Čtvrtek 17. července 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jaroslava Jermanová)
17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci
v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 256/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, předkládaný návrh zákona byl zpracován na základě aktuální potřeby řešit problematiku výplat jedné z dávek pomoci v hmotné nouzi, doplatku na bydlení. Návrh je předkládán s cílem upravit systém výplaty doplatku na bydlení tak, aby byly zohledněny poznatky z praxe. Praxe ukazuje na potřebu úpravy některých ustanovení a jejich zpřesnění tak, aby umožňovala jednotný postup pro řešení situace hodnocení nároku na doplatek na bydlení a určování jeho výše.
V současné době dochází k progresivnímu nárůstu poskytovaného doplatku na bydlení, a to nejenom z důvodu dopadu ekonomické krize, ale i proto, že se řada osob naučila určité výhody zákona o pomoci v hmotné nouzi využívat a zneužívat. Návrh zákona směřuje především k tomu, aby bylo zamezeno vyplácení doplatku na bydlení do nevyhovujících prostor v ubytovacích zařízeních, která jsou financována v nepřiměřené výši, ve prospěch jejich provozovatelů, aniž přitom jde o porušování platné právní úpravy. Proto se navrhují určitá zpřísnění pro posuzování situace hmotné nouze osoby pro účely doplatku na bydlení na straně jedné a zjednodušení řízení o doplatku na bydlení na straně druhé.
Cílovým stavem právní úpravy je tedy poskytovat doplatek na bydlení v přiměřené výši pouze do vyhovujícího bydlení a zjednodušit administraci této dávky. Za tímto účelem návrh zákona definuje byt, ubytovací zařízení a jiný než obytný prostor. Optimální formu bydlení představuje samozřejmě byt. Pokud se jedná o ubytovací zařízení, ve kterých je poskytováno ubytování na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, navrhuje se z hlediska splnění hygienických požadavků upravit sdělování údajů ohledně těchto zařízení budou pro účely rozhodování o přiznání doplatku na bydlení krajským pobočkám úřadů práce poskytovat orgány ochrany veřejného zdraví. (?)
V případě jiného než obytného prostoru se vychází z principu, že pokud má být do tohoto typu bydlení poskytován doplatek na bydlení, je nezbytné, aby tento prostor splňoval určité standardy, které jsou dány stavebně technickými předpisy. Kontrolu, zda jiný než obytný prostor tyto standardy splňuje, musí z logiky věci provádět místně příslušný stavební úřad, neboť ten je po odborné stránce nejlépe vybaven k tomu, aby tyto skutečnosti posoudil.
Další významnou změnu, která je obsažena v předkládaném materiálu, představuje zrušení časového omezení pro poskytování doplatku na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení v systému státní sociální podpory. Tato úprava by měla minimalizovat riziko vzniku bezdomovectví, které by mohlo hrozit při ukončení poskytování dávky z časových důvodů.
V návaznosti na změny v zákoně číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ke kterým došlo již s účinností od 1. ledna 2014, pokládám z hlediska zajištění největší přehlednosti právního řádu za nezbytné provést rovněž některé úpravy v oblasti započitatelných příjmů v zákoně o státní sociální podpoře a v zákoně o životním a existenčním minimu. Navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu předkládaného návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, že původně určený zpravodaj pro toto čtení není přítomen, budeme muset hlasovat o změně zpravodaje, takže přivolám všechny kolegy z předsálí.
Nyní budeme hlasovat o změně zpravodaje, původně z pana poslance Adolfa Beznosky na paní poslankyni Pavlínu Nytrovou.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 45, do kterého je přihlášeno 145 poslanců, z čehož je pro 121.
Konstatuji, že návrh byl přijat a já prosím nově zvolenou zpravodajku pro prvé čtení paní Pavlínu Nytrovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem přesvědčena o tom, že vše potřebné v rámci prvního čtení zde zaznělo, že s materiálem se určitě ještě popereme ve výboru pro sociální politiku, a v tuto chvíli doporučuji novelu zákona o hmotné nouzi do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou paní poslankyni Semelovou a paní poslankyni Chalánkovou. Prosím tedy první v pořadí paní poslankyni Semelovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo. (Silný hluk v sále.)
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložená vládní novela má za cíl řešit systém výplaty doplatku na bydlení, přesněji definovat vhodné ubytování, do něhož stát poskytuje doplatek na bydlení, vymezit okruh společně posuzovaných osob pro účely vyplácení doplatku na bydlení tak, aby byl v rámci jednoho bytu či jiného prostoru poskytnut pouze jeden doplatek na bydlení, či zvýhodnit zápočet dávek z důchodového pojištění. S tím lze určitě souhlasit. Ostatně mělo by to pomoci zejména osamělým seniorům, což je skupina zvlášť ohrožená -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale prosím všechny, kteří mají potřebu si něco sdělit, aby tak učinili v předsálí a nerušili při jednání.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Mělo by to tedy pomoci zejména osamělým seniorům, což je skupina zvlášť ohrožená chudobou a ztrátou bydlení. Nová úprava navrhuje také zrušení časového omezení poskytování této sociální dávky, které přes protesty tehdejší opozice prosadil ministr Nečasovy vlády pan Drábek. Vládní návrhy by tedy měly mít pozitivní dopady na ty skupiny osob, které nemají dostatečné příjmy, dostávají se do tíživé situace, a to v naprosté většině ne vlastní vinou, a žádají o doplatek na bydlení. To je určitě v pořádku.
Oceňuji i snahu o zpřísnění podmínek pro majitele ubytoven. V té souvislosti však mám určité pochyby o tom, že se u běžících dávek mají hygienické normy posuzovat až od pátého měsíce jejich platnosti a standardy kvality bydlení až od devátého měsíce jejich platnosti, aby vlastníci či pronajímatelé ubytovacího zařízení a osoby tam ubytované mohly včas zareagovat. Je mi jasné, že určité přechodné období potřeba je, ale v této délce to pokládám za přehnané. Přijetím v této podobě dojde k tomu, že současný stav poběží dalšího tři čtvrtě roku, což ti majitelé ubytoven, kteří často v chátrajících domech namačkají na každé volné místo co nejvíce osob, jen aby měli maximální zisk, jistě uvítají. Tito doslova kšeftaři s lidskou chudobou nejenže podvádějí, a to uzavíráním fiktivních smluv na vysoké sumy, aby nepřicházeli o dávky na bydlení, ale také vydírají ubytované osoby, které pochopitelně udělají všechno možné, jen aby nepřišly o střechu nad hlavou. Možná by stálo za úvahu, jestli by tyto ubytovny neměl provozovat stát na neziskovém principu.
Myslím, že by měla skončit praxe, kdy se nepoctiví -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale musím napomenout své kolegy z koalice, aby se uklidnili a nerušili vás při vašem projevu. Děkuji.
Poslankyně Marta Semelová: Myslím, že by měla skončit praxe, kdy se nepoctivci obohacují a využívají situace lidí, kteří mají hluboko do kapsy. A těch osob není zrovna málo. Chudobou nebo sociálním vyloučením je v České republice ohroženo přes 1,5 milionu osob, což je v přepočtu přes 15 % z celkové populace. Řadu lidí dělí od oficiálního začlenění do pásma chudoby příjem vyšší o pár desetikorun. Navíc v oficiálních statistikách nejsou zachyceny tisíce bezdomovců, lidé žijící po azylech a ubytovnách. Bytová nouze hrozí více jak 900 tisícům domácností. Mezi osoby ohrožené ztrátou vlastního bytu patří mladé rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitelé, senioři, zvlášť osamělí, zdravotně postižení, rodiny s jedním příjmem. Proč by měli právě oni doplácet na politiku předchozích vlád, které přistoupily k zdražování, k snižování reálných příjmů, k privatizaci a zavírání podniků a firem, k udržování minimální mzdy na zcela nedůstojné úrovni, která je nižší než hladina příjmů pro pásmo chudoby, které odmítaly oprávněnou valorizaci důchodů a dopustily vysokou nezaměstnanost? Právě díky těmto skutečnostem se řada rodin zadlužila a dostala se do situace, kdy jsou namísto důstojného života odkázány na sociální dávky, protože jinak by si nemohly zajistit ty nejzákladnější životní potřeby. Tyto skupiny lidí je třeba ochránit a nastavit podmínky tak, aby domácnost byla schopna náklady na bydlení hradit.
Kromě pozitivních dopadů novely, které jsem ve svém vystoupení v začátku zmínila, však mám určité obavy. Konkrétně jde o to, aby přijetím novely nedošlo k tomu, že se lidé dostanou z bláta do louže, tedy z mizerných podmínek na předražených ubytovnách ven na ulici, že se zvýší počet lidí bez domova, ale také že se zvýší sociální napětí.
V návrhu zákona je stanoveno, že má být toto riziko eliminováno ve spolupráci s obcemi a dalšími zainteresovanými subjekty. Otázkou však je, jaké reálné možnosti obce v současné době mají. Mnohé z nich už totiž nedisponují vlastním bytovým fondem, který představuje jedinou možnou finančně dostupnou variantu bydlení zejména pro nízkopříjmové skupiny osob. Koncem roku 2009 bylo prodáno 74 % bytového fondu a od té doby podíl obecního bydlení klesl pod 10 % z celkového počtu. Navíc stále chybí zákon o sociálním bydlení. Právě ten by měl být podle mého názoru provázán s předloženou novelou zákona o hmotné nouzi, ale také s koncepcí bydlení, jež by měla být povinnou součástí rozvoje každé obce. Zároveň by vláda v součinnosti se samosprávami měla řešit situaci, kdy v České republice jsou na jedné straně lidé, kteří nemají prostředky na pořízení si bytu, nemají na zaplacení nákladů na bydlení, kdy jsou u nás tisíce lidí bez střechy nad hlavou, a na straně druhé je tu kolem 600 tisíc bytů prázdných.
Přes tyto moje pochybnosti a obavy s tím, že si uvědomuji, že navržená novela není ideální a má některé nedostatky, si myslím, že potřebná je a že by měla projít do druhého čtení. Budeme tedy tuto novelu podporovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k řečnickému pultu paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Já své slovo velmi zkrátím vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně, což jí tímto nevyčítám, ale určitě se na ni obrátím při dalším čtení, druhém, event. třetím.
Výbor pro sociální politiku se touto problematikou také velmi podrobně zabýval už dne 23. ledna, a to z vlastní iniciativy, přijal dokonce usnesení, se kterým paní ministryni, až tady bude, seznámím.
V nedávné době jsme projednávali zde, na tomto plénu, také senátní návrh zákona, byl to sněmovní tisk číslo 155, který se zabývá podobně touto problematikou, a tento zákon již prošel prvním čtením a ve výboru ho budeme projednávat. Velmi podrobně se zde budeme věnovat také tomuto sněmovnímu tisku 256 ve výboru pro sociální politiku - a komentář si ponechám na příští jednání. Děkuji. (Silný potlesk ze středu a z pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. (Ministr Mládek se otáčí na paní předsedající s žádostí o slovo.) Do obecné rozpravy, nebo závěrečné slovo? Tak pojďte do obecné rozpravy.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych chtěl jenom navrhnout zkrácení projednávání ve výborech o 10 dnů, tedy na 50. To je zároveň i závěrečné slovo. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji. Vzhledem k tomu, že se již nikdo do rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se táži, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak, tudíž přistoupíme k hlasování. Svolám kolegy z předsálí.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 46, do kterého je přihlášeno 144 přítomných poslanců, z čehož pro je 119 (a 1 proti). Konstatuji, že návrh byl přijat.
Nyní se vypořádáme se zkrácením lhůty na 50 dní, které zde vznesl navrhovatel.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby se lhůta ve výborech zkrátila na 50 dní? Kdo je pro? Proti? Hlasování končím.
Je to hlasování s pořadovým číslem 47, do kterého je přihlášeno 144 poslanců, z čehož se pro vyjádřilo 121 (a 1 proti). Konstatuji, že návrh byl přijat.
Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a lhůta pro projednání je 50 dní.
(Poslankyně Chalánková v pravé části sálu se snaží upoutat pozornost paní místopředsedkyně.) Já se jenom táži, jestli chcete zpochybnit hlasování. Ne. Dobře.
Já vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami. Výborně.
Budeme pokračovat projednáváním bodu číslo
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.