(9.10 hodin)
Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já se budu snažit, aby výtka nepřišla do středu a nespadla na mě, a budu mluvit - budu se snažit mluvit tedy tak, abych zaujal.
To, co tady chci říct a ocitovat, je vyjádření ke služebnímu zákonu, které pochází z konce ledna letošního roku. Je ze struktury, která se jmenuje Good Governance. Je to občanská iniciativa, která má blízko k uskupení, jako je Nadační fond proti korupci či uskupení Rekonstrukce státu. Předsedou dozorčí rady této organizace a v tom, co budu citovat, mluvčí této organizace je Lukáš Wagenknecht. Jestli neznáte pana Lukáše Wagenknechta, já se domnívám, že ho znáte, je to významná figura současné koalice, první náměstek ministra financí, který nastoupil do své funkce v únoru, čili těsně poté, co ten článek byl v Lidových novinách publikován.
Jen něco o organizaci Good Governance. Ocitoval bych z veřejně přístupných materiálů, jaká je vize této struktury:
"Zodpovědnost za zlepšení kvality demokracie a právního státu v naší zemi je věcí každého občana. Jsme občanským sdružením, jehož cílem je posílit kvalitu veřejné správy a legislativy v České republice. Prosazujeme zásady a principy dobré praxe ve veřejné správě založené na mezinárodních standardech.
Centrum of exellence for Good Governance je nezávislým a nestranickým think tankem, který se zaměřuje na výzkum, vzdělávání a policy advocacy v oblasti dobré praxe při utváření a správě věcí veřejných v duchu demokratického právního státu. Chceme zvyšovat obecné i odborné povědomí o veřejné správě v demokraticko-právních hodnotách ve společnosti a aktivně vstupovat do jejich tvorby.
Spolupracujeme s experty z praxe, kteří získali své odborné znalosti jak v České republice, tak v zahraničí. Vytváříme most mezi českou praxí a zkušenostmi z mezinárodních institucí, které upravujeme pro potřeby české veřejné správy."
Tedy věci, které můžeme všichni považovat za pozitivní a myslím si, že bychom se na nich docela dobře shodli. Podívejme se tedy, co píše o těch věcech, které se týkají zákona o státní správě, pan Lukáš Wagenknecht 30. 1. 2014 a co píše ve smyslu názorů, které označil pan ministr Jiří Dientsbier včera za totální nesmysly. Cituji z článku:
"Služební zákon se stal hitem posledních dnů. Z debaty ve Sněmovně by se mohlo zdát, že jeho alfou a omegou je zrušení lustrací." - Upozorňuji, že jde o citát z konce ledna, kdy toto téma bylo velmi diskutováno. "Podmínkou prezidenta pro jmenování vlády mohlo dojít k upozadění skutečné podstaty služebního zákona, po vstupu České republiky do EU druhé nejzásadnější změny ve správě státu.
Služební zákon je velkým dluhem českých politiků, čekáme na něj již dvacet pět let. Doufáme, že přispěje ke zkvalitnění státní správy. Jak toho zkvalitnění dosáhnout? Nejčastější odpovědí je, že státní správu musíme odpolitizovat. Není to ale demagogie? Politici nebudou mít vliv na chod správních úřadů, místo nich budou rozhodovat superúředníci. Ale nebudou to přece oni superúředníci, kdo budou jmenováni politickým ředitelem státní služby? Ono to přece ani jinak nejde, jedině že bychom úředníky volili v referendu napřímo.
Odpolitizováni je líbivý protimluv. Zejména pro společnost, která ztratila v politiky důvěru. Demokracie však bez politiků nemůže existovat. K čemu by jinak byly volby? Již prezident Masaryk říkal, že pokud má demokracie své nedostatky, máme překonávat ty nedostatky, ale ne demokracii. Předáním moci malé skupince nevolených úředníků nedostatky neřešíme. Naopak se odkláníme od demokracie k technokracii."
Jen připomínám, že je to doplněk k tomu, co včera říkal pan ministr Dientsbier. Problém generálního ředitelství je totální nesmysl, mluvit o superúřadu je absurdní. Jak je vidět, ne všichni, ani ti, kteří jsou součástí dnešní koalice, tento názor mají podobně tak, jako ho má pravicová opozice.
Budu pokračovat v citaci článku z Lidových novin: "Státní správa bude kvalitnější, pouze pokud se zaměříme na řešení jejích nedostatků. Česká státní správa není zpolitizovaná, ale zprivatizovaná. Přenesením pravomocí z politiků na superúředníky tento problém nevyřešíme. Loutkáři a kmotři budou tahat za provázky dále."
Dodám k tomu, že možná jen se trochu změní ti, kteří jsou v těchhle těch pozicích loutkářů a kmotrů, až bude státní správa jednobarevně obsazena tak, jak to stávající návrh, který tady tolik pan ministr Dientsbier podporuje, zakládá.
Pan Lukáš Wagenknecht pokračoval dále: Učit bychom se měli v zahraničí. Služební zákon i navrhovaná novela pana poslance Tejce se inspirovaly ve Francii. Na každém ministerstvu má být jeden superúředník - státní tajemník. Měla by pro nás být vzorem právě Francie? Podíváme-li se na žebříčky konkurenceschopnosti, začneme velmi pochybovat. Ještě více pokrčíme rameny, když si uvědomíme, že Francie je poloprezidentský systém. A je rozverná Francie opravdu symbolem řádu a pořádku, který nám tolik chybí? V České republice máme parlamentní demokracii s poměrným volebním systémem. Nemíchejme jablka s hruškami a inspirujme se u zemí, které mají podobný systém. Například v Německu neexistují žádní superúředníci. Na každém ministerstvu je více státních tajemníků (našich náměstků), kteří si dělí práci podle své odbornosti. Tyto náměstky řídí ministr a ne superúředník bez demokratické legitimity. Navíc tam platí jasná pravidla. Státním tajemníkem se může stát pouze zkušený úředník. Není možné, aby si ministři vodili na ministerstva své kamarády. Druhým příkladem může být Nizozemsko, kde je ministr top manažerem úřadu."
Tady je jasné, že významný člen současné koalice, pan první náměstek ministra financí, má zcela odlišný názor proti tomu, co je tady předloženo. A jak se tedy může někdo z koalice - abych necitoval podesáté pana ministra Dienstbiera, tak kdokoli z koalice - divit tomu, že opozice má v této věci jiný názor? Je to názor, který je podle nás velmi legitimní, zasluhuje diskusi a zasluhuje hledat nějaký průnik toho, jak nezpůsobit něco, co by po dalších volbách nebo postdalších volbách, až dojde jednou zase k výměně politických garnitur, aby to bylo rušeno a začínalo se od začátku, tak jako jsme toho svědky v některých věcech dnes. ***