním právem je pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsem rád, že přede mnou vystoupil pan předseda klubu KDU, protože se mi jednodušeji navazuje na to, dneska bylo řečeno.
Pan premiér říkal, že je dobře, že o této otázce tady debatujeme, a že to není poprvé v Poslanecké sněmovně. To je pravda. Vždy to ovšem navrhla Občanská demokratická strana buď sama, nebo ve spolupráci s kolegy z TOP 09. Ještě ani jednou vláda nepřišla s tím, že by o tom chtěla s opozicí na půdě parlamentu debatovat. Ano, dobře, pomohli jste nám, zařadili jste ten bod, když jsme ho navrhovali. Dneska, pokud mám dobré informace, bude schválen program této schůze a budou mít možnost se vyjádřit v debatě i další, nejenom ti, kteří mají přednostní právo.
Myslím, že náš základní postoj shrnul náš pan předseda, a byl bych rád, kdyby ho ministr zahraničí nekarikoval a neinterpretoval, nepřekládal jeho slova z češtiny do češtiny, protože mnohé z věcí, s kterými polemizoval ministr zahraničí, prostě pan předseda Fiala neřekl a určitě s nimi ani nesouhlasí. Já pak konkrétní případy toho, řekl bych té nekorektní debaty a nekorektní argumentace, uvedu.
Spíš chci reagovat za náš klub na vystoupení některých vystupujících a musím říct, že to dneska vůbec není radostný poslech. Slyšeli jsme slohové cvičení jedné z místopředsedkyň Poslanecké sněmovny, pak jsme slyšeli podle mého názoru ideologický projev funkcionáře KSČ z 80. let a slyšeli jsme obranu premiéra. Opakovaně jsem slyšel, že nechtěl podepsat bianko šek. Té větě docela rozumím. Mám dva konkrétní dotazy, možná tři.
Pane premiére, kdo po vás chtěl, abyste podepsal bianko šek? A kdo jiný ho měl v Evropě podepsat? A všichni ho odmítli podepsat, nebo se našli takoví státníci, kteří tento bianko šek podepsali? My jsme přece kritizovali a kritizujeme veřejná vystoupení a zpochybňování sankcí již dopředu před jednáním. Vůbec jsme nezpochybňovali, a naopak doporučovali, aby se v diplomatické rovině případné připomínky či nesouhlas české vlády projednávaly. Ministr zahraničí nám to vyčítá. A my jsme nic takového neříkali, nechtěli ani si to nemyslíme. V pořádku, pokud vláda má nějaké připomínky, aby je na jednání se spojenci jasně artikulovala. Přišlo nám ovšem zbytečné to dopředu vytrubovat a oznamovat. A to je to, co pan předseda Fiala označoval za to, že se snažíme být někde mezi, že si neumíme vybrat.
Taky jsme slyšeli, že sankce nefungují. Zkusme říct, které sankce. Jich bylo několik vln a ekonomické sankce byly zavedeny na počátku července. Už tehdy jsme říkali, že vyjádření premiéra České republiky, že ty sankce nás nebudou nic stát, není prostě pravdivé. Nemůže se stát, že sankce nedopadnou i na toho, kdo je vyhlásí. To prostě není pravda. A je třeba říct, že to vždycky dopadne nejenom na toho, na koho ty sankce vyhlásíte, ale i na ty, kteří sankce uplatňují. Na to jsme upozorňovali už od toho července. Takže není to tak, že bychom si to neuvědomovali nebo že bychom na to neupozorňovali.
Dneska je - a myslím, že jsme všichni rádi - příměří. Myslím si, že je to výsledkem i těch sankcí. Zase jsme nikdy neřekli, jak říkal ministr zahraničí, že mají být pouze sankce a nemají být diplomatická jednání. Naopak. Podporovali jsme a podporujeme, aby diplomatická jednání probíhala. A taky že jich proběhlo! Minimálně víme o všech oficiálních, o těch, které známe z veřejných zdrojů. A možná že probíhají, a zcela jistě probíhají taková jednání, která se v oficiálních zdrojích neobjevila, a je to dobře. Jenom jsme říkali, že oslabuje pozici České republiky takové to veřejné zpochybňování.
Vzpomeňme si na parlamentní debatu na této půdě několik měsíců dozadu o Krymu a předtím o naší účasti v NATO. A jsem moc rád, že pan premiér publikoval v americkém časopise článek, ve kterém se jasně přihlásil k našim spojeneckým závazkům. Opravdu, a neříkám to ironicky, ale myslím to vážně. Ale tady, když jsme o tom debatovali, tak padaly věty: Nepotřebujeme posílení NATO v naší části Evropy, jsme proti. Dneska už padají věty: Podporujeme rozšíření a angažovanost NATO v jiných částech, vůbec ve východních částech Evropy a v těch státech, které tvoří tu východní hranici. A zase to oceňujeme a podporujeme. Jenom došlo na naše slova. Mohli jsme si to říct společně a shodnout se na tom už v tom březnu, nebo v březnu.
Myslím si, že obecně Evropa vzala fakt, že Krym je ruský. Tečka. Už se o tom nedebatuje, nebo aspoň nevím, že by se o tom debatovalo. A souhlasím s panem předsedou Miholou, že to prostě není normální. Zase pan předseda Fiala řekl, že protestujeme proti postupu Ruska a proti porušování mezinárodních závazků a že to není protiruský postoj, ale protest proti jejich postupu v těchto otázkách. A jasně deklaroval konkrétní mediální smlouvy, které Rusko porušuje.
Takže ten příběh a ten náš postoj není zdaleka černobílý.
Chci podpořit pana vicepremiéra Bělobrádka. Mne se opravdu dotkly věty pana premiéra: To je problém na Ukrajině, ať si ho Ukrajinci vyřeší. A myslím si, že my, kteří žijeme v České republice a kteří jsme hrdí dědici Československé republiky, bychom na takové věty měli být alergičtí a neměli bychom to říkat, že takové věty našim předkům říkali evropští vůdci v roce 1938. Kam to vedlo, sami se můžete dočíst v mnoha historických románech, ale i v mnoha už dneska zveřejněných oficiálních diplomatických análech. A to je věc, kterou my kritizujeme, ta obojakost, jakoby opatrnost. Jsme sice s vámi, ale moc ne, protože co kdybychom to řekli moc nahlas, co by se nám mohlo stát. Klíčem je přece bezpečnost naší země a našich občanů a my ten klíč jednoznačně dlouhodobě spatřujeme ve spolupráci, a v tom my jsme hrdými a platnými členy, s NATO. Na tom nic nezmění ani ta ukrajinská krize. Mluvili jsme o tom dlouhodobě a dávno předtím.
Jsem rád, že pan ministr zahraničí mluvil i o jiných hrozbách, které nám hrozí. Opět chci říct, že my je v ODS artikulujeme i veřejně. O nebezpečí Islámského státu hovořil náš pan předseda v minulých dnech a týdnech.
Když už se bavíme o tom, jestli nějací teroristé ovládli stát, tak bohužel to není poprvé. Nebo si myslíte, že Pol Pot a jeho hoši, kteří prováděli genocidu v Kambodži, nebyli teroristé, ale byli to jenom soudruzi, kteří pěstovali kult osobnosti a dopustili se nějakých stranických omylů?
Ta debata je podle nás dobrá. Je dobře, že ji vedeme, i když říkám, že někdy jsme z ní smutní, z toho, co všechno tady padne a jaké neuvěřitelné výroky padají. Někdy máme pocit, že se historie opakuje a že to, co možná v bláhové naději říkávali naši předci a naši předchůdci a na co potom Evropa jako celek doplatila, že se v těchto dnech, týdnech a měsících mnohdy opakuje z mnoha úst znovu.
A my jsme vlastně říkali jedno jediné - že bychom měli být pevnými spojenci, pevnou součástí NATO, že bychom měli být rozhodní v tom, že pokud se na tom dohodneme, tak budeme uplatňovat sankce i za cenu ztrát, protože žádné sankce beze ztrát prostě neexistují, a že nemáme veřejně zpochybňovat případné možné postupy jak Evropy, tak NATO. To ovšem v žádném případě neznamená, že nemáme vyjednávat a nemáme se snažit uplatňovat naše názory a naše pozice. Opravdu protestuji proti takovému jednostrannému pohledu, že my podporujeme pouze sankce a nechceme diplomatické řešení. Nic z toho není pravda.
A chtěl bych požádat ty, kteří tady nevím z jakých důvodů opravdu velmi kriticky hovoří o tom, co se děje na Ukrajině jako vnitrostátně a podobně, aby vážili slova, aby si dokázali představit situace, kdy přijdete o kus vlastní země, aby si dokázali představit situaci, že se v části vaší země koná regulérní válka. A můžeme se bavit, jestli je občanská, nebo není. My jsme sami svědky těch pokryteckých řečí a tváříme se, že tomu věříme, nebo mnozí se tváří. Na Krymu nebyli žádní ruští vojáci, nikdy - aby po pár týdnech množství ruských vojáků bylo oficiálně vyznamenáno prezidentem Ruské federace za dobrou službu na Krymu. No tak to je přece blázinec. Nemůže platit obojí dohromady, platí jedno nebo druhé.
My jsme chtěli požádat vládu, aby byla silným a stabilním spojencem, nezpochybňovala svými obojetnými vyjádřeními naše postavení, aby tím, že bude tím silným spojencem, přispěla k tomu, aby se naši občané a naše země cítili bezpečně. (Potlesk z poslaneckých lavic ODS.) ***