(9.20 hodin)
Poslanec Petr Fiala: Předkládaná novela řeší problém zhruba šesti až osmi procent našich učitelů, kteří nesplňují potřebnou kvalifikaci tak, jak jim to předepisoval zákon, který byl přijat touto Sněmovnou před deseti lety, a nemohli by tedy dále učit. Je potřeba mít na paměti, že tito lidé měli více než deset let čas se na nové podmínky připravit a přizpůsobit se jim. Předloženou novelou povolujeme vlastně další výjimky z výjimek, a je tedy otázka, jestli ti, kterých se situace týká, uvěří, že stát to tentokrát myslí opravdu vážně, začnou si potřebnou kvalifikaci dodělávat, anebo budou opět spoléhat na to, že jako už mnohokrát jim bude udělena další výjimka. A zůstává tu také problém těch, kteří uvěřili, že to stát myslí vážně, a tu kvalifikaci si často s velkými obtížemi a na úkor své rodiny dodělávali. Pokud se stát takto chová, a chováme se tak opakovaně, udělujeme výjimku z výjimek, nedodržujeme to, co jsme sami schválili, tak se nedivme, že občané státu často nedůvěřují.
Na druhé straně chápu a souhlasím s tím, že Ministerstvo školství se snaží řešit situaci nedostatku pedagogů a chce, aby stát poskytoval dobrou vzdělávací službu. To je samozřejmě v pořádku.
Jiná věc je, když se tady mluví třeba o tom, že v minulosti nebylo řešeno to, že se blíží účinnost tohoto zákona, jiná otázka je, jestli byl dobrý ten původní záměr, který byl přijat v roce 2004 v době, kdy Ministerstvo školství spravovala Česká strana sociálně demokratická. Ono se ukazuje, že z hlediska státu a v rámci zákona nelze dobře stanovit, jestli je učitel dobrý, nebo je špatný, jestli má přirozenou autoritu, schopnost předávat vědomosti, má vztah k dětem. A protože nejsme schopni to stanovit, tak se uchylujeme k formálním kritériím.
Abychom se z této situace dostali, nestačí přijmout tuto novelu, vyřešit problém šesti až osmi procent nekvalifikovaných pedagogů, ale je potřeba konečně přistoupit k systémovému řešení, které nám umožní neposuzovat učitele jenom na základě formálně stanoveného kritéria v zákoně. Tím řešením je zavedení kariérního systému, kariérního řádu pro pedagogy, aby učitelé měli skutečnou motivaci se vzdělávat, růst, zlepšovat se a specializovat se. Jedině tak budeme mít v rukách jednoznačný nástroj, který dá pedagogům jistotu a učiní jejich povolání atraktivnější a bude i pro společnost zárukou, že učí ti, kteří mají našim dětem co nabídnout.
Na závěr bych rád konstatoval, že Občanská demokratická strana nebude v této fázi navrhovat zamítnutí této novely, a souhlasíme s tím, aby procházela dál do třetího čtení a Sněmovna se jí zabývala.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Občanské demokratické strany, jehož pedagogická autorita je očividná, protože se sněmovna skutečně výrazně ztišila. Děkuji vám.
Dále se přihlásil s přednostním právem pan ministr školství Marcel Chládek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Po něm pan zpravodaj Jiří Zlatuška. (Zpravodaj jde k řečnickému pultu.) Po něm prosím, po panu ministrovi, pane zpravodaji. Děkuji.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Já se pokusím svým vystoupením možná zkrátit některé další příspěvky, protože včera na výboru byla debata dlouhá asi dvě a půl hodiny a nakonec jsme stejně zjistili, že ten vládní návrh, který máme na stole, je opravdu vyváženým kompromisem, na kterém dělali odborníci na školskou legislativu, kteří tam byli průřezově, ať tam je levice, nebo pravice. Je to opravdu připraveno tak, abychom dali jasný signál, že pedagog si musí dodělat kvalifikaci. Výjimky, které tady jsou, jsou pouze učiněny pro určitou skupinu osob, u které na základě debaty s odbornou veřejností bylo doporučeno netrvat na kvalifikaci, protože již mají tu kvalifikaci získanou jiným způsobem.
Vzhledem k tomu, že deset let je ten zákon tady a v podstatě téměř nikdo to neřešil, souhlasím s tím, že to může řešit i kariérní řád. Pro vaši informaci, je v přípravě, již se bude pilotovat od příštího roku. Zároveň jsme se dohodli s pedagogickými fakultami na rozšíření jejich nabídky, protože bylo zjištěno, že v některých lokalitách a v některých oborech nebyla nabídka dostatečná. Bylo například prezenční studium, nebylo distanční studium, takže se ho nemohl zúčastnit pedagog, který byl ve vzdělávacím procesu.
Zároveň bych chtěl podotknout, že návrh na výboru byl podpořen a doporučen drtivou většinou poslanců napříč politickým spektrem, a všechny ostatní návrhy, které tam byly, kromě zmiňovaného návrhu, který se týká neslyšících - a tam jsme se bavili o možnosti, jestli to nedat spíše do školského zákona -, tak všechny ostatní návrhy byly podpořeny jedním hlasem.
V závěru svého vystoupení bych chtěl požádat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin z toho důvodu, že učitelé musí vědět, jak ta podoba bude vypadat, a ředitelé stavějí již nyní rozvrh a vzhledem k tomu, že účinnost zákona je od 1. 1. 2015, ale školní rok je od 1. 9. tohoto roku, opravdu nás velmi tlačí čas a já budu velmi rád, pokud bude vstřícnost nejenom z koalice, ale i ze strany opozice toto podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další řádně přihlášený je pan zpravodaj, po něm s faktickou poznámkou pan předseda Zbyněk Stanjura.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já jsem na to, co zde říkal pan předseda ODS k té době, co bylo možné, nebo nebylo možné na Ministerstvu školství řešit, chtěl bych zdůraznit, že to, co muselo být známo, byla skutečnost, že zde nebyli dostatečně kvalifikovaní učitelé a že zde učí řada, to, že 50 procent z těch nekvalifikovaných, nebo 47, má jenom střední vzdělání, je alarmující problém, který je v příkrém protikladu se všemi proklamacemi o tom, jak má příprava učitelů vypadat.
Souhlasím s tím, že nemusí být bráno formální vzdělání jako jediné kritérium pro posuzování učitelů, ale k tomu zde bylo deset let od toho roku 2004, aby se tomu předchozí ministři věnovali a přišli s alternativní koncepcí k tomu, co zde pan předseda ODS zmiňoval jako ten návrh předchozí sociálně demokratické vlády. Toto se nestalo. A bez ohledu na to, jestli bylo, nebo nebylo možné řešit problematiku nekvalifikovaných učitelů, tak minimálně měli ti ministři a Ministerstvo školství a předchozí vlády pracovat na tom, aby tady udělali jiný koncept a aby se to nemuselo řešit v roce 2014 během mimořádné schůze, během prázdnin v tom časovém presu, o kterém mluvil teď v tom bezprostředně předchozím pan ministr.
Toto je zásadní problém a je to problém toho, jak je koncipováno vzdělání, jaké garance stát dává rodičům, že opravdu se o toto stará, a do jaké míry se na to mohou spolehnout nejen učitelé, že pravidla, která jsou pro ně nastavená, jsou dodržovaná. Plně souhlasím s výhradami všech, kteří si to formální vzdělání doplnili a teď mají vedle sebe kolegy, kteří tady tohle nemají, a bude jim to prominuto. Ale současně je to faktický nezájem předchozích vedení ministerstva o to, aby tady toto koncepčně pracovalo. ***