(16.50 hodin)
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, přeji dobré odpoledne. Mohu vás informovat a potvrdit to, co tady bylo řečeno, že jsem se v posledních dvou dnech zúčastnil v Aténách jednání představitelů evropských zemí s ministry - převážně tedy ministry zahraničí - arabských států. V souvislosti s tím jsem se tam sešel vlastně s řadou představitelů arabských zemí. Především jsem měl možnost jednat s generálním sekretářem Ligy arabských států Nabílem Arabím. Měl jsem tam i řadu dvoustranných jednání s jednotlivými ministry, jako je třeba alžírský ministr zahraničních věcí Ramtane Lamamra, palestinský ministr zahraničí Málikí anebo nově jmenovaný libanonský ministr Gebran Bassil. Nebudu jmenovat všechny, ale jednal jsem také s libyjským ministrem zahraničí a s některými dalšími.
Měl jsem na tomto summitu vystoupení na téma Sýrie. To souvisí s tím, že Česká republika má v této chvíli stále rezidenčního velvyslance v Damašku. Je vlastně jediná ze států Evropské unie, která má v tuto chvíli funkční zastupitelský úřad, a fungujeme jako zastoupení de facto i pro další státy Evropské unie. To nám tam dává určitou kompetenci o Sýrii mluvit, protože máme díky existenci zastupitelského úřadu více informací než ostatní. Proto jsem měl možnost vystoupit s informací o Sýrii teď po prezidentských volbách. Příliš povzbudivá informace to samozřejmě nebyla, protože především humanitární situace v Sýrii je katastrofální. A na schůzkách s jednotlivými ministry jsme se bavili právě o tom, co dnes těžce padá na takové státy, jako je třeba Libanon, kde se mě libanonský ministr zahraničí ptal, co bychom v České republice dělali, kdybychom v České republice měli tři a půl milionů uprchlíků, což je poměr uprchlíků, který bychom měli jako desetimilionový stát, kdybychom měli podobný poměr, jako má dnes Libanon, těch 1,3 milionu uprchlíků. To samotné vám asi udělá představu o tom, jak těžké problémy dneska sužují řadu těch zemí i těch ministrů, se kterými jsem se setkal, kteří mluví o problémech, které jsou v takovém řádu, který si často neumíme ani představit.
Bavil jsem se samozřejmě o pomoci, kterou poskytujeme třeba zrovna Libanonu, který je pro nás velmi dobrým partnerem dlouhodobě i v oblasti ekonomiky, a tedy i navzdory této vážné situaci tak kuriózně výměna ekonomická a vztahy jsou poměrně velmi dobré. A tak je to i v případě dalších míst a dalších ministrů, se kterými jsem mluvil. Hlavně se to točilo kolem toho, že tyto země se dnes potýkají s velkými problémy bezpečnostními, bojuje se s terorismem. To platí i v Alžírsku i v dalších zemích, s jejichž ministry jsem měl možnost jednat. A především jsme se bavili o bilaterárních vztazích, kde navzdory situaci máme často poměrně značné možnosti spolupracovat.
Myslím si, že na arabské straně, že na straně arabských zemí jsem cítil velký zájem o Českou republiku. Chápou nás jako zemi, která pro ně dnes představuje velmi dobrého partnera. A de facto mohu říci, že v žádném z těchto jednání jsem nenarazil na nějaké zásadní překážky nebo něco, co by vztahy nějakým zásadním způsobem komplikovalo. Takže já jsem si z toho odnesl dojem, že celá ta rodina arabských zemí je pro nás dnes velmi dobrým partnerem. My sami jsme jimi chápáni stále jako důvěryhodná země a země, která je také připravena pomoci řešit - aspoň podle možností, které má - ty vážné věci, které se tam v současné době odehrávají a které je často sužují.
Myslím si, že toto zasedání bylo pro nás velice důležité, pokládám toto zasedání s arabskými zeměmi za velice významné. Zabývali jsme se samozřejmě akutními problémy. A ten jeden, který tam samozřejmě vlastně vzplanul jako úplně aktuální, byla situaci v Iráku, v iráckém Mosulu, obsazení aktivisty Al-Káidy. To byla samozřejmě ještě jedna špatná zpráva navíc k tomu, co se děje v Sýrii, k tomu, co se děje v Libyi a řekněme i k tomu, co se děje v Egyptě, který dnes také není v jednoduché fázi, byť je po prezidentských volbách.
Právě aktuální problémy těchto zemí byla vlastně řada hlavních témat, kterým jsme se věnovali - otázka uprchlíků, otázka řešení situace v těch částech, kde dnes vlastně často zuří otevřené boje, jako je Irák, Sýrie, Libye, a otázka, jak můžeme v těchto zemích pomoci a jaké jsou možnosti spolupráce mezi Evropskou unií a arabskými zeměmi.
Navzdory tomu, že problémy jsou veliké, myslím si, že celé zasedání a celé toto jednání probíhalo v poměrně velmi pozitivní atmosféře, což si myslím, že není tak málo, i když to zní formálně.
Tolik k tomu, a myslím si, že je dobré tuto základní informaci tady podat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec ještě s doplňující otázkou.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za docela potěšující informaci, že stále naše republika zajišťuje funkční zastupitelský úřad, který je vlastně jediný v rámci zemí Evropské unie v Sýrii.
Chápu bezpečnostní problémy v současné době, ale i problémy sociální a ekonomické. Můj dotaz ale spíše směřuje k tomu, že historicky naše země měla velmi dobré vztahy s arabskými zeměmi zejména v hospodářské oblasti. Chtěl jsem se zeptat na současný pohled vašeho Ministerstva zahraničí k podpoře našeho exportu do této oblasti, popřípadě jaká konkrétní opatření vaše ministerstvo připravuje. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana ministra ještě o doplňující odpověď.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Myslím, že mezi arabskými státy najdeme země, které ekonomicky mají dnes pro nás v současné době, skoro bych řekl, mimořádný význam. Budu jmenovat třeba Spojené arabské emiráty. To je země, která je dnes pro nás zajímavá tím, že rozsah obchodu a stoupající obchod má nápadně pozitivní vývoj. A tato země je dokonce velice zajímavá i z hlediska možnosti investic do České republiky, protože je to dokonce jednání, které jsem vedl s ministrem zahraničí Spojených arabských emirátů, kde se už vlastně bavíme o konkrétních oblastech, ve kterých by bylo možné uplatnit investice v České republice, což, jak asi znáte, je jedna z klíčových oblastí pro českou ekonomiku v současné době, možnost získání zahraničních investic. A překvapivě i v tomto regionu najdeme země, které mohou v tomto významně přispět. Proto věnovat jim pozornost a rozvíjet rozhovor je pro nás ekonomicky nesmírně důležité.
Alžírsko je poměrně stabilní země. Má také vlastně po volbách, kde byl znovu, již počtvrté, pan Buteflika zvolen jako prezident. Proto to jednání s alžírským ministrem, protože i v Alžírsku obchod má vlastně stoupající tendenci. Takže i když na jedné straně mluvíme o zemích zkoušených a zmítaných těžkými konflikty, tak vám mohu jmenovat řadu arabských zemí, kde ta tendence ekonomického rozvoje a vztahů je velice stoupající a rostoucí. Mluvil jsem třeba o Libanonu. Na jedné straně je situace politicky velmi komplikovaná, ale ekonomický vývoj je opět pozitivní pro Českou republiku.
Není to tedy jenom řešení otázky uprchlíků, není to pouze, že se snažíme pomáhat humanitárně, ale dokonce vezmeme-li arabský svět jako celek, je to dnes významný ekonomický partner České republiky, a dokonce v řadě zemí se stoupající úrovní ekonomické výměny. To by tedy zde mělo asi zaznít: není to jenom nositel problémů, ale je to významný partner, a dokonce v řadě případů i perspektivní partner České republiky.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v řadě byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka, který přichází se svou interpelací na pana ministra zdravotnictví. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Vážený pane ministře, mám dva dotazy, které se týkají hospodaření s pozemky, které jsou v majetku Ministerstva zdravotnictví.
První se týká obce Čeladná. V malebné obci Čeladná vyrostl s pomocí nemalých evropských prostředků, asi 30 milionů korun, pěkný hotelový komplex, areál Čeladenka. Vlastníkem původní nemovitosti je český stát, Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě, který budovy s pozemky pronajal firmě Kovotour údajně za 25 tisíc korun měsíčně. Firma areál zrekonstruovala a nyní poskytuje hotelové služby.
V souvislosti s touto informací si vám dovoluji položit několik otázek: Kdo stanovil cenu pronájmu areálu Čeladenka společnosti Kovotour a na základě jakých podkladů a za jakých podmínek? Které pozemky jsou v majetku České republiky s příslušností hospodaření Zdravotního ústavu v Ostravě? Na kolik haléřů vychází pronájem jednoho metru čtverečního pozemku i s budovami? A je výše nájmu v souladu s tržní cenou nájmu za pozemky v této lokalitě? Kdo dal svolení k rekonstrukci a výstavbě nových nemovitostí, tedy domů, na pozemcích v majetku státu nájemci a proč do areálu neinvestoval sám stát, případně Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě? ***