(12.30 hodin)
(pokračuje Okamura)
V Evropské unii - jenom dodávám - neexistuje jednotná definice státní služby, k níž by se hlásily jednotně všechny členské státy. Tento fakt chce evidentně vládní koalice ve svém návrhu zneužít. Přitom to, co musí být naším hlavním cílem, je maximálním způsobem zaručit nezávislé, apolitické fungování státní správy, zajistit stabilitu a kvalitu jejích zaměstnanců.
My těch výhrad máme více. Máme připraveno i více pozměňovacích návrhů. K tomu se potom vyjádří naši poslanci. Klíčová pozice, nebo klíčový moment, který bych zmínil já, tak je pozice generálního ředitele státní služby. Vláda jaksi mimochodem vyškrtla jmenování ředitele prezidentem, původně to tam bylo, a tuto pravomoc si se skromností sobě vlastní přisvojil v podstatě pan Sobotka. Tenhle tah si dovolím nazvat přímo drzostí. Vždyť jmenování vládou na návrh předsedy vlády je ta nejhorší možná varianta, protože zabetonuje závislost státní správy na vládnoucí koalici a ještě více ji zpolitizuje. To si myslím, že je jasné na první pohled. Proto je pro nás v Úsvitu přijatelná pouze varianta, kdy generálního ředitele státní služby jmenuje prezident na návrh vlády, stejně jako například předsedu Českého statistického úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Cílem je, aby bylo jmenování co nejvíce nezávislé na té které aktuální vládě. Abychom skutečně udělali krok k odpolitizování státní správy.
Na tento náš návrh můžeme mít různé názory, ale když hledáme různé mechanismy a díváme se, kdo v rámci toho našeho politického systému byl zvolen, v tomto případě přímo zvolen, a je hlavně oddělen od moci exekutivní, to znamená od vlády, tak v podstatě těch variant nám tady už moc nezbývá. Proto bych nerad tento náš pozměňovací návrh nějak personifikoval na tom, kdo je teď prezidentem nebo není. To přece není podstata principu. Důležité je, aby nedocházelo k tomu zabetonování jejich politických nominantů na ministerstva, ale aby tam byli skutečně odborníci. Takže v tomto ohledu podal místopředseda našeho klubu Marek Černoch pozměňovací návrh, který by měl zákon alespoň v tomto zásadním bodě uvést do jeho původní funkční podoby.
Jak už jsem říkal, my máme pozměňovacích návrhů víc. Ty další podáváme skrze naši poslankyni Janu Hnykovou a ona vás s nimi seznámí. Jsou to návrhy, které jsou projednány celostátními odbory, takže je podporují i odboráři, co se týče práv zaměstnanců.
Milé kolegyně a kolegové, závěrem vás chci poprosit o podporu, abychom - když tady padala ta slova, že je to zásadní norma na desítky let dopředu - no, už jsem ale slyšel i názory, že to stejně může další vláda potom eventuálně novelizovat, tak ať skutečně ten návrh má nějaký přesah a skutečně směřuje k tomu cíli.
Já už tady déle řečnit nebudu, abych nešel příkladem, nebo nešel ve stopách těch, co se tady snaží dělat obstrukce, abychom byli v Úsvitu věcní. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Nyní paní ministryně paní Jourová, poté pan ministr Jiří Dienstbier, pak pan kolega Klán, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, já bych si nejdříve dovolila reagovat na to, co tady zaznělo ohledně potřebnosti či nepotřebnosti zavedení účinnosti služebního zákona k 1. 1. 2015, a pak bych se ještě dopustila několika obecních poznámek k zákonu, o kterém právě jednáme.
Je zcela jasné jak z řady oficiálních i neformálních jednáních se zástupci Evropské komise, a to z direktorátu Zaměstnanost a z direktorátu Regio, že Komise trvá na tom, aby zákon v České republice byl účinný k 1. 1. 2015. Máme to tedy v záznamech z jednání, máme to i v několika takzvaných official statements, kde je zcela jednoznačně tato podmínka vyslovena. To znamená, jestliže se dnes snažíme projednat zákon tak, aby byl účinný k 1. 1. příštího roku, činíme tak s plnou vahou odpovědnosti za to, aby byla odblokována bariéra pro čerpání evropských fondů, které jsou pro Českou republiku rezervovány pro léta 2014 až 2020. Mohu to zdokumentovat v písemných dokladech, ale domnívám se, že by mohlo stačit toto mé prohlášení.
Každopádně obecněji k tomu, co říkal pan Kalousek, že totiž v tom materiálu, který tady přednášel a který byl zveřejněn - já na to říkám budiž, je zveřejněn, není to nic proti ničemu, tak myslím si, že my se nesnažíme připravit ideální zákon, který bude vyhovovat Bruselu. My přece připravujeme zákon, který potřebujeme jako Česká republika dlouhodobě, nikoliv kvůli evropským fondům, ale kvůli republice samé, kvůli tomu, abychom zprofesionalizovali a zmodernizovali českou státní správu.
Evropská unie je, prosím pěkně, 28 států a ty státy mají svou historii, svou tradici, svůj systém politiky a veřejné správy. Samozřejmě v těch státech žijí národnosti, které podléhají nějakým kulturním vzorům a tradicím. Není tedy možné hledat takový zákon, který by vyhovoval ideální představě Bruselu. Žádný takový zákon neexistuje, a kdo jste se dívali na srovnání služebních zákonů a systémů veřejné správy v jednotlivých evropských zemích, tak jste k tomuto museli dojít. Zkrátka každý zákon, jakkoliv se snažíme o zachování toho obecného, které nám vlastně káže členství v Unii, káže nám to evropská legislativa, na které se podílíme, tak každá země má i to své specifické, které se odráží v národní legislativě. To znamená, zcela nutně se v zákonu o státní službě, který předkládáme, musí odrážet tato naše státní specifika, která vycházejí z historie, tradice atd., z toho všeho, co jsem říkala, že je tím, co odlišuje jednotlivé členské státy.
Odmítám proto takový názor, že pokud uděláme takový zákon, který bude Brusel kritizovat, pak děláme špatný zákon. Myslím si, že je jenom na nás, abychom vyargumentovali, proč ten který zákon je dobrý pro Českou republiku. Nechceme šplhat vůči Evropské unii. To tady také zaznělo v tom, co tady říkal pan kolega Kalousek. Právě to, že si obhajujeme svoje cesty, tak tím ukazujeme, že jsme svébytný členský stát Evropské unie.
Znovu tedy říkám, že pro evropské fondy je to tvrdá podmínka, takzvaná ex ante kondicionalita, že to mohu dokázat, včetně toho termínu, který už jsem také zmínila.
Teď obecně k tomu, co já považuji za důležité na služebním zákoně. Hodně se o něm hovoří jako o jakési mantře vůči fondům. Je to něco, co podle mnohých také občana moc nezajímá. Je to velmi zvláštní a náročná materie, kterou jsme museli zvládnout za půl roku. Myslím si, že je na tom, co překládáme, vidět obrovský kus práce. Znova je nutné připomenout, že předešlé vlády zákon nedostaly do plné účinnosti. Musím upřímně říct, že při práci na pozměňovacím návrhu ke služebnímu zákonu jsem si mnohokrát říkala, že celkem chápu, že byla obava z toho, přivést ten zákon do účinnosti. Nejenom proto, že to je zákon, který má potenciál zcela rozvrátit státní správu. Měl by mít potenciál ji napravit, zmodernizovat, zprofesionalizovat.***