(17.20 hodin)
(pokračuje Zahradník)
A my jsme tedy hledali cestu. Našli jsme cestu, kterou asi vy také budete hledat, protože také v tom návrhu zákona je trestní stíhání, pozastavení výkonu služby s těmi padesáti a dalšími deseti tisíci peněz, možnost odvolání při pravomocném odsouzení, což je vždycky dlouhá cesta k tomu pravomocnému odsouzení. Našli jsme takovou cestu, že on nevystupoval jako řádný úředník, nechoval se řádně. To tam také někde v tom zákoně je, že se musí takto chovat. A odvolali jsme jej. On se s námi soudil, vysoudil přijetí zpátky do služby, vysoudil návrat ušlých finančních prostředků. A konečně, když jsme se ho chtěli definitivně zbavit, museli jsme mu nabídnout velkorysé odstupné, nikoliv tak velkorysé, jaké vy nabízíte úředníkům při odchodu, tedy dvanáctinásobku, tak vysoké nebylo.
To je prosím jenom určitá exkurze k tomu, co všechno v tom zákoně je. Já jsem tady našel další věci. Tady píšete, že překážkou pro přijetí do služebního poměru - a nyní už jsem v realitě, v tom konkrétním našem zákoně - osobou vykonávající vojenské cvičení nebo mimořádnou službu. Co aktivní záložáci? Nebudou moci být úředníci podle našeho zákona aktivními záložáky? Nebudou neustále v konfliktu, když půjdou na cvičení? A já vyjadřuji obrovskou úctu a uznání aktivním záložákům. Bude ten úředník moci toto dělat, nebo nebude?
Pak jsou tady ty soudní věci, to už jsem zmiňoval. Ano, tady skutečně je ten § 61 v našem zákoně, který projednáváme, odst. 1 písm. e) zproštění výkonu služby z důvodu vazby. No ale někdy přece může být trestní řízení prováděno mimo vazbu. Je zahájeno, člověk je na svobodě, je s ním vedeno trestní řízení, ale tady ten člověk ze služebního místa představeného, tedy z vysokého postu, nemůže být odvolán.
Takže přátelé, já myslím, že tady už asi jsem dospěl k závěru svého příspěvku, který, jak to tady mám před sebou, chronologicky mapuje ty zákony tak, jak jsem z nich čerpal a uváděl příklady: 1914, 2002, 2014. Vidíte, že v tom není nějaký extra rozdíl. Naši předkové měli podobné starosti, jako máme my, aby tam nepřišli lidé nevhodní, nehodnotní. Ale při vši úctě, ten zákon císaře pána daleko více myslí na to, aby noví lidé do té státní správy mohli přicházet. Mluví třeba o sboru důstojnickém, jak se důstojník může stát žadatelem o místo ve státní správě. Učitel. Jiný druh státního zaměstnance. Vysokoškolský učitel. To my velmi výrazně omezujeme.
A proto mi dovolte, abych se přimluvil za to, aby tento návrh byl vrácen zpátky do projednávání, aby nakonec byla naše opoziční žádost vyslyšena, abychom mohli ten zákon přepracovat tak, aby byl ne ku prospěchu nám, ne ku nakonec prospěchu těm úředníkům, ale ku prospěchu občanů, kteří s těmi úředníky budou nuceni tak jako tak jednat. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já budu mít velmi krátké vystoupení. Já jsem zhruba před dvěma hodinami položil 22 konkrétních dotazů a nedostal jsem jedinou odpověď. Tak jestli pracovní metoda předkladatelů a zpravodaje je, že budou mlčet a nic neříkat, tak takhle to projednávat opravdu nemůžeme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, původně jako poslanec, který teprve včera skládal poslanecký slib, jsem nepředpokládal, že budu na této schůzi Sněmovny aktivně vystupovat, především ve vztahu k těm zákonům, kde již proběhlo první čtení. Nicméně okolnosti tohoto mimořádného zasedání Sněmovny a snaha o projednání této novely služebního zákona mě k tomu vystoupení vybízí.
Také mám připravený dotaz na závěr svého vystoupení. Věřím, že pan předkladatel bude přítomen. Mám připraveny i nějaké pozměňovací návrhy, které jsem nemohl zadat do systému, protože nevím, jestli se bude projednávat sněmovní tisk 71/0, což je novela stávajícího služebního zákona, anebo úplně jiný text, o kterém se tzv. zde mluví, a to je sněmovní tisk 71/8, který naopak ten stávající platný, byť neúčinný služební zákon, ruší. I z tohoto vidíte, v jaké jsme situaci, situaci nebývalé.
Byť jsem teprve včera skládal poslanecký slib, tak jsem byl poslancem v minulém i předminulém volebním období a těžko bych hledal příklad u projednání takto závažného zákona, jako je příklad projednávání zákona služebního v tomto volebním období.
Když se vrátím ještě k tomu textu, který je pro mě relevantní, protože je základní, k textu 71/0, podanému šesticí poslanců, v některých případech již dnes také ministrů, tak skutečně stojí za zaznamenání, že vládní stanovisko ke sněmovnímu tisku číslo 71/0 je nejen nesouhlasné, ale v odůvodnění je na mnoha místech poukazováno přímo na rozpor s ústavním pořádkem. To není dobré vysvědčení pro dnešního ministerského předsedu, který je také autorem té původní předlohy, ani dobré vysvědčení pro všechny ostatní, především ty, kteří disponují právnickým vzděláním.
Ano, bylo chybou, že od přijetí zákona v roce 2002 žádná z dalších vlád, a to jak levicových, tak pravicových, neměla odvahu, možná neměla ani čas nepříliš povedený text změnit a upravit tak, aby tento zákon byl proveditelný. V minulém volebním období takovým posledním pokusem byla snaha Nečasovy vlády, která však nemohla být dotažena do konce, jak víme, kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny. Současný pokus protlačit za každou cenu služební zákon považuji jak z věcného, tak z legislativního hlediska jako cestu velmi špatným směrem. Zákon, který by měl být jedním ze základů upravujících vykonávání významné správní činnosti pro stát, je zde předkládán tak podivně, že bychom pro to stěží hledali nějaké jiné příklady, a to i v tolik kritizovaných volebních obdobích.
Nebyl jsem od začátku volebního období samozřejmě přítomen ve Sněmovně, ale vím, že projednávání textu tohoto návrhu bylo ve výborech několikrát přerušeno. 3. července 2014, jak jsem se mohl seznámit, najednou přichází ústavněprávní výbor s komplexním pozměňovacím návrhem, kterým se kompletně ruší zákon z roku 2002, a to na základě zřejmě koaličních dohod. Takto se, dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, zákon o státní službě prostě projednávat nemůže.
Nedošlo, jak již zde bylo několikrát zmíněno, k žádnému oficiálnímu vnějšímu připomínkovému řízení, pouze k nějakým seancím, ať již nočním, anebo snídaňovým. Myslím si, že to nemůže nahradit vnější připomínkové řízení. Nikdo z dotčených institucí se oficiálně k tomu v rámci onoho připomínkového řízení nemohl vyjádřit. ***