(15.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
V § 2 odst. 1 písmeno c) jsou definovány de facto dva typy náměstků ministra, člena vlády. Dotaz: Proč máme dva druhy náměstků? Co vlastně bude dělat náměstek tzv. politický, který podle toho zákona nesmí nic řídit? Já si dávám pravděpodobnou odpověď, které se mi nechce věřit, že bude mít pouze dva úkoly: hlídat ministra a podávat hlášení předsedovi vlastní koaliční strany o tom, co ten ministr dělá. Nic jiného totiž dělat nemůže.
Včera jsem slyšel argument, že bude chodit místo ministra na vládu nebo do Sněmovny. Tak podle jednacího řádu sem do Sněmovny náměstci chodit nemohou. Mohou chodit na výbory místo ministra, pokud to výbor připustí. Když chodí ministři na vládu, samozřejmě mohou, ale nemohou na vládě hlasovat. Myslím si, že je povinností ministra chodit na vládu, chodit do Sněmovny. Samozřejmě chápeme mnohé diplomatické, zahraničněpolitické povinnosti. Myslím, že to je naprosto pochopitelné, když třeba dnes je pan premiér v Bruselu, tak nikdo z nás by ho ani vteřinu nekritizoval za to, že není na jednání Sněmovny. Ale jak často se to děje? A co ti náměstci vlastně budou dělat? Zřejmě to vychází z nedůvěry mezi koaličními partnery.
§ 2 odst. 1 písmeno j) říká, že tento zákon se nevztahuje na zaměstnance, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce atd. Dotaz číslo dva na předkladatele: Jak budou definovány servisní práce? Jste si vědomi toho, že například v oblasti informačních technologií je podstatnou částí servis jak hardwaru, tak softwaru těchto informačních systémů? A že je to vysoce kvalifikovaná práce? To znamená, servisní techniky, kteří budou zabezpečovat servis hardwaru a softwaru, budeme mít mimo služební zákon? To znamená, někde je to odbor, někde je to oddělení, informační technologie budou vyjmuty z tohoto zákona? Prosím o odpověď, jestli ano, nebo ne.
§ 5 odst. 1 písmeno a): služba zahrnuje přípravu návrhu právních předpisů a zajišťování právní činnosti. Mně tady chybí definice toho, co znamená právní činnost, jestli je to příprava smluvních vztahů, kontrola smluvních vztahů, nebo co všechno to znamená. Myslím si, že by to mělo být naprosto jasné. To byl dotaz číslo tři.
§ 5 odst. 1 písmeno b): služba zahrnuje přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace. Tady se domnívám, že došlo k pochybení, bezesporu by bylo dobré pozměňovacím návrhem doplnit "mezinárodní organizace, jejichž členem je Česká republika". Jinak si myslím, že to státní služba dělat nemá, aby se zabývala něčím, kde není členem Česká republika.
Já jsem původní profesí programátor, takže mě zaujal § 5 odst. 1 písmeno e): služba zahrnuje vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona s výjimkou provozních informačních systémů. K tomu mám dva dotazy a opravdu to není úplně jednoduchá věc. Kdo bude a jakým způsobem definovat, co to je provozní informační systém? Mám pod tím chápat ekonomické systémy, personální systémy, mzdové systémy, nebo co pod tím máme rozumět?
Dotaz číslo šest: Co znamená vytváření informačních systémů? Chápu to dobře, že státní úředníci budou programovat a budou vytvářet ty softwary? To je poměrně neefektivní, protože to bude velice finančně náročné. Ale pokud ano, tak si myslím, že tedy programátoři by neměli být státními úředníky. Programátoři jsou lidé, kteří dělají kreativní činnost, a neměli by padat pod zákon o státní službě. A určitě, pokud mají programátoři vytvářet komplikované softwary, tak se nevejdou do těch tabulek, které jsou navrženy. Takže pokud by to tak bylo, tak je to jenom teorie, ale praxe bude jiná.
§ 5 odst. 1 písmeno i) - zabezpečení obrany státu. Já bych prosil o vysvětlení souvislosti tohoto paragrafu a písmene s § 2 odst. 2. To samé platí pro písmeno j) v § 5. Zase prosím o vysvětlení, zda to nejde proti tomu, co je uvedeno v § 2 odst. 2.
Dále k § 5 bodu 2: vláda stanoví nařízením obory služby. Chci se zeptat: Kdy? Zda již existuje nějaká pracovní verze tohoto nařízení vlády a zda takovou verzi můžeme dostat k nahlédnutí či konzultaci či projednání. To byl dotaz číslo devět.
Dotaz číslo deset je k § 6 - státní zaměstnanec. Tady se zavádí nový pojem "představený" či představená, když to bude dáma. Já se chci zeptat, proč to vlastně zavádíme, když zákoník práce běžně používá "vedoucí zaměstnanec". Je to věc, kterou všichni chápou, které všichni rozumějí. Najednou vytváříme úplně jiný pojem. V zásadě to je ale vedoucí zaměstnanec. Nevím, proč máme představeného, když v jiných zákonech je vedoucí zaměstnanec.
K § 7 odst. 2 - služební označení státního zaměstnance. Kdyby tento zákon nebyl tak vážný, tak je to až komické. Vrchní ministerský rada, ministerský rada, vládní rada, vrchní vládní rada. Tak můj skromný dotaz: Jak to budeme přechylovat, když tu funkci bude zastávat dáma? Jak se ta funkce bude jmenovat? Myslím, že je to úplně zbytečné, legrační. Paní radová? Pan rada? To si myslím, že bychom si mohli odpustit.
§ 7 odst. 4, kdy se vylučuje jistou metodou, co se nepovažuje za vysokoškolské vzdělání. Ale z toho vyloučení je vyjmuta "nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě". Moskevská, sovětská, komunistická škola. Dáváme tady a priori všem absolventům zelenou. Je to úplně zbytečné. Myslím si, že bude dobré - a chtěl bych vědět, jaký je názor předkladatelů - to vyhodit, protože tuto možnost přináší zákon v jiném paragrafu. V § 198 odst. 1 se připouští možnost zaměstnanci, který se dlouhodobě osvědčil ve státní službě, prominout požadované vzdělání. Myslím, že je to správný přístup. Nemusíme paušálně všechny absolventy sovětské komunistické školy vylučovat, pokud se opravdu ukázalo, že někteří z nich jsou nezbytní pro státní službu a dlouhodobě to prokázali, tak v jiném paragrafu tento zákon umožňuje tuto výjimku poskytnout.
Jsem poněkud nervózní, pane řídící, že tady opět nesedí ani zástupce předkladatelů ani zpravodaj. (Židle u zpravodajského stolku jsou prázdné.) Je to velmi nezvyklé.
(Ke stolku zpravodajů běží poslanec Sklenák s poznámkou, které nebylo rozumět.) Je vás šest předkladatelů, pane předsedo, nejste jediný. Kdyby tady byl aspoň zpravodaj. Můžete se vystřídat a nemusíte se rozčilovat. Zákon to... Pan předseda haleká, že když musí sedět tam, kde musí sedět vláda...
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím pány poslance, aby na sebe nehalekali. A pokud, tak mým prostřednictvím. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano. Pane místopředsedo, já bych požádal, ať to nemusím dělat já nebo můj kolega, abyste zajistil, aby tady vždycky někdo u toho stolku seděl. Připadá mi to i ponižující pro mě, že se toho musím domáhat já sám. (Ruch v sále.)
Dotaz - a ty dotazy jsou proto, že neexistuje důvodová zpráva. Kdyby ta důvodová zpráva byla přiložena, tak jsme si možná mnohé věci vysvětlili a ušetřili čas.
V § 9 odst. 2 rušíme či přejmenováváme osvědčenou funkci "vrchní ředitel". Vrchní ředitel je přece věc, kterou všichni známe, která má jasný smysl, jasné postavení na úřadě. A i ten úřad úplně chápe pozici náměstka a vrchního ředitele. Jasně ví, jaký je mezi tím rozdíl. A tady se navrhuje zrušení té funkce, resp. přejmenování "náměstek pro řízení sekce". Tak já bych se zeptal za prvé proč a za druhé, jaká je představa, kolik takových náměstků - bývalých či stávajících vrchních ředitelů - na těch ministerstvech vlastně bude a zda to není nějaká devalvace či přílišné rozmnožení těch funkcí náměstků. ***