(17.30 hodin)
Poslanec Bronislav Schwarz: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, na ústavněprávním výboru jsme taktéž kybernetickou bezpečnost projednali a po vystoupení pana ředitele a po projednání doporučujeme Sněmovně za ústavněprávní výbor schválit tak, jak byl vládní návrh předložen. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. To byly všechny zpravodajské zprávy z výborů. Otevírám obecnou rozpravu ve druhém čtení. Hlásí se pan poslanec Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, přeji vám hezký podvečer. Dovolte mi, abych vám načetl svůj pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a ke kterému se potom v podrobné rozpravě ještě přihlásím.
Služby elektronických komunikací jsou nezbytným prvkem pro fungování systému kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů. Zmíněné služby mohou však také být zdrojem četných bezpečnostních rizik. Technické výpady služeb elektronických komunikací mohou také způsobit nefunkčnost systému. Nedostatečné zabezpečení sítí elektronických komunikací a také přenosu informací jejich prostřednictvím se mohou stát příčinou později úspěšných kybernetických ataků. Vzhledem k významným bezpečnostním rizikům, která s sebou služby elektronických komunikací přinášejí, je nezbytné stanovit specifické požadavky na dodavatele služeb elektronických komunikací pro systémy kritické informační infrastruktury, komunikační systémy kritické informační infrastruktury a významné informační systémy. Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) by měly primárně poptávat služby od dodavatelů, kteří poskytují služby elektronických komunikací prostřednictvím veřejně dostupných sítí elektronických komunikací, které zároveň provozují, zřizují a nad nimiž vykonávají dohled. Poskytovatel, který je zároveň zřizovatelem a provozovatelem sítě, má nad provozem možnost výraznější kontroly, a je tedy z logiky věci schopen efektivněji zajistit splnění požadavků tohoto zákona než poskytovatel, který služby pouze přeprodává. Přímým poptáváním služeb od dodavatelů, kteří poskytují služby na vlastních sítích, dojde k minimalizaci rizik, která by jinak vyplývala z komplikovaných smluvních vztahů mezi poskytovatelem služby elektronických komunikací a subjektem zajišťujícím sítě. Pokud je poskytovatelem služby osoba rozdílná od subjektu zajišťujícího síť, má odběratel služby smluvní vztah pouze s poskytovatelem služby a má tak omezený počet nástrojů, jak přímo působit na subjekt zajišťující veřejně dostupnou síť elektronických komunikací, přestože zabezpečení této sítě je pro jeho služby klíčové. Odběratel služby tak nedisponuje reálnou kontrolou nad tím, zda poskytovatel služby přenesl veškeré požadavky na dostupnost, bezpečnost a funkčnost sítě na subjekt, který zajišťuje veřejně dostupnou síť elektronických komunikací, a může tak vyvstat oprávněná pochybnost nad tím, zda byly tyto požadavky skutečně splněny. V praxi nemusí být pouze výjimkou, že poskytovatel služby se zaváže v rozsahu, ve kterém není schopen plnit smluvní rizika, je dále přenést na subjekt, který veřejně dostupnou síť elektronických komunikací zajišťuje. Oprávněné zájmy odběratele služby tak nemusí být v tomto případě dostatečně garantovány. Řetězením smluvních vztahů, ke kterému dochází v situacích, kdy se štěpí zajišťování sítě a poskytování služeb, dochází také ke vzniku dalších nákladů, které se promítají do poskytovaných služeb.
Vzhledem k výše uvedeným argumentům navrhuji, aby orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) měly povinnost zvolit jako dodavatele služeb elektronických komunikací pro relevantní informační systémy pouze subjekt, který zároveň zajišťuje veřejnou komunikacní síť, která má zásadní vliv na bezpečnost příslušného systému. Co se týče rozsahu požadavků na zajišťování veřejné komunikační sítě, je zřejmé, že dodavatel nemůže být vždy provozovatelem všech veřejně dostupných sítí elektronických komunikací, prostřednictvím kterých jsou služby zajišťovány. V tomto případě lze zmínit například internet, který je globálním fenoménem. Pokud je však určitá část veřejně dostupné sítě elektronických komunikací pro zajištění bezpečnosti systému zásadní, například přímé připojení kritické infrastruktury, jsou orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) povinny takový požadavek uplatnit. V případě, že orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) poruší stanovenou povinnost při výběru dodavatele, bude se jednat o správní delikt, který bude potrestán sankcí uloženou úřadem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Zpravodajové také ne. Takže otevírám rozpravu podrobnou a žádám pana poslance Valentu, aby v rozpravě podrobné přečetl, nebo se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu. Vidím pana poslance Birkeho. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych navázal na své vystoupení z obecné rozpravy a přihlásil se ke svému pozměňovacímu návrhu, to znamená k projednávání vládního návrhu zákona, který je v elektronickém systému uložen jako sněmovní tisk číslo 739. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní v podrobné rozpravě pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych načetl písemný pozměňovací návrh k tisku 81 a přihlásil se ke sněmovnímu dokumentu, k pozměňovacímu návrhu číslo 570. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Birkemu. Nyní pan poslanec Fichtner také v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji, pane předsedající. Já vás také nebudu dlouho zdržovat. Já jsem některé aspekty zákona o kybernetické bezpečnosti kritizoval už v prvním čtení. Ta kritika se přetavila do pozměňovacího návrhu, který byl vložen do systému jako sněmovní dokument číslo 917, ke kterému se nyní hlásím. Pouze upozorňuji, že tento sněmovní dokument 917 obsahuje také připomínky, které vzešly z projednávání tohoto zákona na půdě výboru pro obranu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To potom budou muset zpravodajové vyřešit v pořadí hlasování. Ptám se, kdo další do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. I podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane předsedo vlády, máte zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Páni zpravodajové nemají zájem. Mohu tedy konstatovat, že končím projednávání druhého čtení tohoto návrhu zákona. Nepadl žádný návrh na vrácení a ani lhůty pro třetí čtení se nemění. Končím také bod číslo 9.
Ještě mi byla doručena omluva od pana ministra obrany Martina Stropnického od 18 hodin.
My budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání a tím je
41.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 203/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím pana poslance Jiřího Koubka, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, jestli tomu tak je. Ano, je tomu tak. Nyní tedy žádám pana ministra vnitra, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o správních poplatcích a zákon o silničním provozu.
Uvedený návrh zákona zařazuje do sazebníku správních poplatků správní poplatek za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod a zároveň ruší vyhlášku číslo 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod. Správní poplatek nově zavedený do položky 3 písm. g) sazebníku zůstal ve výši, kterou stanovila tato rušená vyhláška, tedy ve výši 100 korun. Začlenění této platby do zákona o správních poplatcích nyní dává úřadům procesní postup pro řešení stížností žadatelů na vyměřování a vyřizování správních poplatků a posiluje tak procesní práva žadatelů. ***