(11.00 hodin)
(pokračuje Rais)
Na druhou stranu jsem rád, že Petr Fiala tady nezpíval, protože nemusím taky, a jinak se s ním ztotožňuji v tom, že respektuje, že máme společný zájem, a to zvyšovat slevy na dani na druhé a další dítě a zvyšovat slevy pro pracující důchodce, ale to je otázka, co je možné. A tento zákon podle mě je maximum dnes možného.
Z hlediska formy bych docela rád znovu zopakoval to, co jsem říkal, že bychom byli rádi, kdyby se tento zákon projednal ve zkrácené lhůtě 30 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, registruji váš návrh. Děkuji, a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Votava.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, chtěl bych reagovat na pana poslance Kalouska vaším prostřednictvím. Hovořil jsem o dopadu do státního rozpočtu, jaký by mělo, kdyby byl účinný JIM - 20 miliard. To jenom pro objasnění. On tady házel potom nějaké cifry, které nevím, odkud vzal.
Možná bych si ale dovolil jenom ocitovat jedno vyjádření pana bývalého ministra Kalouska, které učinil coby ministr financí, jak on se díval na paušály, když dneska kritizuje, že my jsme zastropovali výdajové paušály. On říká: Dnešní podoba paušálů - tehdy, když byl ministrem - dnešní podoba paušálů, které patří k nejštědřejším v Evropě, že už mu dlouho vadí. Musíme se k tomu vrátit. Bude to jedno z opatření, které navrhnu k diskusi. Paušály byly jakžtakž na úrovni do roku 2005. Jejich zdejší podoba nemá ve světě obdoby. Zemědělci by podle jeho představy mohli využívat paušál 50 %, lidé živící se autorskými honoráři 30 %, živnostníci, notáři, daňoví poradci a další pak 25% paušál. Podnikatelé působící v pronájmu by mohli uplatnit paušál ve výši 20 %.
Jestli kritizuje pan kolega Kalousek, že my jdeme proti živnostníkům, což si vůbec nemyslím, to zastropování se nemůže dotknout řady drobných živnostníků a podnikatelů, tak on sám připravoval, nebo uvažoval o změnách, kdy naopak sníží procentní sazby paušálů. Trochu svědomí také.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Dolejše, dovolte, abych načetla omluvu pana poslance Schwarzenberga, který se omlouvá z dnešního jednání mezi dobou 9 až 15 hodin z důvodu pracovního jednání.
Nyní prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou návrh zákona, který, jak jsem poslouchal dosavadní debatu, měl by být zásadním. No přinejmenším je rozsáhlým, kdo jste si ho vzal do ruky, tak je to takřka 300 stran. Mění se tam asi 18 zákonů a těch bodů paragrafů je tam bratru nějakých 600-700. Já jsem to přesně nepočítal, ale zhruba v tomto rozsahu. Rozsáhlý je nepochybně.
Otázka je, a pan předseda rozpočtového výboru tady hovořil o tom, že když nová vláda chce dát daňový systém, tak jak byl formován v předchozím volebním období, tak trošku do čistírny či do polepšovny, do jaké míry je to změna zásadní. Já si tady troufnu říci, že to až tak zásadní změna není. Pochopitelně, kdo si pamatuje, jak vypadal zákon spojený se zavedením jednotného inkasního místa - prosím neplést, to není Jim Beam -, tak to byl také poměrně rozsáhlý legislativní komplex, který tím, že se odsouvá, logicky by vznikly četné legislativní problémy, včetně systému sociálních odvodů, a na to je třeba reagovat podobně, jako se reaguje i na fakt novely občanského zákoníku a další věci.
Ale v jakých podstatných parametrech se mění daňový systém? Mění se nějakým způsobem daňové sazby? Ne. Mění se nějakým zásadnějším způsobem daňový základ, tedy způsob toho, co zbude, když vezmeme v potaz různé odpočty a úlevy? No, zásadním způsobem si troufnu říci, že se nemění. Možná že máme naději, protože tady bylo řečeno, že deformace a složitosti jsou tak velké, že vláda zvolila metodu per partes, tedy lidověji metodu salámovou. V letošním roce je daňovém moratorium, na příští rok je připraven tento daňový balíček, ale tím to zřejmě nekončí, budou další daňové úpravy. Těmito postupnými kroky by měl být daňový systém přece jenom nějakým způsobem zásadněji zrevidován.
Cílový stav je věc, která není do detailu rozebrána v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Možná je to proto, že když porovnáme volební kampaně klíčových subjektů vládní koalice, tedy mám na mysli sociální demokracie a zejména hnutí ANO, tak tam příliš styčných ploch nenajdeme. Dohoda, jak prakticky formovat daňový systém, se tak rodí za chodu, bych řekl, a jsou to změny, které označovat za revoluční je, myslím, poněkud nadnesené.
Připomenu některé volební sliby. Myslím si, že v tomto volebním období asi můžeme zamávat myšlence speciální korporátní daně, ať již měla podobu daně sektorové, anebo daně zdaňující druhou sazbou nějaký vyšší obrat velkých firem. Zdá se, že ani zavedení navrácení větší progrese do přímých daní, do příjmových daní také není nějakým jasně deklarovaným vládním cílem, na kterém by byla shoda.
Když přišla krize, jako gesto určité solidarity byl zaveden jistý solidární odvod, tzv. milionářská dávka, dočasně, a tato dávka samozřejmě tím, že je dočasná, buď zmizí, anebo od roku, tuším, 2016, jak jsem postřehl ve vládních úvahách, by mohla být převedena na systémový prvek, tedy v podstatě standardní druhou sazbu. To zatím na stole nemáme, tudíž je třeba říci, že myšlenku větší daňové progrese v tomto balíčku nenajdeme. To pokud se bavíme o zásadních opatřeních.
Z programových věcí jsou tam tři položky, o kterých už tady bylo diskutováno, já si myslím, že nejenom ve vztahu k lidovcům, pro které je to, řekl bych, standardní téma - daňové úlevy pro rodiny s dětmi, ale že obecně, když už rodina má něco, co podléhá zdanění, určitě ji potěší, že nějaká menší sleva tam bude. Ono to není nic zásadního, ale zaplať pánbůh za to, abych použil lidovecký slovník.
Pokud jde o druhý cíl - slevy pro pracující důchodce. Ano, když se hledalo, kde vzít peníze do rozpočtu, peněz bylo málo, přišla krize, tak se sáhlo na tuto daňovou úlevu, nad kterou se vedl složitý spor, jestli je to určité politické zvýhodnění, anebo jestli je to víceméně přístup, který je proporční. Dokonce si pamatuji, že na to před časem byla podána v Senátu ústavní stížnost. Ústavní soud ale zatím tento problém nerozsekl. ***