(9.50 hodin)

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, obávám se, že debata už se stává hodně účelovou, že ani nemám pocit, že by všem vystupujícím doopravdy šlo o osud dětí v Norsku. Nicméně musím znovu zopakovat, že vláda České republiky v této věci není nečinná. Ty kroky tady byly popsány, mají své limity. Zajímalo by mě, zda si vystupující poslanci opravdu myslí, že my máme nějakou možnost donutit norské soudy, aby rozhodovaly jiným způsobem, než jak rozhodují doposud. My totiž nemáme dokonce možnost nutit ani české soudy, aby rozhodovaly tak, jak my chceme, jak se nám to hodí, protože soudy u nás, stejně jako v Norsku, jsou nezávislé. To znamená, i diplomatická jednání s norskou vládou mají své limity, protože norská vláda samozřejmě také nemůže zasahovat do nezávislého rozhodování norských soudů. Takže my doopravdy nenahradíme rozhodnutí norských soudů naší vůlí.

Pokud se tady zejména poslanci TOP 09 domáhají odpovědi, jaké kroky například činilo Ministerstvo práce a sociálních věcí již před mnoha lety, chtěl bych paní poslankyni doporučit, aby se zeptala pana exministra Drábka a paní exministryně Müllerové, jaké kroky v této věci činili a jak přihlédli při nastavování legislativy v této oblasti. Mám doopravdy pocit, že tady už nikomu o ty děti ve skutečnosti nejde, že to je jenom jakási politická hra. Takže pokud se takto domáháte dotazu, zajímalo by mě, jakou odpověď jste na tuto otázku dostala od svého stranického kolegy Drábka a od své stranické kolegyně Müllerové na tuto otázku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková chce reagovat. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Mně opravdu nešlo o politický souboj a byla bych velice nerada, kdyby se z toho politický souboj měl stát. Mně jde skutečně o tyto děti. Systémovou věc nepřinesu též. Ale mohu pana ministra ujistit, a jak jsem začala již minule na schůzi, že Česká republika nemá žádnou povinnost rozhodnutí norských soudů respektovat, protože o nich de iure ani neví.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Chtěl jsem panu ministrovi poděkovat za tu neodpověď. Ptal jsem se, kolikrát se potkal, nebo oslovil velvyslance Norska v České republice a co konkrétně udělal a udělá pro to, aby se ty věci změnily. Můžeme nadávat na minulost, ale ty děti jsou tam pořád oddělené, jsou tři roky od sebe. My jsme zde chtěli slyšet, co uděláte konkrétního, aby se mohly vrátit.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne pane předsedo, dobré dopoledne dámy a pánové. Já se jen krátce zapojím do té diskuse, kterou se zájmem sleduji, jak probíhá. Já si myslím, že to, co už tady zaznělo, a teď nevím, z čích to bylo úst, myslím, že z úst ministra Dienstbiera, který říkal, že už tady v tuto chvíli nejde ani o ty děti, že už se z toho stává politická přestřelka. Tady jedna strana říká, co se neděje nyní, ministr Dienstbier - a já se v tuto chvíli částečně postavím na jeho stranu - říká, co se nedělo v minulosti, což je také pravda, to chápu, že tady se nyní řeší věc, která má dlouhou historii.

Já vás vyzývám, aby tato přestřelka skončila, abychom se vrátili k tomu, co se týká těch dětí. Jestliže v minulosti bylo něco zanedbáno, s čímž asi souhlasím, pane ministře, tak si myslím, že v tuto chvíli opravdu na základě vize a vět, které tady zazněly, vás vyzývám, ty, kterých se to týká, a což si opravdu pane ministře zase pro změnu myslím, že se to týká vás, konejme v této věci, snažme se pro ty děti něco udělat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Zeptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Pan ministr Dienstbier. Já jen za sebe mohu říci jednu věc. Vzhledem k tomu, kolik času věnuje Poslanecká sněmovna tomuto tématu, tak já se pokusím tu debatu sesumírovat a informovat o ní svého kolegu v norském parlamentu, tzn. pana kolegu Thommessena, jakkoli asi norský Stortinget k tomu nemůže žádné konkrétní kroky přijímat, ale bylo by asi dobré, aby kolegové v norském parlamentu věděli, že to téma je závažně vnímáno v České republice. (Potlesk části poslanců.)

Prosím, pan ministr.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já mohu, vypadá to i jako kolovrátek, opakovat to, že vláda České republiky v této věci není nečinná. Podniká ty kroky, které má k dispozici, s těmi limity, které jsem tady popsal. Jsme v pravidelném kontaktu se zástupci Norska, včetně velvyslance v Praze, kterého já jsem shodou okolností za poslední měsíc potkal několikrát. Dokonce byl u mě na úřadu vlády a projednávali jsme tuto záležitost i různé další. Takže to není tak, že bychom v té věci byli nečinní, že bychom nic nedělali.

Ale chtěl bych vysvětlit paní poslankyni Chalánkové, že to, že formálně nevíme nic o rozhodnutích norských soudů, jak tady říkala, neznamená, že nám to dává nějakou možnost v Norsku zasáhnout a norské soudy donutit, aby rozhodovaly jinak. Ty děti v tuto chvíli se nacházejí v norské jurisdikci a to samozřejmě dává určité limity, o jejich osudu v tuto chvíli rozhodují norské soudy. My v té věci můžeme jednat, ale nezbývá mi, než znovu zopakovat, že nejenom česká, ale dokonce ani norská vláda nemá žádné páky k tomu, aby donutila norské soudy rozhodovat nějakým jiným způsobem, podle svých představ, jinak, než v tuto chvíli rozhodují.

To znamená, my využíváme ty nástroje, které máme k dispozici, česká vláda je v kontaktu se zástupci Norského království v této věci a snaží se poskytnout ten rozsah pomoci, jaký je maximálně možný. Můžete se domáhat nějakých dalších zásahů, ale prostě nejsou možné.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková a potom pan poslanec Bendl.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já se omlouvám, ale musím reagovat ještě z minulé interpelace na paní ministryni Válkovou, které jsem říkala: Podle § 56, odst. 1 nového zákona o mezinárodním právu soukromém - cituji - "pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, což v našem případě není, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině." Z toho je zřejmé, že pravomoc českých soudů je dána, a to navzdory tomu, že si takovou pravomoc jednostranně nárokuje též Norsko.

Chtěla bych poděkovat panu předsedovi Poslanecké sněmovny Hamáčkovi za jeho iniciativu a také bych chtěla nabídnout pomoc při přípravě takovéhoto oslovení, protože si myslím, že těch podkladů mám poměrně hodně a některé nové cesty se ještě ukazují.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já s tím samozřejmě počítám, že bych využil vašich podkladů, protože máte pravděpodobně nejkompletnější archiv.

Pan poslanec Bendl, potom pan poslanec Vácha.

 

Poslanec Petr Bendl: Já se omlouvám, už to možná je trapné, ale jestliže ministr, v jehož agendě jsou lidská práva, a víme, že jsou tady ty děti tři roky, a já si troufnu tvrdit, že v rozporu se zákonem, drženy mimo Českou republiku, mluví o tom, že to všechno má nějaké limity - jaké limity jsou pro to, aby česká vláda dělala všechno pro to, aby ty děti, které nežijí ve své rodině se vrátily? Přece nemůžete říkat: Mě se to netýká. To jsou norské zákony.

Říkal jste, že jste se potkal, prostřednictvím předsedajícího, s panem velvyslancem. Jaké konkrétní kroky jste tedy v této kauze domluvili, když říkáte, že jste se potkali? Nebo jste si dali jenom chlebíček a kafíčko...? Nezlobte se, to prostě není konkrétní odpověď. Já mám pocit, že nechcete říct, co konkrétně uděláte, protože pak by se to dalo kontrolovat.

Ale už k tomu vystupovat nebudu, protože je to fakt úplně trapné.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vácha.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Chtěl bych parafrázovat. Zjednoduším to. Když budeme mít v Norsku ve vězení nějakého zločince, tak nám ho podle zákonů vydají a bude moci sedět tady u nás. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP