(11.00 hodin)
Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych navázal na svého předřečníka, ale s opačným stanoviskem. Já bych naopak za naši opoziční stranu chtěl návrh tohoto zákona podpořit. Chtěl bych také připomenout, že zřízení dětské skupiny byl návrh, se kterým přišla vláda, na jejíž činnosti jsme se podíleli. Vlastně oceňuji to, že současná vláda předložila tento náš návrh znovu.
Chtěl bych jenom připomenout, že cílem předložené novely je zlepšit možnost péče o předškolní děti v případech, kdy není z kapacitních nebo jiných důvodů možno využít předškolního zařízení. A je to lepší cesta než ta druhá, kterou, jak slyšíme, také plánuje vláda, a to je investovat do rozvoje a výstavby mateřských školek, protože to není příliš z hlediska budoucnosti rozumné, protože jak všichni víme, z hlediska populačního vývoje se situace s nedostatkem kapacity předškolních zařízení v příštích letech vyřeší a naopak bude potřeba investovat spíše do rozvoje základních škol. Ten problém kapacitní pomáhají řešit právě dětské skupiny, které jsou investičně nenáročné, jsou flexibilní a pomáhají vyrovnat krátkodobé nedostatky míst ve školkách.
Je tu ale ještě jedna podstatná věc, věc trošku ideová, to nepopírám. Stát přece musí důvěřovat rodičům. Měl by především rodiče nechat rozhodovat o tom, co je pro jejich děti nejlepší, ale měl by jim také poskytovat podmínky pro to, aby mohli zajistit svým dětem tu nejlepší péči. To dětské skupiny také nabízejí a nabízejí také možnost lepší šance návratu do zaměstnání těm rodičům, kteří to chtějí. Právo volby rodičů, jakou vzdělávací a výchovnou cestu si pro své děti vyberou, je také zajištěno zřízením dětské skupiny a ze všech těchto hledisek je dětská skupina vhodným nástrojem.
Takže abych to shrnul, dětská skupina je vhodná jak z hlediska očekávaného populačního vývoje, tak z ekonomického hlediska, tak z hlediska podpory rodinné politiky a je dobrá i pro děti v předškolním věku. Ze všech těchto důvodů Občanská demokratická strana tento návrh podpoří.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Bohdalovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme ve třetím čtení zákona, který bouří nejen touto Sněmovnou, ale bouří i veřejností. Bavíme se o tom, zda ano dětské skupiny, nebo ne dětské skupiny.
Já bych chtěla říci, že my vlastně řešíme situaci, která vznikla dvěma faktory v devadesátých letech. V devadesátých letech prudce poklesla porodnost. Na dvou číslech: v roce 1992 se v Českých Budějovicích narodilo 1451 dětí, v roce 1996 748, čili přesná polovina. V té době jsem dělala náměstkyni primátora a stáli jsme před řešením dané situace, co s touto situací dělat. Udělali jsme to, že jsme některé mateřské školy uzavírali. Musím přiznat, že dodnes mi to někteří obyvatelé Českých Budějovic vyčítají. Uzavírali jsme je také proto, že nejenže jsme měli dostatečnou kapacitu, ale co jsme udělali, že jsme neprodávali tyto budovy, s tím, že až bude dětí dostatek, tak je budeme otevírat. Jenže pak přišla ruku v ruce nová hygienická vyhláška, která se týkala ve školských zařízeních jak stravovacího zařízení, tak sociálního zařízení, a museli jsme tam budovat místo jedné záchodové mísy na pět dětí jednu záchodovou mísu na tři děti. Bylo přesně vymezeno, kolik musí být dětské ručníky od sebe atd. Bylo těch norem strašně moc a byly velice finančně náročné pro ty, kteří chtěli mateřské školy rekonstruovat nebo nově budovat. Musím ale říci, že v některých inkriminovaných místech, kde byl ten druhý faktor, se ještě v té době pouštěla bytová výstavba bezuzdně kdekoli bez jakékoliv občanské vybavenosti. Tato situace doběhla po roce 2005 obce a začala chybět místa v mateřských školách.
Mnohé kraje, jako třeba Jihočeský kraj, vytvořily fondy na to, aby mohla vzniknout místa v mateřských školách. V okresních městech kromě Budějovic už se to podařilo, ale přesto máme lokalitu České Budějovice, kde nám ještě místa v mateřských školách chybějí. Co to znamená? Že samozřejmě budeme rádi, město bude rádo, když bude moci na určitou přechodnou dobu, než se situace vyrovná, mít možnost alternativy. A tou alternativou tedy je dětská skupina, o které mluvíme.
Já bych ale chtěla říci, že zákon, tak jak je navržený, tak mi přijde, že trošku spouští dětské skupiny bezuzdně. Všichni známe koaliční smlouvu, známe programové prohlášení vlády a jako červená niť se tím táhne, že poslední ročník mateřské školy bude prvním povinným ročníkem základní školy. Myslím, že tuto myšlenku nemají pouze poslanci koaličních stran, ale s touto myšlenkou jsme se setkali i u současných opozičních stran, a všichni to chceme, protože chceme, aby všechny děti do základní školy nastupovaly jakoby ze stejného startovacího místa. Proto si myslím, že až přijde tato norma do Sněmovny, určitě projde velkou většinou. Ale k tomu, aby tato norma mohla tady zaznít a abychom ji mohli odsouhlasit, musíme mít dostatečnou kapacitu míst v mateřských školách. A já jsem se dozvěděla, že v pondělí právě schválila vláda program, kdy obce nebo zřizovatelé budou moci mateřské školy budovat s pomocí státu.
To je ten důvod, proč tak dlouho hovořím o svém prvním pozměňujícím návrhu, který je obsažen ve sněmovním dokumentu 870, a to je omezení doby pobytu dětí v dětských skupinách od jednoho roku - mám to tam ve variantách - do čtyř let, a druhá varianta je od jednoho roku do pěti let. Navrhla jsem to tam proto, že už v současné době mám zjištěno, že i tam, kde nejsou místa v mateřských školách, tak téměř 99,5 % dětí starších čtyř let a starších pěti let je ve školkách umisťováno. Nejsou umisťovány ty malé děti. To je důvod, proč jsem navrhla to omezení, protože bych byla ráda, aby dítě, než půjde do základní školy, opravdu prošlo klasickým předškolním zařízením s rámcově vzdělávacím programem, jako je mateřská škola. To je důvod předložení mého variantního návrhu. Bude na vás, jestli se rozhodnete pro jedna až čtyři nebo jedna až pět let omezení pobytu v dětské skupině.
Druhá věc. Ze začátku jsem hovořila o tom, že by dětské skupiny, jejich výchovný program a program péče o dítě měla kontrolovat školní inspekce. Je to samozřejmě nesmysl, protože tím pádem by se z dětské skupiny stalo školské zařízení a to je to, co nechceme. Proto tam mám druhý pozměňovací návrh k § 21, že kontrolu může v těchto dětských skupinách provádět příslušný obecní úřad, trojková obec.
Poslední věc, kterou navrhuji a která je, pokud zákon projde, doprovodným usnesením, a to je, aby ministr školství a ministr zdravotnictví zasedli společně k jednacímu stolu a jednali o snížení hygienických norem pro zřízení mateřské školy. Jeden možná legrační příklad, ale příklad za všechny. Když jste v roce 1995 chtěli zřídit mateřskou školu, stačil vám pozemek takový, že když zůstane zahrada, tak na jedno dítě byly dva metry čtvereční. Ve druhé polovině devadesátých let se tento rozměr změnil na čtyři metry čtvereční. Co to znamená? Že tam, kde uzavřeli mateřské školy a řekli, že je budou provozovat, že je otevřou, že je neprodají, tak oni je otevřít nemohou, protože jim chybějí dva tři čtvereční metry na dostatečnou zahradu, a další a další. Proto navrhuji v tomto doprovodném usnesení, aby se začalo jednat o snížení těch norem. Je to ještě z jedné věci. V mnoha obcích řeší nedostatek mateřských škol těmi modulovými systémy, které mohou na přechodnou dobu, kdy je nedostatek míst v mateřských školách, perfektně sloužit. Nemohou, protože pozemek té mateřské školy, kde by to přistavěli, jsou to většinou sídlištní školy, není tak velký, aby škola mohla být provozována. ***