(12.20 hodin)
(pokračuje Šincl)
Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů vyplývá povinnost členských států notifikovat každý návrh technického předpisu Komisi a poté dodržet tříměsíční dobu pozastavení prací, během které předpis nesmí být přijat.
Podle této normy byl předpis řádně oznámen. Komisí je zasílán technický předpis ve formě návrhu, to znamená ve stavu, kdy v něm ještě mohou být provedeny podstatné změny. Pokud Komise nebo členské státy doručí k návrhu technického předpisu připomínky, ve kterých požadují, aby text návrhu byl pozměněn, taková změna musí být možná. Vzhledem k tomu, že každý stát má jiná pravidla pro legislativní proces, není přesně určeno, kdy má být návrh zaslán Komisi, a toto je ponecháno na uvážení jednotlivých států.
Povinnost stanovená směrnicí je do českého práva transponována zákonem číslo 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Tento zákon v ustanovení § 7 odst. 3 stanoví, že technický předpis nebo technický dokument nesmí být předložen ke schválení nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek stanovené vládou, s tím, že doba pozastavení prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentu, během níž má dojít k rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizačního předpisu Evropského společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených vládou. Vláda tyto podmínky dále specifikovala v nařízení vlády č. 339/2002 ze dne 3. července 2002. Podle tohoto nařízení při zpracování návrhu technických předpisů a technických dokumentů předají Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví návrh ve stadiu, kdy v něm mohou být ještě provedeny podstatné změny, nejméně ve lhůtě 100 dnů před plánovaným datem prodloužení návrhu ke schválení.
Pokud byl tedy návrh novely notifikován dne 25. dubna 2014, pak je nutno od tohoto dne počítat minimální lhůtu 100 dnů, ve které není možno předložit návrh do schvalovacího procesu, to je do prvního čtení. Opačným postupem by došlo, jak je správně uvedeno v prvních dvou dopisech Ministerstva financí, nejen k porušení výše uvedených vnitrostátních předpisů, ale i k porušení mezinárodních závazků vyplývajících pro Českou republiku z členství v Evropské unii. Česká republika by se tak vystavila nebezpečí zahájení řízení o porušení evropského práva před Soudním dvorem Evropské unie.
Z výše uvedeného vyplývá, že poté, co je návrh notifikován, zpravidla ve stadiu po ukončení vnějšího připomínkového řízení, musí být jeho další projednání zastaveno, resp. nesmí být předkladatelem předložen Poslanecké sněmovně ke schválení. V případě uplatnění připomínek v rámci notifikace musí být předkladateli dán prostor upravit a teprve poté předložit návrh ke schválení. Uvedená povinnost se proto nepochybně vztahuje již na první čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, které znamená první projednávání návrhu v plánu Poslanecké sněmovny a ve své podstatě představuje zahájení schvalovacího procesu v rámci Parlamentu České republiky.
Nadto je nutné podotknout, že sama vláda České republiky ve svém stanovisku k novele loterijního zákona, která zde byla předložena, vyjádřila názor, že předložená úprava není pravděpodobně plně slučitelná s evropským právem regulujícím oblast provozování sázkových her. Důvodně tak lze pravděpodobně očekávat, že Evropská komise uplatní k notifikovanému předpisu závažné připomínky, a bylo by tedy možná krajně nezodpovědné vystavit Českou republiku hrozbě mezinárodního soudního řízení před Soudním dvorem Evropské unie.
Na tuto skutečnost správně odkazují první dva dopisy zaslané do Poslanecké sněmovny z Ministerstva financí jak ministrem financí Andrejem Babišem ze dne 7. 4., tak i náměstkem ministra financí Ondřejem Závodským ze dne 22. 5. 2014, neboť text směrnice 98/34/ES i český zákon tuto směrnici provádějící jednoznačně stanoví povinnost nepředložit ke schválení text notifikovaného právního předpisu před uplynutím stanovené lhůty pozastavení legislativních prací. Nedodržení této povinnosti vystavuje Českou republiku riziku zahájení řízení o porušení smluv u Soudního dvora Evropské unie.
Z tohoto důvodu byl tento sněmovní tisk na návrh grémia Poslanecké sněmovny z programu minulé červnové schůze vyřazen.
Je nutné vážené členy Poslanecké sněmovny upozornit, že do dnešního dne není notifikační proces, o kterém jsem teď hovořil, oficiálně ukončen.
Dne 4. 7. odeslal ministr financí nový dopis předsedovi vlády, který je bohužel v rozporu s prvním dopisem ze dne 7. 4. V tomto dopise, který doputoval ke mně, ke zpravodaji, až v pondělí večer, sděluje ministr financí předsedovi vlády, že není oficiálním navrhovatelem tohoto návrhu i přesto, že pochází ve skutečnosti z dílny Ministerstva financí, konkrétně náměstka ministra Závodského, a naopak, na rozdíl od svého prvního dopisu, doporučuje tento sněmovní tisk projednat již v prvním čtení i přesto, že notifikační proces ještě není ukončen.
Můj názor zpravodaje je opačný. Dle mého názoru by bylo správné předložit návrh na přerušení tohoto bodu do doby ukončení notifikačního procesu. Nicméně na základě doporučení vedení našeho koaličního poslaneckého klubu to dělat nebudu, abych vyjádřil dobrou vůli a nebyl předkladatelem obviňován, že chci tento poslanecko-ministerský návrh nějak brzdit.
Obecně lze předložený návrh poslanců Matěje Fichtnera, Jana Bartoška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích, považovat za návrh, který je věcně motivován ušlechtilou snahou vyřešit dlouhodobou nekoncepčnost a nesystematičnost stávající právní úpravy v oblasti provozování loterií a jiných podobných her. Tato nekoncepčnost spočívá zejména ve skutečnosti, že regulace největšího segmentu sázkových her, to je provozování technických herních zařízení, podléhá dvojjedinému regulačnímu rámci, neboť kromě právních norem s celostátní působností se na něj vztahují i podzákonné právní normy, které má právo vydat každá jednotlivá obec v rámci České republiky, a správní orgány s celostátní působností pak mají povinnost aplikovat několik stovek -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás přeruším a požádám znovu o klid. Řešíme jeden vážný právní problém, který tady budeme muset rozhodnout pravděpodobně za chvíli. Doufám, že všichni jsou informováni o tom, o čem mluvíte, alespoň prostřednictvím svých poslaneckých klubů, a v tomto ohledu tedy bych byl rád, kdybyste věnovali vystoupení zpravodaje pozornost. Děkuji. Můžete pokračovat.
Poslanec Ladislav Šincl: Tak mi dovolte zopakovat svoji myšlenku. Tato nekoncepčnost spočívá zejména ve skutečnosti, že regulace největšího segmentu sázkových her, to je provozování technických herních zařízení, podléhá dvojjedinému regulačnímu rámci, neboť kromě právních norem s celostátní působností se na něj vztahují i podzákonné právní normy, které má právo vydat každá jednotlivá obec v rámci České republiky a správní orgány s celostátní působností pak mají povinnost aplikovat několik stovek odlišných a často velmi složitě aplikovatelných právních předpisů. Současně je však nutné poznamenat, že předložený návrh, ač sledující legitimní, pro mne velice sympatický cíl, kolego, obsahuje řadu problematických diskutabilních míst. Abych nezdržoval, tak o tom všem až v rámci případného druhého čtení. ***