(20.40 hodin)
(pokračuje Okamura)
Možná že důvod, proč je porodné pouze na druhé dítě, je jiný. Uznávám, že všeobecně společensky nevyřčené tabu je fakt, že hlavním důvodem, proč se nevyplácejí příspěvky na jakýkoliv počet dětí, je obava z toho, že nejvíce na porodném vydělají takzvaně nepřizpůsobiví občané, kteří parazitují na sociálních dávkách a plozením dětí se někteří z nich doslova živí, přičemž tyto děti řádně nevychovávají, přesněji u těchto nešťastných dětí vlivem vzoru rodičů a bohužel také díky našemu státu tak z těchto dětí vyrůstá další parazitující generace. Bohužel na tento fakt doplácejí tisíce jiných slušných rodin. Rodin občanů, kteří pracují a své děti řádně vychovávají.
Stojí tedy za úvahu systémová změna a já bych vám za hnutí Úsvit chtěl dát inspiraci k diskusi: Co kdybychom porodné vypláceli na každé dítě, ale jen těm rodičům, kteří mají nějakou pracovní historii a své děti řádně vychovávají? Abych byl přesnější, mám na mysli nevyplácet příspěvky těm, kdo mají kriminální minulost, zároveň jejich děti zanedbávají školní docházku, a těm, kdo nemají odpracováno nějaké minimum, přičemž do pracovní historie by se mělo započítávat i studium na vyšší či vysoké škole. Tím bychom podpořili spravedlivě všechny děti bez ohledu na to, v jakém pořadí se narodí, a motivovali bychom zároveň slušné rodiče, dbající na vzdělání, mít více než jedno či dvě děti. Zároveň bychom tím motivovali i ty dnes takzvaně nepřizpůsobivé, aby se o děti starali a aby sami pracovali a nepáchali trestnou činnost. Samozřejmě bychom také neplatili těm, kdo na společnosti a na svých pracujících spoluobčanech cíleně parazitují. Jedním z velmi potřebných efektů by také bylo snížení společenského napětí a rasové nesnášenlivosti, přičemž skutečný rasismus v naší zemi podle mého názoru téměř neexistuje. Nikomu totiž nevadí Vietnamec, Ind nebo Korejec, který pracuje a své děti posílá na vysokou školu, ale vadí takový soused, který dělá nepořádek, nepracuje, parazituje, sociální dávky utrácí za hazard a alkohol a tomuto životnímu stylu učí i své děti.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zatím nikoho neregistruji. Je tady pan poslanec Soukup. Řádná přihláška, nebo faktická poznámka? Takže řádná. Prosím.
Poslanec Zdeněk Soukup: Kolegyně a kolegové, budu velice lakonický, abych nezdržoval. Dávám návrh na zkrácení doby k projednávání ve výborech o deset dnů, to znamená na padesát dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se ptám, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Nyní přistoupíme k hlasování. Sezvu případně kolegy z předsálí.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 43, do kterého je přihlášeno 145 poslanců, pro 131. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na zkrácení lhůty k projednávání ve výborech o 10 dnů, to znamená lhůta k projednávání ve výborech v délce 50 dnů.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 44, do které je přihlášeno 145 poslanců, z čehož je pro 127. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.
Nyní přistoupíme k projednání bodu
17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci
v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 256/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, předkládaný návrh zákona byl zpracován na základě aktuální potřeby řešit problematiku výplat jedné z dávek pomoci v hmotné nouzi, doplatku na bydlení. Návrh je předkládán s cílem upravit systém výplaty doplatku na bydlení tak, aby byly zohledněny poznatky z praxe. Praxe ukazuje na potřebu úpravy některých ustanovení a jejich zpřesnění tak, aby umožňovala jednotný postup pro řešení situace hodnocení nároku na doplatek na bydlení a určování jeho výše.
V současné době dochází k progresivnímu nárůstu poskytovaného doplatku na bydlení, a to nejenom z důvodu dopadu ekonomické krize, ale i proto, že se řada osob naučila určité výhody zákona o pomoci v hmotné nouzi využívat a zneužívat. Návrh zákona směřuje především k tomu, aby bylo zamezeno vyplácení doplatku na bydlení do nevyhovujících prostor v ubytovacích zařízeních, která jsou financována v nepřiměřené výši, ve prospěch jejich provozovatelů, aniž přitom jde o porušování platné právní úpravy. Proto se navrhují určitá zpřísnění pro posuzování situace hmotné nouze osoby pro účely doplatku na bydlení na straně jedné a zjednodušení řízení o doplatku na bydlení na straně druhé.
Cílovým stavem právní úpravy je tedy poskytovat doplatek na bydlení v přiměřené výši pouze do vyhovujícího bydlení a zjednodušit administraci této dávky. Za tímto účelem návrh zákona definuje byt, ubytovací zařízení a jiný než obytný prostor. Optimální formu bydlení představuje samozřejmě byt. Pokud se jedná o ubytovací zařízení, ve kterých je poskytováno ubytování na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, navrhuje se z hlediska splnění hygienických požadavků upravit sdělování údajů ohledně těchto zařízení budou pro účely rozhodování o přiznání doplatku na bydlení krajským pobočkám úřadů práce poskytovat orgány ochrany veřejného zdraví. (?)
V případě jiného než obytného prostoru se vychází z principu, že pokud má být do tohoto typu bydlení poskytován doplatek na bydlení, je nezbytné, aby tento prostor splňoval určité standardy, které jsou dány stavebně technickými předpisy. Kontrolu, zda jiný než obytný prostor tyto standardy splňuje, musí z logiky věci provádět místně příslušný stavební úřad, neboť ten je po odborné stránce nejlépe vybaven k tomu, aby tyto skutečnosti posoudil.
Další významnou změnu, která je obsažena v předkládaném materiálu, představuje zrušení časového omezení pro poskytování doplatku na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení v systému státní sociální podpory. Tato úprava by měla minimalizovat riziko vzniku bezdomovectví, které by mohlo hrozit při ukončení poskytování dávky z časových důvodů.
V návaznosti na změny v zákoně číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ke kterým došlo již s účinností od 1. ledna 2014, pokládám z hlediska zajištění největší přehlednosti právního řádu za nezbytné provést rovněž některé úpravy v oblasti započitatelných příjmů v zákoně o státní sociální podpoře a v zákoně o životním a existenčním minimu. Navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu předkládaného návrhu zákona. ***