Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

49.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení předchozího souhlasu návrh rozhodnutí Rady
o trojstranné sociální vrcholné schůzce pro růst a zaměstnanost
/sněmovní tisk 162-E/

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodaj výboru pro evropské záležitosti poslanec Lubomír Toufar. Táži se, zda paní ministryně má zájem o vystoupení, nebo počká potom do rozpravy. (Ministryně: Do rozpravy.) Dobrá. A táži se zpravodaje výboru, zda má zájem nyní vystoupit, nebo se přihlásí v rozpravě. (Zpravodaj: V rozpravě.) Dobrá.

Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno ve čtvrtek 15. května na 8. schůzi Poslanecké sněmovny do doby přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Připomínám, že vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i písmena f) jednacího řádu Poslanecké sněmovny bez zbytečného odkladu tak, aby umožnila jeho včasné projednání. Předseda Poslanecké sněmovny přikázal svým rozhodnutím číslo 15 ze dne 2. dubna 2014 tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovil mu k tomu lhůtu do 29. dubna 2014. Výbor návrh projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 162-E/1.

Rozprava na 8. schůzi Poslanecké sněmovny nebyla ukončena. Budeme tedy v rozpravě pokračovat. O slovo se přihlásila paní ministryně, poté pan zpravodaj a poté pan poslanec Stanjura. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já v podstatě jenom stručně řeknu, že se jedná o formální schválení institutu, který již existuje. Jedná se o takzvaný Tripartitní sociální summit, což je orgán, který už funguje. Jedná se zejména o dialog mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na evropské úrovni a zároveň mezi Komisí a Radou. Proč je toto rozhodnutí předkládáno Poslanecké sněmovně, vyplývá, jak už bylo přečteno, z jednacího řádu Poslanecké sněmovny a jedná se o záležitost víceméně technickou. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k řečnickému pultíku pana poslance Toufara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Lubomír Toufar: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tady chtěl reagovat na připomínky kolegy Stanjury, který v rozpravě na minulé schůzi v podstatě měl dotaz, proč Česká republika měla výhradu k tomuto bodu. Chtěl bych říct, že v podstatě bez souhlasu této Sněmovny se nemůže přihlásit k těm 24 státům, jak tomu bylo na půdě Evropské unie.

Další dotaz byl, zda se někdo zúčastnil a co se projednávalo. K tomu bych chtěl říci, že v podstatě je dáno, kdo je účastníkem této trojstranné schůzky, čili mohu konstatovat, že za Českou republiku se jednání nikdo nezúčastnil.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsem tedy velmi zklamán vystoupením paní ministryně. Vzpomeňme si, jak to bylo na minulé schůzi. Seděl tady tehdy univerzální ministr, ve skutečnosti ministr životního prostředí.

Já jsem položil ne dva, ale čtyři konkrétní dotazy. Očekával jsem, že... (Ministryně protestuje ze svého místa u stolku zpravodajů.) Vy už jste ale vystoupila, paní ministryně, v rozpravě. Takže jsem očekával, že ve svém úvodním vystoupení odpovíte, a už bych za ten mikrofon nemusel chodit. Ta odpověď, kterou se za vás pokusil zprostředkovat pan zpravodaj... Já jsem se ptal, na dva roky, kdo tam byl, jaké byly závěry, jak je použijeme, k čemu je to vlastně dobré a proč máme výhradu.

A vy jste mi na otázku, proč máme výhradu, odpověděl: Sněmovna to musí schválit, abychom byli u těch ostatních dvaceti čtyř. To se nezlobte, to je odpověď na úplně jinou otázku. Já jsem se neptal, proč to máme schválit. Já jsem se ptal, proč máme výhradu, proč jsme získali tak málo spojenců pro tu výhradu, co si o tom myslí hlavní, mainstreamový proud, že chceme být v jádru Evropské unie, těch spojenců je tam velmi málo, tak jestli nás to neohrozí v té vámi deklarované snaze být součástí hlavního evropského proudu. Takhle ty otázky zazněly, pokud jste chtěli přesně, tak jsou určitě ve stenozáznamu. A předpokládal jsem, že aparát Ministerstva práce a sociálních věcí ty odpovědi připraví, protože logicky to paní ministryně nemůže vědět z hlavy, kdo kdy kde cestoval. Ale mohli bychom vědět, k čemu je to vlastně dobré, jaké závěry - nebude to jenom jako že tam jsme, možná něco platíme, možná je tam nějaký roční příspěvek, nebo není, nikdo tam nejezdí a je to tak důležité, že o tom musíme hlasovat. Tomu já fakt nerozumím.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Paní ministryně Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážená paní předsedající, poslankyně a poslanci, já tedy budu reagovat podrobně na ty otázky kolegy Stanjury, pana poslance Stanjury. Ta parlamentní výhrada, kterou uplatňuje Česká republika, to je formální záležitost. Opět se právě vrátíme k tomu, že my to takto máme prostě předepsáno v jednacím řádu Sněmovny. Není to výhrada k obsahu té záležitosti.

Co se týče české účasti, tak to, jak je to tam nastaveno - kde vlastně zástupci za Evropskou radu jsou vždycky země, která v tu chvíli předsedá, plus zástupci ze zemí ze dvou dalších následujících předsednictví. To nám tedy říká, že za Českou republiku jsme se zúčastnili naposled v roce 2009. Jinak ty summity probíhají vždy před jarním a podzimním zasedáním Evropské rady. A jak jsem zase uvedla, tam jsou zástupci těch evropských svazů jak na straně zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Ale pokud to je nutné, nebo možné, tak se mohou samozřejmě účastnit i ti čeští zástupci těchto svazů.

Jinak bych vás taky chtěla informovat, že Senát Parlamentu ČR již vyjádřil svůj souhlas na schůzi konané dne 23. dubna letošního roku.

Tento orgán, co se týče těch výsledků jednání, tak má doporučující charakter, shromažďuje podněty a dává je dalším orgánům Evropské unie. V podstatě je to evropská tripartita.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: To se tedy úředníci moc nepředvedli v té odpovědi. Je to takové, jaké to je. Byli jsme tam naposled v roce 2009. Já jsem tedy pochopil, že to je úplně k ničemu, kdybych měl vycházet z toho, co jste dneska řekla. Jezdí tam někdo za Evropu, za zaměstnavatele. Tak dobře. O čem jsme tam jednali v roce 2009, když jsme předsedali Evropské unii, aspoň to by nám mohli říct úředníci MPSV, abychom věděli, jestli to má smysl. Informace, že to ratifikoval, nebo schválil Senát... Včera jsme zrovna odkládali smlouvu česko-slovenskou, která v Senátu už dávno prošla, a bylo to bez problémů, řekli jsme, že k tomu potřebujeme čas, další informace, projednávání té smlouvy jsme včera přerušili, vrátíme se k ní nejdříve na příští schůzi. A nic se nestalo.

To není výtka vůči paní ministryni, ale obecně. Myslím si, že jsme jako stát možná i pod tlakem toho Bruselu účastni mnoha mezinárodních, mezistátních, bilaterálních, multilaterálních summitů, jednání, a ten efekt je velmi sporný. A ten dotaz směřoval k tomu, jestli to není jeden z těchto případů. Já bych mohl jmenovat třeba z Ministerstva dopravy tu federaci, kde je oficiálním jazykem - myslím, že na to doplatil generální ředitel Českých drah, který teď jezdil s tím odznakem Severní Koreje, ale je to důsledek toho, že jsme v takové nějaké obskurní mezinárodní organizaci nevím kolik let, určitě ještě z dob komunismu, pořád tam platíme, úřední řečí tam je buď ruština, nebo čínština, nebo něco takového.

Pokud jsou to zbytečné věci, tak se tím vůbec nezabývejme. Pokud tam jsou nějaké konkrétní věci, a chtěl jsem je slyšet, tak jsem se nic nedozvěděl. Kromě toho, že se toho nezúčastňujeme, protože nemůžeme, respektive můžeme v mimořádných případech, jestli jsem dobře pochopil. Tak asi nás to moc nezajímá. Možná že si vy nebo někdo za vládu plánuje, že se toho zúčastní letos. Na jaře to už nestihneme, jestli se to koná dvakrát ročně - tak na podzim. Vím, že nejsme ani předsedající země ani v příštích dvoupůlrocích nebudeme předsedající země, ale ta účast vyloučena není. Případně platí totéž pravidlo i pro ty zaměstnanecké svazy? Někdo z českých zaměstnaneckých svazů nebo někdo z českých odborových svazů se toho účastní, nebo také naposled v roce 2009? A teď si řekněme, pokud tam nemůžeme, jestli nás pravidelně informují předsedající země. To znamená, jestli to už proběhlo letos, pravděpodobně ano, jak jste říkala, před jarním zasedáním, jestli máme k dispozici jako Česká republika výsledky jarního zasedání. Vy jste tak hezky to řekla, ať to nespletu - evropský sociální summit? Tripartitní summit. To zní tak jako opravdu že je to důležitá věc, tak jestli nám někdo řekl, o čem se tam jednalo, jaká jsou ta doporučení, oni nic rozhodnout nemohou, oni jenom doporučují, a jak s těmi doporučeními naložíme v České republice apod. Pokud je to opravdu bezvýznamné, tak se tím nezabývejme.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, skutečně jedná se o technickou záležitost, kdy každý členský stát, nebo možná většina států má nějakou tripartitu, na evropské úrovni se tato tripartita schází také, jmenuje se to trošku jinak. A protože Lisabonská smlouva, která platí a která platí i pro Českou republiku, přinesla některé změny v procedurách, tak tato smlouva má jenom napasovat ty změny, řekněme, na ten legislativní rámec, podle kterého se jedná.

Z logiky věc vyplývá, že pokud se této schůzky účastní předsedající země a další dvě země, které budou předsedat v následujícím období, tak si můžeme říct, kdy se za radu této schůzky bude účastnit Česká republika. Dále jsou tam zástupci Komise. Komise zastupuje Evropskou unii jako celek, nikoli jednotlivé státy, čili v tomto případě nemůžeme mluvit, i kdyby tam byl český eurokomisař, o zástupci České republiky.

Co se týče sociálních partnerů, tak ti mají své asociace celoevropské, ale nezastupují stát, ale tyto asociace, jestli to jsou zástupci zaměstnanců či zaměstnavatelů z Finska, Švédska, Velké Británie nebo České republiky - samozřejmě vláda České republiky může zjišťovat, a možná by měla, jestli i zástupci České republiky se v této třetí skupině účastní, ale já předpokládám, že oni tam zastupují profesně své svazy, nikoli jednotlivé členské země, ze kterých tito delegáti pocházejí. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se paní ministryně nebo pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak, tudíž budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o trojstranné sociální vrcholné schůzce pro růst a zaměstnanost."

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 57, do kterého je přihlášeno 153 poslanců, z čehož je pro 79, proti 2. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Tímto projednávání tohoto bodu končím.

Nyní přistoupíme k projednávání bodu č. 50, což je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.