(16.10 hodin)
(pokračuje Klán)
Karty jsou tedy vyloženy a můžeme začít hrát, dámy a pánové. Bude to zřejmě zajímavá hra, zejména ve třetím čtení, když tam budeme hlasovat o různých pozměňovacích návrzích. Tato hra, jak už jsem řekl, začala s prezidentem Milošem Zemanem a jeho podmínkou, která byla splněna právě v lednu letošního roku, když jsme tady projednávali tento návrh zákona v prvém čtení.
Tvrzení koalice, že pokud zákon nepřijmeme a nezačne platit od 1. 1. 2015, tak nám Evropská unie -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale poprosím kolegy, aby se ztišili, protože i v takto malém počtu velmi ruší. Děkuji.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za zjednání klidu. Pokud tento zákon nezačne platit od 1. 1. 2015, tak nám Evropská unie znemožní čerpání dotací - a je to mírně falešné tvrzení. Proč tedy falešné? Jedná se totiž o mystifikaci, protože pokud by se zákon nestihl schválit, jak ho tady nyní budeme projednávat, tak by začal platit zákon z roku 2002, který má totiž právě odloženou účinnost, jak už jsem říkal, do začátku příštího roku.
Když se podíváme na další hráče, kteří s námi hrají tuto hru, je to právě Evropská komise a její čelní představitelé, kteří se nám rozhodli připomínkovat komplexní pozměňovací návrh, a již se tak stalo. Jsme totiž jediným státem z celé Evropské unie, který nemá v plné účinnosti služební zákon. Zákon z roku 2002 začal částečně platit, ale nezačal nikdy platit na ústřední orgány státní správy. Ptám se proč asi. Kdybych se inspiroval knihou Bernarda Lewise Kde se stala chyba?, tak ta chyba, jak už jsem řekl, začala v roce 1992 a později v roce 2002. Odpověď je nasnadě a jistě si odpovíte všichni sami. Ani sociálně demokratickým vládám, ale ani občanskodemokratickým vládám jeho přijetí nevyhovovalo, protože by nemohly na ministerstva a další ústřední orgány státní správy dosazovat svoje kamarády. To je nesporný fakt a to nikdo nesmaže.
Proto je veřejnost naštvána, když docházelo v té době, ještě do nedávné doby, zejména s průšvihem s koaličními poslanci z minulé vládní koalice, ke korupci. To by měl služební zákon skutečně zamezit. Nicméně ten, jak tady nyní projednáváme, mám obavu, že to úplně neomezí. Jediné, co v něm vítám, je zastropování výše odměn a zrušení smluvních platů. Opravdu, to je věc, která byla potřeba udělat, protože by jinak stále docházelo k nehorázným odměnám, což by ukazovalo na fakt, že třeba den má 25 hodin, jak už jsme se několikrát přesvědčili, když ještě byli u vlády občanští demokraté, zejména tehdejší, nebo nynější, teď už je to nynější manželka Petra Nečase, kdy dostávala opravdu velké odměny a docházelo ke korupci. Zastropování výše odměn jedině vítáme.
To by bylo takhle z obecného hlediska. Nyní však přejdu k věcným připomínkám a představím vám své pozměňovací návrhy. Já jenom vaším prostřednictvím na pana kolegu Chvojku - abych nebláznil. Já skutečně neblázním. Budu tady mluvit konstruktivně a nehraji si na žádné obstrukce, budu tady říkat pouze věcné připomínky, a já si myslím, že kolega Chvojka vaším prostřednictvím to určitě snese a vydrží.
Jak již jsem naznačil, samotná rychlost projednávání takto důležité materie jde na vrub politické udržitelnosti tohoto návrhu zákona při příštích volbách do Poslanecké sněmovny. Neschopnost řádně komunikovat s opozicí nutně povede k novelizaci, a to pravděpodobně již v příštím roce, kdy ještě poznáme, kolik je tam chyb. K tomu navíc nedokončený systém odměňování, vyčíslení, kolika úředníků se zákon přesně bude týkat, a neurčitá finanční náročnost nevěstí nic dobrého. K tomu řada zaměstnanců, kteří začnou spadat pod tento zákon, na tom bude ještě hůře, než kdyby spadala pod zákoník práce.
Různé výjimky, které jsou v zákoně uvedeny, je pouze cesta do pekel. Pokud povolíte výjimky, dojde k chaosu a v zásadě je bude chtít ve své podstatě za chvilku úplně každý. K čemu tedy služební zákon, když bude tolik výjimek? Je pochopitelné, že zákon se nemůže vztahovat na volené funkce, tomu rozumím, ani nic proti tomu nemám, ale mám tam jednu výtku, proč se nemá vztahovat např. na Národní bezpečnostní úřad, který je veden jako jeden z ústředních orgánů státní správy, a pokud služební zákon se má vztahovat na všechny ústřední orgány státní správy, tedy ministerstva a další ústřední orgány státní správy, tak by se služební zákon měl vztahovat i na Národní bezpečnostní úřad. Protože pro koho on plní tu službu? Přece pro stát. A výstupem je služba pro stát. Proto by měl spadat pod služební zákon. Teď odst. 2 v § 2 vnímám jako neopodstatněný z následujících důvodů. Předně je v samotném rozporu s § 5, který vyjmenovává služby a obory služby. Pokud je jako služba definována rovněž ochrana osobních údajů písm. h), zabezpečování obrany státu písm. i) a zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti písm. j), tak nemohou být instituce uvedené v § 2 odst. 2 vyjmuty ze zákona o státní službě. Výstupem těchto institucí je služba pro stát, a stát ji rovněž po nich poptává. Jak už jsem řekl, nejvyšší spor osobně vidím u Národního bezpečnostního úřadu. Tento úřad je totiž veden jako ústřední orgán státní správy v kompetenčním zákoně. Přesně je definován v tzv. kompetenčním zákoně v části 1. § 2 odst. 1. V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: číslo 9 - Národní bezpečnostní úřad. Z tohoto důvodu je NBÚ v rozporu, když je požadována výjimka ze služebního zákona. Pokud se má služební zákon vztahovat na ústřední orgány státní správy, jak už jsem řekl, musí se logicky vztahovat i na Národní bezpečnostní úřad. Pochopil bych, že by se třeba nevztahoval na předsedu tohoto úřadu, pokud se jedná o volenou funkci.
Pokud jde o bezpečnostní sbory, vojenskou policii, Vojenské zpravodajství, Generální štáb Armády ČR, jsou tyto instituce v rozporu s § 5, zejména s písm. j) - zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti. Rozumím tomu, že ony se vztahují pod zákon o bezpečnostních sborech, to je nepopiratelné, ale v tom případě bychom měli určitým způsobem upravit i tyto obory služby.
Nyní se vrátím ještě k Evropské unii. Pokud Evropská unie, resp. Evropská komise, po nás požaduje, aby pod služební zákon spadaly všechny ústřední orgány státní správy, musí tam opravdu spadat všechny ústřední orgány státní správy. Neudělovat žádné výjimky. To, že tam jsou uvedeny výjimky, zejména v určitých hlavách jednotlivých institucí, ať se jedná o ČSÚ, ÚOHS a další, můžeme tady diskutovat o Státním úřadu pro jadernou bezpečnost, kdyby současná šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost měla být vyjmuta z tohoto zákona, prostě by pod něj nespadala, nicméně zaměstnanci tohoto úřadu by pod něj spadali. To si umím představit, protože se jedná o určitého nezávislého regulátora, podobně jako Český statistický úřad.
V zásadě bych řekl, že jsem na nic nezapomněl ve výtkách, ale ještě si dovolím určité tvrzení. Já jsem mnohokrát jednal zejména s odborníky ze státní správy, zejména s odborníky na Karlově univerzitě a ti mi jasně říkali: nepovolovat žádné výjimky. Pokud je budeme povolovat a zejména pokud by se zákon nevztahoval na ústřední orgány státní správy, tak to opět povede k chaosu, vznikne paskvil, který nakonec povede ještě k větší destrukci státní správy, než je v současné době.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Daniela Korteho. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Korte: Děkuji, paní místopředsedkyně, pěkné odpoledne, dámy a pánové. Dovolte, abych vám představil svůj pozměňovací návrh a vysvětlil důvody, které mne vedou k tomu, že ho podávám. Týká se sedmého § 7, tedy abychom věděli, o čem mluvíme, onoho komplexního pozměňovacího návrhu, který v odst. 4 vymezuje vysoké školy, resp. typy vysokých škol, jejichž absolutorium nemá být uznáváno jako kvalifikační předpoklad vysokoškolského studia pro vyšší pozice ve státní službě. ***