(9.40 hodin)
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, my už jsme si s touhle kauzou užili poměrně hodně, ale pro ty, kteří mají pocit, že už toho bylo příliš, bych chtěl říct, že toho příliš pořád není, protože se nám tady pořád nedostává informace o zájmu jakéhokoliv ministra, který by řekl: Nemohu vědět všechno, neznám všechny detaily ke každé kauze českého občana po celém světě, ale v okamžiku, kdy se dozvím a vidím, že se děje evidentní nespravedlnost, a tady se nespravedlnost děje, pak by zejména ministr pro lidská práva, ministr české vlády pro lidská práva měl být aktivní alespoň v tom, že osloví své resortní ministry, aby to nevypadalo, jako to vypadá, že to je spíš od čerta k ďáblu. Jeden říká: Prosím vás, řešte to s tímhle. Druhá říká: Řešte to s tímhle. A zvažuje, jestli má vůbec zavolat svému resortnímu kolegovi a podobně. A mezitím jsou tady tři roky děti, sourozenci, odděleně od sebe, a jak se ukazuje, zcela protiprávně.
Buď máme ministra pro lidská práva všehomíra, anebo máme ministra především pro lidská práva českých občanů, který by měl hájit, a česká vláda by měla hájit zájmy českých občanů. To se evidentně neděje. Jenom slyšíme: Víte, já to lidsky chápu, lidsky jsem pro, ale kompetenci na to nemám. Ale nic vám, pane ministře, prostřednictvím předsedajícího, nezakazuje, abyste pro to něco udělal. Abyste tady řekl: Já jsem tedy připraven. S kauzou jsem se seznámil a udělám tyto kroky, které udělat můžu. A ne říkat paní poslankyni: Prosím vás, obraťte se na mého kolegu ve vládě a řešte to s ním, protože s tím já nechci mít nic společného. Distancovat se od této kauzy je opravdu fatálně špatně. Věřte mi, že kdyby se tohle stalo americkému nebo německému občanovi, to byste viděl tu legraci, která by se kolem toho v uvozovkách děla.
Pro mě odpověď "já tu kompetenci nemám", aniž by k tomu bylo dodáno, co konkrétního jako ministr české vlády pro to udělám, není rozumná a moudrá odpověď.
A k tomu, co tady padlo už minule a souviselo s touto kauzou a mně už nebylo umožněno vystoupit a navrhnout tady doprovodné usnesení. Minule k tomu vystoupil pan premiér, a když viděl, za sebe si dovolím říct, pocit bezradnosti ministrů české vlády, tak sám říkal: Dobrá. Já předložím informaci Poslanecké sněmovně o tom, jak kauza vypadá, jakou má historii a které konkrétní kroky - a to jsem chtěl navrhnout v doprovodném usnesení k této interpelaci - udělá česká vláda nebo příslušní ministři, jejichž kompetencí se to dotýká, k tomu, aby se děti, které jsou neoprávněně zadržovány už tři roky v Norsku, vrátily a aby se vrátily tam, kam patří, to znamená do rodiny.
Nezlobte se, pane ministře, ale opravdu jste se přidal ke svým dalším kolegům, kteří říkají: Řešte to s tamtěmi. Tohle se nás netýká. Smutný příběh.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda Gazdík, potom pan ministr, potom pan poslanec Zemek.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Poté, co jsem vyslechl odpověď pana ministra na interpelaci paní poslankyně Chalánkové, tak si zřejmě s mnohými dalšími kladu otázku: K čemu je v takovémto případě ministerstvo pro lidská práva? Začínám si myslet, že k ničemu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier, po něm pan poslanec Zemek.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já budu muset vyvést pana místopředsedu Gazdíka i paní poslankyni Chalánkovou z omylu. My totiž žádné ministerstvo pro lidská práva nemáme. Pak by kompetence byly možná o něco výraznější. Protože máme ministra pro lidská práva, který má spíše koordinační roli v celé řadě oblastí, a z titulu své funkce předsedám šesti vládním radám pro různé oblasti ochrany lidských práv, kde, jak jsem říkal, je především koordinační role. Ale ministerstvo doopravdy nemáme. Možná by ochraně lidských práv prospělo, kdybychom ho měli, ale není to skutečný stav.
K panu poslanci Bendlovi bych řekl, že se vlamuje do otevřených dveří. Já nemusím apelovat na ministra Zaorálka jako ministra zahraničí, aby v této věci něco dělal, protože on už tak činí a nedávno to zde z tohoto místa popisoval. Abych já mu říkal, že má dělat to, co už dělá, je z mého hlediska zbytečné. A stejně tak Ministerstvo práce, které má v tomto směru gesci, tak už kroky činí, pokud mám informace. To znamená, abych opět apeloval na své resortní kolegy, aby dělali to, co stejně už dělají, je sice hezké po mně něco takového požadovat, není to alibismus, prostě v této věci dělají kroky ti členové vlády, kteří k tomu mají kompetenci, a tak je to v pořádku. Je to trošku zbytečný apel v tomto případě.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud chce paní poslankyně Chalánková faktickou?
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Ještě bych možná doplnil. Samozřejmě že tyto aktivity mají i své limity. Ministr Zaorálek to zde zmiňoval. Ani on nemá žádnou jinou možnost než vést diplomatická jednání, poskytnout konzulární služby našim občanům, ale ani ministr Zaorálek ani jiný člen vlády nemá žádnou páku, jak donutit norské soudy, aby respektovaly náš názor.
Předseda PSP Jan Hamáček: Teď se tady změnily klasifikace přihlášek. Pan poslanec Zemek chce s faktickou. Zeptám se pana poslance Bendla, který byl přihlášen, zda chce taky s faktickou poznámkou. V tom případě by šel potom on. První bude pan poslanec Zemek, potom pan poslanec Bendl, potom paní poslankyně Chalánková s faktickou a řádně pan předseda Kalousek. Dvě minuty pro pana poslance Zemka. Děkuji.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Jak jsem zaregistroval, tak tato kauza vznikla v roce 2011. Já plně sdílím rozhořčení kolegů z pravé strany spektra, také mě to mrzí, také mě ten případ trápí, ale zeptám se prostřednictvím předsedajícího: Co dělala vaše vláda v roce 2011? Vy jste tady asi slyšeli slova pana ministra Dienstbiera, že naše vláda to řeší, že pan premiér posledně slíbil, že se tím bude zabývat. Mně to připadá tak, že se na tom chce pouze někdo zviditelnit a přihřát si svoji politickou polívčičku před komunálními volbami. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl má prostor.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. To je úplně z vinglu, co tady říkáte. Jako bývalý ministr zemědělství jsem neměl vůbec šanci se něco takového dozvědět. Ale garantuji vám, že i jako ministra zemědělství, kdybych se něco takového dozvěděl, tak mě to nenechá chladným a budu se tomu věnovat. To tak je.
Já bych chtěl alespoň slyšet od pana ministra Dienstbiera, kolik jednání už kvůli této kauze měl. S kým se potkal? Jestli jednal s velvyslancem Norska v České republice? Případně koho všeho oslovil? Co konkrétního jste udělal od té doby, co jste se o té kauze dozvěděl, pro to, aby se děti dostaly do České republiky?
Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka je pro paní poslankyně Chalánkovou.
Poslankyně Jitka Chalánková: Jenom krátce zareaguji na slova, která zde zazněla. Jak jsem zachytila z prohlášení pana ministra zahraničních věcí, který zde není, tak poradil rodině kroky, které již rodina učinila v průběhu minulé doby.
Dále na pana poslance Zemka. Za sebe vám mohu říci, že celou kauzu znám asi od ledna 2014. Dneska máme 19. 6. 2014, a jak vidíte, tak se této kauze velmi věnuji. A věřte tomu, že se jí budu věnovat nadále. A jak jsem řekla úplně na začátku, nedám pokoj, dokud nedosáhnu svého.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla také faktická. Nyní tedy řádně pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: To bych chtěl potvrdit. Kdo zná Jitku Chalánkovou, tak dobře ví, že si nedělá legraci.
Pan ministr Dienstbier má nepochybně pravdu, že nemáme ministerstvo pro lidská práva jako ústřední orgán státní správy. Jinými slovy, ministr pro lidská práva, ministr bez portfeje, nemá žádný orgán, což svým způsobem objasňuje, co je to vlastně portfej. Ale pane ministře, to nic nemění na tom, že jste členem vlády České republiky a že vaší agendou je ochrana lidských práv. A snad právě proto, že nemáte odpovědnost za řízení ústředního orgánu státní správy, byste měl mít docela obyčejnou lidskou odpovědnost za lidská práva, a proto jste se této věci podle našeho názoru věnovat měl. A to, co tady předvádíte v přímém přenosu, to si myslím, že je asi ten důvod, proč věc trvá tak dlouho a proč se stále nikdo nemůže domoci spravedlnosti, protože vždy někdo řekne: Mně to nepatří. Mně se to nevejde do formuláře. Mně se to nevejde do kolonky. Mně se to nevejde do pravomocí. A ty děti nám při těchto úvahách z toho nějak vypadnou. Zůstane tam jenom ministr bez orgánu. A ten je asi docela zbytečný v takovém případě.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier. ***