Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

1.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních
zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
/sněmovní tisk 71/ - druhé čtení

Dne 27. srpna tohoto roku Poslanecká sněmovna souhlasila s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Je to usnesení Poslanecké sněmovny číslo 393.

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal správce navrhovatelů poslanec Roman Sklenák a zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Jan Chvojka.

Ústavněprávní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se opět tímto návrhem zákona zabývaly a jejich usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisk 71/10 a 11. Táži se zástupce navrhovatelů pana poslance Romana Sklenáka, zda chce vystoupit v úvodu tohoto druhého čtení. Není tomu tak. Nyní se tedy táži pana poslance Chvojky. Nechce vystoupit. A dále se též ptám paní zpravodajky výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Věry Kovářové, zda chce vystoupit. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Ráda bych přednesla usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 12. schůze ze dne 27. srpna 2014. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 12. schůzi po vystoupení zástupce předkladatelů Ing. Jiřího Petrů, poslance, paní Mgr. Moniky Pálkové, náměstkyně ministra vnitra, po zpravodajské zprávě paní Ing. Věry Kovářové, poslankyně, a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 71 projednat a schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného s přednostním právem pana poslance Okamuru. Dříve, než ho pozvu k mikrofonu, tady mám faktickou poznámku pana poslance Snopka? Tak to je omyl. Takže prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, co je podstatou celého divadla kolem služebního zákona? Dovolte mi krátce zrekapitulovat.

Byli jsme svědky hysterie pana Kalouska a pravicové koalice, která byla ochotná vzdát se prázdnin a obstrukcemi sabotovat a prodlužovat donekonečna práci parlamentu. Byli jsme svědky momentu, kdy Kalouskova opozice křičela v parlamentu jako vzteklé dítě, kterému berou hračku. Bude dobré si připomenout jejich argumenty. Mezi vzlyky jsme slyšeli bědování, že během tak krátké doby, tj. během těch několika měsíců, nebylo a nebude možné připravit zákon dobrý. Připomeňme, že v tu chvíli už byl na světě jeden služební zákon Zemanovy vlády - léta hotový, a dokonce odhlasovaný s účinností od ledna příštího roku. Vzápětí jsme se ale stali svědky zázraku, který vskutku ukazuje, že máme v parlamentu bohem vyvolené divotvorce. Pan Sobotka hodil přes palubu svého společníka pan Dienstbiera a bleskurychle se dohodl s panem Kalouskem. A světe, div se, mávnutím kouzelného proutku, nepochybně mocného proutku pana Kalouska, je najednou zákon hotový a kvalitní ke spokojenosti vládní koalice i Kalouskovy družiny a už nejsou třeba další měsíce usilovné práce. Kdo nevěří na zázraky, má k zamyšlení druhou variantu. Celé to divadlo bylo účelově sestrojeno panem Kalouskem a Sobotkou, kdy nezasvěcení sehráli roli užitečných idiotů. Připomeňme také, že pan Sobotka hodil přes palubu nejen autora svého návrhu pana Dienstbiera, ale jak konstatovaly odbory, porušil také dohody v rámci tripartity.

Vzhledem ke skutečnému tlaku Evropské unie a vzhledem k tlaku protikorupčních občanských sdružení, jimž se velká část poslanců dokonce zavázala k přijetí služebního zákona, bylo nutné zákon odsouhlasit. Na druhou stranu představitelé ČSSD, hnutí ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS nutně potřebovali tomuto zákonu vytrhat všechny zuby. A jak říkala paní profesorka Dvořáková, pořádně ho vykastrovat.

Předvolební řeči o boji s korupcí jsou věc jedna, ale skutečný, reálný byznys spočívající v propojení státní správy vybraných politických stran a vyvolených kmotrů je pro tyto strany prioritou číslo jedna. Přetnout penězovody ze státního do firem, které pak živí politiky, by mohlo být pro mnohé z nich smrtící. Každý ví, že největším problémem této země je propojení politiky, podnikání a státní správy. A nejsme sami, kdo to takto vidí. To jsme viděli u mého předřečníka, prezidenta republiky. Strategie je jasná. Služební zákon vzhledem k jeho protikorupčnímu potenciálu nelze odmítnout. Formálně se k němu hlásí řada politiků, obsahovaly jej volební programy politických stran a navíc na nás tlačí Evropa, kterou již přestalo bavit vyhazovat evropské peníze do černé díry pod jménem Česká republika. A tak jsme si v Čechách opět zahráli hru na přijímání zákona, který vlastně mnozí politici nechtějí, ale nemohou to říct přímo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přátelé, co máte svědomí, k tomuhle se dá říci jediné. Jde o tvrdý, bezskrupulózní podvod na voliče většiny parlamentních stran. Ano, souhlasím s tím, že lobbisté v okolí pánů Sobotky a Kalouska mají jiné zájmy, ale drtivá většina občanů naší země stejně jako Evropská komise si nepřejí formální služební kodex. Všichni si přejí odpolitizování státní správy, přejí si konec rozkrádání a rozhazování veřejných peněz. V okamžiku, kdy se Kalouskova opozice na služebním zákoně dohodla s koalicí, kdy nám média zprostředkovávají optimistické obrázky, jak legislativci coby pilní mravenečkové rychle dávají dohromady změny v paragrafech služebního zákona, jsme svědky opoziční smlouvy číslo dvě. Výsledkem je varianta zákona, která postihne osud většiny našich protikorupčních zákonů - budou bezzubé. A je dokonce dost pravděpodobné, že se korupční prostor ve velké politice ještě zvýší. Demokracii ohrožuje korupce, klientelismus a cynický způsob protlačování prokorupčních zákonů ze strany současné vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, který vede k sílícím protestním hlasům.

Máme celkem čtyři pozměňovací návrhy, z nich jeden je právě zrušení politických náměstků. Pakliže nebude tento pozměňovací návrh přijat, hnutí Úsvit bude hlasovat proti této korupční dohodě ČSSD, hnutí ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS a samozřejmě se přidáme i k ústavní stížnosti, jak o ní hovořil prezident republiky. Musím konstatovat, že se Úsvit stal tímto okamžikem jedinou opoziční stranou v českém parlamentu, která nyní již bohužel zcela osamoceně bojuje proti dosavadním nekalým praktikám v našem státě.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalšími přihlášenými do rozpravy jsou pan poslanec Klán, Korte, paní poslankyně Hnyková, pan poslanec Černoch, pan poslanec Plíšek a potom pan poslanec Zavadil. Neviděla jsem vás. Omlouvám se. Pojďte, prosím, s přednostním právem. Pan poslanec Petr Fiala. Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, my tady, doufám, úspěšně pokračujeme v cestě za přijatelným služebním zákonem. Špatný zákon se mění na lepší a to je jenom o něco málo horší, než kdybychom měli opravdu dobrý zákon. Je dobře, že už není cílem vlády samoúčelné přijetí zákona a snaha vyjít vstříc požadavkům Bruselu, což, jak se ukazuje, byla jenom výmluva, jak jsme na to upozorňovali odpočátku, protože minulý týden již došlo k podepsání dohody o partnerství, na základě které můžeme čerpat evropské peníze v následujícím období. A jak se ukázalo, tak dohoda byla přijata bez ohledu na to, jestli služební zákon opravdu máme, nebo ne.

Ostatně pan premiér o víkendu na jednání Evropské rady, i když v jiné věci, velmi jasně ukázal, že pokud nechce, nenechá si od Bruselu nic diktovat a je schopen vyhradit si právo postup Evropské unie odmítnout. Vím, že to není téma dnešní diskuse, a nebudu o tom mluvit dlouho, ale občanští demokraté skutečně nerozumějí váhání pana premiéra postupovat společně ve věci ruských aktivit na Ukrajině a zaujmout jednoznačný a rozhodný postoj. V našem sousedství se odehrává válečný konflikt, ať si to přiznáváme, nebo ne, a čeští občané mají právo vědět, jak bude zajištěna národní bezpečnost, jak se budeme podílet na společné obraně a jakou vůbec máme zahraniční politiku. A chtěl bych vás, dámy a pánové, upozornit na to, že je výhoda nějakou zahraniční politiku mít a je výhoda, pokud taková zahraniční politika je pokud možno konsensuální.

Právě naše společná jednání nad služebním zákonem ukázala, že vláda a opozice jsou schopny se domluvit a dohodnout se na společném postupu, a my bychom byli rádi, kdybychom dosahovali takového konsensu i v otázkách, které jsou ještě podstatnější, a to je zajištění naší bezpečnosti a naše zahraničněpolitická orientace. Proto předkládáme návrh na svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny a já bych chtěl vyzvat pana premiéra, aby na této schůzi předstoupil před Sněmovnu a vysvětlil českou zahraniční politiku a diskutoval s námi o jasném postoji, který naše země zaujme v rusko-ukrajinském konfliktu, a také o naší pozici vůči našim spojencům, ať už ze Severoatlantické aliance, nebo ostatních evropských demokratických zemí.

Ale teď zpátky ke služebnímu zákonu. My jsme chtěli odpočátku jednu jedinou věc, a to vytvořit předpoklady pro profesionální, nestrannou a výkonnou státní správu, která by nebyla zapouzdřena sama do sebe, ale pro kterou by občané byli váženými klienty. A přestože si toho pan Okamura nevšiml, protože je fascinován pouze panem Sobotkou a panem Kalouskem, tak občanští demokraté nejenom že od počátku schůze zaujímali konstruktivní postoj, ale konkrétně představovali jednotlivé návrhy na změny, a to s cílem, abychom schválili dobrý zákon, který zabezpečí kvalitní a profesionální státní službu občanům. Já jsem tady na tomto místě před časem řekl, že kompromis nemůže být cílem politiky, ale že pokud je kompromis výsledkem politického jednání, je to přijatelné a je to nakonec dobrý výsledek, protože shoda napříč politickým spektrem u takto významných věcí má také svoji hodnotu. Nedošlo ale k žádné zákulisní dohodě - a to bych chtěl říci prostřednictvím paní předsedající panu poslanci Okamurovi - mezi pány Kalouskem a Sobotkou, ale došlo po poměrně složitých jednáních k přijatelnému kompromisu, ve kterém právě požadavky občanských demokratů byly dalekosáhle zohledněny, a právě proto my nebudeme mít problém pro tuto podobu služebního zákona hlasovat.

Samozřejmě že není dobré, a to je jedna z mála věcí, ve které souhlasím s panem prezidentem, že se takový zákon projednává ve spěchu. A byli jsme to my, kdo na to opakovaně upozorňoval a kdo říkal, že nebude-li probíhat standardní připomínkové řízení, nebudeme-li mít do času na to se zabývat detaily, že zcela jistě nakonec připravíme špatný zákon, ale nakonec díky dohodě politických stran a díky tomu, že byly dalekosáhle přijaty naše vylepšující podněty, jsme dosáhli služebního zákona, jehož podoba je, když to nebudu přehánět, alespoň přijatelná.

Já bych tady připomenul čtyři základní věci, které jsme požadovali a které nakonec byly, aspoň do jisté míry, v dosažené dohodě zohledněny.

Za prvé jsme požadovali zrušení institutu generálního ředitelství, tedy toho zbytečného superúřadu se superúředníkem, který by byl vybaven velmi neobvyklými personálními pravomocemi. Řešení, které jsme našli ve shodě s vládní koalicí, je řešení, se kterým jsme spokojeni. Jsme spokojeni s tím, že nevznikne další zbytečný úřad s nejasnou agendou. Návrh, aby koordinaci státní služby a její personální zabezpečení zajišťovalo Ministerstvo vnitra, byl naším návrhem a nemáme s ním žádný problém.

Druhá věc, kterou jsme požadovali, byla otevřenost státní služby na všech úrovních pro úředníky samosprávy i zástupce akademické a soukromé sféry, tedy aby nedošlo k izolaci úřednictva a k tomu, aby se byrokraté vybírali sami mezi sebou. S tím řešením, které přinesla vláda, jsme spokojeni jenom částečně. Je dobře, že nevznikne úplně uzavřený svět navzájem se hodnotících a dosazujících se úředníků. Je dobře, že vláda akceptovala naši připomínku a v zásadě zrovnoprávnila úřednickou zkoušku se zkouškou odborné způsobilosti úředníků samosprávných celků. My nicméně prosazujeme co největší otevřenost státní služby, aby úspěšní lidé ze soukromého sektoru, z akademické sféry, z obecních, městských a krajských úřadů mohli posílit státní správu a neustále ji zlepšovali. Akceptujeme definitivní, nebo navrženou podobu výběrových řízení u nejvyšších funkcí, jako je náměstek pro státní službu, státní tajemníci, náměstci pro řízení sekcí, ale u nižších vedoucích pozic, což jsou ředitelé odborů a vedoucí oddělení, navrhujeme, a bude to obsahem našeho samostatného pozměňovacího návrhu, ještě větší otevřenost výběrových řízení všem zájemcům ze soukromé sféry, z akademické sféry, kteří splní podmínky vzdělání, praxe a znalostí.

Třetí věc, kterou jsme požadovali, bylo zajištění personální kontinuity a stability. Vládní koalice akceptovala naši připomínku a prodloužila potřebnou délku pracovní zkušenosti těch, na které se má tento zákon vztahovat, ze tří na čtyři roky.

A pak je tu ten čtvrtý bod, jak se ukazuje, nejproblematičtějí, a to je návrh, aby existoval jenom jeden typ náměstka. S řešením, které navrhla vládní koalice, v žádném případě nejsme spokojeni, ale protože ve všech jiných případech jsme dosáhli prosazení našich požadavků, tak jsme připraveni respektovat tuto dohodu. My opravdu nepotřebujeme dva typy náměstků. Nepotřebujeme náměstky, jejichž jedinou náplní činnosti bude zastupovat ministra na jednání vlády nebo na oficiálních akcích. Odpočátku jsme chtěli jeden typ náměstka. Ale my jsme měli tu představu, která je logická, která by nejlépe fungovala, a to je ta, aby si ministr přivedl svoje náměstky, i kdyby to byli lidé, kteří působili jinde než ve veřejném sektoru, tak jak to bylo dosud, a tito náměstci by řídili svěřenou část ministerstva. Tento model je osvědčený, kombinuje v sobě docela dobře politické řízení ministerstva s odbornou kompetencí a nevidíme důvod, proč bychom měli tento model takto zásadním způsobem měnit. Nicméně konstatuji, že vládní koalice z mně nepochopitelných důvodů trvá na dvou typech náměstků, a konstatuji také, že i navzdory tomu, že se nám to nelíbí a nesouhlasíme s tím, jsme připraveni v zájmu přijetí tohoto zákona jako celku - a s ohledem na to, že naše všechny ostatní požadavky byly akceptovány - se přes to přenést a nakonec pro zákon hlasovat.

Konstatuji tedy, že vláda splnila tři z našich čtyř zásadních podmínek, dodržela dohodu a my nemáme problém zase ze své strany naše slovo také dodržet. To je důležité, abych toto konstatování řekl předtím, než budu hovořit dál, protože chci upozornit na to, a kolegové to vědí, že jsme předložili mimo rámec této dohody, jak jsme to ale ohlásili už při těch jednáních, několik pozměňovacích návrhů, které by měly vést k dalšímu zlepšení tohoto zákona a které podáváme samostatným pozměňovacím návrhem, který je sněmovním tiskem 1195.

My, za prvé, chceme skutečně zajistit, aby lidé mimo státní správu měli možnost pracovat pro český stát, a proto navrhujeme, aby se už v prvním kole, a to je důležité, v prvním kole mohli do výběrového řízení hlásit lidé ze soukromé sféry nebo z veřejných institucí, samozřejmě s dodržením podmínky, že složí úřednickou zkoušku a mají odpovídající praxi. Dámy a pánové, až nad tímto naším návrhem budete přemýšlet, tak si třeba představte auditora v soukromé firmě, proč by po čtyřech letech praxe měl být horší než auditor, který působí ve státní instituci. Čili my navrhujeme, aby už v prvním kole se výběrová řízení u nižších vedoucích pozic - vedoucí oddělení, ředitel odboru - otevřela i pro lidi ze soukromé sféry.

Za druhé navrhujeme v tomto pozměňovacím návrhu, aby vzdělávání úředníků mohly zajišťovat vysoké školy. Samozřejmě ne automaticky, ale zase vysoké školy poté, co k tomu získají akreditaci od Ministerstva vnitra. Bude to nejlevnější, nejefektivnější, nejkvalitnější, protože vysoké školy mají dostatek zkušeností a mají i odpovídající personál.

Za třetí chceme proporčně snížit výši výplaty neúměrně vysokého odbytného při skončení pracovního poměru na dobu neurčitou, a to zhruba na polovinu doby, která je teď navrhována. Až budete zase nad tímto naším pozměňovacím návrhem přemýšlet, tak si představte člověka, který nastoupí do státní správy po absolvování vysoké školy v nějakých 25 letech, pracuje 9 let, ve 34 letech odchází ze státní správy a stát mu garantuje, že mu bude ještě rok něco platit, když nebude moct najít nějaké místo, a pak mu bude platit 12násobek měsíčního platu. To nám skutečně připadá zbytečné a přehnané a byli bychom tady pro, abychom toto odbytné snížili. Například v tomto konkrétním případě tedy po 9 letech praxe na polovinu, tedy na šestinásobek.

Za čtvrté navrhujeme vypustit výjimku pro platné úřednické vzdělání na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.

Za páté navrhujeme posunout data tzv. systemizace úřednických míst o jeden měsíc - místo na 30. listopad na 31. prosinec, aby bylo časově realistické vše stihnout do 1. ledna.

A dále navrhujeme, za šesté, vypustit povinnou přítomnost odborů u úřednické zkoušky.

Dámy a pánové, přestože tyto naše pozměňovací návrhy nebyly součástí podmínky pro to, abychom souhlasili s tou celkovou dohodou, tak bych vás poprosil, abyste se s nimi znovu bedlivě, důkladně seznámili, protože zvláště třeba ten návrh na otevření státní služby pro lidi ze soukromé sféry a z akademického sektoru je něco, co by opravdu významným způsobem do budoucna zkvalitnilo státní správu, což je nepochybně dobrým krokem.

Dámy a pánové, já bych rád na závěr konstatoval, že občanští demokraté dodrží dané slovo a podpoří takovou verzi služebního zákona, která odpovídá dohodě mezi námi jako pravicovou opozicí a vládní koalicí. Zvážíte-li také ještě zapracování našich dalších návrhů, které předkládáme, bude to nepochybně další krok k tomu, abychom přijali přijatelný, nebo docela dobrý zákon o státní službě, která bude sloužit našim občanům.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Klána.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil jak opět s osobními postřehy k projednávanému návrhu zákona o státní službě, tak i se stanoviskem poslaneckého klubu KSČM k jeho projednávání. Víte, když jsem si psal toto vystoupení, tak jsem přemýšlel, jakým způsobem to tady opět pojmout, zda zase nějakou anabází historie služebních zákonů v České republice od roku 1992 až do současnosti, nebo se věnovat přímo kritice současné předlohy od Ministerstva vnitra. Já jsem se rozhodl pro tu druhou variantu, tu kratší, abych tady příliš dlouho nezdržoval. Protože když tady bylo předtím druhé čtení, tak jsem vás s tou anabází, myslím, obšírně seznámil, kde všude se stala chyba a kdo za ni nese odpovědnost, do současné doby.

Nicméně na začátek mi dovolte, abych zdůraznil, že Komunistická strana Čech a Moravy od samého začátku, kdy je tato poslanecká verze zákona o státní službě projednávána zde v Poslanecké sněmovně, tvrdě kritizuje legislativní a procedurální postup, jakým je takto důležitá materie tvořena. Od samého začátku říkáme, že tento zákon měl být vládním návrhem a ne návrhem poslaneckým. Už před hodně dlouhou dobou mohla být provedena analýza dopadu regulací, mohlo proběhnout jak vnitřní, tak vnější meziresortní připomínkové řízení, a mnoho dalších věcí, abychom se vyhnuli tomu, kde jsme v současné době, protože stejně občan České republiky vnímá tyto šarvátky, které se tady děly přes letní měsíce, velice negativně.

Když se v lednu letošního roku začal projednávat tento poslanecký návrh zákona o státní službě, tak ani předkladatelé asi netušili, kam to celé dojde. V lednu jsme tady projednávali jen pár papírů, kde nebylo téměř nic, a už v té době bylo avizováno, že vláda připraví komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému návrhu. To už nevěštilo nic dobrého. Tento pozměňovací návrh a jeho příprava trvala velice dlouho, až někam do konce května letošního roku, když poprvé zasedal v této věci ústavněprávní výbor, tak to bylo 29. května. A onen komplexní pozměňovací návrh jsme dostali den před tím jednáním. Takže si umíte představit, jak se to jistě četlo.

A právě namísto řádného připomínkového řízení jsme se setkávali na různých seminářích, večeřích, snídaních, minule jsem tady říkal seancích, vyvolávali jsme tam různé duchy, včetně ducha zákona 218/2002, to byl velký strašák, který je ve své podstatě strašákem do současné doby. Ale to nebyl jediný duch, ještě tam byl duch zákona z tehdejší pravicové koalice Petra Nečase, kdy tuto novelu připravila tehdejší vicepremiérka Karolína Peake. A byl tam ještě služební zákon z dílny Jiřího Rusnoka. Takže těch služebních zákonů bylo až až. A jak si vytvořit opravdu nějaký fungující služební zákon, byl poměrně oříšek.

A kam jsme došli? Kdo to ví? Kdopak z vás mi odpoví? Já si odpovím sám. Do mrtvého bodu, kdy pravicové opozici vadil instrument Generálního ředitelství státní služby a požadovala jeho vypuštění ze zákona, protože je to podle jejích názorů ohrožení demokracie. Přitom i jinde v Evropě existuje instituce generálního ředitelství, jako například ve Francii, kde je částečný systém, ve Velké Británii nebo v Polsku. Paradoxem je, že pravicový návrh služebního zákona z minulého volebního období čerpal inspiraci ve Velké Británii. Takže já nevím, kde je tady jaksi ohrožení demokracie generálním ředitelstvím. My jsme říkali ano, je to úřad pro úřady. Nepochybně. Ale pokud má existovat, tak ať je například pod Úřadem vlády. A aby toto generální ředitelství nemělo počet úředníků navíc, ale čerpalo by se například pouze z limitu Úřadu vlády a ministerstev. Rovněž jsme navrhovali pojistku proti obavě, že by zde vládli úředníci, a to například Generální ředitelství státní služby by kromě ředitele a jeho zástupce tvořilo kolegium personalistů v počtu 15 členů, kteří jsou nominováni podle principu poměrného zastoupení kluby poslanců v Poslanecké sněmovně na dobu 5 let. Nicméně tento náš požadavek nebyl brán v potaz a pod tlakem pravicové opozice koalice strachu od konceptu generálního ředitelství ustoupila.

Zde je nutné podotknout, že pokud by neustoupila, tak by začal platit zákon 218/2002 a vůbec nic by se nestalo. Jelo by se naprosto dál, pouze by někdo musel jmenovat generálního ředitele, v rozpočtu by se muselo najít 5 miliard na různé benefity úředníků, se kterými právě zákon z roku 2002 počítal. Takže namísto tohoto generálního ředitelství, které existovat nebude, a kompetence tohoto úřadu přecházejí na základě dohody oné koalice strachu s pravicovou opozicí pod Ministerstvo vnitra, vzniká tak superministerstvo, které tady ještě nikdy v historii Československa a České republiky nebylo. To bude mít pod sebou jednak bezpečnostní složky, Generální inspekci bezpečnostních sborů a nyní celou státní správu a celou státní službu. Bývalý ministr vnitra Ivan Langer by měl nepochybně radost, kdyby mohl řídit toto velké ministerstvo. Bude to velice zajímavé od Nového roku.

Vzhledem k tomu, že Komunistická strana Čech a Moravy není součástí oné kvazidohody, kterou uzavřela ona koalice strachu s pravicovou opozicí, tak se necítíme býti vázáni žádnými dohodami, a proto předložíme několik pozměňovacích návrhů, které budou reflektovat naše stanovisko a dle našeho názoru určitým způsobem zkvalitní předložený komplexní pozměňovací návrh, už ani nevím, kolikátý je to komplexní pozměňovací návrh, což je ostuda, protože tím pádem nějakým způsobem snižujeme tady u nás ten legislativní proces.

Tyto pozměňovací návrhy vám představím až úplně na konci svého vystoupení.

Nyní vám trošičku okomentuji naše základní postřehy a připomínky ke služebnímu zákonu. Podle našeho názoru je nutné, aby se změnil zákon v § 2 odst. 1, a to tak, že současné písmeno j) se přeznačí jako písmeno k) a nový text písmene j) bude znít: a další funkcionáři, jejichž postavení upravuje zvláštní zákon.

Kdyby někdo nevěděl, co znamená § 2, tak ten upravuje, na koho se ten zákon vztahuje a na koho se nevztahuje. A my tam chceme mít, aby se nevztahoval na Nejvyšší kontrolní úřad. Já vím, že už mnoho mých oponentů říkalo, že to není správní úřad. Dobře, já to přijímám, není to správní úřad, ale jeho role je definována v samotné Ústavě v hlavně páté a navíc NKÚ má svůj zákon. K tomu navíc podle § 5 tohoto komplexního pozměňovacího návrhu, kde se vyjmenovávají taxativně obory služby, konkrétně se jedná o písmeno n), což je příprava a provádění správních úkonů, včetně kontroly, a písmene q) audit, si myslím, že z tohoto důvodu NKÚ pod ten zákon má spadat. Navíc když jsem zjistil, že pozměňovací návrh pana poslance Zavadila jasně deklaruje, které úřady produkují tuto službu, což je právě i NKÚ, tak se ten zákon na něj má vztahovat. Proto my chceme, aby byla zachována nezávislost tohoto úřadu. Proto požadujeme, aby v § 2 byl vysloveně uveden.

Rovněž požadujeme, aby z působnosti tohoto zákona, budeme se bavit stále o § 2, byly vyjmuty ostatní hlavy správních úřadů, pokud chcete, nezávislých regulátorů, které jsou voleny, nebo do funkce jmenovány ať vládou, nebo prezidentem republiky. V tomto případě se jedná o hlavy následujících úřadů: Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Český úřad zemědělský a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví a Správa státních hmotných rezerv. Pokud je totiž umožněna výjimka například u Českého statistického úřadu nebo Energetického regulačního úřadu, je dle našeho názoru logické, aby se služební zákon nevztahoval i na ostatní hlavy a zástupce těchto hlav, pokud je mají v organizačním schématu uvedeny.

Právě tyto ústřední orgány vymezuje kompetenční zákon. A pokud tito funkcionáři těchto ústředních orgánů státní správy jsou volenými funkcemi a pokud tam jsou ty výjimky uvedeny u většiny správních úřadů, tak by bylo logické, aby se zákon nevztahoval i na tyto ostatní hlavy.

Nyní k věčnému tématu politických náměstků. Podle návrhu zákona - přesně se to jmenuje náměstek člena vlády - § 173. Požadujeme, aby bylo jasně stanoveno, jakou agendu budou tito političtí náměstci vykonávat. Například uvést, že náměstek člena vlády musí být vždy přítomen na jednání výborů, komisí v Parlamentu, tedy v Poslanecké sněmovně a v Senátu. To by bylo logické, protože by měli aspoň nějakou agendu na starosti a nebyli by jenom těmi "podržtaškami", jak už to několikrát také někdo zmiňoval. Jinak je tato funkce naprosto zbytečná a jedná se opravdu o trafiku pro kamarády, to je naprosto logické.

Za zvážení stojí, zda je nutné mít dva politické náměstky, protože pokud si tento komplexní pozměňovací návrh bere příklad v Německu, kde mají dva politické náměstky, pak si myslím, že na naši zemi stačí jeden politický náměstek a je to naprosto v pořádku už jenom podle velikosti státu.

§ 149 - zvláštní ustanovení o zvláštním příplatku. V odstavci 2 jasně stanovit maximální výši tohoto zvláštního příplatku například na 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu, stejně jako je to uvedeno například u § 151. Jinak se podle mého názoru bude jednat o libovůli vlády, jak stanoví pravidla pro určení konkrétní výše zvláštního příplatku. Pokud výše zvláštního příplatku nebude stanovena taxativně v tomto zákoně, může tento instrument nahrazovat nehorázné odměny, které nás už provázejí hodně dlouhou dobu, a v minulém volebním období to bylo téměř na denním pořádku, že někdo pracoval i 26 hodin denně, a den má 24 hodin denně, a různé další nehorázné odměny. Tady tento paragraf se může stát jablkem sváru samotného zákona o státní službě.

Nyní § 201 - takzvaná výjimka z předpokladu vzdělávání, odstavec 1. Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním poměru - teď poslouchejte pozorně - dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti předpoklad vzdělání podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, lze přijmout do služebního poměru a zařadit nebo jmenovat na služební místo, na kterém bude vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru, i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje stanovené vzdělání podle § 7 odstavce 2 písmene c) až e). Já bych tento paragraf určitým způsobem upravil. Já totiž nevím a z logiky věci ani nechápu, kdo bude hodnotit toho daného zaměstnance, že se dlouhodobě osvědčil. Furt nevím, co znamená slovo dlouhodobě. Co je to za časový údaj? To je takové gumové. To si můžeme říct každý. Je to rok, půl roku, pět let, deset let? Já nevím. Proto taxativně stanovit do toho paragrafu, jaká je minimální - říkám minimální (doba) zaměstnání na té dané pozici.

Nyní vám představím jednotlivé pozměňovací návrhy. O dvou už jsem se zmiňoval, to se týká Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších ústředních orgánů státní správy.

Pokud jde o § 17, vedl jsem mnohokrát jednání se závislými regulátory, ať Českým telekomunikačním úřadem, nebo Energetickým regulačním úřadem, a oni požadují v § 17 změnit odstavec následovně: Potom na konci toho odstavce, kde máte napsáno návrh systemizace předkládá státní tajemník - tečka. A v případě systemizace úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost návrh systemizace vypracovává vedoucí služebního úřadu v součinnosti s náměstkem pro státní službu. Návrh systemizace předkládá vládě vedoucí služebního úřadu prostřednictvím ministra vnitra.

Všichni tito nezávislí regulátoři mají právě obavu, aby byla zachována jejich nezávislost. Já ten pozměňovací návrh celý číst nebudu. Každý, kdo má zájem, si ho najde v systému a v podrobné rozpravě se k oněm jednotlivým sněmovním dokumentům přihlásím.

Nyní k § 173 - náměstek člena vlády. Dle mého pozměňovacího návrhu se za slova "schůze vlády" vkládá tečka a slova "a zastupovat jej na" se zrušují. Zrušená slova nahradit následujícím textem: Dále musí vždy člena vlády zastupovat na jednání výborů a komisí, aby tady ten politický náměstek aspoň byl, protože se nám mnohokrát stalo, že odborný náměstek, tedy přišel na jednání výboru a nebyl tam přítomen ministr, nám nebyl schopen odpovědět na politické otázky. A pokud má opravdu být ten instrument politického náměstka, tak požadujeme jasné pravomoci, tedy aby byl vždy přítomen na jednání oněch výborů, pokud není samozřejmě vyžadována osobní účast ministra.

A ještě k § 173 - číslovku dva nahrazuji číslovkou jedna, aby prostě byl pouze jeden politický náměstek. Ten nám, myslím, bohatě stačí, protože máme ministra a jeho zástupce. Proč bychom měli mít dva jeho zástupce? Potom si musím položit otázku, kdyby byli dva, co ten ministr tam vlastně bude dělat.

Pokud jde o § 201, tak jsem přišel s dvěma variantami svého pozměňovacího návrhu, kdy se slovo "dlouhodobě" zrušuje a nahrazuje slovy "v posledních deseti letech od nabytí účinnosti tohoto zákona", aby tam byla jasně taxativně stanovena doba, na kterou byl ten daný úředník v pracovním poměru. Ta druhá varianta, kterou jsem také předložil, je pouze v těch oněch letech a je to trochu i jinak napsáno, kde je ta podmínka napsaná až na konci toho odstavce 1 a je tam napsáno, že tato výjimka se vztahuje pouze na dosavadní zaměstnance, kteří byli soustavně zaměstnáni minimálně v posledních pěti letech na dané pozici, na kterou mají být přijati. Uvidím, který pozměňovací návrh vás více zaujme, nebo zda vůbec zaujme, a zda to samozřejmě předkladatelé budou akceptovat.

Věřím, že jsem vám dostatečně osvětlil postoj KSČM k současné verzi služebního zákona. Podle našeho názoru dojde od 1. ledna, kdy nabude účinnosti tento poslanecký návrh, k zajímavému chaosu a zmatku, kdy se jednak od samého počátku, ač je tady zákon 218/2002, anebo samozřejmě i ten minulý, který připravil - jak tady někteří říkají - ministr bez práce, ale on to není ministr bez práce, on je to jenom ministr bez ministerstva. Připravil komplexní pozměňovací návrh, který stál také na institutu Generálního ředitelství státní služby, jako tomu bylo v zákoně z roku 2002. A nyní vše přechází pod Ministerstvo vnitra.

Navíc jak se počítalo s tou implementací celou někdy od poloviny roku, od toho července, kdy se měl začít budovat institut generálního ředitelství, jmenovat generálního ředitele, tedy udělat výběrové řízení, a tak se s tím počítalo, a je to všechno vniveč. Ale to není naše starost, protože jak už jsem říkal, my nejsme vázáni žádnou poziční, nebo kvazidohodou, to už je jedno, jak to budeme nazývat, ale ostatně byl to velký ústupek koalici strachu, která ustoupila pravicové opozici. Těchto hrátek se KSČM nehodlá účastnit, protože pokud koalice strachu ve všem, v tomto případě ustupuje pravicové opozici pod tlakem, že se jedná o ohrožení demokracie, tak to, dámy a pánové, může být příště jakýkoliv zákon, který bude opět ohrožením demokracie. A pravicová opozice bude opět klást nějaké podmínky, a že zablokuje ten zákon ve třetím čtení, a budeme tady obstruovat do nekonečna. Je to hrozně nebezpečný instrument.

Jak už jsem řekl, KSČM není vázána vůbec žádnou dohodou, proto naše hlasování ve třetím čtení se bude odvíjet od přijatých pozměňovacích návrhů. Ale už nyní vám můžu říci, že stanovisko k našemu návrhu zákona je velice, velice zdrženlivé a v současné chvíli už i přímo negativní.

Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Klánovi. Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi nejdříve několik organizačních věcí.

Pan kolega Pfléger má náhradní kartu číslo 1. Zrušila svou omluvu z dnešního jednání paní kolegyně Halíková, která je na jednání. Naopak o svoji omluvu požádali pan poslanec Matěj Fichtner od 16.40 a paní ministryně Věra Jourová. Dále pan poslanec Pavel Šrámek požádal o omluvu od 16 hodin a od 17 hodin pan místopředseda Bartošek. To je z organizačních věcí všechno.

Nyní požádám pana kolegu Korteho, aby se ujal slova. Připraví se paní kolegyně Jana Hnyková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové, já oceňuji vysoce, že vládní koalice a pravicová opozice se byly s to dohodnout na kompromisní podobě služebního zákona. Je to zákon důležitý, který ovlivní podobu státní správy v budoucích letech. Samozřejmě jakožto kompromis to nemůže být podoba ideální. To nemůže být žádný kompromis. Ostatně je to výtvor lidské činnosti a člověk je nádoba nedokonalosti a nedokonalost nemůže stvořit dokonalost. Je-li to zákon alespoň dobrý, to ukáže praxe. Já myslím, že v budoucnosti se k němu budeme vracet a budeme ho postupnými krůčky vylepšovat, a není důvod, abychom k tomu vylepšování nepřistoupili ihned. V tomto směru jdou mé dva pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh je vlastně návrh staronový. Uplatnil jsem ho již k minulé verzi tohoto zákona, která byla ve své podobě identická. Týká se omezení vysokoškolského vzdělání, které se neuznává pro potřeby státní služby v § 7 odst. 4, kde jsem přidal také Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti, resp. některé její fakulty. Svůj návrh jsem v minulém druhém čtení podrobně odůvodnil. Uvedl jsem jako ilustrativní příklad názvy jednotlivých diplomových prací. Dvě práce jsem podrobně rozebral. Myslím, že jsem dostatečně ukázal, že tyto školy poskytovaly vzdělání neslučitelné s potřebami demokratického státu. Já nebudu tyto argumenty in extenso opakovat, zájemci si je mohou dohledat ve stenozáznamu. Zdůrazním pouze to nejdůležitější.

Paragraf 7 odst. 4 za kvalifikační předpoklad vysokoškolského vzdělání pro potřeby tohoto zákona neuznává absolutorium vysokých škol politických a bezpečnostních bývalého Sovětského svazu s výjimkou MGIMO, o kteréžto výjimce mám své pochybnosti. Naproti tomu u škol socialistického Československa vylučuje pouze školy politické. Dámy a pánové, tato asymetrie je nelogická, neodůvodnitelná, protože je nesmyslná. Takovou školu zde totiž máme. Byla to Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti, která byla zřízena zákonným opatřením Federálního shromáždění ČSSR v roce 1973, čili na vzmachu normalizace. Měla původně tři fakulty, první - Fakultu Státní bezpečnosti, druhou - Fakultu Veřejné bezpečnosti, třetí - Fakultu ochrany státních hranic, později přibyla ještě čtvrtá v Bratislavě, Fakulta vyšetřování. Z toho zejména ona první a třetí fakulta, státněbezpečnostní a ochrany státních hranic - o těch zbylých dvou si také nedělám žádné iluze, ale jsem velkorysý a ponechávám je stranou -, evidentně jejich smyslem bylo pouze posílení represivního aparátu komunistického totalitního režimu. Co tam učili, to ukazovaly ony názvy diplomových prací. Je-li prosím zájem a bude-li deklarován, mohu ty práce zde číst, mám jich asi tucet, strávíme zde příjemné povznášející září.

Ale oni museli učit ještě něco jiného, například unášet lidi, zmlátit je a v bezvědomí pohodit do lesa, jak to udělali Ivanu Medkovi či disidentu Petrovi Pacákovi, pálit lidem prsty, jak to udělali hudebníkovi Vlastovi Třešňákovi, a pak ho donutili k emigraci. Mohl bych pokračovat dále. Někde se to ti lidé naučit museli. Já nevím, jestli je to učili na této škole, ale je zřejmé, že tyto školy neskýtaly vzdělání použitelné, uplatnitelné a žádoucí v demokratickém státě.

To ostatně potvrdil i Ústavní soud, když svým nálezem číslo 225/1995 Sb. pravil: "Zákonné opatření Federálního shromáždění číslo 107/1973 Sb., o zřízení Vysoké školy SNB, se stalo výrazem jiných, resp. dalších hodnotových a obsahových nároků na pracovníky v resortu Ministerstva vnitra než těch, které mohly být realizovány řádným, globálním a univerzálním právnickým studiem." Je to nález, který odůvodňuje, proč absolventi těchto škol, ačkoliv mají třeba titul JUDr., nemohou být zapsáni na seznam advokátních koncipientů, nemohou se tedy stát advokáty. Nemohou pracovat v justici, ale je žádoucí připustit je do nejvyšších funkcí ve státní správě demokratického státu? Dámy a pánové, omlouvám se, ale v tom nevidím žádnou logiku. Zde prosím nechráníme agenty, nechráníme nějaké spolupracovníky, kteří třeba mohli být obeťou. Zde chráníme aktivní příslušníky StB, kteří byli nástroji a vykonavateli represí.

Ten návrh sám o sobě, prosím, a na tom trvám, není diskriminační. Absolventi těchto škol mohou pracovat ve státní správě na nižších funkcích, kde je vyžadována středoškolská kvalifikace, a koneckonců měli čtvrt století na to, aby vystudovali nějakou normální školu. Pokud tak učinili, mohou se dostat i do funkcí vysokoškolských.

Tolik prosím k mému prvnímu návrhu.

Můj druhý návrh se týká toho, čeho se zde částečně dotkl kolega Fiala. Překážkou k přijetí do služebního poměru státního zaměstnance nebo výkonu služby se zabývá § 33, který vyjmenovává funkce, které jsou neslučitelné. V odstavci 2 pod písm. e), f) - já se soustřeďuji pouze na tuto skupinu - jsou to vojáci z povolání a příslušníci bezpečnostního sboru, čili ti, kteří mají služební poměr příslušníka bezpečnostního sboru či vojáka z povolání, nemohou pracovat ve státní službě. Ale, a to je pozitivní novum tohoto návrhu, mohou se účastnit přímo výběrového řízení. Cituji z odstavce 3: "Je-li na základě výsledků výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního poměru osoba podle odstavce 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 2." Zdůrazňuji: učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky.

Zamyslel jsem se, jaké je to právní jednání. Pokud jde o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2013 Sb., ten nezná nějaký institut třeba přerušení služebního poměru. Má institut záloh. V § 28 vypočítává různé typy záloh, v § 29 je jedna ze záloh, která by pro tento případ teoreticky přicházela v úvahu, jsou definovány podmínky. Paragraf 29 odst. 1 - do zálohy činné se zařadí příslušník, který je vyslán k výkonu služby a) k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě atd. Konec citátu. Zdůrazňuji: který je vyslán. Znamená to, že nadřízený, to znamená služební funkcionář, tohoto příslušníka vyšle pracovat někam jinam mimo vlastní sbor, ale není to tak, že by příslušník mohl požádat, aby tam byl sám vyslán. Takže tento institut není uplatitelný a jiný možný způsob, jak může to právní jednání požadované vypadat, je, že příslušník požádá o ukončení služebního poměru, chce-li pracovat ve služebním poměru podle tohoto zákona.

U vojáků podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, existuje sice institut přerušení služebního poměru. V § 11 je taxativně vymezen, za jakých podmínek, za jakých okolností atd., například, je-li voják z povolání zvolen do funkce uvolněného zastupitele, ale žádný šuplíček, který by byl aplikovatelný pro naše potřeby, zde není. Tudíž, opět jediné možné právní jednání vojáka z povolání, chce-li pracovat ve státní službě, je ukončit služební poměr vojáka.

A zde jsme u jádra. Vznikly nám tu dvě skupiny státních služebníků, kteří budou třeba pracovat na jednom pracovišti, vykonávat v téže pozici tutéž práci, avšak většina bude honorována částkou x, zatímco menšina částkou 2x. Že to nemůže prospět mezilidským vztahům, je naprosto zřejmé, protože se jedná o evidentní diskriminaci té většiny.

Mimochodem, není to situace nikterak nová. Například podle nařízení vlády č. 258/1999 Sb., o orgánech státní správy, v nichž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru, vojáci z povolání nesloužili pouze v armádě, ale byli i součástí civilních ústředních orgánů státní správy. Zcivilněni byli v roce 2003, takže bývalí vojáci z povolání jsou dnes nejen zaměstnanci civilněsprávního úseku Ministerstva obrany, ale pracují třeba i v Národním bezpečnostním úřadu, ve Státní správě hmotných rezerv, ale i na Ministerstvu zdravotnictví. A všude pobírají dvojí plat, možná za tutéž práci, kterou předtím dělali za plat jeden v uniformě. Podle údajů za rok 2000 bylo u civilních orgánů státní správy zaměstnáno 120 vojáků. Já, upřímně řečeno, pochybuji, že by jich tam dnes bylo méně.

Aby prosím bylo jasno, já jsem toho názoru, že výsluhy jako princip jsou správné a užitečné a měly by být zachovány. Jejich smyslem je motivovat zkušenější příslušníky a vojáky, aby zůstávali ve službě déle, neboť ta výsluha se odvíjí od počtu odsloužených let a je tu jistá forma kompenzace za ztížené možnosti uplatnění v pozdějším věku. Zde se ovšem naskýtá otázka, zdali hranice nároků na výsluhu po 15 letech služby není položena příliš nízko, protože pak odcházejí tito lidé vlastně na vrcholu svých fyzických i psychických sil. A to je špatně. Ale to je spíš problematika, kterou by měly řešit jiné zákony, zejména služební zákony, z nichž jsem citoval. Avšak podle mého názoru by to mělo být nastaveno striktně alternativně. Buď práce v privátním sektoru, pak s výsluhami, anebo pokračování práce pro stát třeba i v jiné funkci, třeba i na jiném úřadu atd., ale pak bez výsluh. Neboť používat obou výhod najednou, dámy a pánové, práce pro stát, zejména podle tohoto zákona, je výhodná, a používat obou výhod najednou je nespravedlivé, ba dokonce tvrdím, že je to amorální. Tuším, že se strhne nějaká bouře odporu, ale jenom upozorňuji, že stejnou úpravu, kterou navrhuji já ve svém pozměňovacím návrhu, tj. aby po dobu služebního poměru státního zaměstnance byla pozastavena výplata výsluhových příspěvků, má mimo jiné také například Spolková republika Německo.

Dámy a pánové, já doufám, že se nad mými návrhy zamyslíte. Doufám, že shledáte, že jsou logické, účelné a užitečné, a že je v posledku ve třetím čtení podpoříte. Oba dva mé návrhy jsou zaneseny v systému a já se v podrobné rozpravě k nim přihlásím. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Danielu Kortemu. Nyní se připraví paní poslankyně Jana Hnyková, připraví se pan poslanec Marek Černoch. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji a přeji hezké odpoledne všem. Slibuji, že tak podrobně nebudu svůj pozměňovací návrh odůvodňovat, ale přesto si vám ho dovoluji předložit, protože je to staronový pozměňovací návrh, který nebyl zohledněn v komplexním pozměňovacím návrhu služebního zákona a hnutí Úsvit přímé demokracie chce zabránit, aby ze státních zaměstnanců, a musím znovu zopakovat z mého předchozího projevu, nevznikli novodobí nevolníci. A já chci říci, že nikdo z nás nevíme, zda někdy neskončíme právě ve veřejné správě a nemůže se na nás vztahovat také tento zákon a jistě by se nám to nelíbilo.

Státní zaměstnanci podle stávajícího znění mohou být přeloženi na dobu nezbytně nutnou na jiný výkon služby na dobu 180 dní v kalendářním roce a s jeho souhlasem lze tuto dobu prodloužit o dobu 180 dní. Takto dlouhá doba je pro nás naprosto nepřípustná. Navrhujeme zkrácení této lhůty na 60 dní v kalendářním roce a dalších 60 dní se souhlasem zaměstnance oproti stávajícím 180 dnů v kalendářním roce a tuto změnu navrhujeme provést v § 47 odst. 1, kdy se číslovka 180 nahrazuje číslovkou 60.

Navrhovaná změna by přesně zněla: "Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů."

Vrátím se zpět k důvodové zprávě a zopakuji: Jak již je popsáno v odůvodnění návrhu, jedná se o výrazné zhoršení pozice státního zaměstnance i oproti zákonu číslo 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

To je v rozporu, a znovu připomínám, se stanoviskem plenárního zasedání RHSD ze dne 30. června 2014, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že novela zákona o státní službě nemá obsahovat přísnější úpravu povinností a omezení státních zaměstnanců, než je tomu u příslušníků ozbrojených sborů v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Příslušníci bezpečnostních sborů mají zcela jiné postavení oproti budoucím státním úředníkům. Navíc povinnosti a omezení jsou příslušníkům kompenzovány.

Věřím, vážené kolegyně a kolegové, že po opakovaném vyslyšení takto závažných informací podpoříte náš pozměňovací návrh a ve třetím čtení tento návrh schválíte. Ke svému pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě a děkuji vám tímto za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hnykové za její vystoupení. Kolega Černoch se odhlásil. Než dám slovo panu kolegu Plíškovi, jenom konstatuji omluvu z dnešní schůze od 17.30 pana ministra Daniela Hermana. Nyní požádal o slovo pan poslanec Martin Plíšek, připraví se pan kolega Podivínský. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se také v obecné rozpravě krátce vyjádřil k návrhu služebního zákona jako účastník jednání vládní koalice s opozičními stranami. A nebývá to úplně často zvykem z úst opozičního poslance, skutečně oceňuji i přístup vládní koalice i legislativy Ministerstva vnitra, která dokázala během necelých tří týdnů připravit nový text zákona, který je pro TOP 09 jako celek přijatelný.

Zároveň zde chci avizovat tři pozměňovací návrhy. TOP 09 na jednom z posledních jednání všech parlamentních stran přišla s myšlenkou, která je běžná u některých funkcí a úředníků v Evropské komisi, a to je povinná rotace některých úředníků mezi jednotlivými sekcemi a mezi jednotlivými úřady.

Můj první pozměňovací návrh říká, že by rotovali státní tajemníci, kteří jsou jmenováni podle tohoto návrhu na dobu určitou na pět let. To znamená, že by jedna osoba nemohla vykonávat funkci státního tajemníka dvakrát za sebou. Bylo by to samozřejmě pouze na ministerstvech a úřadu vlády, kde také funkce státních tajemníků existuje. To znamená, toto je můj první pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

Můj druhý pozměňovací návrh se také týká rotace některých úředníků, rotace vyšších úředníků. To znamená, netýkalo by se to všech státních úředníků, ale pouze těch na určitých pozicích - a to konkrétně vedoucích oddělení, ředitelů odborů, a týkalo by se to také náměstka pro řízení sekce -, kteří v hlavním předmětu své činnosti mají rozhodování o veřejných zakázkách, o dotační politice, to znamená rozhodování o dotacích ze státního rozpočtu nebo z evropských fondů, a také mají na starosti audit. Tyto činnosti je dobré, aby nevykonával jeden úředník po mnoho let. My v tom vidíme i určitý protikorupční charakter, aby v těchto všeobecných činnostech se tito úředníci prostřídali, to znamená stejně jako u státního tajemníka navrhuji, aby po pěti letech úředníci na těchto vyšších pozicích, kteří rozhodují o veřejných zakázkách, dotacích a provádějí audit, tak aby tam existovala rotace těchto úředníků, protože skutečně rozhodují o vynakládání nemalých veřejných rozpočtů v řádech miliard a často může docházet k riziku korupčního nebo klientelistického jednání.

A můj třetí pozměňovací návrh, ke kterému se chci přihlásit v podrobné rozpravě, se týká těch vylučovacích ustanovení paragrafu 2 zákona. Ta říkají, na koho se nevztahuje služební zákon. Tak kromě člena rady Českého telekomunikačního úřadu chci ještě doplnit také předsedu rady Českého telekomunikačního úřadu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Martinu Plíškovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Tomáš Podivínský, připraví se paní Věra Kolářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji, pane místopředsedo. Paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, jako kolega Plíšek dovolím si vás velmi krátce seznámit se třemi pozměňovacími návrhy, které jsou velmi stručné.

Ten první se týká Českého statistického úřadu, kdy chci rozšířit okruh možných, zdůrazňuji odborných uchazečů, kteří by se mohli účastnit výběrových řízení na vysoké funkce Českého statistického úřadu na funkci ředitele sekce, ředitele odboru nebo vedoucího oddělení.

Druhý pozměňovací návrh se týká Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kdy si myslím, že je potřeba zajistit větší nestrannost a nezávislost tohoto úřadu. Budu ve svém pozměňovacím návrhu, kdy se v podrobné rozpravě ke všem třem dostanu konkrétněji, podrobněji, budu navrhovat vynětí předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a inspektorů tohoto úřadu z působnosti služebního zákona.

Třetí pozměňující návrh se týká především Ministerstva zahraničních věcí, respektive zaměstnanců, kteří se vracejí ze zahraničního vyslání zpět do České republiky, a vztahovaly by se na ně velmi přísné, výrazně přísnější podmínky, kdy by bez vlastního souhlasu mohli být například převedeni na výkon jiné práce v jiném ústředním orgánu státní správy, to znamená nejen mimo Ministerstvo zahraničních věcí, ale i například mimo Prahu, a na dva roky. To by znamenalo stěhování, stěhování rodin, a byl by to velmi výrazný zásah také do soukromí těchto státních zaměstnanců a byli by výrazně znevýhodněni, hendikepováni oproti ostatním státním zaměstnancům.

Tak to jen ve stručnosti představení těchto tří pozměňovacích návrhů, v podrobné debatě se potom k tomu vrátím podrobněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Podivínskému za jeho vystoupení. Nyní se slova ujme paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, legislativní proces návrhu nového služebního zákona trval řadu měsíců. Můžeme se ptát, zda byl standardní, či nestandardní. Rozhodně však přinesl jedno: Koalice začala vyjednávat s opozicí, jednání probíhala v důstojné a věcné atmosféře. Odpočátku byla pravidla hry dána. Opozice vznesla své čtyři požadavky s tím, že pokud jim bude vyhověno, nebo dojde k dohodě, tak nebude vznášet požadavky nové a podpoří návrh zákona ve třetím čtení. To považuji za velice důležitý okamžik i do budoucna. Sejde-li se opozice a koalice nad návrhem nějakého zákona, opozice něco kritizuje, nechť to řekne na začátku a po dohodě schválí zákon ve třetím čtení a nevznáší požadavky nové. Dále bylo domluveno, že v případě, že opozice najde nějakou skulinku v novém komplexním pozměňovacím návrhu, podá si pozměňovací návrhy, nicméně v případě jejich nepřijetí zákon ve třetím čtení podpoří.

Proto mi dovolte, abych zmínila své pozměňovací návrhy.

První bod se týká subjektů, na které se zákon nevztahuje. Navrhujeme zařadit předsedu, respektive předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Týká se to § 2.

Druhý bod mého pozměňovacího návrhu se týká § 149, což je zvláštní ustanovení o osobním příplatku, kdy - budu citovat - v odst. 2: Státním zaměstnancům lze osobní příplatek snížit nebo odejmout také z důvodu snížení objemu potřebných prostředků v důsledku zvýšení platových tarifů. Úhrn platového tarifu a osobního příplatku tím však nesmí poklesnout. - Navrhuji, aby tento odstavec byl ze zákona odňat, a to z tohoto důvodu: Osobní příplatek se přiznává zaměstnancům v případě, kdy podávají mimořádné výkony. Platové tarify, respektive jejich zvýšení se týká všech zaměstnanců. Představte si situaci, kdy po jednání s odbory se zvýší platové tarify, ale nebude dostatek finančních prostředků, a tak dojde ke snížení osobních příplatků. Budou tím postiženi ti nejpilnější a nejpracovitější zaměstnanci. Považujeme to za demotivující moment. I Nejvyšší soud konstatoval, že nelze odebrat nebo snížit osobní příplatek při nedostatku finančních prostředků.

Vím, že jsem na začátku zmínila, že pozměňovací návrhy, které dnes budeme načítat, nemusí být koalicí podpořeny. Přesto doufám, že důvody, které jsem uvedla, vás povedou k tomu, že můj pozměňovací návrh podpoříte. Říkala jsem, že jednání koalice s opozicí mělo svá jasná pravidla od počátku. Došlo k dohodě, a tím se otevřela cesta ke schválení služebního zákona a nová etapa ve fungování státní správy. Čas ukáže, zda se vydáme správným směrem.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní se slova ujme pan poslanec Jaroslav Zavadil, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. V podrobné rozpravě mám ještě o další dva poslance více přihlášených. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Vážený pane předsedající, vážená jedna ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se sedmi pozměňovacími návrhy, se kterými předstupuji před vás a o kterých si myslím, že je potřeba je přijmout, abychom doplnili zákon o státní službě tak, aby tam nebyly některé chyby, které se tam jaksi vyskytly, a některé věci, na které jsme možná pozapomněli.

Za prvé bych chtěl říci, že prvním pozměňovacím návrhem je Národní bezpečnostní úřad. Tento zákon se nevztahuje na zaměstnance zařazené v bezpečnostním sboru, Generálním štábu armády ČR, Vojenské policii a Vojenském obranném zpravodajství. Já bych chtěl říci, že podle § 2 odst. 1 bodu 8 zákona číslo 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, je Národní bezpečnostní úřad dalším ústředním orgánem státní správy, kdy jeho člen není člen vlády České republiky, a v případě tohoto úřadu je to správní úřad, ústřední správní úřad. Podle článku 79 Ústavy České republiky odstavec 2, který je ústavněprávním základem pro zákonnou úpravu státní služby, platí, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon, a z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že na všechny státní zaměstnance v ministerstvech a jiných státních úřadech připravovaný zákon o státní službě se musí vztahovat. V případě schválení tohoto pozměňovacího návrhu bude nutné změnit rovněž ustanovení § 136 zákona 412/2005, o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v návrhu zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, což je tisk číslo 242.

Další pozměňovací návrh se týká spíš legislativně technické záležitosti, a sice abychom v § 3 uvedli "správní úřad a další instituce". Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy. A další institucí tohoto zákona je instituce, o které to stanoví jiný zákon, vykonává-li činnosti podle § 5. Čili si myslím, že tam je potřeba ty další instituce doplnit. Odůvodnění je jasné: změna nadpisu ustanovení § 3 a doplnění toho odstavce 2 do tohoto ustanovení se navrhuje proto, aby byl vytvořen soulad jiných zvláštních zákonů, na základě kterých má být rovněž uplatňován režim zákona o státní službě i v dalších institucích. I když v případě těchto dalších institucí o správní úřady ani o orgány státní správy nejde. S tímto postupem počítá návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, což je tisk číslo 242. Jde například o Státní fond dopravní infrastruktury, Státní zemědělský intervenční fond, agenturu pro podporu podnikání a investice CzechInvest a Technologickou agenturu České republiky.

Další pozměňovací návrh se týká zařazení státního zaměstnance do služby s ohledem na jeho příbuzenské a obdobné vztahy. Jedná se o vymezení osoby blízké. Na konci § 43 by bylo potřeba doplnit nový odst. 5 v tomto znění: (5) Pro účely tohoto zákona je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. - Jaképak je odůvodnění? V § 43 odst. 1 návrhu zákona o státní službě, který upravuje zařazení státního zaměstnance ve státní službě s ohledem na jeho příbuzenské a obdobné vztahy, se používá pojem osoby blízké. Nový občanský zákoník nedefinuje, jakým způsobem, a neupravuje, co to vlastně pojem osoby blízké je. Proto je nutné pojem osoby blízké v zákoně o státní službě výslovně upravit, aby mohl být zákon aplikován.

Další pozměňovací návrh - část šestá návrhu zákona o státní službě, nadpis v závorce části šesté návrhu o státní službě. Tento nadpis z části šesté návrhu zákona o státní službě je potřeba uvést v tomto znění. Cituji: část VI. Náhrada škody, služební úraz, nemoc z povolání a bezdůvodné obohacení - podtrhuji a bezdůvodné obohacení. Zákon o státní službě musí vedle právní úpravy odpovědnosti služebního úřadu za služební úraz nebo nemoc z povolání obsahovat rovněž právní úpravu u bezdůvodného obohacení. Proto je potřebné upravit nadpis části šesté návrhu zákona o státní službě.

Další pozměňovací návrh už se týká právní úpravy bezdůvodného obohacení, a to je, že za dosavadní § 125 se vloží § 126, a uvést ho včetně nadpisu v tomto znění: § 126 Bezdůvodné obohacení - co to vlastně je. Získá-li státní zaměstnanec bezdůvodné obohacení na úkor služebního úřadu nebo služební úřad na úkor státního zaměstnance, musí se vydat. Za druhé - bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z neplatného právního jednání. A za třetí - vrácení neprávem vyplacených částek může však služební úřad na státním zaměstnanci požadovat, jen jestliže státní zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty. Číselné označení dalších ustanovení zákona o státní službě počínaje dosavadním § 126 je potřeba přečíslovat.

A jenom ještě k odůvodnění. Návrh zákona o státní službě neobsahuje právní úpravu bezdůvodného obohacení. Úpravu této významné součásti právních poměrů státních zaměstnanců je nezbytné do zákona o státní službě doplnit. Podobnou právní úpravu týkající se bezdůvodného obohacení totiž obsahuje rovněž v § 213 zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a nota bene právní úprava podle odst. 3 vyjadřuje obdobnou úpravu jako ustanovení § 331 zákoníku práce. Takže z těchto důvodů se domnívám, že je potřeba to takto doplnit.

Další pozměňovací návrh je řízení o náhradě škody a bezdůvodném obohacení, kde navrhuji, aby v § 159 odst. 1 za dosavadní písmeno m) se doplnilo nové písmeno n) - n jako nanuk - a uvést ho v tomto znění: "n) náhradě škody a bezdůvodném obohacení". Odůvodnění je takové, že ve veřejnoprávní úpravě, kterou zákon o státní službě bude, se má o podstatných záležitostech právních poměrů státních zaměstnanců rozhodovat v řízení ve věcech státní služby. Bylo však opomenuto ve vyčerpávajícím výčtu, který obsahuje § 159 odst. 1 návrhu zákona o státní službě, že v řízení ve věcech státní služby se bude rozhodovat rovněž o náhradě škody a bezdůvodném obohacení. To tam skutečně bylo opomenuto. Nedojde-li k navrženému doplnění, vznikne ve věcech týkajících se náhrady škody a bezdůvodného obohacení podstatná mezera v právní regulaci a služební orgány nebudou vědět, v jakém právním režimu mají o záležitostech náhrady škody a bezdůvodného obohacení rozhodovat. Čili nebude-li zákon o státní službě doplněn, nebude v záležitostech náhrady škody ani o bezdůvodném obohacení rozhodováno v řízení podle zákona o státní službě, což je třeba považovat za vážnou chybu.

Poslední pozměňovací návrh je podle mě docela jeden z klíčových. Všichni jsme tady byli svědky vystoupení pana prezidenta, který samozřejmě nedopatřením mluvil o § 174. My víme, že se jedná o § 173, který se týká těch náměstků. Já bych navrhoval, abychom provedli takovouto úpravu: "§ 173 Náměstek člena vlády. Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou osobních práv nebo povinností člena vlády. Místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení. Ve správním úřadu mohou být s ohledem na jeho působnost nejvýše dvě místa náměstků člena vlády a nejvýše jedno místo zástupce vedoucího Úřadu vlády." - Co jsem to vlastně přečetl? Já tady navrhuji, aby se vlastně převedl pod § 173 § 190, který vychází z právní úpravy, resp. z normy, která byla schválena vládou Miloše Zemana a která toto ustanovení měla ve svém § 190, který vlastně platí, protože nemá sice účinnost od 1. ledna, ale ve své podstatě byl schválen oběma komorami, takže vlastně platí. Takže já navrhuji, aby se skutečně možná předešlo i ústavní stížnosti, protože tohle je norma, která byla schválena, která platí, a já bych byl rád, kdybychom ji podpořili.

To jsou všechny pozměňovací návrhy, které jsem si vám dovolil přečíst. A samozřejmě při dalším programu se přihlásím k jejich realizaci. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zavadilovi. Teď mi kolegové chtěli připravit komplikaci, ale vyřešila se sama. S faktickou poznámkou pan kolega Klán ještě v obecné rozpravě a první naproti těm, kteří byli přihlášeni v rozpravě obecné, bude vystupovat zpravodaj, který má na to z jednacího řádu právo. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych zareagoval vaším prostřednictvím na pana poslance Zavadila ohledně § 2 odst. 2 Národní bezpečnostní úřad.

Já už jsem tady při svém minulém vystoupení, pokud jste mě, pane poslanče, dobře poslouchal, říkal to samé, co říkáte vy. Nicméně nevím, zda vám vaši koaliční partneři, resp. v současné chvíli Ministerstvo vnitra vysvětlilo, že Národní bezpečnostní úřad pracuje v jiném režimu. I když je to podle kompetenčního zákona správní úřad. Takže logicky by se ten zákon na něj měl vztahovat. Nicméně je v jiném režimu. To je jedna věc. A pokud tedy se zákon na Národní bezpečnostní úřad vztahovat nebude, tak ho po té novelizaci kompetenčního zákona vyjměme z kompetenčního zákona - a nebude tedy ústředním orgánem státní správy - a zařaďme ho např. pod služební zákon v bezpečnostních sborech. Bude to tak sjednoceno a bude to možná jednodušší a přehlednější. Takhle furt budeme přehazovat všechny možné věci. A sami vidíte, že když už i koaliční zástupci dávají takovéto pozměňovací návrhy, tak já tomu vážně nerozumím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klánovi. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného do obecné... (Poslanec Chvojka se ještě hlásí.) Prosím, pan zpravodaj ještě v obecné rozpravě. Prosím pana kolegu Chvojku, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom krátce odůvodnit dva pozměňovací návrhy, ke kterým se pak přihlásím v podrobné rozpravě.

Ten jeden, ke kterému se formálně hlásím, je ten komplexní pozměňovací návrh, ve kterém je zakotvena dohoda nejenom koaličních stran, ale i dohoda s částí opozice. Takže to je ten v zásadě zmiňovaný komplexní pozměňovací návrh, o kterém mluvil např. dnes pan prezident Zeman.

Druhý pozměňovací návrh je takovým malinkatým pozměňovacím návrhem k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, kde ještě bylo potřeba vyladit některé věci k tomu velkému komplexnímu pozměňovacímu návrhu.

Jenom bych chtěl poprosit - a nevím teď, zda je to nutné v obecné rozpravě, nebo v té podrobné, když tak to zopakuji. Byl bych rád, kdyby ten komplexní pozměňovací návrh velký byl vzat jako základ pro projednávání a případně dávání dalších pozměňovacích návrhů. A chtěl bych potom upozornit na něco, na co mě upozorňovala legislativa - všechny pozměňovací návrhy, které byly načteny do toho původního tisku, který prošel do třetího čtení, nejsou tímto relevantní. Znamená to, od toho tady jsme, že dneska se podávají nové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Mám to vnímat jako procedurální návrh, že chcete hlasovat o tom, aby komplexní pozměňovací návrh, který vzešel z té pracovní skupiny, byl základem pro projednání, ke kterému se podávají jednotlivé návrhy. (Zpravodaj poslanec Chvojka souhlasí.) Tento procedurální návrh odhlasujeme bez rozpravy.

Já vás požádám o novou registraci, protože jsem vás všechny odhlásil, abychom zjistili stav přítomných a nekomplikovali si situaci pro hlasování. (Někteří poslanci přicházejí do sálu.) Až se ustálí počet přihlášených, zahájím hlasování o tomto procedurálním návrhu, který, myslím si, není nijak kontroverzní, protože na něm existuje obecná shoda napříč Poslaneckou sněmovnou. Myslím si, že je dostatek již přihlášených poslanců.

 

Zahájil jsem hlasování číslo 3. Ptám se, kdo je pro to, aby ten komplexní pozměňovací návrh byl základem pro projednání ve druhém čtení. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 3, z přítomných 96 pro 95. Návrh byl přijat.

 

Čili tímto hlasováním jsme oddělili od sebe rozpravu obecnou a rozpravu podrobnou. Pan zpravodaj tedy vystoupí jako první v obecné rozpravě. (Zpravodaj Chvojka mimo mikrofon: V podrobné rozpravě.) A poté přihlášení tak, jak jsou v pořadí, plus kolega Birke a kolega Petrů. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji ještě jednou za slovo, pane místopředsedo. Jenom už bych se chtěl krátce formálně přihlásit k těm dvěma avizovaným pozměňovacím návrhům. Pod číslem 1187 je v systému zanesen ten velký komplexní pozměňovací návrh, který zakotvuje politickou dohodu koaličních stran s částí opozice, a pod číslem 1197 je ještě malý pozměňovací návrh k tomu velkému pozměňovacímu návrhu, kde bylo potřeba vyladit ještě některé věci. Takže pozměňovací návrh 1187 a 1197. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní nejdřív přečtu omluvu paní ministryně spravedlnosti Heleny Válkové od 18 hodin.

S přednostním právem před kolegou Klánem ještě vystoupí pan předseda klubu Úsvit Radim Fiala. Pane předsedo, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážený pane místopředsedo, já nebudu dlouho mluvit. Načtu pozměňující návrh, který jsme avizovali na dnešní tiskové konferenci, který ruší politické náměstky.

Ještě se zeptám pana kolegy z legislativy, aby to bylo na stenozáznam, protože verzí komplexního pozměňovacího návrhu už je tolik, že se v nich nikdo nevyzná. Dneska tady pan prezident říkal, že je to § 174. Podle mého názoru se jedná o § 173. Já se chci ještě jednou ujistit, že je to § 173. Ano, z legislativy dostávám zprávu, že jde o § 173.

Takže můj pozměňovací návrh už tady dnes dostatečně odůvodnil pan prezident. Já už ho odůvodňovat nebudu. Jenom přečtu krátkou důvodovou zprávu, nicméně chci říct pro ty, kteří by chtěli hledat jakýsi soulad, jakési synergie mezi Hradem a hnutím Úsvit, tak musím říct, že politické názory hnutí Úsvit a stejně tak pana prezidenta na služební zákon jsou dlouhodobě známy a rozhodně nedošlo k žádným jednáním, k žádným synergiím ani k žádnému souladu. Jsou to jen a jen čistě názory pana prezidenta a jen a jen čistě názory hnutí Úsvit.

Pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý. Za prvé. § 173 se ruší. - Dovolte mi ještě stručné odůvodnění, které musí být součástí načtení každého pozměňovacího návrhu. Prostřednictvím § 173 se do českého právního řádu de facto zavádí funkce politického náměstka ministra. Ministr může jmenovat dva náměstky člena vlády a svůj kabinet, kteří nejsou podřízeni služebnímu zákonu. Všichni pracují jako političtí nominanti ministra. Tento pozměňovací návrh ruší výše zmíněný paragraf, a to z následujících důvodů. Za prvé, není účelné, aby v kontextu rostoucího zadlužení státu a hledání vnitřních úspor na ministerstvech vznikaly nové výdaje související s činností ministerstev. Za druhé, není vhodné, aby znění zákona o státní službě obsahovalo paragraf, který se vymyká duchu a smyslu této právní normy. V pracovním prostředí, které bude upraveno novým zněním zákona o státní službě, by neměli vykonávat činnost náměstci člena vlády, jejich činnost pod tento zákon nespadá.

Jak už jsem řekl, nemá cenu se tady k tomu dlouhodobě vyjadřovat, protože dnes už na toto téma všechno bylo řečeno. Stejně tak jako pan prezident řeknu, co bude dělat hnutí Úsvit v případě, že tento paragraf projde a bude schválen. My se připojíme k ústavní žalobě k tomuto zákonu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Fialovi. Nyní v podrobné rozpravě pan poslanec Jan Klán. Připraví se kolega Daniel Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Ještě jednou děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dnes už doufám naposledy. Přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému vedeny jako sněmovní dokumenty č. 1050, 1051, 1052, 1053, 1177, 1178 a 1202. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Klánovi. Nyní pan poslanec Daniel Korte, připraví se paní kolegyně Jana Hnyková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem avizoval, hlásím se ke svým pozměňovacím návrhům, z nichž první, týkající se neuznání vzdělání dosaženého na vysoké škole SNB, je zanesen v systému pod číslem 1184, druhý, který vylučuje souběh služebního poměru státního zaměstnance a výplaty výsluhového příspěvku, je pod číslem 1190. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kortemu. Slova se ujme paní poslankyně Hnyková. Připraví se pan poslanec Chvojka. Pan zpravodaj ale už hovořil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, přihlašuji se v podrobné rozpravě k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému pod číslem 1146. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Pan kolega Chvojka hovořil. Nyní tedy pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se kolega Podivínský.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych se přihlásil ke třem pozměňovacím návrhům, které jsou zaneseny v systému, a to pod čísly 1204, 1205 a 1206. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Nyní pan poslanec Tomáš Podivínský. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Vážený pane místopředsedo, vládo, kolegyně, kolegové, jak jsem avizoval, první pozměňovací návrh se týká Českého statistického úřadu, a to ve dvou variantách, kdy v první variantě je to k § 55 a k § 57.

Navrhuji, aby byla úprava podmínek výběrových řízení doplněna tak, že do obou těchto ustanovení bude vložen nový odstavec 7, a to v tomto znění: "Zvláštní zákon může pro jiný správní úřad stanovit podmínky účasti ve výběrovém řízení odchylně."

Ve výběrových řízeních na funkci ředitele sekce, ředitele odboru nebo vedoucího oddělení je v rámci vybraných kol omezena účast akademických pracovníků, případně dalších fyzických osob, které vykonávají obdobnou odbornou činnost, jejíž obsah odpovídá příslušnému oboru služby. Tato omezení jsou v podmínkách Českého statistického úřadu, které vyžadují hlavně vysokou odbornost vedoucích pracovníků v oblasti statistiky, nevhodná. V zájmu zajištění vysoké úrovně odborné činnosti je v tomto požadováno, aby byl okruh možných odborných uchazečů takto rozšířen.

V návaznosti na tuto změnu bude potom potřeba změnit zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o státní službě, čili náš sněmovní tisk 242, a to následujícím způsobem: upravit odborné požadavky na obsazení služebního místa představeného, kdy v části 17. by se v zákoně č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, do dosavadního ustanovení § 6 vložilo nové ustanovení § 6a, které by znělo: "Odborné požadavky na služební místo představeného. V oblasti státní statistické služby se výběrového řízení v souladu se zákonem o státní službě na služební místo a) ředitele sekce může zúčastnit fyzická osoba, která v uplynulých osmi letech vykonávala nejméně po dobu čtyř let činnosti v oboru odpovídajícímu oboru služby, na který se hlásí, nebo obdobnou odbornou činnost, b) ředitele odboru může zúčastnit fyzická osoba, která v uplynulých šesti letech vykonávala nejméně po dobu tří let činnosti v oboru odpovídajícímu oboru služby, na který se hlásí, nebo obdobnou odbornou činnost, a c) vedoucího oddělení může zúčastnit fyzická osoba, která v uplynulých čtyřech letech vykonávala nejméně po dobu dvou let činnosti v oboru odpovídajícímu oboru služby, na který se hlásí, nebo obdobnou odbornou činnost."

Alternativně pro Český statistický úřad potom navrhuji variantu 2. K § 55 odst. 3, kdy do textu ustanovení se navrhuje v písmenu c) za slovo "akademický" vložit slova "nebo výzkumný" a za slova "obce s rozšířenou působností" vložit slova "vysoké škole nebo ve veřejně výzkumné instituci".

Návrh konvenuje deklarovanému požadavku prostupnosti státní správy a nestátního sektoru a zvláště pro Český statistický úřad jsou externí odborníci z oblasti statistiky nepostradatelní. V zájmu tedy kontinuálního zajišťování vysoké odborné úrovně činnosti Českého statistického úřadu nelze pro výběr ředitele sekce upřednostnit praxi ve státní správě před zkušenostmi v oblasti statistiky.

Dále v § 55 odst. 5 písm. g) potom navrhuji za slovo "akademický" vložit slova "nebo výzkumný", vypustit slovo "vedoucí" a za slova "na vysoké škole" vložit slova "nebo ve veřejně výzkumné instituci".

V § 55 odst. 6 písm. h) potom navrhuji za slovo "akademický" vložit slova "nebo výzkumný" a vypustit slova "který řídí jiné zaměstnance".

K § 57 odst. 3 potom do textu tohoto ustanovení navrhuji vložit za písm. b) slovo "nebo" a nové písm. c) ve znění "akademický nebo výzkumný pracovník, který působí v oboru odpovídajícímu oboru služby, na který se hlásí a který řídí jiné zaměstnance" a dále vložit do téhož ustanovení za slova "obce s rozšířenou působností" slova "vysoké škole nebo ve veřejné výzkumné instituci".

K § 57 odst. 5 písm. g) navrhuji za slovo "akademický" vložit slova "nebo výzkumný" a za slova "na vysoké škole" vložit slova "nebo ve veřejné výzkumné instituci.

Druhý pozměňovací návrh už je výrazně kratší, týká se Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kdy v § 2 odst. 1 navrhuji rozšířit vynětí působnosti zákona o státní službě i na předsedu a inspektory Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a to tak, že písm. j) bude znít: "j) předsedu a inspektora Státního úřadu pro jadernou bezpečnost". Vynětí předsedy SÚJB z osobní působnosti zákona o státní službě by podle mého názoru přispělo k postavení SÚJB jako nezávislého regulátora tak, jak se to požaduje také ve směrnici Rady 2009/71/Euratom a také v připravované směrnici EU o jaderné bezpečnosti, a zároveň by to vytvořilo také systémové řešení postavení regulátorů v právním řádu.

K § 17 odst. 3 ve větě třetí zachovat jako související úpravu slova "nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost".

K § 19 odst. 5 navrhuji zachovat jako související úpravu slova "nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost". Nezávislost a nestrannost SÚJB je podporována nejen omezením vládních zásahů do systemizace, ale i omezením možností zásahu přímo do organizační struktury úřadu, a proto navrhuji zařadit SÚJB mezi úřady, jejichž organizační strukturu schvaluje přímo ten, kdo tento úřad řídí, kdo je v čele tohoto úřadu.

A třetím pozměňovacím návrhem je návrh týkající se především zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí, kdy navrhuji, aby v § 67 byl vypuštěn odstavec 4, a to bez náhrady. Čili § 67 by měl potom jen první tři odstavce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás přeruším a požádá Sněmovnu o klid. Hladina hluku je velká. Není to odkaz na tisk, který je v systému, a rád bych, aby jak stenozáznam, tak ti, kteří sledují z legislativy ty návrhy, byly přesné. Děkuji.

 

Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Ještě jednou děkuji, pane místopředsedo.

Ještě jednou si dovoluji zopakovat, že se jedná o § 67, kdy by byl zcela a bez náhrady vypuštěn odst. 4, a to z toho důvodu, že toto ustanovení bezdůvodně zavádí pro zaměstnance, kteří jsou vysíláni k výkonu zahraniční služby, nepřiměřeně tvrdší úpravu, než jakou obsahuje zákoník práce, kdy se to týká přeložení výkonu práce do jiného místa, a to je možné jen se souhlasem zaměstnance. Obecný § 47 zákona o státní službě umožňující přeložení zaměstnance bez jeho souhlasu nejdéle na 180 dnů, a odstavec 4 paragrafu 67 služebního zákona by postihoval zaměstnance, kteří se vrátí z vyslání tím, že by mohli být až na dva roky bez svého souhlasu převedeni na jiný správní úřad, byli by nuceni akceptovat nižší platovou třídu a v případě ústředních správních úřadů, které nejsou v Praze, by museli změnit bydliště, a tím pádem by to výrazně zasáhlo i do jejich rodinného života. Zaměstnanci vysílaní k výkonu zahraniční služby by tedy podle tohoto odstavce 4 paragrafu 67 měli horší postavení než všichni ostatní zaměstnanci, na které se vztahuje obecný § 47, a tedy s ohledem na ústavně zaručený princip rovnosti v právech by proto měl být tento odstavec 4 paragrafu 67 vypuštěn.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Podivínskému. Slova se ujme paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Hlásím se k svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému zanesen pod číslem 1180. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Slova se ujme pan poslanec Ondráček, připraví se pan poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zanesen pod číslem 1193. A odůvodnění, které bych krátce řekl. Jedná se o paragrafy 55 až 57, kdy nám jde o snížení jednotlivých služebních hodností u příslušníků bezpečnostních sborů, kteří se mohou přihlásit v rámci jednotlivých výběrových řízení. Jedná se o jakési logické nastavení provázanosti s hodnostmi vojáků z povolání či dalších osob, které se mohou přihlásit na jednotlivé funkce představených v rámci výběrových řízení. Věc byla jednána na ústavněprávním výboru, kde nám jde o to odstranit disproporci mezi příslušníky bezpečnostních sborů a vojáky Armády ČR. Pozměňovací návrh byl zpracován společně s kolegy z Ministerstva vnitra. Děkuji za vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Nyní pan poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane předsedající. Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům v systému, které jsou zařazeny pod číslem 1192. Jedná se o sedm pozměňovacích návrhů na šesti dokumentech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Nyní se ujme slova pan poslanec Václav Snopek, připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Snopek: Děkuji, pane předsedající. Svým vystoupením se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je zanesen do systému pod číslem 1207. Jedná se o způsob vypořádání případných soudních sporů státních zaměstnanců. Současný návrh řeší systém pouze přes správní soudy a já jsem názoru, že by měly řešit tyto věci tedy občanské. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Snopkovi. Nyní pan poslanec Petr Fiala, připraví se pan kolega Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě a který je vložen do systému pod číslem 1195.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Marek Benda. Připraví se pan kolega Jan Birke. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 1198, který je uveden v systému. Chtěl ho přednést pan kolega Vilímec, ale protože tady dneska není, tak tak činím já. Pokusím se někde najít zpravodaje, abych mu to jednou odevzdal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Jan Birke, připraví se pan kolega Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 1203 k návrhu k tisku 71. Jedná se o doporučení o vyjmutí Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod z působnosti připravovaného zákona o státní službě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Birkemu. Nyní pan poslanec Jiří Petrů, poslední připravený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych načetl pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu služebního zákona, který navrhuje v § 70 na konci textu odstavce 1 doplnit slova - cituji: "nebo výkonu funkce poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, náměstka člena vlády nebo uvolněného člena zastupitelstva".

Krátké odůvodnění. Komplexní pozměňovací návrh je nepříznivý vůči státním zaměstnancům, kteří se rozhodnou pro funkci poslance či senátora nebo pro výkon uvolněné funkce v zastupitelstvu obce či kraje. Znamená totiž, že s takovými zaměstnanci bude moci jejich úřad po šesti měsících ukončit služební poměr. V komplexním pozměňovacím návrhu, který byl přijat jako základ dnešního projednávání, je v § 70 v bodě 1 uvedeno - opět cituji: "Státní zaměstnanec se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru podle § 47, 48, 63, 64 nebo 69 zařadí k výkonu služby na jeho původní služební místo. Obdobně to platí pro skončení zařazení mimo výkon služby, pro pozastavení služby z důvodu výkonu vojenského cvičení nebo mimořádné služby." Předkládaný pozměňovací návrh navrhuje, aby se obdobně toto umožnilo i státním zaměstnancům, kteří byli zvoleni za poslance, senátory, poslance Evropského parlamentu, zastávali funkci člena vlády, náměstka člena vlády nebo byli uvolněnými členy zastupitelstva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Žádné návrhy, které by byly k hlasování, ve druhém čtení nepadly a ani nepadly návrhy, které by byly hlasovány před zahájením třetího čtení. To znamená, že jsme vyčerpali dnešní jednací den.

Přerušuji schůzi do 10. 9. 2014 do 10 hodin, kdy bude zahájeno třetí čtení tohoto návrhu zákona. Přeji hezký večer a na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 18.12 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.