(11.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Článek 1. Rozsah působnosti
1.1 Článek 1 vymezuje orgány a zaměstnance veřejné správy, na které se zákon vztahuje, tedy všichni zaměstnanci administrativní složky státu podle jiných právních předpisů a jiní zaměstnanci. Článek 2 vymezuje zaměstnance vyňaté z působnosti tohoto zákona. Zásada by měla být taková, že všechny orgány vykonávající státní službu, bez ohledu na jejich právní status, by měly spadat do působnosti zákona a všechny případné výjimky by měly být odůvodněny. V zájmu zvýšení transparentnosti by seznam orgánů a zaměstnanců vyňatých z působnosti zákona měl být zveřejněn.
1.2 Jakkoliv chápeme, že mnoho správních orgánů nejsou formálně vzato administrativní složky státu, v každém případě se jedná o rozpočtové nebo příspěvkové organizace, tedy právnické osoby státního orgánu. Tyto orgány by do působnosti zákona měly spadat. Například se zdá, že na Centrum regionálního rozvoje se současné návrhy zákona nevztahují.
1.3 Nezávislost orgánů by neměla být a priori zdůvodněním pro nepoužití zákona. V tomto smyslu se současná situace, kdy se na část jejich zaměstnanců uplatňuje pouze zákoník práce, nezdá být dostačující a vyhovující.
1.4 V návrhu zákona je ustanovení - článek 11 -, že obě kategorie zaměstnanců se budou řídit stejnými služebními předpisy vydanými Generálním ředitelstvím státní služby - nebylo dosud vytvořeno -, které by měly zajistit základní soulad mezi těmito dvěma kategoriemi, a to pouze pokud jde o organizační stránku. Jakkoliv obsah služebních předpisů v tomto okamžiku nelze hodnotit, neboť teprve mají být přijaty, doporučuje se, aby se na druhou kategorii vztahovaly nejenom organizační aspekty, ale také ostatní důležité aspekty zmíněné v článku 1, tedy služební vztah, odměňování, hodnocení atd.
1.5 Navíc, dokonce i v orgánech státní správy není druhá kategorie zaměstnanců jasně definovaná. Je třeba poznamenat, že jakkoli nejsou státními zaměstnanci de iure, de facto vykonávají, tedy plní, funkci státní, popřípadě regionální správy.
1.6 Zákon vyjímá ze své působnosti nejenom politické představitele, ale rovněž ty, kteří pro ně pracují, tedy rovněž osoby pracující pro politické náměstky. To znamená vynětí významné části úředníků plnících úkoly veřejné služby. Nejsou poskytnuty žádné podrobnější informace o pravidlech vztahujících se na tyto úředníky, tedy doporučená struktura, minimální/maximální počet náměstků nebo jejich spolupracovníků, takže rozsah výjimek nelze posoudit. V každém případě by počet tohoto typu úředníků měl být omezen na to, co je přísně vzato nezbytné.
1.7 Regionální rady jsou vyňaty s odkazem na tvrzená legislativní omezení, přičemž řešení neslučitelnosti mezi zákonem o krajských úřednících a zákonem o státní službě nejsou představována. Jinými slovy, tu neslučitelnost tam nikdo nechápe podle mě.
1.8 Článek 79 upravuje povinnosti úředníků z hlediska etiky a osobní integrity. Bylo by vhodné zahrnout rovněž výslovný odkaz na základní principy a hodnoty státní služby, jako je integrita, nestrannost, objektivita, úcta k právnímu státu, efektivita; tedy situaci, kdy státní úředník obdrží příkaz, který považuje za nesprávný nebo pravděpodobně vedoucí k vážným potížím.
1.9 Není jasné, proč jsou v článku 5 konkrétně zmíněny pouze některé oblasti - jako výzkum, civilní ochrana -, zatímco četné jiné nikoliv - zaměstnanost, vzdělání, životní prostředí. Podrobnější specifikace těchto oblastí má být navíc vymezena podzákonným předpisem bez jakéhokoliv představeného data nabytí účinnosti.
1.10 Právní úprava ochrany informátorů se jeví nedostatečná. Rovněž opatření na předcházení střetům zájmů by měla být podrobněji zpracována a rozvedena.
Nyní článek 2 se týká onoho implementačního období, tedy toho data účinnosti, jak tady naši vládní pábitelé tvrdili, že přes 1. 1. 2015 nejede vlak.
2.1 Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném.
Pokud dovolíte, 1. 1. 2015 by bylo fajn, kdyby to bylo v pořádku, celé, najednou a kvalitní. Když to není kvalitní, v pořádku a navíc ještě per partes, tak je lepší to mít účinné o něco později a pořádně než k 1. 1. 2015 a špatně - říká Komise. A nedočteme se v poznámkách nic o tom, že když to k 1. 1. 2015 nebude účinné, že snad jsou ohroženy strukturální fondy a jejich čerpání.
2.2 Klíčové části zákona, jakými jsou například odměňování, systematizace, vzdělávání, zkouška státní služby, je třeba rozvíjet prostřednictvím dalších konkrétních prováděcích předpisů, například služebními předpisy, vyhláškami či metodikami. K těmto plánovaným prováděcím předpisům, které jsou nyní k dispozici pouze na pracovní úrovni, by měl být vypracován a sdělen podrobný časový harmonogram. Ten samozřejmě nemá ani Poslanecká sněmovna.
Článek 3. Odměňování
3.1. Bereme na vědomí, že předpis plánuje využít stávající odměňovací systém, v němž různé druhy národních doplňkových plateb a bonusů, představující flexibilní část příjmu, tvoří poměrně velkou část celého platu, a opouští tak smluvní systém platů. Nicméně vzhledem k tomu, že v průběhu dvouletého přechodného období bude připraven zcela nový a transparentní systém, nemůže být tato oblast v současné fázi plně posouzena. Kromě toho se zdá, že změna odměňovacího systému bude provedena nikoli formou zákona, ale prostřednictvím vyhlášky. I přesto, že by tato změna měla být připravena do konce roku 2014, doporučujeme v zákoně zásadu transparentnosti stanovit mnohem jasněji.
3.2 Systém odměňování by měl být navržen tak, aby byla zachována atraktivita veřejné správy pro mladé lidi. To by vyžadovalo určitou flexibilitu v oblasti výše nástupních platů pro nové rekruty.
Nástup do služby je článek 4. A tady prosím rovněž zpozorněte.
4.1 Přestože je obecně uznávána potřeba stability a kontinuity veřejné služby, zdá se, že některá ustanovení zákona omezují možnost vstupu do státní služby zvenčí. Konkrétní případy jsou omezeny níže.
4.2 Není jasné, z jakého důvodu může být generální ředitel státní služby a jeho zástupce vybírán pouze z řad stávajících úředníků. Podobně je to pak u externích odborníků na vyšších manažerských pozicích. Noví úředníci mohou být přijati pouze na místa vedoucích oddělení.
To nechápe nikdo. Dokonce ani v Evropské komisi. Tedy obávám se, že to chápu, ale ten motiv opravdu není bohulibý.
4.3 Pro vedoucí pozice by mimo daný požadavek týkající se počtu let strávených ve státní službě měly být stanoveny i některé další požadavky na kvalifikaci. Předpokládá se, že výběr provádí komise nominovaná a jmenovaná jedině vládou. Dle potřeby lze však předpokládat poradní roli jiných nezávislých subjektů. Měla by být - tedy nejsou, byť by měla být - měla by být definována jasná pravidla pro výběrové komise.
4.4 Výběr všech manažerů je pravomocí generálního ředitele. Ten je jmenován politicky vládou, jmenuje všechny státní tajemníky a ti následně jmenují zbytek managementu státního orgánu. - Jinými slovy, ten, kdo to čte logicky, a zpracovatelé těchto poznámek v Evropské komisi to logicky četli, dospívají k logickému závěru: Takže otázka politického vlivu ve veřejné správě není řešena prostřednictvím zákona, nýbrž kaskádovitým efektem. Nikoli transparentně, nikoli zákonem, ale zabetonujeme to odshora a kaskádovitým efektem to pustíme až do těch pozic vedoucích oddělení. ***