(16.20 hodin)
(pokračuje Chládek)
Mou povinností je ten stav řešit. Nerozumím tomu, když tento zákon je v platnosti deset let, že až za mě se udělala analýza, která vám ukazuje, jak vypadají školy konkrétně v jednotlivých krajích, v jednotlivých okresech, v jednotlivých oblastech. Zároveň nechápu, proč až nyní já musel jednat s pedagogickými fakultami, aby otvíraly obory, které v minulosti otevřené nebyly, nebo tam byl obrovský převis žádostí, které nebyly uspokojeny. To jsou věci, které jsou objektivní a jsou objektivními příčinami, proč si někteří učitelé nemohli dodělat tuto kvalifikaci.
Ještě možná úplně na začátek si řekněme, kdo to je nekvalifikovaný učitel. Kdo to je nekvalifikovaný pedagog. Pro některé z vás to možná bude překvapení, že nekvalifikovaným pedagogem může dokonce být vysokoškolák, dokonce může mít pedagogické vzdělání, přesto je nekvalifikovaný, protože má zaměření na jiný typ školy a učí na jiném druhu.
Bohužel, my teď stojíme před nějakým rozhodnutím. Byly tady některé konkrétní dotazy, na které vám v krátkosti odpovím. Dopad na státní rozpočet tento návrh zákona nebude mít žádný, pokud pominu fakt, že víceméně ještě ušetří. Protože to rozhodnutí o tom, že pedagogické fakulty otevřou některé kursy, rozšíří možnosti pro další studenty, tak to už jsme dávno udělali s pedagogickými fakultami, a z našeho rozpočtu Ministerstva školství jsme na to vyčlenili 20 milionů korun.
Dále tady bylo několik dotazů, které se týkaly vůbec oblasti, kolik je nekvalifikovaných pedagogů. My teď máme zmapováno, že v tuto chvíli po těch všech krocích, které jsme udělali, po všech otevřených kursech ještě i teď to má reálný dopad na 7 000 učitelů. Ano, souhlasím s paní poslankyní Putnovou, že máme 6 000 učitelů na úřadu práce. Když pominu fakt, že asi 85 % z těchto 6 000 se nikdy nechce vrátit do školství, tak je tam problém, že mají jinou kvalifikaci, než kterou potřebujeme, a že bydlí v úplně jiné lokalitě, kde máme problém s kvalifikovanými pedagogy. Proto také v dalším návrhu připravujeme registr učitelů, abychom vůbec věděli, kolik učitelů máme matematiky, fyziky, kolik jich budeme potřebovat do budoucna, kolik jich odchází do důchodu apod., protože toto nikdo nikdy neřešil, proto máme přestárlý učitelský sbor, proto máme celou řadu pedagogů jednoho předmětu, kteří jsou na úřadu práce, ale chybí nám učitel jiného předmětu a nemůžeme ho sehnat.
Novela je velmi vyvážená. My teď stojíme před rozhodnutím a můžeme udělat tři věci. Buď to opět můžeme řešit tím způsobem jako předtím, odsunout to o dva roky, o pět let, o deset, anebo to dokonce můžeme zrušit a můžeme říct, ať je to v kompetenci ředitelů škol - tedy mimochodem, ředitel také zodpovídá za kvalitu pedagogického procesu. To můžeme udělat. Ztratíme tím samozřejmě kontrolu státu. Anebo můžeme udělat druhou možnost, striktně trvat na tom, aby zákon byl v té platnosti, v jaké je, ale od 1. 1. 2015 si vás dovolím upozornit na to, že minimálně 650 škol bude mít výrazný problém, jak udržet a zajistit výuku. Ptám se, co budeme dělat ne s těmi učiteli, tam můžeme diskutovat s panem poslancem Kalouskem, jestli je to jejich vina, nebo není, a určitě tam ta debata bude velmi dobrá. Ale co budeme dělat s těmi dětmi na těch školách? Mou povinností je zajistit výuku na těchto školách. A pokud se podíváte na ty návrhy, tak je to opravdu návrh, který je kompromisem po debatě se školskými odbory, které mimochodem trvají na novele, dodržení zákona, vysokoškolské studium magisterského směru, podporují toto, přesto souhlasily s těmi změnami, protože samy vědí, jaký by to byl obrovský problém v terénu. Dokonce s tím souhlasí i pedagogické fakulty, které samozřejmě mají samy zájem na tom, aby všichni měli magisterský stupeň, protože logicky je vzdělávají.
A když se podíváme, první změna, učitel 55 let, který učí dvacet let. My si myslíme, že když učí dvacet let, že již prokázal dostatečně dlouhou dobu, že pravděpodobně má nějakou kvalifikaci a schopnost vést pedagogickou výuku, a pokud ho budeme nutit, aby dokončil těsně před důchodem vysokou školu, tak se nám může stát, že ztratíme odborníky, a dokonce v lokalitách, a já jsem navštívil Karlovarský kraj i jiné lokality, kde vám zcela jednoznačně vyjmenují i konkrétní školy, a oni vycházejí z té analýzy, kde vám nikdo učit nepůjde. Obzvláště v lokalitách, kde je nejnižší procento vysokoškoláků z celé republiky.
Druhá výjimka. No věřte tomu, že třeba špičkový umělec, který se uvolil, že bude učit dvě hodiny hudební výchovy, vám raději skončí ve škole, než by si dodělával kvalifikaci. To samé odborník. Například finanční ředitel, který bude učit dvě hodiny finanční gramotnost na střední škole, si radši si řekne: vážení, to byla z mé strany dobrá vůle a já jsem pomáhal konkrétní odborné škole. To samé rodilý mluvčí. Proto tam máme všude poznámku, kterou já k tomu dodávám, že zároveň i ředitel musí zodpovídat za kvalitu toho procesu.
Myslím si, že to, co máte předložené na stole, byť rozumím všem výhradám a znovu podotýkám, je to problém nás všech, vážení, je to problém i vašich předchůdců v Poslanecké sněmovně, protože kdyby se to neustále neodkládalo a neposouvalo, tak nyní nestojíme před rozhodnutím, že tady máme tisíce učitelů bez kvalifikace a nevíme, jak budeme učit na některých školách od 1. 1. 2015. My máme možnost nyní být v tom bodu zlomu, je to rozumný kompromis, který jasně startuje to, že ta kvalifikace tam musí být, dává jasný signál učitelům, že tu kvalifikaci musí mít, ale zároveň umožňuje ten proces logicky nastartovat. A ne tak, že před deseti lety jsme si řekli, že to tak bude, zavřeli jsme oči a po deseti letech jsme je otevřeli a zjistili jsme, že to tak není.
Z tohoto důvodu vás žádám o postoupení tohoto návrhu do druhého čtení, kde samozřejmě můžeme vydiskutovat i jednotlivé nuance tohoto návrhu. Žádám vás jménem svým, ale žádám vás i jménem pedagogů, kterých se to týká, a i dětí a jejich rodičů, kterých se to týká. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní poprosím o závěrečné slovo paní zpravodajku.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Ještě jednou dobré odpoledne. Vážení kolegové, stalo se to, co je tady pravidlem. Zákon týkající se školství, jedna z nejbohatších debat. Pokud vás zajímá, řádně přihlášených vystoupilo šest, s faktickými připomínkami vystoupilo 32 našich kolegů, někteří opakovaně. Chtěla bych říci, že na tom je vidět, že všichni, kteří byli zvoleni do tohoto ctihodného shromáždění, mají na první paměti naši budoucnost, to znamená vzdělané děti - a vzdělané děti začínají od vzdělaných učitelů.
Chtěla bych říct, že pedagogické fakulty - chtěla bych se jich zastat - nezaspaly, protože když jsme v minulém volebním období připravili novelu zákona o pedagogických pracovnících, požádali jsme Ministerstvo školství, aby zcela jasně definovalo, co chce od pedagogických fakult, aby odstranily nekvalifikovanost učitelů. Řekla bych, že na tom začala pracovat teprve až tato vláda a toto Ministerstvo školství.
A pak si neodpustím na závěr jedno rýpnutí. Prostřednictvím vás, pane předsedající, paní poslankyni Dobešové. Byla bych velice ráda, kdyby stejně, jak razantně mluvila tady o tom, jak máme zaplatit kvalifikované učitele, tak aby stejně razantně vystoupila vůči svému předsedovi, a tedy ministrovi financí, aby přestal licitovat o tom, jestli dostanou kantoři přidáno procento nebo 2,5 %, a se svou vehemencí a razancí stejně působila na něj, aby těch procent do školství a do platů pedagogů, kvalifikovaných pedagogů, bylo dáno víc.
Jinak v diskusi padly dva návrhy. První návrh byl návrh paní poslankyně Putnové, aby byl zákon zamítnut v prvém čtení, a potom návrh paní poslankyně Semelové, aby se zkrátila lhůta mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Vážený pane předsedající, myslím si, že to jsou dva návrhy, o kterých teď můžete dát hlasovat. Děkuji za pozornost. ***