(10.10 hodin)
(pokračuje Votava)
Je třeba si také položit otázku, proč například došlo k úspoře uvedených investic v situaci, kdy se Česká republika opět potýkala s povodněmi a potřebou odstraňovat povodňové škody. Proč se spořilo takzvaně nad plán v době, kdy celá řada resortů je postižena skrytými dluhy a je jen otázkou, kdy to začne být vidět a kdy to začne ohrožovat kvalitu a rozsah veřejných služeb. V řadě resortů se to již nyní projevilo, například ve zdravotnictví.
Pokles veřejných investic je klíčovým problémem hospodaření veřejných rozpočtů v posledních letech. Ke snižování výdajů na investice totiž v roce 2013 nedošlo poprvé, nebylo to prvním rokem. Také v roce 2012 se výdaje na investice snížily. A ve snižování těchto výdajů lze spatřovat poměrně vážné nebezpečí i pro letošní a příští rok, především proto, že restrikce investic se promítá hlavně do zahajování a přípravy nových staveb. Zcela konkrétním výsledkem uvedeného vývoje je pak i perspektiva pro letošní rok, kdy se nepočítá s tím, že by byly předány do užívání nové úseky dálnic ani rekonstruovaných železničních tratí. Přesto by letošní rok měl pro stavebnictví znamenat odraz ode dna a o tom svědčí i výsledky za uplynulé čtyři měsíce roku, kdy k určitému oživení dochází.
Prorůstová opatření směřující do investic tak musí jít i na pomoc našemu stavebnictví, které se nachází ne zrovna v radostné situaci. Jeho kapacity ve srovnání s rokem 2008 klesly o třetinu a muselo z něj odejít 50 tis. lidí mimo obor. Dosažení úspor - a já prosím dávám to slovo úspor do uvozovek - v loňském roce právě v oblasti investic ve Státním fondu dopravní infrastruktury je nutno považovat za krok, který ekonomiku oslabuje, ekonomiku oslabil. Je však také nutné zdůraznit, že argument o tom, že tyto investice jsou často zdrojem nehospodárnosti, nelze nikterak podceňovat a je to pravda, a s tím se i současná vláda bude muset vypořádat. Za nízkým čerpáním těchto investic je pak i skutečnost, to je třeba si upřímně říci, že se protahují výběrová řízení na nové stavby a to dále zpomaluje plynulost výstavby dopravní infrastruktury.
Vývoj rozpočtu v prvním čtvrtletí letošního roku byl ve skutečnosti velmi příznivý a do značné míry se dá očekávat, samozřejmě pokud se potvrdí předpoklady o ekonomickém růstu, že dopadne na příjmové straně lépe, než se při schvalování rozpočtu na rok 2014 předpokládalo. Jsem tedy přesvědčen, že již dnes je nutno se zaobírat velmi vážnou otázkou, jak naložit s prostředky, které budou velmi pravděpodobně vybrány nad očekávání schváleného rozpočtu pro rok 2014. Jde podle mého názoru o to, aby vláda nepřipustila opakování situace z minulého roku, kdy skutečný schodek rozpočtu skončil proti plánovanému schodku na výrazně nižší úrovni, přičemž ale většina tohoto poklesu schodku byla právě odkazem nenaplnění plánovaných investic. Investic jako faktoru podporujícího hospodářský růst.
Samozřejmě jde tedy i o to zapracovat již do rozpočtu na příští rok nějaké nosné a hlavně realizovatelné projekty. Tímto projektem by mohla být kromě podpory investic do rozvoje dopravní infrastruktury také podpora výstavby sociálních bytů. Výhody projektu výstavby sociálních bytů spočívají v jeho vysoké multiplikaci ve vztahu k růstu i zaměstnanosti, možnosti variability projektu ve vztahu k regionálním potřebám i podle jednotlivých sociálních skupin, možnosti využít projekt jako nápravu sociálních dopadů deregulace nájemného u sociálně ohrožených osob a ve vyvolání tlaku proti někdy až kriminálním praktikám v prostředí ubytoven. To je tedy jeden z možných námětů, jeden možný prorůstový faktor.
Chtěl jsem tedy ve stručnosti zdůraznit, že nápravu stavu, který zde zanechaly předchozí vlády, nám umožní pouze ekonomický růst. A klíčovým nástrojem této politiky se musí stát státní rozpočet, který musí obsahovat výrazná prorůstová opatření.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášenou je paní poslankyně Hnyková, připraví se pan poslanec Koníček. A ještě jestli paní poslankyně dovolíte, rychle bych přečetl další omluvy. Je zde omluva pana poslance Votavy od 12.30 hodin a pak jsou zde dvě omluvy pana poslance Šincla. Respektive první je informace, ruší svoji původní omluvu z dnešního jednání od 10.10 hodin a omlouvá se až od 12.30 hodin. Tak to jsou omluvy a prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuju, vážený pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, přeju vám hezké dopoledne. Vyslechli jsme si zde zprávu k závěrečnému účtu za rok 2013. Nemohu ovšem k některým věcem mlčet, které tu zazněly a úzce souvisí s tímto rozpočtem. (V sále je setrvalý hluk.)
Když se kapitola 313 Ministerstva práce a sociálních věcí projednávala a schvalovala ve výboru pro sociální politiku, tak jsme se od předkladatelů dozvěděli, že za něj vlastně nikdo není zodpovědný. Asi jste to slyšeli ve svých příslušných výborech také. Současná vláda říká: My jsme nastoupili dlouho. A ti, co ho navrhli a v průběhu času zodpovídali, tu také nejsou. Co naděláme? Za chyby se platí a za výši deficitu, který tu máme, zaplatíme prostě všichni. A odpovědnost? Ta je opravdu imaginární. Byla a začínám nabývat pocitu, že to bude i nadále.
Po svém úvodu se vrátím k rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí a zaměřím se na kapitolu Čerpání dávek v hmotné nouzi. Již to tu zaznělo. Jsou vypláceny na základě zákona č. 111/2006 Sb. Schválený rozpočet výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi činil v roce 2013 7 500 mil. korun. Rozpočet byl v průběhu roku upraven a navýšen na konečnou částku 10 622 416, takže v celé kapitole došlo k navýšení o 3 122 416.
Zastavím se u druhu dávek, a to doplatku na bydlení. Skutečnost za rok 2012 byla 1 673 919 a skutečnost roku 2013 byla o 1 140 453 korun vyšší.
Pane předsedající mohl byste tu zajistit klid?
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já se omlouvám. Všichni víme, kdo je hříšník, a on se polepší.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Nechci křičet, ale když, tak to potom tak vyznívá.
A kde tyto finanční prostředky skončily? U lidí, kteří zneužívají sociálního postavení lidí, kteří se dostali do hmotné nouze a obohacují se na jejich úkor. Že nájmy, které jim nastavili, jsou tak nehorázné, že nás to v loňském roce stálo tolika peněz. A věřte, tyto peníze by se v jiné kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí daly využít na navýšení platů pracovníků v sociálních službách, kteří jsou nejhůře odměňovanou skupinou pracovníků mezi státními zaměstnanci. Ale na to se nehledí! Je lépe podporovat ty, co se obohacují s lidskou bídou, než ty, kteří se poctivě starají o staré lidi a zdravotně postižené!
Pořádala jsem tu seminář o lidech, který jsem nazvala O lidech, kteří se starají o druhé, aneb Postavení a odměňování zaměstnanců v sociálních službách. Na tomto semináři jsme společně chtěli upozornit na dlouhodobě přetrvávající problematiku odměňování pracovníků v sociálních službách a na jejich výši platu, která je v současné době o 7 121 korun nižší pod průměrem v České republice. Za náročnou péči jsou odměňováni za péči u lůžka průměrem 16 tisíc hrubého. ***