(15.20 hodin)
(pokračuje Semelová)
To by však na mnoha místech v regionálním školství způsobilo kolaps, protože by neměl kdo učit. Čísla hovoří jasně. V České republice je podíl učitelů bez odborné kvalifikace na celkovém počtu učitelů 11,9 %, 4,3 % již studují, u 2,7 % se předpokládá, že zahájí studia, na rozdíl od 4,9 %, kteří studium zřejmě nezahájí.
Předložený návrh má tedy řešit současnou situaci s tím, že zavádí některé výjimky z požadované kvalifikace, aniž by z ředitelů snímal odpovědnost za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání na škole. Zároveň je dohodnuto s pedagogickými a dalšími fakultami, které zabezpečují přípravu učitelů, jaké obory a programy nabídnou k doplnění požadované kvalifikace. Vím, že toto řešení není ideální. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že není možné zavírat oči před realitou a nechat zřizovatele i ředitele bez pomoci. Předložený návrh zákona byl projednán se školskými odbory, které se současnou úpravou pravidel pro udělování výjimek vyjádřily souhlas s tím, že jejich požadavek na kvalifikaci učitelů je přitom trvalý.
Musím říci, že sama mám s prodlužováním stavu, kdy na školách učí kantoři bez kvalifikace, problém. Na druhou stranu si uvědomuji riziko, že pokud by novela nebyla přijata, hrozí na mnoha místech v regionálním školství opravdu kolaps. Proto se přikláním k tomu, že je nutno tuto novelu schválit, zvlášť pokud jsou přesně dané podmínky možnosti výkonu přímé pedagogické činnosti pro osoby, které předpoklad odborné kvalifikace dle výše zmíněného zákona nesplňují. Jedná se o přesně specifikovaný okruh pedagogických pracovníků, a to rodilých mluvčích, pedagogických pracovníků některých předmětů pracujících na zkrácený úvazek, jak tomu má být například u uznávaných odborníků ve svých oborech, umělcích a trenérech, a také těch, kteří mají dostatečnou praxi minimálně dvacet let, přičemž dosáhli alespoň 55 let věku. Zákonem stanovená výjimka by se měla vztahovat i na pedagogické pracovníky bez odborné kvalifikace po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu, avšak pouze za podmínky, že za ně vedení školy nemá kvalifikovanou náhradu a hrozí tak, že škola nebude schopna zajistit v potřebném rozsahu vzdělávání.
Závěrem bych chtěla zdůraznit následující. Jedna věc je zákon, druhá věc je zajištění podmínek pro práci kantorů. V prvé řadě je třeba učitele zaplatit, to znamená přiznat jim konečně plat odpovídající významu tohoto povolání. Tato podmínka dlouhodobě naplněna není. Nedivme se proto, že nám absolventi pedagogických fakult a dalších vysokých škol s učitelskými obory utíkají jinam. Pokud budeme neustále podléhat přihlouplé kampani médií, která prezentují práci pedagogů výhradně ve smyslu "co věčně chtějí, mají neustále prázdniny a pořád chtějí vyšší a vyšší plat", přičemž se mlčí o náročnosti tohoto povolání, zvlášť v dnešní době, kdy narůstá agresivita žáků, studentů, učňů, ale i jejich rodičů, pokud se zkresluje skutečné platové ohodnocení, které výrazně zaostává za platy ostatních vysokoškoláků, o srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie ani nemluvě, pak se nástupu kvalifikovaných odborníků, zvlášť mužů, ve školství těžko dočkáme.
V té souvislosti, i když vím, že o tomto tento zákon není, chci připomenout, že prostředí školy netvoří pouze učitelé. Tvoří ho také nepedagogičtí pracovníci škol, kuchařky, školníci, hospodářky, uklízečky. Tito pracovníci berou plat v průměru kolem 14 tis. hrubého. Představte si, jak s ním asi mohou vyžít.
Úplně na závěr. Přes všechny výhrady předložený návrh zákona klub KSČM podpoří. Jde nám o to, aby nedošlo k avizovanému kolapsu v regionálním školství. Zároveň nám však jde o to, aby se z výjimek nestal trvalý stav pro výuku bez náležité kvalifikace.
Vzhledem k tomu, jak na tuto novelu čeká řada škol, řada učitelů, řada ředitelů, budu navrhovat, aby byla zkrácena lhůta mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. S další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Martina Berdychová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na začátek bych uvedla, že podporuji postoupení návrhu novely zákona do druhého čtení.
Zákon o pedagogických pracovnících však zcela neřeší oblast pracovníků pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Jak upozorňují společnosti jako Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, expertní komise pro otázky vzdělávání při Asociaci organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel ASNEP, LUMOS, EDUin, je třeba do § 2, který definuje, kdo je pedagogickým pracovníkem, zařadit i další pozice, a to tlumočník českého znakového jazyka, školní speciální pedagog, školní sociální pracovník. Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice navrhuje zařazení profese sociálního pedagoga. Žádný z uvedených subjektů nebyl začleněn do vnějšího připomínkového řízení návrhu novely zákona. A problematika, kterou návrh novely zákona neřeší, je určitě širší.
Blíže bych zmínila absenci profese tlumočníka do českého znakového jazyka. V současném znění zákona jsou tlumočníci vedeni jako asistenti pedagoga a to se ukázalo jako nefunkční. Situace, kdy jsou vedeni jako nepedagogičtí pracovníci, zase nevyhovuje nárokům na finanční ohodnocení tlumočníků. Je tedy účelné zavést novou kategorii pedagogického pracovníka, tedy tlumočníka českého znakového jazyka. Mělo by být jasně specifikováno, jakou odbornost by měla tato profese splňovat, což v současném systému zcela chybí. V praxi se ukázalo, že současná úprava nezajisti u pedagogů skutečně ovládání komunikačního systému. Stačí například pouze prokázání absolvování krátkodobého kursu. Zákon v současném znění neposkytuje záruky, že pedagog komunikuje s dětmi systémem, kterému děti skutečně rozumějí, tedy jejich jazykem. Tato problematika by měla být v rámci novely zákona také vyřešena. I neslyšící děti by měly mít rovný přístup ke vzdělání, a ten dnes chybí. (Potlesk ze středu sálu.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Berdychové. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Já ještě jednou, co se týče, dámy a pánové, té časové posloupnosti, tak školní rok je bohužel jiný než kalendářní rok a ředitelé škol v tuto chvíli už připravují rozvrh a vůbec celé to dění školního roku 2014-2015 v tuto chvíli. Oni v tuto chvíli už znají počty přihlášených žáků, to znamená, že podle toho znají počty tříd a musí začít zabezpečovat výuku. To znamená, dostávají se trochu do situace, zda mohou s některými učiteli počítat, či nemohou. Proto podpořím tady navrhované zkrácení, protože si myslím, že už je ne za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté.
Slyšeli jsme tady celou řadu připomínek a vlastně jsme se vraceli do historie. Já osobně si myslím - a velmi za to děkuji panu ministrovi, že se snaží to řešit -, že bychom to měli pustit do druhého čtení a tam řešit zákon trošku z pohledu. Za prvé si myslím, že je potřeba rozdělit finančně ty učitele, kteří kvalifikaci mají a kteří ji nemají, a to výrazným způsobem. Pak si myslím, že motivace u učitelů, kteří kvalifikaci nemají, určitě vzroste. ***