(15.10 hodin)
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se. Čtu tady text, tak jsem si to neuvědomil (směje se) a ještě k tomu jsem běžel po cestě.
Dámy a pánové, předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, obsahuje sedm opatření, která reagují na aktuální situaci v sektoru družstevních záložen, zejména na nárůst rizik v sektoru samotném a následně i rizik pro fond pojištění vkladů. Tato rizika ilustruje i loňské odejmutí povolení Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, které bylo největším subjektem na trhu, a i nedávné odejmutí povolení záložně WPB Capital. Jednotlivá opatření byla připravena Ministerstvem financí v úzké spolupráci s Českou národní bankou a některá z nich navíc vycházejí z doporučení hloubkového posouzení českého finančního sektoru Mezinárodním měnovým fondem.
Návrh zákona limituje velikost družstevní záložny zavedením stropů pro jejich bilanční sumu ve výši 5 miliard korun. Účinnost tohoto opatření je navržena od 1. ledna 2018 a poskytne tak trhu dostatečný čas na přijetí adekvátních opatření. Jedním z nich může být transformace na univerzální banku. Pokud si družstevní záložna zvolí toto řešení do konce roku 2015, bude moci díky druhému navrženému opatření získat bankovní licenci v režimu nižšího požadavku na základní kapitál, a to na úrovni ekvivalentu 5 milionů eur. Na navýšení kapitálu na standardních 500 milionů korun, které jsou požadovány u bank, bude mít taková družstevní záložna lhůtu pěti let. Třetím navrženým opatřením je zavedení dvojnásobné výše příspěvku družstevní záložny do fondu pojištění vkladů. Čtvrtým pak zvýšení povinného odvodu části zisku po zdanění do rizikového fondu. Pro tato dvě opatření je navržena účinnost od 1. ledna 2015.
Návrh dále zpřesňuje předmět podnikání družstevní záložně tím, že navrhuje výši úvěru poskytnutého členovi, ekonomicky spjaté skupině členů či členům rodiny částkou 30 milionů korun. Toto zpřesnění bude účinné od 1. ledna 2018, což umožní trhu přijmout adekvátní opatření. Návrh zákona dále nepřipouští poskytování produktů a služeb družstevní záložnou osobám, které nejsou jejími členy, a to s účinností již od 1. ledna 2015.
Návrh také zásadním způsobem posiluje zainteresovanost členů družstevních záložen na fungování samotné kampeličky. S účinností od 1. ledna 2018 se stanovuje minimální výše základního členského vkladu, který musí být alespoň tisíc korun. Vzhledem k tomu, že takto nízká částka by nepředstavovala dostatečnou zainteresovanost členů družstva, je dále kombinována s pravidlem, kdy depozitum člena, ke kterému je vyplácen úrok či obdobná výhoda, nesmí překročit desetinásobek souhrnu jejich základního vkladu a dalšího členského vkladu. Toto pravidlo bude odlišně aplikováno pro stávající a nová depozita. U stávajících depozit počítá návrh s účinností od 1. ledna 2018, navíc v modifikované podobě, což zabrání možnému odlivu prostředků ze sektoru. U nových depozit je účinnost stanovena od 1. července 2015.
Závěrem mi dovolte ještě uvést, že předkládaný materiál může mít marginální dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Možný dopad je dán tím, že členský vklad bude muset nově složit i stát a jeho organizační složky, územně samosprávné celky nebo jiné veřejnoprávní subjekty, pokud zůstanou členy družstevní záložny i po nabytí účinnosti zákona.
Dále jen doplním, že návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, s ohledem na mnou uvedené argumenty vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho slova. Nyní prosím, aby se k řečnickému pultíku dostavil pan zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Příjemné červencové odpoledne, milé kolegyně a kolegové. Dovolte, abych doplnil slova předkladatele a v určitém detailu vás nasměroval na problémy, které s tímto návrhem jsou spojeny.
Říkám-li problémy, tak tím samozřejmě naznačuji, že návrh vyvolává určité diskuse, z nichž asi v prvé řadě, a je to pochopitelné, jsou to obavy ze strany samotných kampeliček, družstevníků, členů těchto družstevních záložen, které možná i vás obeslali s jistým přípisem, kde vyjadřují svůj názor, a je jim líto, že tento názor zatím nemohl být dostatečně prodiskutován. Ale jak tak pozoruji napravo stojící kolegy (před lavicemi ODS a TOP 09 se houfují opoziční poslanci), kteří zřejmě jsou připraveni vetovat projednávání tohoto zákona podle § 90, předpokládám, že v orgánech této Sněmovny bude jistá příležitost tyto věci probrat, možná bez úhony na tom, abychom v nějaké konečné podobě ten návrh vůbec projednali. On totiž má svou objektivní logiku, protože samozřejmě situace v oblasti družstevních záložen nebyla a ani není jednoduchá.
Nechci tady dělat sáhodlouhé historické exkurzy, ale pravdou je, že když po roce 1989 tato forma financování byla obnovena, tuším, že ten zákon je datován k roku 1995, tak nastal velký a ne zrovna dvakrát regulovaný boom. Velmi brzo tady vzniklo množství kampeliček, které spravovaly sice ne velký objem bilanční sumy našeho finančního sektoru, ale spravovaly ho způsobem, kterému se nejen že nevyhnula bankovní krize z konce devadesátých let, ale dalo by se říct, že v něm řádila v neztenčené, spíše větší míře.
Problém je, a můžete si to srovnat už jenom z takových jednoduchých čísel, že v roce 1999 jsme měli v České republice 138 družstevních záložen. Před deseti lety, to je rok 2004, jich už bylo podstatně méně, jenom 33. A dalo by se říct, že poté, co byly posíleny regulační funkce, integrován do dohledu České národní banky byl dohled nad družstevními záložnami, přijali jsme příslušné zákony spolu se vstupem do Evropské unie, které zavedly určitou přísnost v tomto segmentu, tak přesto pokračuje problematický vývoj. Dneska už jich je jenom 11 a i těch 11 vykazuje jisté znaky, které zejména dohledový orgán, tedy Českou národní banku, vedly k tomu, že uchopil nástroje, které jsou běžně k dispozici, a chce je v poměrně tvrdé, to je třeba říct a přiznat, v tvrdé formě aplikovat na družstevní záložny.
Já teď nechci řešit debatu, do jaké míry na současném stavu družstevních záložen je vinna kvalita regulačního prostředí, kvalita regulací a do jaké míry je v tom jistá pasivita dohledové instituce, tedy ČNB. Samozřejmě kampeličky říkají, že je část té viny na straně ČNB, a že kdyby pracovaly postupnými věcnými kroky, že se některé problémy daly utlumit. Nevím. Pravdou je, že tady byla citována zpráva Mezinárodního měnového fondu, který tady před dvěma lety byl a cosi na toto téma sdělil. A pravdou je, že dnešní stav družstevních záložen je tak trochu hybridním stavem.
V cizině, když se podíváte, tak například v takovém Německu existuje dodnes asi tisíc družstevních záložen. Je to běžná forma například v Irsku, v Británii. Ale tam mají trošičku jinou funkci a jinou podobu. A jestli nám něco chybí z hlediska toho koncepčního, strategického, tak je to udělat si jasno, kterým směrem by se tato forma financování do budoucna měla ubírat. ***