(15.00 hodin)
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem uvítal tu iniciativu opozice, nebo části opozice, iniciovat svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny na téma vztahu České republiky k té aktuální bezpečnostní situaci, která je na Ukrajině. Já bych rád využil této možnosti, abych vás informoval o postupu České vlády v této věci. Koneckonců to téma se neobjevuje na pořadu jednání Poslanecké sněmovny poprvé, už v minulosti tady na plénu proběhly debaty, které se týkaly situace na Ukrajině. Touto věcí se zabýval i výbor pro evropské záležitosti, schválil v tomto směru doporučení pro postup vlády. A já si myslím, že je naprosto přirozené, že se na půdě českého parlamentu takováto debata vede, protože ona se vede v každé hospodě dneska, vede se na náměstích, vede se tam, kde se lidé potkají, vede se v domácnostech, u televizních zpráv. Prostě lidé v České republice se o situaci na východě Ukrajiny velmi intenzivně zajímají a bylo by naprosto nepřirozené, pokud bychom se tady v Poslanecké sněmovně tvářili, že je všechno v pořádku a že bychom se měli zabývat jenom jinými otázkami, než je právě ta aktuální krize na Ukrajině.
Já bych si dovolil na začátek, aby bylo zřejmé, o čem diskutujeme, seznámit Poslaneckou sněmovnu se závěrem posledního jednání Evropské rady v této věci. Nebudu se vracet k tomu, co Evropská rada schválila v minulosti, ale myslím si, že je potřeba podívat se na ten poslední aktuální postoj, který byl zaujat v noci z 30. srpna, v sobotu v noci, bylo to ještě předtím, než bylo dosaženo současného příměří, které je v tuto chvíli na Ukrajině.
Musím říci, že Česká republika dohodu mezi prezidentem Porošenkem a povstalci o uzavření příměří velmi výrazně uvítala.
Dovolte mi, abych ocitoval závěr Evropské rady, ke kterému se připojila také Česká republika. Je to tedy část třetí - Vnější vztahy, Ukrajina: Připomínajíc prohlášení hlav států a předsedů vlád o Ukrajině ze dne 6. března a 27. května a své závěry z 21. března, 27. června a 16. července - z toho je tedy zřejmé, že Evropská rada se tématu Ukrajiny věnovala takřka na všech svých zasedáních, která proběhla během jara a léta letošního roku, a opět se vracím k citaci - Evropská rada je nadále nanejvýš znepokojena pokračujícími a zostřujícími se boji na východní Ukrajině a nepřestává ostře odsuzovat nezákonnou anexi Krymu. Odsuzuje narůstající příliv bojovníků a zbraní z území Ruské federace na východní Ukrajinu, jakož i agresi ruských ozbrojených sil na ukrajinském území. Vyzývá Ruskou federaci, aby okamžitě stáhla všechny své vojenské prostředky a síly z Ukrajiny. Evropská unie znovu opakuje, že je naléhavě zapotřebí udržitelné politické řešení založené na respektování svrchovanosti, územní celistvosti, jednoty a nezávislosti Ukrajiny.
A dále tedy v závěru Evropské rady se píše: Evropská rada zdůrazňuje význam bezodkladného provádění mírového plánu prezidenta Porošenka. První krok by mělo představovat vzájemně dohodnuté a realizovatelné příměří, zajištění toho, aby Ukrajina znovu získala kontrolu nad svými hranicemi, a okamžité zastavení přílivu zbraní, materiálů a vojenského personálu z Ruské federace na Ukrajinu, jakož i neprodlené propuštění všech rukojmí držených nelegálně ozbrojenými skupinami i vězňů zadržovaných v Ruské federaci. Evropská rada rovněž opět vyzývá k tomu, aby byl v rámci příměří umožněn okamžitý, bezpečný a neomezený přístup na místo dopadu letadla linky MH 17. Evropská rada opět vyjadřuje podporu cennému úsilí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
A další závěr Rady k této věci: Evropská rada vítá trojstranné rozhovory, které byly zahájeny mezi Evropskou unií, Ukrajinou a Ruskou federací o praktických otázkách v souvislosti s prováděním dohody o přidružení, prohloubené komplexní zóny volného obchodu a rozhovory o energetice. Evropská rada všechny strany vyzývá, aby udržely tuto dynamiku v zájmu dosažení hmatatelných výsledků v dohodnutém časovém horizontu. Rovněž je vybízí, aby podporovaly a usměrňovaly stabilní a bezpečnou dopravu zdrojů energie, zejména plynu. Evropská rada vyzývá všechny strany, aby v souladu s mezinárodním humanitárním právem a zásadami neprodleně podpořily a usnadnily činnost mezinárodních humanitárních organizací. Humanitární dopad konfliktu na civilní obyvatelstvo by neměl být využíván k politickým ani k vojenským cílům. Evropská rada vyzývá všechny přispěvatele, včetně Ruské federace, aby podpořili toto mezinárodní úsilí o pomoc probíhající pod záštitou OSN, a to při plném uznání prvořadé úlohy ukrajinské vlády. Evropská rada i nadále monitoruje a vyhodnocuje omezující opatření přijatá Evropskou unií a s ohledem na vývoj situace na místě je připravena přijmout další významné kroky.
Tímto přecházím k odstavci, který se týká takzvaných unijních sankcí: Evropská rada žádá Komisi, aby společně s Evropskou službou pro vnější činnost urychleně provedla přípravné práce a do týdne předložila návrhy ke zvážení. Žádá Komisi, aby do svého návrhu začlenila ustanovení, na jehož základě bude každá osoba a instituce jednající se separatistickými skupinami v Donbasu zařazena na příslušné seznamy.
A konečně poslední část závěru Evropské rady k situaci na Ukrajině: Evropská rada vítá mimořádná opatření přijatá Komisí, jejichž cílem je stabilizovat zemědělské a potravinové trhy Evropské unie, a to za účelem zmírnění dopadů omezení, která na dovoz některých zemědělských produktů Evropské unie uvalilo Rusko. Vyzývá Komisi, aby situaci monitorovala a zvážila případné přijetí dalších opatření.
To je citace ze závěru Evropské rady, který schválily všechny členské země Evropské unie včetně České republiky. Já jsem ho tady záměrně ocitoval celý, protože ve veřejném prostoru, ve sdělovacích prostředcích, ve vyjádření opozice se ten závěr Evropské rady redukuje pouze na debatu o článku 12, kde Evropská rada dává úkol Evropské komisi, aby - abych znovu ocitoval - urychleně provedla přípravné práce a do týdne předložila návrhy ke zvážení. To je závěr Evropské rady z 30. srpna k otázkám dalších sankcí zaváděných Evropskou unií vůči Rusku.
Vážené dámy, vážení pánové, já jsem zaznamenal poté, kdy Evropská rada přijala tento závěr, kritiku ze strany opozice, zejména ze strany TOP 09 a ODS. Tyto dvě politické strany požadovaly, abych podpořil sankce, které bude zavádět Evropská unie vůči Rusku.
Dámy a pánové, já jsem nemohl v tu noc z 30. na 31. srpna podpořit sankce připravované Evropskou komisí především proto, že žádný konkrétní návrh sankcí nebyl na stole. Já se pak ještě samozřejmě vyjádřím ke všem těm otázkám, které nás napadají a které napadají velmi často i občany České republiky, pokud jde o smysl sankcí, jejich efektivitu v té současné situaci. Ale dovolte mi, abych se nejprve soustředil na ten okamžik sám, na to, co se skutečně odehrálo na jednání Evropské rady 30. srpna. Dne 30. srpna byl schválen ten závěr, s kterým jsem vás seznámil. Byla zaúkolována Evropská komise, aby připravila návrh, konkrétní návrh na zavedení dalších sankcí. V situaci, kdy jsem neznal podrobnosti tohoto návrhu, zachoval jsem se tak, že jsem si vyhradil právo, abych s některou z částí tohoto návrhu vyjádřil nesouhlas. Vyhradil jsem si také právo jako předseda vlády České republiky, abych vůči tomu návrhu Evropské komise uplatnil připomínky. Pokládal jsem za naprosto nemožné, abych podepsal bianco šek v oblasti hospodářských sankcí zejména proto, že nebyla známa jejich přesná podoba, zejména proto, že nebyla známa jejich struktura, a zejména proto, že nikdo nemohl v tu chvíli vědět, jaký bude přesný dopad těchto nově zaváděných sankcí na českou ekonomiku. ***