Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

46.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb.,
o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 154/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 154/1.

Z pověření Senátu předložený návrh zákona uvede pan senátor Martin (senátor je připraven u řečnického pultu, obrací se k místopředsedovi a upozorňuje ho: Miroslav), Miroslav Nenutil. Pardon, omlouvám se, já jsem to popletl. Ale ještě než začnete hovořit, pane senátore, prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Stanislav Grospič, který je zpravodajem pro první čtení.

Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona je výsledkem průběžného hodnocení působení zákona o jednacím řádu Senátu, a to jak v parlamentní praxi, tak co do souladu s měnící se právní úpravou. Zčásti návrh rovněž reflektuje skutečnost, že předchozí pokus o novelizaci jednacího řádu Senátu byl celkem úzce provázán se současně navrhovanou novelizací jednacího řádu vaší, tedy Poslanecké sněmovny, která však nebyla akceptována. Z toho důvodu se v tomto předloženém návrhu novelizace jednacího řádu Senátu z předchozího návrhu přebírá pouze změna institutu nezabývat se návrhem zákona a stanovení povinnosti předkládat pozměňovací návrhy vždy písemně a s odůvodněním. Později, jak potom uslyšíte, se zabýváme i zákonnými opatřeními.

Dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s těmi nejzákladnějšími změnami, jež si tedy senátoři pro svůj jednací řád schválili. Návrh obsahuje změnu procedury hlasování Senátu o projednávaném návrhu nezabývat se návrhem zákona obsažené v § 107 jednacího řádu Senátu. Navrhuje se doplnit uvedené zákonné ustanovení v tom smyslu, aby o podaném návrhu nezabývat se návrhem zákona bylo vyloučeno na schůzi Senátu hlasovat, vznese-li proti takovému návrhu námitku nejméně jeden senátorský klub nebo skupina nejméně deseti senátorů. Právo veta, které pro daný případ svěřuje senátní menšině, má sloužit jako pojistka proti eliminaci rozpravy k návrhu senátní většinou. Senátní menšině se tak garantuje možnost působit svými argumenty jak na senátní většinu, tak i na veřejnost.

V další části se změna týká toho, že zakládá povinnost, aby každý pozměňovací návrh podaný k návrhu zákona, resp. k návrhu zákonného opatření Senátu či návrhu senátního návrhu zákona, byl předložen písemně a s odůvodněním podle jeho obsahu.

Pak bychom se dostali i k pravidlům jednání Senátu o návrzích vrácených Poslaneckou sněmovnou Senátu k dopracování, která jsou nyní obsažena v usnesení Senátu číslo 516 ze dne 9. srpna 2006, a ta byla začleněna do zákona o jednacím řádu Senátu.

Součástí návrhu je konečně též změna stávajícího vzoru průkazu senátora obsaženého v příloze číslo 1 jednacího řádu Senátu, a to vypouští odkaz na dnes už zrušený nárok zákonodárce, v tomto případě senátora, na bezplatné užívání prostředků veřejné hromadné dopravy.

Senátní návrh se zabývá i vyřizováním petic. Dosud byla stanovena hranice 10 000 podpisů. V případě, že ta petice má méně než 10 000 podpisů, bude ji projednávat příslušný výbor. Má-li více jak 10 000 podpisů, pak se garantuje občanům projednání jejich petice na schůzi Senátu. Jiná podání občanů - podání, která nejsou peticemi - pak výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, podle povahy věci buď sám vyřídí, nebo předá věcně příslušným výborům či komisím, anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím a pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

Co se týká zákonných opatření, současné ustanovení platí, že mění-li se zákonné opatření, pak tedy musí být schůze Senátu přerušena a toto projednáváno po 24 hodinách. Po zkušenostech z podzimu loňského roku jednací řád obsahuje návrh změny, kdy půjde-li pouze o legislativně technické změny, pak z tohoto důvodu nemusí být schůze přerušována.

Dámy a pánové, tolik v kostce základní změny, jež Senátem prošly. Protože se to týká vlastně zpřísnění podmínek jednání Senátu, věřím, že k tomu nebude nějaká velká nechuť, anebo že spíš umožníte, aby jednací řád Senátu mohl být doplněn o to, s čím jsem vás tady seznámil. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Miroslavu Nenutilovi. Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení pan Stanislav Grospič se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane senátore, vážení členové vlády a kolegové, dovolte, abych se připojil ve stručnosti po vystoupení předkladatele se svou zpravodajskou zprávou k předloženému návrhu zákona, kterým je změna zákona o jednacím řádu Senátu, kterou jsme obdrželi pod číslem tisku 154.

Chtěl bych říci, že předkládaný návrh zákona je podle předkladatelů výsledkem průběžného hodnocení působení jednacího řádu v Senátu a reaguje na ty nejkřiklavější problémy tak, jak je cítí senátoři z průběhu svého jednání. Vesměs se jeví jako norma technická, která reaguje na některé nedostatky, které zejména přineslo období, kdy Senát byl postaven před otázku projednávání návrhu takzvaných zákonných opatření Senátu v době, kdy byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Nicméně ty okruhy úpravy jsou limitovány zhruba do tří, do čtyř oblastí s tím, že nejzávažnější je asi ten podtext zabývat se úpravou jednacího řádu Senátu... shledávají předkladatelé v tom, že jde o úpravu určité modifikace nezabývání se návrhem zákona, která souvisí se snahou uchovat možnost rozpravy, stojí o ni určitá relevantní menšina v Senátu, který je limitovaný právě oněmi deseti senátory nebo poslaneckým (senátorským) klubem v Senátu.

Pak se týká oblast navrhovaných změn, které se týkají jednání Senátu, právě už zmiňovaných zákonných opatření Senátu, kde se zpřesňují určité formulace z hlediska náležitostí zákonných opatření Senátu, že tato oblast nebyla na rozdíl od předloh zákonných svázána takovými určitými pregnantními pravidly.

Je potřeba vidět, že v tom třetím okruhu se jedná o obligatorně písemnou formu odůvodnění pozměňovacích návrhů, která v Senátu v případě jejich předložení bude povinná. A z hlediska úpravy jednacího řádu Senátu potom také jde o obsažení (nesrozumitelné) takových nejrůznějších pravidel, která jsou spojena právě s určitým projednáváním meziresortních změn v rámci jednacího řádu.

Co je podstatné a poměrně rozsáhle upravované, je celá část, která náleží způsobu projednávání petic Senátem, kde dochází povinně k stanovení výboru příslušného k projednávání petic, a tento výbor by se nemohl napříště svého práva zhostit tím, že jej přepustí jinému státnímu orgánu nebo jinému orgánu Senátu, a pokud by tam procesní důvod vznikl, tak by u petic a u těchto věcí muselo vždy napříště rozhodnout plénum Senátu.

Myslím si, že ten návrh zcela určitě vyvolá ještě diskusi zde v Poslanecké sněmovně nebo přinejmenším na ústavněprávním výboru, z pohledu však zpravodajské zprávy bych chtěl říci, že jej doporučuji k propuštění v prvém čtení.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní přihlášku pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se předkladatele zeptal, ono to tady nezaznělo, když se zasahuje do způsobu jednání horní nebo dolní komory, je to vždy citlivá věc, hrozí tam válcování. Co tady předkládáte, je konsensuální návrh, nebo zda to bylo protlačeno nějakou většinou, zda některé kluby hlasovaly proti. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jinou přihlášku do rozpravy nemám. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Předpokládám, že pan senátor bude chtít odpovědět na otázku kolegy Laudáta. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil: Mohu říct ano, je to na základě, tuším, tříleté práce komise pro Ústavu a parlamentní procedury. Není to záležitost posledních měsíců. Musím říct, že původně byl ten návrh ještě přísnější a rozsáhlejší, ale po, tuším, dvojím opětovném projednávání právě ve zmíněné komisi i v ústavněprávním výboru došlo k této shodě. A podle hlasování Senátu je zřejmé, že to není těsné vítězství většiny.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Závěrečné slovo pana zpravodaje. Nemá zájem. Děkuji. Protože nepadly žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, ani na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat přikázáním výboru k projednání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat jenom tento návrh, a to hlasováním 43, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 43, z přihlášených 151 poslance pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu a lhůta k projednání zůstává podle zákona o jednacím řádu 60 dnů. Děkuji panu senátorovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 46.

Vážené paní kolegyně, páni kolegové, budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.