(16.00 hodin)
(pokračuje Jermanová)
Nedařilo se jim dobře. Byli vystaveni i atakům ukrajinských nacionalistů. Na rozdíl od Polska nebo Maďarska, kde se o své krajany postarali, jsme nepomohli nikomu. Nestálo by nás to skoro nic. Jen projevit zájem. Zeptat se. Naše společné ukrajinsko-české dějiny za to stojí. Stojí za to se ptát, porovnávat, zamýšlet se a opatrně zvažovat, zda hospodářské zájmy jsou v tuto chvíli přednostnější než zájmy společenské a morální.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Než budeme pokračovat v rozpravě, tak se od 16 hodin omlouvá z dnešního jednání pan předseda Poslanecké sněmovny pan Jan Hamáček.
Dále s přednostním právem je přihlášen pan Vojtěch Filip. Máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já nejdřív musím říct, že ten bod, o kterém máme jednat, nazvali svolavatelé Stanovisko vlády České republiky k sankcím Evropské unie vůči Ruské federaci. Jak už zaznělo ve slově předsedy vlády, sankce případně byly podmíněné a rozhodnutím o příměří bylo jejich uplatnění odloženo. Podle mého soudu tedy bod jako takový k projednávání není zralý a podle mého soudu také není k diskusi. Možná bychom mohli diskutovat, tak jak tady někteří začali, o jiných věcech. A to si myslím, že by si určitý bod zasloužilo. V každém případě bychom se mohli vrátit k tomu, jakým způsobem a pod jakým tlakem se tady jednalo v únoru a březnu o situaci na Ukrajině a jakým způsobem se k tomu kdo vyjádřil a co z toho vzniklo. Protože ten samotný postup, který je, je možná trochu nepochopením té situace a možná že je dobře, že mluvím právě po paní místopředsedkyni Jermanové, která vzpomenula historii Čechů a Ukrajinců.
Víte, já jsem přesvědčen, že v současné době se ocitáme v situaci, kdy bychom si měli upřesnit některé priority české zahraniční politiky. A ti, kteří tady hovoří, by měli používat stejný metr na všechny. Nikoliv metodu dvojího metru. Ti, kteří tady vyzývají k nějakým zásadním postupům a k sankcím, by měli říct, kolik na těch sankcích jsou ochotni sami ztratit. Omluvit se za to, že neměli stejně razantní názor na to, když vypukla a prohloubila se bojová situace a válečná situace v Palestině a umírali tam lidé. A neslyšel jsem od těch, kteří tady dnes zásadně mluví o tom, jak se chovat k těm agresorům, o tom, jak se bude postupovat vůči vládě Izraele. A to jsem si vzpomněl jenom díky tomu, že jsme tady dnes a včera měli návštěvu izraelského Knesetu. A prosím, nepoužívejme metodu dvojího metru. Je to velmi nebezpečné. Je to nebezpečné pro Evropu, pro Českou republiku. Je to nebezpečné pro další vývoj.
Pan předseda Fiala tady hovořil o tom, jakým způsobem Ruská federace porušuje práva Ukrajinců. Já se ptám, jestli jsme zaujali stejné stanovisko k porušování práv jiných, když došlo k použití zbraní na jiných územích. Kde bylo zásadní stanovisko k tomu, že byla narušena bezletová zóna? Jakým způsobem jsme se chovali k tomu, když vznikl konflikt v Libyi a co se z Libye stalo? Z funkčního státu, který měl pohledávky po celé Evropě, se stal stát, který je těsně před rozpadem, kde nevíme, kdo ovládá ropné zdroje, a zejména nevíme, kam se ztratily miliony na státních účtech, resp. miliardy dolarů na státních účtech. Kdo to zavinil, se tady nikdo nezeptal. Stejně tak bychom se mohli bavit o situaci v Sýrii. Kdo způsobil ten konflikt a jakým způsobem se rozhodli občané Sýrie ve volbách a koho zvolili? Zvolili toho, kdo byl odmítán a kdo byl neustále označován za toho, kdo je škůdce státu. Přesto občané Sýrie znovu zvolili do čela svého státu. Protože mají jiný názor než ti, kteří chtějí zneužít jejich přírodní a ekonomické zdroje.
Pokud jde o situaci, kterou tady nastínili jiní. Dovolte mi, abych připomněl svá slova z března letošního roku, když jsme o tom tady hovořili. Říkal jsem o tom, že jsem seznámen dobře se situací na Ukrajině a že jsem informován svými kolegy z ukrajinské komunistické strany. Ano, fašizující moc na Ukrajině se pokusila zrušit frakci v ukrajinském parlamentu, pokusila se postavit ukrajinskou komunistickou stranu mimo zákon. A víte, jak to ve čtvrtek dopadlo? Jednání soudu se nekonalo, protože nefungoval u soudu elektrický proud. Tak daleko to dovedla současná kyjevská moc. Že nefungují státní orgány. Když jsme tam podle příslibu poslali advokáta, který se zabývá mezinárodním právem, který tam byl na straně ukrajinských komunistů, tak byl jedním ze současných mocných panem poslancem Ljaškem a jeho gorilami napaden, včetně kolegů advokátů z Portugalska, z Řecka, z Ukrajiny, a před zraky zástupců Generální prokuratury Ukrajiny, policie mu bylo vyhrožováno, stejně jako bylo vyhrožováno soudkyni. Já se té konkrétní soudkyni ukrajinského soudu nedivím, že využila toho, že tam nejde proud, a soudní řízení přerušila. Tak daleko jsme došli v podpoře moci, která není schopna zabezpečit nejzákladnější principy fungování demokratického státu! To znamená alespoň nezávislost soudů, soudní řízení, do kterého nevstupují lidé, kteří u soudního řízení nemají co dělat. A to už ani nemluvím o tom, že samotné soudy nefungují, protože nemají dostatek elektřiny.
V tomto ohledu tedy chci připomenout, že i nás čeká velmi dramatické jednání o tom, jak Česká republika bude reagovat na to, co se odehrává na Ukrajině, a to zejména z důvodů, které jsou pro nás zásadní: Bude-li dostatek plynu a ropy a kdo bude zabezpečovat dodávky plynu a ropy přes ukrajinské území. Jestli to bude moc, která nebyla schopna ani čtyři hodiny udržet dohodu se třemi ministry zahraničních věcí Evropské unie, která není schopna zajistit průběh soudního jednání, která nařídí své pravidelné armádě útok na vlastní obyvatele, anebo jestli to bude někdo jiný, kdo po příměří 26. října bude zvolen do ústavních funkcí v Ukrajinské republice. To je přece zásadní otázka. Jak se bude chovat Evropská unie? Jak se bude chovat česká politika, až budeme tady stát před problémem, jestli budeme mít dostatek plynu, nebo jestli ho někdo na Ukrajině ukradne a do České republiky ten plyn ani nedoputuje? Jak se budeme chovat? Koho požádáme o to, aby ty dodávky sem plynuly? Bude nám stačit ona smyčka u Ingolstadtu? A odkud ten plyn budeme kupovat, když nejsme schopni mít normální politiku s těmi státy, se kterými nemáme jinak žádný konflikt?
Podle mého soudu má pravdu pan ministr zahraničních věcí Spolkové republiky Německo Steinmeier, který říká, že nezbývá Evropské unii nic jiného, než postupovat způsobem, který bude respektovat zájmy Evropské unie v celém světě. Nikoliv zájmy euroatlantické, ale zájmy Evropské unie, tzn. vlastních unijních států. A to neříkám nic, co by nebylo z veřejných zdrojů.***