(15.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
V § 11, resp. § 12, je docela zajímavá dikce. Služební předpis nesmí stanovit povinnosti nad meze zákona. Jinými slovy, v zákoně říkáme, že se musí dodržovat zákon. Já s tím souhlasím, ale připadá mi směšné to tam uvádět. To bychom mohli mít v každém zákoně napsáno, že je třeba dodržovat tento zákon a ostatní zákony. Považuji to za úplně zbytečný paragraf. Pokud předkladatelé tento můj názor nesdílí, tak bych prosil o vysvětlení, proč tam tento paragraf být musí.
V § 13, který se týká generálního ředitelství, je v písm. b) napsáno: Generální ředitelství připravuje návrhy právních předpisů týkajících se služby s výjimkou návrhů právních předpisů o odměňování. Já bych poprosil, protože je to taková obecná formulace, o uvedení příkladů, třeba tří, typologicky, jaké předpisy by to generální ředitelství vytvářelo, čeho by se to vlastně týkalo.
V § 13 odst. 3 se říká: V čele generálního ředitelství je generální ředitel, který má postavení náměstka pro řízení sekce. Tak teď jsem se až úplně ztratil a ztratil jsem logiku. Máme tu pyramidu, úplně nahoře stojí generální ředitel, a tady je v postavení náměstka řízení sekce, který je podřízený státnímu tajemníkovi, který je podřízený tomu generálnímu řediteli. Tady mně ta logika uniká a vůbec nechápu, proč generální ředitel je náměstek pro řízení sekce. Tomu opravdu nerozumím. To bych potřeboval vysvětlit.
V § 13 odst. 4 písm. e) je napsáno - a to je velmi důležité - že generální ředitel, já to trošku parafrázuji, musí ochránit zaměstnance, který učiní nějaké oznámení na svého nadřízeného. Vládní koalice se tváří, že to myslí vážně a že to je velmi dobrá věc. Na minulé schůzi jsme řešili odvolání bývalého náměstka ministryně spravedlnosti paní Válkové pana Šterna. Mnozí, zejména koaliční, ale i opoziční, přiznávám, poslanci říkali - on si to odvolání zasloužil, protože si dovolil podat oznámení na svou ministryni. A já s tím názorem i souhlasím. Ale chci se zeptat, jak je to v souladu s tímto navrženým zákonem. Pokud by takhle byl schválený ten zákon, znamená to, že takového úředníka nemůžete propustit. A můžete se tady stokrát rozčilovat, že to není loajální, je to vymyšlené, neplní pracovní povinnosti. Naopak superúředník bude mít povinnost ze zákona tohoto člověka ochránit. Tak si vyberte, nemůže platit obojí. Buď platí to, co jsme mnozí z nás a mnozí z vás demonstrovali na minulé schůzi Sněmovny, nebo platí to, co je v tomto návrhu zákona. Obojí dohromady platit nemůže, resp. může a bude se rozhodovat - když je to ministrovi pohodlné, tak ho ochráním, a když je to ministrovi nepohodlné, tak ho vyhodíme. Ale tohle není správný přístup.
§ 13 odst. 5 říká, že generální ředitel a jím pověření zaměstnanci mohou provádět kontroly na všech služebních úřadech. A já se chci zeptat, koho vlastně ten generální ředitel bude kontrolovat. Všechny? A co vlastně znamená kontrola služebních vztahů? Je to tam napsané - kontrola služebních vztahů. Znamená to například, když si zaměstnanci Ministerstva školství stěžovali na ministra Chládka, že s nimi hrubě zachází, že přijde generální ředitel a jeho lidé s kontrolním záměrem, s kontrolním papírem a začnou kontrolovat služební vztahy? No, podle tohoto návrhu zákona ano. Sami zvažte, jestli je to rozumné. To se nemusí týkat ministra. Může se to týkat kteréhokoli vedoucího zaměstnance, resp. kteréhokoli představeného v dikci tohoto zákona, na kterého si podá stížnost podřízený, a generální ředitel přijde na kontrolu. Týká se to 65 tisíc zaměstnanců. Zvažte, zda je to rozumné. Pokud to tak zůstane, tak to bude jenom na papíře, reálně se to nedá dělat. Hlavně ty služební vztahy. Co to je kontrola služebních vztahů? Ještě rozumím, když budou kontrolovat tak, jak chodí finanční kontrola, něco takového, co známe z měst a obcí. Tomu rozumíme, co vlastně kontroluje. Ale služební vztahy, což je velmi často název pro mezilidské vztahy na pracovišti, nevím, jak bude generální ředitel či jeho lidé kontrolovat.
§ 15 státní tajemník, odst. 4. Poměrně žertovný odstavec, který říká: Ve věcech týkajících se změn služebního poměru podle § 45 písm. f) a skončení služebního poměru postupuje státní tajemník na ministerstvu po projednání s ministrem. Na úřadu vlády je to trošku jinak. Co to znamená projednání s ministrem? Aby to bylo relevantní, tak asi o tom musí existovat písemný záznam. Myslím si, že když někdo přijde do kanceláře, nakoukne do kanceláře ministra a řekne "vyměnil jsem tři vedoucí oddělení", že to zřejmě není projednání, i když obsahově ano. To znamená, měl by vzniknout úřední záznam. Mělo by tam být: Dne 15. července v 15.45 se dostavil státní tajemník do pracovny ministra a projednal s ním odvolání tří vedoucích oddělení. Ministr s tímto postupem vyjádřil souhlas, nebo naopak ministr s tím vyjádřil nesouhlas, anebo třetí možnost - ministr řekl: Mně je to jedno, udělejte, jak považujete za potřebné. Co s tím papírem uděláme? Rozumím, že všude jsou, jestli si všimnete, spisy na zaměstnance. Takže rozumím, že jedna kopie se založí do spisu na zaměstnance. Ale já myslím, aby i ten ministr měl černé na bílém, že to s ním někdo projednal, i ten státní tajemník, tak se to musí dát do nějakého spisu, který se bude jmenovat Ministr. A v tom se budou hromadit ty papíry, kdo to s ním projednal, kterého data, koho se to týkalo. Nedej bože, aby se například provedlo nějaké zvýšení efektivity a snížil se počet míst na úřadě. To bude projednání, to bude listin v tom spisu na ministra či ministryni!
V § 17, který se týká systemizace, je napsáno v odst. 4: Není-li systematizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systematizace. My se domníváme, že ten termín není zvolen šťastně. Pokud se má implementovat ta systematizace, že by bylo mnohem praktičtější ji mít buď 31. října, nebo 30. listopadu. Pokud to bude nebo nebude 30. prosince, těžko může státní tajemník nebo jiný vedoucí správního úřadu zajistit od 2. ledna implementaci.
A pak je takový zajímavý poměrně nenápadný odstavec v § 17 - odst. 5, který říká: Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systematizace nelze použít pro jiný než stanovený účel. To znamená konec úspor. Pokud jednou schválím rozpočet na mzdy zaměstnanců a čirou náhodou něco ušetřím, tak podle zákona § 17 odst. 5 se to nesmí použít na žádný jiný účel. Docela výhodné pro ty, kteří ty prostředky čerpají, velmi nevýhodné pro ministry, členy vlády, je jedno, která je to vláda, po kterých velmi často budou vyžadovány úspory, bude vyžadováno, jak manažersky zvládli, kde uspořili a jak mohli případné provozní peníze, což jsou bezesporu i mzdové prostředky, využít pro investice či rekonstrukce či opravy majetku. Takže se chci zeptat, proč předkladatelé říkají, že ušetřené finanční prostředky se nedají použít na jiný účel.
V § 19, který se týká organizační struktury služebního úřadu, v písm. jedna, je, že pokud se předloží návrh organizační struktury, generální ředitel rozhodne do třiceti dnů. My se chceme zeptat, proč třicet dnů, proč tak dlouhá doba. Nebylo by lepší, kdyby tam bylo třeba dvacet dnů? A je to stejně jenom hra na organizační změnu. Všimněte si, co je tam napsáno - pokud to generální ředitel nerozhodne - což on se určitě nebude chtít hádat s těmi ministry, tak to předloží k rozhodnutí vládě. Mně to vůbec nevadí, jenom ukazujeme, jak zbytečný úřad generální ředitelství je, jak zbytečná funkce je generální ředitel. ***