(14.40 hodin)
Poslanec František Vácha: Pane předsedající, vážené zbytky Poslanecké sněmovny, musím říct, že je to zvláštní pocit promlouvat k někomu, kdo vám sedí za zády, ale myslím si, že se to k vám dostane, pane předsedo.
Pane předsedo vlády, v březnu tohoto roku jste dostal dopis, ve kterém vás Amnesty International žádá o aktivní pomoc při řešení krize s uprchlíky ze Sýrie. Všichni víme, že díky dlouholetému konfliktu, který je v Sýrii, nebo možná ne všichni víme, v současné době je registrováno asi 2,5 milionu lidí ve stavu uprchlíků. Amnesty International se obrací na vlády evropských zemí, aby se nějakým způsobem aktivně podílely na řešení této situace. V současné době probíhá petiční akce s názvem SOS Sýrie, ve které nás opět Amnesty International žádá o zapojení České republiky do pomoci těmto uprchlíkům. Takže pane premiére, já bych se vás chtěl jenom zeptat, jestli bude vláda České republiky reagovat na tuto vzniklou uprchlickou krizi a jestli nějakým aktivním způsobem pomůžeme těmto uprchlíkům. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana premiéra o jeho odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, situace dnes je taková, že Česká republika je vlastně jedna z mála, možná jedna z posledních západních zemí, která neuzavřela svoji ambasádu v Damašku, a v tomto smyslu naše ambasáda slouží jako kontaktní místo i pro země Evropské unie a země Severoatlantické aliance. Já jsem velmi rád, že i fungování této ambasády slouží k tomu, aby Česká republika mohla velmi pečlivě sledovat situaci v Sýrii, a to jak situaci politickou a bezpečnostní, tak i situaci humanitární.
V tuto chvíli nejsem schopen poskytnout přesné informace o tom, jakým způsobem se subjekty z České republiky podílejí na řešení do značné míry humanitární katastrofy, ke které dochází v důsledku poměrně velkého množství uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou rozmístěni v okolních zemích. V každém případě Česká republika se podílí na aktivitách, které v tomto směru organizuje společnost, Organizace spojených národů, a já bych vám potom dodal podrobnou informaci, kterou bych získal od ministra zahraničí v této věci, do jaké míry Česká republika přímo přispívá na humanitární aktivity, které pomáhají lidem, kteří museli opustit své domovy v Sýrii v důsledku tamní občanské války.
Samozřejmě v tuto chvíli nelze úplně přesně předvídat, jakým způsobem se dál situace v Sýrii bude vyvíjet. Došlo tam k prezidentským volbám, jak se zdá, tak současná vláda a současný prezident do značné míry stabilizovali svůj vliv. Nicméně neznamená to, že by na území Sýrie skončily boje, a neznamená to, že by se velká část těchto uprchlíků mohla v nějakém krátkém čase do Sýrie vrátit.
Chci tedy slíbit za vládu České republiky, že tuto situaci budeme i nadále monitorovat, a jsem připraven vám následně poskytnout přesnou informaci o tom, jakým způsobem se Česká republika podílí na pomoci uprchlíkům a prostřednictvím kterých humanitárních organizací je tato pomoc poskytována.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím o doplňující otázku pana poslance Váchu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji. To nebude ani tak otázka. Já bych chtěl jenom upozornit, že jak v tom dopise, tak v té petici je několik návrhů, jak by právě Česká republika mohla pomoci těmto uprchlíkům. Tak jestli byste mohl se na tu petici a na ten dopis podívat a zodpovědět mi současně s tou vaší odpovědí, jakým způsobem budeme, nebo budete, reagovat právě na návrhy, které jsou v té petici. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Pan premiér už asi nebude doplňkově odpovídat.
S další interpelací - třetí - je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů ve věci konkurence České republiky v Evropské unii. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane premiére, vážení kolegové, upřesním - konkurenceschopnost České republiky v Evropské unii.
Vážený pane premiére, v listopadu 2011 představil tehdejší ministr Martin Kocourek na základě podkladů Národní ekonomické rady vlády za vládu materiál s názvem Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 a hrdě konstatoval, že tento materiál připraví Českou republiku pro budoucnost v globalizovaném světě. Součástí strategie je více než 40 klíčových a několik stovek dílčích opatření, jejichž prostřednictvím mají, jak říká, vzniknout přívětivé podmínky pro kreativní podnikání, inovace a růst. Není to první materiál, který se věnoval budoucnosti české ekonomiky, v roce 2005 vznikl podobný materiál, který měl vytyčovat strategii do roku 2013. Pan ministr se však bohužel již nezabýval tím, proč tento dokument zůstal nenaplněn.
Podle letošního žebříčku konkurenceschopnosti zemí Evropské unie, který byl nedávno zveřejněn Světovým ekonomickým fórem, si Česká republika pohoršila o dvě příčky oproti minulému hodnocení z roku 2012 a rovnou o čtyři místa proti zprávě z roku 2010. Na prvních místech jsou aktuálně Finsko, Švédsko a Nizozemsko, Česká republika je až za Litvou na 18. místě. Podle zprávy máme velké problémy se zhoršením podnikatelského prostředí či nedostatkem inovací a například i nedostupností nejnovějších technologií.
Ptám se, pane premiére, bude se vaše vláda zabývat touto situací? Jaké kroky učiní, aby došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti České republiky? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Prosím pana premiéra Bohuslava Sobotku o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, pokud Česká republika něčím netrpí, tak je to nedostatek různých koncepcí, které byly v uplynulých letech zpracovány, včetně doporučení a koncepcí, které se týkají posílení konkurenceschopnosti naší země. Já vás chci ujistit o tom, že cílem vlády není samoúčelně rozmnožovat množství koncepcí a materiálů, které by verbálně, teoreticky na stovkách stran posouvaly Českou republiku dopředu, ale naším cílem je podniknout zcela konkrétní kroky, které budou mít také jasné, měřitelné výsledky z hlediska budoucího posunu České republiky na žebříčku, který porovnává konkurenceschopnost jednotlivých zemí. Není tady totiž jenom Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky, ale přirozeně je tady také Dohoda o partnerství, která bude sloužit jako podklad pro čerpání prostředků z Evropské unie. Jsou tady další koncepční dokumenty, které svým charakterem ovlivňují a budou ovlivňovat naši konkurenceschopnost, jako je právě aktualizovaná energetická koncepce, surovinová politika.
Pokud jde o to, na co konkrétně se chceme soustředit, tak v tuto chvíli je to především obsah a podoba jednotlivých operačních programů, které předznamenají možnosti čerpání prostředků z Evropské unie v příštích letech. To znamená, že na koncepční dokument Dohoda o partnerství, který jsme už předložili Evropské komisi, teď navážou jednotlivé operační programy, které by měly být rovněž předloženy Evropské komisi, a to do poloviny července letošního roku. Vláda má ambici, aby všechny tyto klíčové dokumenty sloužící k čerpání více než 500 miliard korun z Evropské unie do roku 2020, které máme možnost použít, byly schváleny ještě do konce letošního roku na úrovni Evropské komise, abychom se s Evropskou unii do konce letošního roku dohodli, a aby první výzvy k čerpání těchto prostředků, které budou mimo jiné věnovány také do těch klíčových oblastí, kde vidíme slabiny, pokud jde o konkurenceschopnost, mohly být vyhlášeny už v 1. čtvrtletí roku 2015. Klíčové totiž je, pokud máme tady prostředky v rozsahu cca 500 miliard korun, abychom je dokázali využít včas a nedošlo k těm problémům, se kterými se vypořádáváme nyní. To znamená, že minulé vlády nejprve nabraly zpoždění v čerpání peněz Evropské unie, a to už se teď bohužel ani teoreticky nedá dohnat. Takže první konkrétní krok k posílení konkurenceschopnosti naší země je použít zdroje, které máme k dispozici, a začít je čerpat a používat včas, efektivně, a to od samého počátku roku 2015. To bude samozřejmě klást důraz nebo nároky také na subjekty nejenom z řad veřejného sektoru, ale také z podnikatelské sféry, aby na základě příslušných výzev byly také včas operativně připraveny příslušné projekty, tak aby mohl být rychle realizován schvalovací proces.
Pokud se bavíme o těch dalších oblastech, kde je důležité, abychom přispěli k posílení konkurenceschopnosti naší země, další klíčovou oblastí je věc dostatku kvalifikované pracovní síly. To si nepochybně vyžádá pokračování v reformě regionálního školství. Mám na mysli zejména střední odborné a učňovské školství, kde vláda bude chtít v rámci připravované reformy posílit vztah mezi středními školami, učilišti a firmami. To znamená, abychom se co nejvíce přiblížili úspěšnému duálnímu modelu, který funguje v Německu nebo v Rakousku. ***