(18.00 hodin)
(pokračuje Heger)
Jediné plus, které lze nalézt na rušení regulačních poplatků po vyhraných volbách, je fakt, že zrušení bylo ve volebním programu ČSSD, je legitimní a že ČSSD, která ústy ministra Němečka ten návrh předkládá, je ve svých názorech konzistentní. To, že jsou tady tyto plusy, přesto ale není ten hlavní argument pro to, že by se jednalo, alespoň podle názoru TOP 09, o krok pro zdravotnictví a pro pacienty úplně správný.
Byla tady řečena řada faktů nebo názorů a já s nimi nebudu polemizovat, přestože ty, s kterými nesouhlasím, musím alespoň zmínit. Poplatky regulují. Ta čísla, která tady citoval pan ministr zdravotnictví z analýz ÚZIS, říkají, že u většiny případů se jedná u většiny segmentů asi o 10% pokles proti stavu před zavedením, a samozřejmě je těžko říct, jak by ten stav vypadal, kdyby ty poplatky nebyly, a nakonec za rok za dva se to asi dozvíme.
Druhým faktem je, že pro zdravotnická zařízení je to velmi potřebný příjem a pro celý systém rovněž. Poplatky jsou stavně konformní, i když v Ústavě je to, co jsme slyšeli, že každý má nárok na bezplatnou zdravotní péči - v mezích, které stanoví zákon, tady ovšem nezaznělo. A to je u poplatků naprosto v pořádku zákonem definované.
Zmínil bych ještě to, že poplatky, které do dnešního dne zbyly, jsou silně sociálně zastřešené, že je u nás péče dostatek, dostupnost je z evropského hlediska pro všechny potřebné výborná a zůstávají doklady nadbytku péče, jako je např. vysoký počet kontaktů občanů s lékařem, který je minimálně dvojnásobný oproti evropskému standardu. Už za několik měsíců, nebo zhruba půl roku, kdy byly zrušeny hospitalizační poplatky, se jasně ukazuje, že narůstá počet hospitalizovaných, přinejmenším v dlouhodobé péči. Spoluúčast ve zdravotnictví je u nás nízká a to je paradoxem, protože v naší zemi je přitom tolerována podstatně vyšší spoluúčast v sociální sféře, jak je známo z poplatků, které musí odvést pacient ve formě odvedení důchodu, nebo ne pacient, ale klient sociálního zařízení, kde je dlouhodobě umístěn.
Obecně platí, že zdravotnictví je zkoušený resort, že ve zdravotnictví je tendence výrazně expandovat náklady, nové technologie a potřebné finanční zdroje, a cesta navyšování vnitřní efektivity systému se bez použití dalších finančních zdrojů hledá velmi těžko. Tudíž jediné řešení, jak zvyšovat efektivitu systému, pokud zdroje máme omezené, a připomněl bych jenom, že zdroje na zdravotnictví jsou omezené i v nejbohatších zemích světa, tak jediné řešení, jak zvyšovat efektivitu, jediné řešení, jak zvýšit a zlepšit zdravotní služby, je navyšovat efektivitu v systému, jestliže další zdroje nemáme, a to je velmi obtížné a spočívá to v různých plošných regulacích.
Obecně se ví, že systém všeobecného zdravotního pojištění a nárokových úhrad vede v celém světě, v každém z takovýchto systémů, vede k extrémní nadprodukci výkonů a regulace jsou nutné ve veřejném zájmu udržitelnosti. Ve věcech regulací a jejich nezbytnosti v systémech z veřejného zdravotnictví mi dovolte ocitovat významného levicově orientovaného teoretika zdravotnických systémů Petra Hávu, toho času působícího na Fakultě sociálních věd, který mj. působil jako poradce Vladimíra Špidly v době jeho angažmá na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na Ministerstvu zdravotnictví, působil jako poradce tehdejší poslankyně Parlamentu ČR doktorky Fischerové, která se na dlouhá léta proslavila jako autorka tzv. paragrafu Fischerové v zákoně č. 48/1997 Sb., který zakazoval jakékoli připlácení za péči, která je hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění, pokud není uvedeno v zákoně explicitně jinak.
Doktor Háva, takto dostatečně představený a připomenutý na této parlamentní půdě, v roce 1999 v jedné ze svých publikací napsal - teď cituji: "Zdravotní pojištění je zatíženo existencí morálního rizika, tzv. moral hazard, jak říkají ekonomové, na straně pojištěnců, ale i na straně poskytovatelů zdravotnických služeb. V případě pojištěnců platí, že pokud nejsou pojištěnci zainteresováni na uchovávání svého zdraví, může docházet k jejich neodpovědnému chování a ke zbytečnému nebo odvratitelnému poškození jejich zdravotního stavu, a tím k zvyšování spotřeby péče. A je známo," dále cituji, "že někteří pojištěnci se také mohou snažit spotřebovat nadměrný rozsah péče."
Dále náš levicový autor říká, že "z hlediska ekonomiky zdravotnictví je důležité hledat způsoby, jakými lze zainteresovat pacienty, poskytovatele i plátce zdravotních služeb ve vztahu k jejich chování s ohledem na snížení vzniku morálního rizika. Na straně pacientů jsou používány různé spoluplatby, které lze využít zejména v případech zdravotnických služeb, které jsou charakterizovány vyšší cenovou elasticitou poptávky, jako je ošetřovatelská dlouhodobá domácí péče, rehabilitace, stomatologické služby, léčiva."
Často bylo proponenty zrušení regulačních poplatků argumentováno ze strany proponentů zrušení regulačních poplatků, že lékař je ten hlavní hybatel toho, kolik péče pacient vyčerpá, jeho slovo platí a je na jeho zodpovědnosti, aby tuto péči čerpal pacient racionálně. Tím se často argumentuje, že nepotřebujeme regulační poplatky, že všechno zvládnou lékaři. Znovu budu citovat doktora Hávu: "Obdobně jako u pacientů při chybějící zainteresovanosti na straně poskytovatelů zdravotních služeb a při nedostatečných kontrolních mechanismech může vést jejich chování ke zbytečným ztrátám, jako je poskytování nadměrného rozsahu služeb, nabídkou vyvolaná poptávka služeb, ekonomicky nevýhodné preskripční chování atd." Definitivní konec citací.
Tedy jak říká levicový teoretik, na straně lékařů jsou tlaky z nejrůznějších důvodů vysoké. Náklady na revizní systém jsou však tak velké a revizních lékařů s dostatečnou kvalifikací je málo, že je velmi obtížné jenom tímto způsobem lékaře jako rozdělovatele peněz a dostatečného množství zdravotní péče kontrolovat, je velmi obtížné a nikdy není dostatečné, pokud nad každým lékařem by nebyl revizní lékař alespoň z jedné poloviny své náplně práce. Spoluplatby pacientů jsou tedy dobrým pomocníkem, a přestože jsou na straně pacientů provázeny různými nedokonalostmi a omezeními, zčásti určitě fungují a navíc přinášejí peníze. ***