(12.40 hodin)
(pokračuje Jourová)
Myslím si, že v tom oddalování účinnosti ze strany našich předchůdců ve vládách - různých, protože to skutečně trvalo od roku 2002 - byla i určitá obava z toho, že zákon přinese velké sebeomezení politiků.
Myslím si, že ten zákon, pokud má fungovat, jak je připraven, to znamená, že má být oddělena sféra politiky od sféry profesionální výkonné státní správy, že tím se můžeme velmi přiblížit tomu, co jsem osobně vždycky velmi obdivovala například na Velké Británii, kde jsem, když jsem stážovala, viděla, že tam politici věděli, kde začíná a končí jejich pravomoc, že se mají zabývat strategií a politikou a že výkon, který bude bezchybný a nestranný, mají nechat na profesionálních úřednících. Tam bych byla ráda, abychom směřovali především tím, že přivedeme k účinnosti služební zákon.
Účelem zákona je, jak se často opakuje, depolitizace. Já to slovo nemám moc ráda, protože se tím operuje a moc se neví, co to je. Je to přesně to, o čem jsem mluvila například u Velké Británie. Ale účelem zákona je i modernizace české státní správy. Víme, že žijeme v rychle se měnícím světě, a česká státní správa by měla být schopna reflektovat změny v okolním světě a měla by být schopná tyto změny také přivádět v život a pomáhat pozitivní inovaci, která námi ve společnosti probíhá.
Dále by měl služební zákon přinést stabilitu. Já jsem léta pracovala jako lektorka projektového řízení a dělala jsem stovkám lidí testy na týmové role. Ten test - kdyby vás to někoho zajímalo - se jmenuje Belbinova typologie, kde se vlastně zjišťuje, jací lidé mají hrát jakou roli v týmu. Nebudu to příliš detailně popisovat. Každopádně když jsem dělala ty testy úředníkům, tak jsem vždy zjistila, že úředník typově je člověk, který má rád stabilitu, nemá rád rizika, rizik se poměrně značně bojí, pokud ho vykývneme z té stability, tak jeho výkonnost značně poklesává a samozřejmě se to potom podepisuje na jeho práci. Kdyby vás to zajímalo, tak v české státní správě, jak jsem z těch testů vyrozuměla, není příliš mnoho inovátorů, není tam příliš mnoho razantních developerů, není tam příliš mnoho lidí, kteří chtějí měnit věci. A já říkám, že je to tak dobře, protože státní správa má mít tuto základní vlastnost, kterou je stabilita. Myslím si, že služební zákon může tuto stabilitu přinést, může přinést uklidnění, přestože teď, v době, kdy jej budeme zavádět, bude možná částečně státní správa znervóznělá, destabilizovaná, ale já věřím, že to bude jenom po krátkou přechodnou dobu.
Stabilita souvisí s kontinuitou. Jako člověk, který se potýká se systémy čerpání evropských fondů, toto považuji za velmi těžký problém české veřejné správy obecně, že totiž je diskontinuita, že po každých volbách se mění lidé na klíčových postech a že vlastně vždycky volby, když se blíží, znamenají značnou dávku poklesu výkonnosti už před volbami, protože se takzvaně čeká, a pak, než se rozjede nový systém často s novými lidmi, tak samozřejmě výkonnost pomalu nabíhá. Mimochodem, teď se nám to projevilo i na tom, za co jsme kritizováni, že vyjednáváme dohodu o partnerství se skluzem. Bohužel Poláci neměli volby a tu dohodu do Bruselu mohli poslat v lednu. My jsme to udělat nemohli, protože se čekalo na novu vládu. Tady ovšem musím říci, že do značné míry je to dobře, protože nová vláda měla možnost si svoje programové priority do té dohody promítnout. Každopádně kontinuita a institucionální paměť je něco, co velmi nutně ve veřejné správě potřebujeme.
Vrátím se ještě k tomu, proč Evropská komise tak zásadně tlačí na to, abychom měli služební zákon, který bude mít evropské standardy a který bude reflektovat české podmínky.
Evropské fondy jsou speciální agenda. Není to každodenní operativa - a teď se omlouvám všem úředníkům, kteří tu operativu dělají -, kde se razítkuje pod zorným úhlem věčnosti. A znovu se omlouvám, nemyslím to zle. V evropských fondech máte vyměřený čas, peníze a lidi. Čerpání evropských fondů je klasické projektové řízení. A právě proto je potřeba, aby ty týmy byly stabilní a aby mohly projekty realizovat bez nějakých výkyvů.
Dalším problémem, proč Evropská komise tlačí na služební zákon, je to, že pokud rozdělujete dotace a jste řadovým úředníkem, který třeba boduje projekty, nebo dokonce rozhoduje o tom, že některé projekty nesplnily formální náležitosti, a dá návrh na vyloučení, pak jsou tito úředníci pod obrovským tlakem. Může to být tlak žadatelů, různých zájmových ekonomických skupin a bohužel i politické tlaky. Je velmi žádoucí, aby se úředníci, kteří implementují evropské fondy, nemuseli bát těchto tlaků a aby byli stabilní ve svých pozicích. Říkám to s plnou vahou odpovědnosti člověka, který teď řídí resort dotací a který také zažil doby kolem roku 2004 a 2005, kdy se někteří úředníci obávali určitých tlaků, a já jsem tehdy byla velmi ráda, že to ustáli, musím říci. Ale ta atmosféra nejistoty není dobrá.
Evropská komise vidí, že nedostatek služebního zákona, resp. jeho neexistence, způsobuje v české státní správě velkou fluktuaci, velké výkyvy a velké problémy s výkonností.
Dámy a pánové, já bych byla velmi ráda, kdybychom tady vedli bohatou diskusi, protože samozřejmě podněty každého jsou důležité. Vím o tom, že se bude jednat i s opozicí o některých návrzích, které tady padly či padnou, ale byla bych velmi ráda, kdyby všichni na sebe přijali tu část odpovědnosti, kterou máme za to, že služební zákon bude od 1. 1. 2015 účinný.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Věře Jourové. Teď tady mám smršť faktických poznámek ještě před přednostním právem pana ministra Dienstbiera. První je pan poslanec Miroslav Kalousek s faktickou poznámkou, poté pan kolega Stanjura a pan kolega Fiala. Pane poslanče, máte dvě minuty k faktické poznámce.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní ministryně Jourová má jistě pravdu, že děláme ten zákon pro Českou republiku, nikoliv primárně pro Evropskou unii. Problém je, paní ministryně, že vaši vládní kolegové se tady tou Evropskou komisí zaštiťovali a brali ji jako rukojmí. Proto bylo asi zapotřebí přečíst stanovisko Evropské komise, která dokazuje, že vaši vládní kolegové tady občas lžou, jako když tiskne. To za prvé.
Za druhé. Ano, my se hlásíme k tomu, že ten zákon má být ve prospěch České republiky a ve prospěch českých daňových poplatníků. Podíváme-li se však na veřejné rozpočty, můžeme to z jistého úhlu pohledu chápat jako věčný boj dobře organizovaných menšin, které z těch veřejných rozpočtů chtějí co nejvíc, proti neorganizované většině, které se říká daňoví poplatníci. A my máme oprávněné obavy vzhledem k tomu, co děláte na jednotlivých ministerstvech, že se nesnažíte o nic jiného, než do státní správy nasadit lidi, kteří budou ve prospěch organizovaných menšin bojovat proti té neorganizované většině, které se říká daňoví poplatníci, a to nehodláme připustit. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi za dodržení času. Další faktická poznámka pana poslance Stanjury. Pane předsedo, máte také dvě minuty k faktické poznámce.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Ta slova paní ministryně o té depolitizaci a (nesrozumitelné) - říká státní služby, já bych mluvil o veřejné službě. My, kteří jsme přišli z radnic a prošli jsme tím, tak velmi neradi vidíme rozlišování na lepší úředníky, důležitější jsou ti ministerští, a ty ostatní, kterých v sumě může být víc. Ale mnohem víc by se tomu věřilo, kdyby to nebylo poté, co jste od ledna do dubna, za tři měsíce, přivedli 700 nových lidí. My teď požádáme po dalších třech měsících o aktuální informace znovu ministerstva, jsou to odpovědi poskytnuté podle zákona číslo 106 jednotlivými ministerstvy, není to vymyšlené číslo. ***