(16.30 hodin)
Poslanec Stanislav Polčák: Velmi rád bych slyšel, pane místopředsedo, samozřejmě, že mi na ni odpoví ústně pan ministr, to se tak nestane. Zároveň bych chtěl umožnit, aby pan ministr Zaorálek pokračoval ve své odpovědi, která byla velmi zajímavá, a to se zase neslučuje s pravidly jednacího řádu, takže si alespoň dovolím načíst interpelaci na pana ministra životního prostředí.
Vážený pane ministře, dovolím se na vás obrátit ve věci nastavení financování vodohospodářské infrastruktury, např. výstavby čistíren odpadních vod, v příštím programovém období. Podle návrhu operačního programu Životní prostředí je stanoven cíl výstavby vodohospodářské infrastruktury ve výši 50 tisíc ekvivalentních obyvatel. Průměrná obec v segmentu dosud neodkanalizovaných obcí má tisíc ekvivalentních obyvatel. Kdybychom počítali jen s takovými průměrnými obcemi, znamená to, že za sedm let proběhne výstavba vodohospodářské infrastruktury jen v 50 z nich. Ročně to vychází na sedm průměrných obcí. To číslo je samozřejmě velmi katastrofální.
Vážený pane ministře, uvedené skutečnosti mě vedou k položení otázky: Nespletlo se při stanovování cíle ministerstvo o jednu, nebo dokonce o více nul? Padesát tisíc ekvivalentních obyvatel jako cíl opravdu nelze přijmout. Děkuji vám za vaši, tentokrát písemnou, odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vaši interpelaci. Jako další je vylosován pan poslanec Jiří Skalický s interpelací na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.
Poslanec Jiří Skalický: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Od 1. ledna 2015 plánuje vaše vláda kompletně zrušit všechny regulační poplatky ve zdravotnictví. Celkově se jedná o částku zhruba 5,2 miliardy korun, kdy zhruba 2,2 miliardy byly již vlastně zrušeny jako nemocniční poplatek nebo poplatek za pobyt v nemocnicích. Jedná se nyní zhruba ještě o zrušení částky 3 miliard, která by se měla dotýkat ambulantní sféry, a to tedy ambulantních specialistů, praktiků a samozřejmě i lékárenské péče.
Chtěl bych se zeptat, jaké systémové řešení připravujete jako kompenzační náhradu výpadku příjmů těchto zdravotnických zařízení?
Pokud se týče ambulantních specialistů a praktiků, tak tady samozřejmě sedí řada kolegů odprava doleva a víme, že už dnes je řada problémů zejména v odlehlých regionech a je problém tam zajistit zdravotní péči na této úrovni. Pokud se týče lékáren, tam je situace velmi obdobná. Opět jde o zejména lékárenskou péči a její služby v malých městech nebo menších, kdy lékárny jsou stále nuceny vybírat poplatky za recepty, protože si nemohou dovolit nevybírat. Opět je otázka, jak by se zajistila dostupnost této péče právě mimo velká centra, kde, uznávám, ve velkých centrech to problém není, protože prostě velké lékárenské řetězce poplatky stejně nevybíraly a prostě si s tím dokázaly poradit. Mimochodem, porušovaly zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o odpověď na vaši interpelaci.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, již po zrušení poplatku za poskytování lůžkové péče ve výši 100 korun, o kterém rozhodl Ústavní soud, připravilo Ministerstvo zdravotnictví novelu zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, na jejímž základě od 1. 7. 2014 dojde ke kompenzaci u poskytovatelů lůžkové péče, kteří jsou zrušením tohoto poplatku v letošním roce dotčeni. Prostřednictvím navýšení platby za tzv. státní pojištěnce budou posíleny příjmy systému veřejného zdravotního pojištění o zhruba 2,1 miliardy korun za zbývajících šest měsíců letošního roku. Chtěl bych ještě jednou poděkovat této Sněmovně za schválení této potřebné normy hned v prvním čtení.
S účinností od 1. 1. 2015 poté vláda v souladu se svým programovým prohlášením předpokládá zrušení regulačního poplatku za ambulantní ošetření a za recept. Jen připomínám, že na základě programového prohlášení a koaliční dohody vláda počítá se zachováním regulačního poplatku v pohotovostních službách, který dle našeho názoru jediný má opravdu regulační efekt. Tuto novelu zákona jsme již předali do meziresortního připomínkového řízení a předpokládáme, že nic nebude bránit tomu, aby k 1. 1. 2015 skutečně nabyla účinnosti.
Zatímco v letošním roce již nebylo možné změnit úhradovou vyhlášku a bylo nutné přikročit ke speciální právní úpravě, výpadek příjmů poskytovatelů zdravotních služeb z regulačních poplatků bude v následujících letech již kompenzován prostřednictvím standardních úhradových mechanismů, tedy mám na mysli úhradové vyhlášky.
Navýšení platby za státní pojištěnce přinese v příštím roce do systému veřejného zdravotního pojištění 4,2 miliardy korun a tyto prostředky budou přerozděleny právě mezi dotčené poskytovatele zdravotních služeb a poskytovatele lékárenské péče, jichž se výpadek regulačních poplatků bude týkat.
Budu reagovat na výši, kterou pan poslanec uvedl, co se týká celkové sumy. Nicméně myslím si, že tady je třeba rozlišovat vykázanou výši vybraných poplatků a reálnou. Mám tedy na mysli především lékárenskou péči, kde, jak víme, především velké lékárenské řetězce tyto poplatky fakticky nevybírají, byť je vykazují. V tom okamžiku se nám suma 1,7 miliardy korun, tedy předpokládaná suma za tyto poplatky, posouvá někam jinam. My jsme v kontaktu s Lékárenskou komorou a snažíme se vyčíslit reálný propad především u menších lékáren, které jsou nuceny tyto poplatky vybírat a které to de facto dnes poškozuje z hlediska nějakého konkurenčního působení.
Budu reagovat i na poznámku týkající se problémů jak ambulantní péče, především tedy praktických lékařů, která je avizována, tak těch malých lékáren v odlehlých regionech. Jsem přesvědčen, že nemá jakoukoli přímou souvislost s vybíráním regulačních poplatků. Nicméně souhlasím s tím, že je to problém a že je to problém, který Ministerstvo zdravotnictví a potažmo vláda musí řešit. Už jsme zahájili nějaké analýzy tohoto problému. Taková základní představa je především u praktických lékařů, že bychom mohli zavést jakýsi bonus ke kapitaci právě u těch, kteří zajišťují péči v odlehlých regionech, kde je málo pacientů na plné ekonomické zabezpečení praxí, ale z hlediska zájmu státu na zajištění zdravotní péče v těchto regionech je to potřeba. Podobně je to, myslím si, u lékáren. Tam diskutujeme se zástupci lékárenské péče možnost zavedení tzv. dispenzačního poplatku za výdej jednotlivého léčivého balení. Už jsme k tomu učinili i první kroky v návrhu změny zákona 48, který přijde do Poslanecké sněmovny. Předpokládáme zavedení právě úkonu lékárníka jako nositele zdravotního výkonu ze zdravotního pojištění a právě na základě dohody a konzultací se zástupci lékárníků, s Lékárenskou komorou, budeme vymýšlet, jak co nejefektivněji skutečně zajistit lékárny, které nám zajišťují potřebnou péči v odlehlých regionech, a nepřeplácet přitom řetězce.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď i za vzorné dodržení času. Chci se zeptat: Bude doplňující otázka?
Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Dovolil bych si spíše poznámku a reakci na to, co říkal pan ministr. Dispenzační poplatek je jedna z věcí, která budu velmi rád, když se bude diskutovat, protože si myslím, že má smysl.
Druhá poznámka. Chtěl bych upozornit, že regulační poplatek v lékárnách je velmi úzce provázán s ochranným limitem pro pacienty, a jestliže se tento poplatek bude rušit, tak je nutno naprosto zásadním způsobem vyřešit i problém ochranného limitu, protože tady může dojít k tomu - a ochranný limit opravdu fungoval a funguje -, že vlastně budou postiženi pacienti dlouhodobě nemocní, chroničtí, protože limit pro ně bude naprosto jinak nastaven, nebo bude dokonce zrušen. Děkuji. ***