Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 206/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Prosím pana ministra, aby se ujal slova. Vás ostatní prosím, abyste se ztišili, když už budeme probírat ty učitele.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám v krátkosti představil návrh novely 563 o pedagogických pracovnících. Tento návrh řeší problém, který je již letitý, protože více jak deset let v tomto zákoně je podmínka, že každý, kdo bude učit na českých školách, musí mít vysokoškolské pedagogické vzdělání příslušného směru.

Vzhledem k tomu, že tento návrh zákona má vejít, respektive jeho článek, v platnost 1. 1. 2015, tak jsme si udělali šetření, kolika učitelů se to týká. První, co mě překvapilo, že takové šetření ministerstvo nikdy v minulosti neudělalo. A druhé překvapení bylo, že se to týká 17 tisíc učitelů. Vzhledem k tomu, že v některých školách je nekvalifikovanost více jak 60 %, dokonce máme v České republice několik škol, kde je nekvalifikovanost dokonce 100 %, tak jsme se tím problémem začali vážně zabývat. Protože by za tohoto stavu, kdybychom nedělali vůbec nic, vešel tento zákon v platnost, tak si dovolím tvrdit, že nemalá část základních škol i středních škol by se dostala do problému, že by v podstatě nemohla plnit výuku.

Proto přicházíme s alternativou. Ještě předtím, než vám tu alternativu představím, tak vám řeknu proces, jak to probíhalo. Měli jsme jednání se zástupci školských odborů, zároveň jsme měli jednání se zástupci pedagogů, pedagogických fakult a tam právě došlo ke kompromisu těchto několika málo výjimek. Ale zároveň jsme se dohodli se zástupci pedagogických fakult, že vyhlásí mimořádné termíny tak, aby každý učitel se mohl přihlásit do vzdělání, ať už tedy do dokončení vysokoškolského vzdělání, anebo toho kursu, který mu nahrazuje kvalifikaci.

Nyní pojďme k těm výjimkám. Týká se to čtyř oblastí. První navrhujeme, aby možnost výkonu přímé pedagogické činnosti bez odborné kvalifikace mohla být uplatňována učiteli, kteří jsou starší 55 let a mají dvacetiletou praxi. Je to z toho důvodu, že za prvé ta praxe je také velmi významná, a na druhou stranu, že kdyby oni nastoupili na vysokou školu, tak by to víceméně dodělávali těsně před odchodem do důchodu a to nám přijde neefektivní.

Druhá se týká rodilých mluvčích - výuka cizího jazyka. Je to z toho důvodu, že tam samozřejmě byla celá řada připomínek právě k těm rodilým mluvčím, kteří sice mají kvalifikaci ze zahraničí, ale není jim uznávána v České republice. Touto výjimkou vycházíme vstříc žádostem z pedagogického terénu.

Další výjimka, která také vzešla právě z diskuse s odbornými školami i s odborníky na danou problematiku, se týká možnosti zaměstnat odborníky z praxe, kteří neučí na plný úvazek. Učí na částečný úvazek na odborných školách, dělají například finančního ředitele, budou učit finanční gramotnost a učí tam dvě hodiny. Bylo by asi hloupé po nich chtít, aby si dodělávali pedagogické vzdělání, když jsou odborníci v dané problematice. A toto by výrazně pomohlo odborným školám.

Dále se to týká výkonných umělců, výtvarníků, trenérů právě u těchto předmětů, respektive výchov. Uvedu jeden konkrétní příklad. Máte absolventa konzervatoře, hraje v České filharmonii. Ta kvalifikace mu naprosto stačí pro základní uměleckou školu, ale paradoxně mu nestačí na hudební výchovu na základní škole, kde učí dvě hodiny. Takže tím vycházíme vstříc této skupině, tak aby tito lidé mohli dále vykonávat pedagogickou činnost na školách.

Čtvrtá možnost pro školy se týká především té oblasti, kde je opravdu enormní nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Vy máte ve své zprávě dokonce rozdělení podle jednotlivých krajů, takže každý z vás poslanců a poslankyň si jistě najdete svůj kraj a uvidíte, že některé kraje jsou na tom opravdu velmi tristně. Těch důvodů je několik. Uvedu například Karlovarský kraj. Jeden z důvodů byla špatná nabídka pro tuto oblast - vzdálená, člověk, který má rodinu, chodí do práce, tak nebyl schopen dojíždět za doplněním této kvalifikace. Tam jsme udělali ten krok, že pedagogické fakulty otvírají přímo své pobočky v těchto regionech, takže tento argument už tady nebude. Zároveň pedagogickým fakultám dávám na navýšení počtu studentů 20 milionů korun ze státního rozpočtu, z rozpočtu Ministerstva školství. Přesto v některých lokalitách nejsme schopni sehnat kvalifikované pedagogy. Proto je tu ten bod čtyři a to je možnost škol a školských zařízení zaměstnat v nezbytném rozsahu po nezbytnou dobu pedagogického pracovníka bez odborné kvalifikace, ale ten musí počítat s tím, že pokud si tu kvalifikaci nedodělá, když přijde na tu pozici někdo kvalifikovaný, tak ho samozřejmě nahradí. Mimochodem, tento čtvrtý bod se dá uplatňovat i v jiných situacích, například když vám dlouhodobě v průběhu roku onemocní učitel žloutenkou nebo nějakou dlouhodobou nemocí. V tu chvíli prostě nejste schopni sehnat kvalifikovaného pedagoga, máte možnost využít tento čtvrtý bod.

Uvidíme, jaká bude diskuse. Myslím si, že určitě bude dobré některé ty věci probrat i na školském výboru. Návrh, jak již jsem říkal v úvodu svého krátkého vystoupení, je kompromisním řešením, které odsouhlasily i školské odbory i pedagogické fakulty, a jsou připraveny na to, aby tento návrh zákona byl uplatňován od 1. 1. 2015, aniž by to narušilo výuku v českých školách.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo, pane řídící, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Chládkovi. Rád bych odpověděl na jeho otázku, že diskuse bude jistě plodná.

A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Vlasta Bohdalová - paní učitelka Vlasta Bohdalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, velice děkuji za to, že jste mě oslovil oslovením, na které jsem již 35 let pyšná.

Vážení kolegové, pan ministr školství zde uvedl novelu zákona, která se týká vzdělávání pedagogických pracovníků. Já ve své zpravodajské zprávě bych mohla pouze dopodrobna rozebrat všechny důvody, které tady uvedl pan ministr. Ale já bych tady chtěla vaši pozornost - zvláště pro ty, kteří zasedají poprvé - obrátit do historie.

Požadavek na doplnění vzdělání existuje v zákoně již deset let. Deset let měli na to nejenom učitelé, ale mělo na to především ministerstvo, pedagogické fakulty, aby připravily takové programy, do nichž by učitelé vstupovali a mohli si kvalifikaci doplnit. Já třeba tady vidím problém, že část učitelů skutečně nastoupila na šest semestrů na pedagogické fakulty nebo na jiné vysoké školy s pedagogickým zaměřením a dodělali si vzdělání. Někdo to, jak se říká, nechal vyhnít.

Ale my teď stojíme opravdu, tak jak je popsáno v materiále, v klíčové situaci, kdy máme lidi před důchodem, kterým chybí kvalifikace. Ze sociálního hlediska by bylo velice špatné, kdyby museli školy opustit. Nota bene, když se nad tím tak zamyslíme, tak oni tu kvalifikaci praxí určitým způsobem získali.

Rovněž tady jsou další body učitelů - rodilých mluvčích, učitelů, kteří jsou na částečný úvazek, učitelů - absolventů konzervatoře. Já bych byla ráda, kdybychom se mohli ve druhém čtení zákona, když tento zákon projde do druhého čtení, a já předpokládám, že projde, detailně zabývat takovými věcmi, protože vždycky bývá v detailu ukryt ďábel, jako co považujeme za výkonného umělce, výkonného sportovce. To je ta kvalifikace na částečný úvazek? Já si myslím, že to jsou ty věci, které by se mohly vyspecifikovat.

Na závěr mé zpravodajské zprávy mi dovolte říci jednu věc. V minulém volebním období jsme ve školském výboru a podvýboru pro regionální školství opravdu vypiplali novelu zákona o pedagogických pracovnících, kde jsme ulevili tomu, že jsme se dohodli s Ministerstvem školství, že vypracuje vyhlášku, aby zcela jasně zadalo pedagogickým fakultám, co chce od těch jako že nekvalifikovaných učitelů. Mluvím o tom, třeba když někdo vystudoval učitelství pro druhý stupeň a pak učil na škole pro třetí stupeň, tedy střední škole, on je brán také jako nekvalifikovaný. A k tomu neexistovaly jiné podmínky, než že půjdou na tři roky studovat dál pedagogickou fakultu. Ale vezměte si, když vezmu odbornost dejme tomu na střední škole, když někdo vystudoval češtinu - dějepis a radši začal učit na základní škole, je brán jako nekvalifikovaný, kdyby měl jít zase studovat, a nejenom metodiku a didaktiku. Co je rozdílné u toho učitele? Rozdílný je na každém tom stupni přístup k žákovi. A já tady chci na závěr jenom říci: Přestože tento zákon byl přijat s těmito usneseními, minulá ministerstva školství se na to s odpuštěním vykašlala a my dneska hasíme povodeň ne kýblem, ale náprstkem.

Takže bych byla ráda, vážení kolegové, kdybychom tento zákon mohli posunout do druhého čtení, podrobně jej ve výborech a podvýborech rozebrat a zabývat se jím tak, abychom už vytvořili takovou normu, kterou nebudeme muset měnit a která stanoví jasná pravidla. Protože deset let je tady pravidlo takové, že běžíme od výjimky k výjimce. A já říkám, že každá výjimka je cesta do pekel.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Vlastě Bohdalové. A než otevřu obecnou rozpravu, o omluvu z neúčasti na dnešním jednání od 14.30 do 17.00 hodin prosí pan poslanec Josef Šenfeld a dnes se z celého jednání z důvodu pracovní cesty omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil.

Otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

Pan ministr nás seznámil se situací a s předlohou novely zákona o pedagogických pracovnících a současně nám nastínil také situaci v regionálním školství. Po pravdě řečeno, je to situace, kterou musí řešit, a nikdo mu to v tuto chvíli nezávidí. Chtěla bych ocenit, že pan ministr školství učinil několik zásadních kroků pro to, aby dokázal stávající situaci napravit, resp. aby vytvořil podmínky pro to, aby situace nebyla tak bolestivá pro učitele, kteří nemají patřičné vzdělání. (V sále je rušno.)

Pro vás, kteří se ve školství nepohybujete, bude možná důležitá drobná rekapitulace. V roce 2004 byl přijat zákon, který definuje povinnou pedagogickou přípravu pro učitele s tím, že bude platit od 1. 1. 2005. Předpokládalo se, že učitelé, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, si ji budou moci doplnit. Protože se to ukázalo nereálné, bylo rozhodnuto a přijato zákonem, že se prodlužuje doba, ve které si mohou učitelé tuto kvalifikaci doplnit. Nejdříve se prodloužila o pět let a v roce 2009 o dalších pět let. Dostali jsme se tedy k číslu deset let, během kterých měli učitelé možnost si pedagogickou způsobilost si dokončit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale dovoluji si ctěnou sněmovnu požádat o to, aby se zklidnila. Zatím na to používám jemný pedagogický prostředek a to je domluva. V případě, že se tak nestane, přejdu k ostřejším pedagogickým prostředkům. Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Je to zneklidňující téma. Já to celkem chápu, pane předsedající.

Vrátíme se tedy do našeho školského systému. Znovu opakuji, během deseti let byly lepší nebo horší podmínky pro doplnění kvalifikace pedagogů. V roce 2014 se dostáváme opět do situace, kterou už řešila Sněmovna v roce 2009, a to je nedostatečnou kvalifikaci některých pedagogických pracovníků.

Pan ministr už zmiňoval, jak asi velký počet pedagogických pracovníků je tímto zákonem dotčen. Řekl, že je to 17 tisíc. Já doplním, že podle šetření Ministerstva školství více než 6 tisíc učitelů už nastoupilo do vzdělávacího procesu. A ta cesta, a to je nesmírně důležité, je stále otevřená. Učitelé mají možnost ještě v letošním akademickém roce nastoupit na studium a splnit tak podmínku danou zákonem, a tím pádem se jim otevírá cesta, aby naplnili podmínky, které po nich zákon vyžaduje.

Důvodová zpráva nemluví o tom, kolik učitelů už svoji povinnost takto naplnilo. Pracovně říkáme: někteří učitelé svůj domácí úkol splnili. Já jsem si plně vědoma toho, že ať rozhodneme jakkoliv, bude to rozhodnutí, které bude část učitelů frustrovat, protože ti, kteří se skutečně poctivě připravovali, protože věřili a předpokládali, že zákon bude platit, doplňovali si svoje vzdělání, cestovali často přes půl republiky ve svém volném čase, investovali čas, peníze, aby naplnili literu zákona. Chtěla bych ocenit především ty, kteří si počínali takto zodpovědně, ředitele, kteří dbali na to, aby jejich učitelský sbor měl plnou kvalifikaci. Stojí za to také ocenit pedagogické fakulty, které udělaly opravdu v krátké době na popud pana ministra školství obrovský kus práce a otevřely programy, aby mohly nabídnout studentům-pedagogům doplnění vzdělání.

Máme-li brát školství a vzdělání vážně, musíme dělat kroky, které vážnost školství a vzdělání podpoří. Jestliže platí zákon pro všechny, měl by platit také pro učitele. O čem dál se chceme v budoucnosti bavit, pokud učitelé zpochybňují, že formalizované vzdělání má vůbec smysl? Musím říct, že je to jenom velmi malá část učitelů, která se takto chová.

Značná část jich podmínky přijala a pilně se na podmínky stanovené zákonem připravuje. Neumím si představit, že bychom takto licitovali, kdyby se jednalo o lékaře nebo o advokáty. Chtěla bych znovu připomenout, že ten systém je jim stále otevřený, a pokud začnou v letošním roce studovat, splní podmínky zákona a budou považováni za nerizikové, ti, kteří se kvalifikují.

V minulosti jsme tady vícekrát narazili na to, že klesá prestiž učitelů. My ji chceme podpořit, chceme ji posilovat, jak tím hmotným oceněním, tak i tím, že jim bude společnost dávat tu váhu, kterou si zaslouží. Pokud to školy a učitelé myslí se sebou vážně, měli by přistoupit na to, že budou respektovat zákon.

Dovoluji si tedy podat návrh na zamítnutí této novely v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Eviduji její návrh na zamítnutí tohoto tisku. S další řádnou přihláškou... Tedy nejprve, než dojdeme k další řádné přihlášce, kdy je přihlášena paní poslankyně Marta Semelová, mám tu dvě faktické poznámky, už tři, než jsem to dořekl. Jako první se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní kolegyně Putnová mi do jisté míry mluvila z duše. Jako bývalý ředitel, kdysi dávno jsem byl ředitel jedné velké střední školy a vyšší odborné školy, tak vím, o čem je řeč, a taky mi leží na srdci kvalifikovanost a osud našeho školství. 145 tisíc kantorů v téhle republice, z toho něco málo přes 11 tisíc nesplňuje kvalifikační požadavky, přepočteno na plné úvazky je to něco více než 8 300 plných pracovních úvazků.

Vzhledem k tomu, že celý proces, kdy bylo avizováno, že je potřeba si doplnit řádně vzdělání, aby kantoři na našich školách měli plnou kvalifikaci, tak začal v roce 2004. Po deseti letech jsme pořád ve stejné situaci. A já jsem vnitřně velmi oceňoval slova pana ministra i jakousi razanci, s kterou nastoupil na Ministerstvo školství s tím, že situaci hodlá řešit. Bohužel když si promítnete plejádu skupin, u kterých byla ta výjimka, tak já bych uměl přijmout, a to je moje připomínka, uměl bych přijmout trenéry, když učí speciální tělocvik, uměl bych přijmout vyučujícího v lidové škole umění, který bezvadně hraje na housle, ale je tam bohužel ve skupině číslo čtyři obezlička. Platí to i pro ty, kdy škola nemůže v nezbytných případech na nezbytnou dobu zaměstnat nekvalifikovaného kantora. Jinými slovy znova říkáme ředitelům, kteří netlačí na své kantory, prostě si to dělejte, jak chcete, a pak řeknete, já tady jiného kantora nemám, já to takhle musím udělat.

Já bych na rozdíl od paní kolegyně Putnové, jakkoli s ní naprosto souhlasím, to malinko zjemnil, a dovolím si předložit v druhém čtení návrh, abychom minimálně skupinu čtyři z tohoto nařízení, z tohoto zákona vyřadili. Bude to ku prospěchu našeho školství (upozornění na čas) a jednou to skutečně udělat musíme.

Promiňte, pane předsedající, doufám, že nebudu muset opisovat jednací řád Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, nebudete muset, pane poslanče, opisovat jednací řád Sněmovny, skončil jste takřka včas. Děkuji.

S další faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte své dvě minuty.

 

Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, pane předsedající, vážené dámy a pánové. Nechci zpochybňovat slova svých předřečníků, přesto bych si dovolil pro úplnost několik poznámek.

Je potřeba se taky podívat, jestli v uplynulých devíti letech byla dostatečná nabídka vysokých škol ke studiu učitelů, a to v těch oborech, které jsou potřeba. Nebudu tady rozebírat jednotlivé možnosti a nabídky a možnost vysokoškolského studia. Zároveň bych si dovolil upozornit, že osobně taky nezastávám názor, že by měli učit lidé se středoškolským vzděláním. Nicméně je potřeba si uvědomit, že nepřítomnost učitele, a opět jsme u nabídky vysokých škol, znamená vysoké náklady na suplování, a tady si dovolím upozornit, že právě za pravicových vlád došlo k výraznému snižování prostředků právě v této oblasti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem 30 let působil ve středním školství, více než 20 let buď jako zástupce ředitele, nebo ředitel velké střední školy, technické, a já velmi souhlasím s tím, že učitelé mají ctít zákony jako advokáti, jako lékaři. Ale na druhou stranu bych chtěl, aby tento zákon šel do druhého čtení. Já osobně si myslím, že je potřeba prodiskutovat celou řadu věcí.

Řeknu to na jednom konkrétním případu, kdy inženýr strojař nebo inženýr elektro, seženete ho velmi těžko, aby šel učit, a pokud jde učit, tak po něm ještě chcete pedagogické minimum. A on řekne, za tyto peníze já tady učit nebudu, a ještě po mně chceš pedagogické minimum, řediteli. Já půjdu radši do nějaké fabriky. Opravdu dneska sehnat učitele odborných předmětů je velmi těžké, ne-li nemožné. Učí ty odborné předměty většinou lidé, kteří jsou a byli dobrými mistry, udělali si střední školu, a opravdu inženýrů je tam velmi málo.

Na druhou stranu já vím, že tento zákon nutí učitele k tomu, aby opravdu si ti, co opravdu chtějí učit, doplňovali vzdělání, a to je dobře. Je to takový zatím, řekl bych, polotovar, protože když jsem se na to díval, najdu deset způsobů, jak tento zákon obejít, kdybych byl ředitelem školy. A je potřeba ho dopracovat. Anebo si rovnu řekněme, že zase posuneme účinnost zákona o pět let třeba.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S další faktickou poznámkou, které se nám v tuto chvíli rozbujely, mám jich tady ještě pět, je přihlášen pan poslanec František Adámek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Adámek: Dobrý den, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já nejsem jako všichni předřečníci učitel, takže spíš mě trošku vyprovokovala, jestli to mohu dát do uvozovek, paní kolegyně Putnová. Spíš to, co jsem se dověděl od svých voličů, koneckonců všichni jste dostávali různé maily atd.

Myslím si, že v zásadě cesta je správná, ale neviděl bych to pouze tak, jak to říkala paní kolegyně Putnová, protože jsou i příklady jiné ze života. Já vám je, paní kolegyně, řeknu. Jste speciální pedagog, 20 let učíte speciální pedagogiku, s naprosto skvělými výsledky, a musíte si udělat, nevím, kolikasemestrální studium jenom proto, abyste se naučila obecnou pedagogiku. Přiznám se, že mi to připadá, a to říkám, nejsem ani pedagog, lépe řečeno, nejsem učitel, zvláštní. Nejsou to jenom ti, kteří chtějí týt z toho systému a nechtějí dodržovat zákony.

Druhý příklad ze života. Máte vystudovanou vysokou školu coby učitel, učitelka mateřské školy, předškolní zařízení, 20 let nebo přes 20 let učíte na prvním stupni, jste vzorem, oceňovaná Českou školní inspekcí, a musíte si dostudovat. Mimochodem, u té speciální pedagogiky, protože pokud mám dobré informace, tato nabídka není ve veřejných vysokých školách, tak si to navíc musíte na soukromé ještě zaplatit.

Jenom tím chci říct, že je potřeba dle mého názoru ten zákon propustit do druhého čtení a diskutovat o něm dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další faktickou poznámku má pan poslanec Martin Lank. Než sem přijde, dnes od 14 hodin se omlouvá pan poslanec Stanislav Berkovec.

Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Lank: Krásné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já pocházím z učitelské rodiny a mám za sebou krátkou epizodu, kdy jsem se ve školství také nějakým způsobem angažoval. Mě jen tak napadá - opravdu myslíte, že pedagog, který má 30 let praxe, poté co si udělá jakési povinné minimum nebo dostuduje si tu kvalifikaci, začne učit jinak? Já o tom mám svoji pochybnost. Víte, já jsem hluboce přesvědčen o tom, že jsou učitelé, kteří mají, jak se vždycky říkalo, dar od pánaboha, a to budou prostě dobří učitelé i s pedagogickým minimem. A pak jsou bohužel pedagogové, kteří nebudou nikdy dobrými učiteli, a to i kdyby měli tři vysoké školy. Děkuji. (Potlesk z různých částí sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Andrle. Prosím, pane poslanče. S radostí z vnučky nám sdělte o tom, kdo ji bude učit v budoucnu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Byli to dva vnuci.

Já chci předem říci, že souhlasím s tím, aby tento návrh zákona prošel do druhého čtení, protože je to dost důležitá věc. Moje připomínka se ale týká toho, že v tomto návrhu se nezohledňují právě kvalitní učitelé, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, oproti těm, kteří mají potřebnou kvalifikaci, ale třeba neumějí učit nebo špatně učí. To je jedna věc, to tady řekl pan Lank přede mnou.

A druhá věc je ta, že jsem si přečetl v důvodové zprávě, že se to nebude týkat státního rozpočtu. Já se ptám, z jakých peněz tedy se to bude hradit. Protože pokud 10 tis. potenciálních zájemců o studium bude na fakultách, když vím, že 50 tis. je na jednoho žáka na jeden rok, tak když tam budou rok, dva, tři, tak mi vycházejí třeba 1 až 1,5 mld. korun náklady. Takže jestli to tedy bude z rozpočtu Ministerstva školství, nebo z rozpočtu státního. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji šťastnému dědečkovi a panu poslanci. S další faktickou poznámkou se přihlásil se přihlásil pan poslanec Roman Váňa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pokud se projednává nějaký takový závažný bod, tak se snažím převést to na něco, čemu rozumím. Protože nejsem učitel, tak jsem si našel takový příklad v té oblasti své, v té bezpečnostní. To jenom pro zajímavost. Pokud byste se chtěli stát policejním odstřelovačem, museli byste absolvovat příslušný kurs, školení a složit příslušné zkoušky. A ukázalo se, že odstřelovači Útvaru rychlého nasazení, tedy toho nejelitnějšího, tyto kursy nikdy neabsolvovali. To zní jako hrozná informace. Ale pak se to vysvětlilo - protože oni ty kursy vedou. Takže poučení z toho vyplývá - to, že nemáte formálně jakýsi papír či kvalifikaci, ještě nemusí znamenat, že tu práci neumíte dělat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váňovi. S další faktickou poznámkou - a těch pět faktických poznámek mi pořád neubývá, pořád je jich pět a pořád přibývá dalších - je přihlášen pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, samozřejmě problém, kvůli kterému zde jsme, je trestuhodné zanedbání té situace od předchozích ministrů školství. Ten problém trvá, legisvakance byla deset let. Nikdo z předchozích ministrů se tomu nevěnoval. Až teď se zjistilo, že je velký malér s nekvalifikovanými učiteli. Ale trošku bych varoval před těmi příběhy ze života, které zde používáme. Viděli jsme zde nedávno, že třeba i kvalifikace rodný jazyk je velice problematická. Protože máme zde i mezi sebou lidi, kteří v okamžiku, kdy slyší někoho s jiným jazykem na úrovni kvalifikace C2, se domáhají tlumočníka, přestože jsou vystudovaní lingvisté.

Vzniká v tom návrhu, tak jak je předkládán, problém s prokazováním a návaznostmi na jiné normy. U toho jazyka například jen samotný problém, jak budou ředitelé prokazovat to, že mají učitele s příslušným rodným jazykem, jaký papír na to bude vyžadován, to zase převádí jenom na jiný problém tohoto typu. Návaznosti na zákoník práce v případě, že se najde kvalifikovaný učitel, jsou tytéž. Návrh také opomíjí to, že v okamžiku, kdy je dělené studium, tak by bylo aspoň vhodné jakýmsi způsobem odstupňovat získané kvalifikace minimálně na bakalářském stupni, anebo alespoň popsat, co to znamená vynikající učitel oceňovaný Českou školní inspekcí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S další faktickou poznámku paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já si myslím, že zákon o pedagogických pracovnících je velmi důležitý moment, protože všichni, jak zde sedíme, jsme prošli vzdělávacím systémem. A nejenom my, ale i naše děti budou tímto systémem procházet. Vnímám ten problém z toho pohledu, že samozřejmě na jedné straně je zde skupina pedagogů, kteří mohli svým způsobem spoléhat na to, že tak jak to v Čechách někdy bývá zvykem, problém vyšumí sám, a proto nenastoupili do systému vzdělávání. Ale na druhé straně zcela objektivně je třeba říci, že některé fakulty, nebo řekněme, že byly i obory či profese, které fakulty nenabízely. Takže při dobré vůli oni začít studovat nemohli.

Já bych vás všechny chtěla moc poprosit, abychom se objektivně zamysleli nad tímto problémem a definitivně jej vyřešili. Vnímám jako velmi pozitivní to, že současný pan ministr chce tento problém vyřešit a nechce ho jenom oddálit, jako jsme tomu byli zvyklí v minulosti. Takže buďme prosím objektivní a pokusme se v rámci možností vypredikovat všechny zlomové momenty, které by nás mohly v budoucnu opět uvést v to, že jsme něco nedořešili, a pojďme posunout tento zákon do druhého čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážené poslankyně a poslanci, samozřejmě to, co říkala paní poslankyně Putnová - na tom je velice důležitý jeden prvek a to je, že se musíme rozhodnout, komu dáváme pozitivní signál. My se domníváme, že ten pozitivní signál se má dávat těm, kteří ve školách působí na generaci, na které nám má nejvíce záležet. Dámy a pánové, výsledkem - jedním ze základních výsledků procesu výchovně-vzdělávacího na všech stupních škol je kompetence k učení. To znamená, že my teď vlastně chceme po učitelích, aby oni sami prokázali, že tuto kompetenci mají. To je první věc.

A druhá věc. Domnívám se, že jestliže zkušení učitelé znovu nastoupí do toho procesu učení, do pedagogických fakult, my z toho budeme mít ještě jeden velice důležitý přínos, a to zpětnou vazbu dostanou pedagogické fakulty, jestli opravdu připravují pedagogy k tomu, co ve školách potom potřebují. A to doufáme, že bude vlastně další přínos, když učitelé, které ředitelé považují za dobré, kteří prokazují vůli, že chtějí se dál vzdělávat, budou zároveň i kriticky přistupovat případně k tomu procesu, jak budou oni sami vyučováni.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Josef Vondrášek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Vondrášek: Hezký den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl jenom krátce a fakticky. Nejsem učitel, jsem starosta, s učiteli mám co do činění, i manželka je učitelka. A trošku bych polemizoval s kolegyní Putnovou, s tím studiem, že ještě dneska může někdo začít - já myslím, že je tam napsáno začít a úspěšně dokončit za těch deset let. Ale je otázka, co tady zaznělo, jestli bylo kde studovat to, co bylo třeba studovat.

Mě tam spíš zaráží jedna věc. Je tam určitý věk, je tam určitá doba praxe a ta doba praxe vlastně umožňuje to, aby to další vzdělání nemuselo být. A tam je taková pěkná obezlička, tam je to "podle druhu nebo typu školy". Takže základní škola má tři typy - základní škola, základní škola praktická, základní škola speciální. To znamená, že učitel, který má dvacet let praxe, bohatě splňuje požadovanou patnáctiletou hranici, která byla v dosud platném zákonu, tak deset let odučil na základní škole, deset let na speciální nebo praktické, ale pokud ředitel se chytne typu školy, tak to nesplňuje. V druhu školy to splňuje. Tady bych poprosil pana ministra, kdyby se toto nějakým způsobem srovnalo, protože je to moc velká síla daná do rukou ředitelů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prozatím s poslední faktickou poznámkou - už je to zas jinak - pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jeden člověk, kterého si nesmírně vážím, mi kdysi řekl: "Vysoká škola není zárukou inteligence." Já bych si dovolil připojit ještě jeden malý dovětek, že vysoká škola není známkou inteligence, ale také i kompetentnosti. Existuje mnoho a mnoho učitelů a pedagogických pracovníků, kteří ačkoliv nemají to stanovené předepsané vzdělání, jsou výrazným způsobem na základě svých životních a učitelských zkušeností na výrazně vyšší úrovni než někteří vysokoškoláci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci a chci sdělit, že všichni my, kteří máme vysokou školu, si to nebereme osobně.

Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a milé kolegyně. Dovolte mi, abych i já řekl jenom pár slov k návrhu a vůbec k probíranému tématu. Svým povoláním jsem učitel pro 5. až 12. ročník pro matematiku a chemii, pracoval jsem čtrnáct let ve školství, z toho tři roky jako zástupce ředitele školy a šest roků jako ředitel jedné z největších škol v Opavě-Kylešovicích. Takže ze své zkušenosti mohu říci, že určitě pro každého ředitele školy je určitě nejlepším pracovníkem ten, který je kvalifikovaný. To znamená, který má odbornou kvalifikaci, který své práci rozumí a umí pracovat s dětmi. Co je bohužel - a jako ředitel to říkám na rovinu, vysoké školy bohužel neprodukují kvalitní pedagogické pracovníky. Možná je to i tím, že jsou vysoké školy příliš odtržené od reality. Protože kdyby nebyly odtržené od reality, věděly by, co mají učit budoucí pedagogické pracovníky. A jestliže přijde učitel na základní školu a neví vůbec, jak má řešit konflikty žáků, jak má řešit konflikty s rodiči, jak má přistupovat ke vzdělávání, tak si myslím, že je to chyba asi na straně vysokých škol.

Dalším velmi důležitým faktorem pro to je, že v minulosti se velmi nepodařily školské vzdělávací koncepce. Tím, že se neustále měnily, vznikal ve školách chaos a vznikla taková kvalita základního školství, jaká je v současné době. A já doufám, že až se situace uklidní, že vše se dá do pořádku, protože na školách je spousta šikovných učitelů, kteří mají rádi práci s dětmi a kteří se snaží zapojit širokou veřejnost do práce se školou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poslední faktická poznámka zatím - paní poslankyně Anna Putnová. Paní poslankyně, řekne se vaše jméno a hned je tu víc ticho. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se vyslovila k té pochybnosti, která zazněla ohledně termínu, zda musí mít pedagog dokončené studium, či stačí začít. Opravdu je podmínkou, aby zahájil studium, přičemž termín dokončení není stanovený. V tomto smyslu si myslím, že i ta předloha zákona je poměrně tolerantní.

A když mám slovo, tak mi to nedá, abych se nevyjádřila ještě k té rozpravě, kterou jsme tady měli možnost slyšet. Já si myslím, že je velmi nebezpečné zpochybňovat formální vzdělávání. To je přece medvědí služba, kterou prokazujeme učitelům. Všichni bychom chtěli, aby učitelé byli osobnosti, morální autority, které budou dobře působit na naše děti, a chtěli bychom, aby byli kvalifikovaní. A pokud takto veřejně zpochybňujeme formální vzdělávání, tak velmi špatně sloužíme učitelům, za které v řadě případů jindy bojujeme.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych chtěl jen podtrhnout to, co tady říkala teď paní poslankyně Putnová. Je to velice důležité. To přezírání toho, že někdo je schopný dosáhnout kvalifikace, je opravdu nebezpečné. Pokud chceme vést debatu na téma toho, že vysoká škola není potřeba nebo že spousta učitelů je dobrých i bez vysoké školy, tak si zkusme ten problém obrátit do toho, kdo z nás by byl ochotný zvednout ruku, že zrušíme povinnou školní docházku. Protože i bez toho, aby děti chodily do školy, mohou vyrůst v platné občany a rozumné - a možná je úplně zbytečné, abychom děti do těch škol posílali. Zdůrazňuji, míním to jako absurdní případ, není to vážně míněný návrh.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi, a protože nevidím žádnou další faktickou poznámku, tak se dostáváme k řádně přihlášené paní poslankyni Martě Semelové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, myslím, a ukázala to i diskuze, která předcházela, řada faktických připomínek, že nikdo z nás asi nebude zpochybňovat význam toho, aby žáky a studenty vyučovali kvalifikovaní a aprobovaní pedagogové, kteří mají potřebné vzdělání a znalosti. Osobnost učitele, která je ve výchovně-vzdělávacím procesu klíčová, může mnohé dokázat, ale také mnohé zkazit.

V každém případě odpovídající pedagogické vzdělání je jednou z podmínek, které by měly vést k požadovaným výsledkům tohoto procesu. Tento cílový stav byl dán zákonem o pedagogických pracovnících, který byl schválen před deseti lety. Učitelé bez požadované kvalifikace tak měli dostatečnou dobu na to, aby začali studovat a toto vzdělání si doplnili. Z různých objektivních i subjektivních příčin tak mnozí neučinili. Někteří spoléhali na to, že účinnost zákona se opět odsune, jiní věřili řediteli školy, který situaci někdy zlehčoval, jindy vůbec neřešil, další studovat chtěli, ale nemohli, jak už tady na to upozornila i kolegyně paní Dobešová, protože potřebný obor nebyl otevřen.

Výsledkem je situace, kdy v České republice je 17 tisíc pedagogů bez kvalifikace. Část z nich již studuje, část plánuje studium zahájit. Pokud by tak neučinili, museli by za stávajících podmínek školy k 1. lednu 2015 opustit.

To by však na mnoha místech v regionálním školství způsobilo kolaps, protože by neměl kdo učit. Čísla hovoří jasně. V České republice je podíl učitelů bez odborné kvalifikace na celkovém počtu učitelů 11,9 %, 4,3 % již studují, u 2,7 % se předpokládá, že zahájí studia, na rozdíl od 4,9 %, kteří studium zřejmě nezahájí.

Předložený návrh má tedy řešit současnou situaci s tím, že zavádí některé výjimky z požadované kvalifikace, aniž by z ředitelů snímal odpovědnost za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání na škole. Zároveň je dohodnuto s pedagogickými a dalšími fakultami, které zabezpečují přípravu učitelů, jaké obory a programy nabídnou k doplnění požadované kvalifikace. Vím, že toto řešení není ideální. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že není možné zavírat oči před realitou a nechat zřizovatele i ředitele bez pomoci. Předložený návrh zákona byl projednán se školskými odbory, které se současnou úpravou pravidel pro udělování výjimek vyjádřily souhlas s tím, že jejich požadavek na kvalifikaci učitelů je přitom trvalý.

Musím říci, že sama mám s prodlužováním stavu, kdy na školách učí kantoři bez kvalifikace, problém. Na druhou stranu si uvědomuji riziko, že pokud by novela nebyla přijata, hrozí na mnoha místech v regionálním školství opravdu kolaps. Proto se přikláním k tomu, že je nutno tuto novelu schválit, zvlášť pokud jsou přesně dané podmínky možnosti výkonu přímé pedagogické činnosti pro osoby, které předpoklad odborné kvalifikace dle výše zmíněného zákona nesplňují. Jedná se o přesně specifikovaný okruh pedagogických pracovníků, a to rodilých mluvčích, pedagogických pracovníků některých předmětů pracujících na zkrácený úvazek, jak tomu má být například u uznávaných odborníků ve svých oborech, umělcích a trenérech, a také těch, kteří mají dostatečnou praxi minimálně dvacet let, přičemž dosáhli alespoň 55 let věku. Zákonem stanovená výjimka by se měla vztahovat i na pedagogické pracovníky bez odborné kvalifikace po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu, avšak pouze za podmínky, že za ně vedení školy nemá kvalifikovanou náhradu a hrozí tak, že škola nebude schopna zajistit v potřebném rozsahu vzdělávání.

Závěrem bych chtěla zdůraznit následující. Jedna věc je zákon, druhá věc je zajištění podmínek pro práci kantorů. V prvé řadě je třeba učitele zaplatit, to znamená přiznat jim konečně plat odpovídající významu tohoto povolání. Tato podmínka dlouhodobě naplněna není. Nedivme se proto, že nám absolventi pedagogických fakult a dalších vysokých škol s učitelskými obory utíkají jinam. Pokud budeme neustále podléhat přihlouplé kampani médií, která prezentují práci pedagogů výhradně ve smyslu "co věčně chtějí, mají neustále prázdniny a pořád chtějí vyšší a vyšší plat", přičemž se mlčí o náročnosti tohoto povolání, zvlášť v dnešní době, kdy narůstá agresivita žáků, studentů, učňů, ale i jejich rodičů, pokud se zkresluje skutečné platové ohodnocení, které výrazně zaostává za platy ostatních vysokoškoláků, o srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie ani nemluvě, pak se nástupu kvalifikovaných odborníků, zvlášť mužů, ve školství těžko dočkáme.

V té souvislosti, i když vím, že o tomto tento zákon není, chci připomenout, že prostředí školy netvoří pouze učitelé. Tvoří ho také nepedagogičtí pracovníci škol, kuchařky, školníci, hospodářky, uklízečky. Tito pracovníci berou plat v průměru kolem 14 tis. hrubého. Představte si, jak s ním asi mohou vyžít.

Úplně na závěr. Přes všechny výhrady předložený návrh zákona klub KSČM podpoří. Jde nám o to, aby nedošlo k avizovanému kolapsu v regionálním školství. Zároveň nám však jde o to, aby se z výjimek nestal trvalý stav pro výuku bez náležité kvalifikace.

Vzhledem k tomu, jak na tuto novelu čeká řada škol, řada učitelů, řada ředitelů, budu navrhovat, aby byla zkrácena lhůta mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. S další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Martina Berdychová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na začátek bych uvedla, že podporuji postoupení návrhu novely zákona do druhého čtení.

Zákon o pedagogických pracovnících však zcela neřeší oblast pracovníků pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Jak upozorňují společnosti jako Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, expertní komise pro otázky vzdělávání při Asociaci organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel ASNEP, LUMOS, EDUin, je třeba do § 2, který definuje, kdo je pedagogickým pracovníkem, zařadit i další pozice, a to tlumočník českého znakového jazyka, školní speciální pedagog, školní sociální pracovník. Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice navrhuje zařazení profese sociálního pedagoga. Žádný z uvedených subjektů nebyl začleněn do vnějšího připomínkového řízení návrhu novely zákona. A problematika, kterou návrh novely zákona neřeší, je určitě širší.

Blíže bych zmínila absenci profese tlumočníka do českého znakového jazyka. V současném znění zákona jsou tlumočníci vedeni jako asistenti pedagoga a to se ukázalo jako nefunkční. Situace, kdy jsou vedeni jako nepedagogičtí pracovníci, zase nevyhovuje nárokům na finanční ohodnocení tlumočníků. Je tedy účelné zavést novou kategorii pedagogického pracovníka, tedy tlumočníka českého znakového jazyka. Mělo by být jasně specifikováno, jakou odbornost by měla tato profese splňovat, což v současném systému zcela chybí. V praxi se ukázalo, že současná úprava nezajisti u pedagogů skutečně ovládání komunikačního systému. Stačí například pouze prokázání absolvování krátkodobého kursu. Zákon v současném znění neposkytuje záruky, že pedagog komunikuje s dětmi systémem, kterému děti skutečně rozumějí, tedy jejich jazykem. Tato problematika by měla být v rámci novely zákona také vyřešena. I neslyšící děti by měly mít rovný přístup ke vzdělání, a ten dnes chybí. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Berdychové. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Já ještě jednou, co se týče, dámy a pánové, té časové posloupnosti, tak školní rok je bohužel jiný než kalendářní rok a ředitelé škol v tuto chvíli už připravují rozvrh a vůbec celé to dění školního roku 2014-2015 v tuto chvíli. Oni v tuto chvíli už znají počty přihlášených žáků, to znamená, že podle toho znají počty tříd a musí začít zabezpečovat výuku. To znamená, dostávají se trochu do situace, zda mohou s některými učiteli počítat, či nemohou. Proto podpořím tady navrhované zkrácení, protože si myslím, že už je ne za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté.

Slyšeli jsme tady celou řadu připomínek a vlastně jsme se vraceli do historie. Já osobně si myslím - a velmi za to děkuji panu ministrovi, že se snaží to řešit -, že bychom to měli pustit do druhého čtení a tam řešit zákon trošku z pohledu. Za prvé si myslím, že je potřeba rozdělit finančně ty učitele, kteří kvalifikaci mají a kteří ji nemají, a to výrazným způsobem. Pak si myslím, že motivace u učitelů, kteří kvalifikaci nemají, určitě vzroste.

Za druhé si myslím, že je potřeba se podívat na pojem kvalifikace. Tak jak dneska ten pojem kvalifikace učitele je definován, tak samozřejmě vytváří celou řadu problémů. Řeknu příklad. Učitel, který je kvalifikován na to, aby učil na střední škole, nemusí být kvalifikován pro výuku na škole základní. A podobné věci v definici kvalifikovanosti bohužel jsou. Takže tímto by se podle mě odstranila celá řada dnes uváděných nekvalifikovaných učitelů - nemyslím, že by se měli odstranit ti nekvalifikovaní učitelé, ale problém jejich nekvalifikovanosti.

A za poslední bych chtěl říct tolik, že tady byli zmíněni nepedagogičtí pracovníci, kteří pracují na školách v různých profesích. A tam opravdu ty mzdy jsou velmi tristní. Školník dneska pracuje za 11 nebo 12 tisíc hrubého a není myslitelné, aby dneska škola sehnala dobrého školníka, pokud mu nenabídne byt zdarma nebo nějaké podobné výhody. Takže i tento problém si myslím, že je potřeba do budoucna řešit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S další přihláškou s přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych jenom krátce podpořil stanovisko paní kolegyně docentky Putnové, která v podstatě vyjádřila stanovisko klubu TOP 09, a zkusil vysvětlit, že z našeho pohledu, jakkoli projednáváme velmi závažnou problematiku resortu školství, nejde jenom o problematiku resortu školství, ale že jde o jistý princip dodržování pravidel, která byla-li vyhlášena dostatečně dopředu a dostatečně jasně, tak v okamžiku, kdy má jejich platnost vstoupit v účinnost a my je začínáme změkčovat, je to obrovské morální riziko pro všechny, kteří ta pravidla vzali vážně, a je to obrovské vítězství těch, kteří se těm pravidlům vysmáli, protože věřili, že je stejně nikdo nikdy dodržovat nebude. A to se zdaleka netýká jen této otázky. To se týká v minulosti otázky oddlužování nemocnic, kdy někteří manažeři vzali vážně, že už to bylo opravdu naposledy, a začali hospodařit odpovědně. A jejich kolegové si říkali: Ech, oni nám zase uleví. A hospodařili neodpovědně. A když přišlo to rozhodné datum, tak se častokrát stalo, že ti odpovědní byli poraženi a ti neodpovědní byli vítězi. A můžeme teď brát jednu kategorii po druhé. Stalo se to mnohokrát. A je to vždycky obrovské morální riziko a je to obrovská demotivace pro ty, kteří ta pravidla vzali vážně.

Já se teď nechci zamýšlet nad individuálním osudem toho či onoho pedagoga. Jednak tomu nerozumím a jednak si myslím, že ten individuální případ možná někdy opravdu vypadá absurdně v tom světle absurdního pohledu. Možná chápu návrh pana ministra. Ale Poslanecká sněmovna, která by měla rozhodovat systémově, by měla rozhodovat systémově především v úctě k pravidlům a podpořit ty, kteří ta pravidla vzali vážně, zachovali se podle nich, postupovali podle nich. Jestli vy jim dneska vzkážete: To jste ale pitomí, že jste to vzali vážně, že jste šli do nějaké školy, že jste se vzdělávali, že jste se na to přihlásili! To jste mohli počítat jako ti druzí, že my to potom nějak změkčíme... Tak jak chcete, aby brali lidé vážně pravidla, která odsud vyhlašujeme?

Já velmi prosím, aby ve světle tohoto principu zásady, které tady řekla paní docentka Putnová, byly chápány nejenom ve vztahu k resortu školství, ale i ve vztahu k úctě k pravidlům, která tady odsud vyhlašujeme, pokud chceme, aby je někdo někdy bral vážně. A aby vítězi byli ti, kteří se k pravidlům staví odpovědně, a aby nebyli vítězi ti, kteří se na pravidla vykašlou, protože věří, že pak vždycky přijde nějaký Chládek a zkusí je změkčit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad TOP 09 a Starostové.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Mám tu dvě faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou paní poslankyně Ivana Dobešová, po ní pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Ještě jednou dobré odpoledne. Já si velice vážím toho, že zde zazněla slova, že problémy Ministerstva školství jsou velmi důležité pro celý národ. Ale uvědomme si, že tady mluvíme o více než 11 tisících učitelích, které jestliže k 1. lednu propustíme, tak se ten problém nestane jenom problémem Ministerstva školství, ale také problémem Ministerstva práce a sociálních věcí a budeme shánět podpory na tyto pedagogy. Takže já jsem pro, abychom posunuli tento zákon do druhého čtení, i když samozřejmě respektuji to, že v této zemi by se pravidla měla dodržovat. Na druhé straně - řekněme si na rovinu, že minulých deset let tu vládli zrovna ti, kteří dnes dávají veto tomuto zákonu! Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Tejc, pak s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan předseda Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych vzpomněl ještě jiný zákon, kde jsme na těch pravidlech, co se týká vzdělání, naopak trvali jako Sněmovna, a jak to poté dopadlo.

Já si pamatuji, když byl spuštěn do účinnosti služební zákon, který se týkal policistů a dalších ozbrojených složek. Tehdy tam byla také povinnost mít pro určité pozice vysokou školu. A řada vyšetřovatelů, kteří měli desítky let zkušeností, byli velmi kvalitní, raději odešla, přestala vyšetřovat, přestože rozhodně to, že neměli vysokou školu, nemělo vliv na jejich práci. Řada z těch lidí, kteří si tu školu udělali, si neudělala vzdělání v oboru právo nebo v oboru ekonomickém, které by se jim hodilo třeba pro vyšetřování závažné trestné činnosti, ale tu tam se stali zahradníky, bakaláři, tu tam studovali na podivných fakultách jako v Plzni. A myslím si, že ten efekt nebyl žádný. Byl spíše negativní. Protože místo toho, aby se věnovali své práci, se vzdělávali v oborech jenom proto, aby měli titul, který zákon předpokládal.

Na každou věc bychom se měli dívat s rozumem. Nevím, jestli bylo, nebo nebylo nastavení, které tady bylo přijato v zákoně v minulé době, správné, nebo ne, to už nechci hodnotit. Dnes řešíme nějaký konkrétní problém a myslím si, že pokud bychom se na něj dívali zdravým rozumem, tak bychom měli podpořit návrh, který předkládá Ministerstvo školství.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Následně s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám panu poslanci Tejcovi, že neumím míchat pedagogy s policisty. Ale rád bych odpověděl paní poslankyni s tím, že má jistě pravdu. Ano. Jedná se o několik tisíc pedagogů. A jistě dobrých pedagogů - nejsem od toho, abych soudil jejich práci -, kteří se dostanou do vážného problému, pokud tento návrh nebude přijat. A na té druhé misce vah, prosím pěkně, je několik tisíc pedagogů, a je jich víc, kteří své povinnosti vzali vážně. A těm se vysmějeme do obličeje, když tento návrh přijmeme a řekneme: Vy jste ale blbí, že jste své povinnosti vzali vážně. Mohli jste si počkat na Chládkův návrh a nemuseli jste se namáhat.

To je takové morální riziko, že před ním varuji a podporuji návrh na zamítnutí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. A následuje smršť faktických poznámek: pan poslanec Mihola, pan poslanec Ondráček, pan poslanec Hájek, paní poslankyně Dobešová, paní poslankyně Semelová. Pardon, po panu poslanci Ondráčkovi ještě pan poslanec Laudát, mám ho tu zapsaného.

Takže nejprve pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL pan poslanec Mihola. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. (Poslanec Mihola mimo mikrofon hovoří k předsedajícímu.) Pardon, pokud je to řádná přihláška s přednostním právem, tak po faktických poznámkách. Děkuji. Následuje s faktickou poznámkou pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem krátce ve škole byl jako zástupce ředitele, a to, co říká -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Já přikročím k těm ostřejším pedagogickým metodám. Prosím, aby tu byl klid. Prosím, aby se poslanci vzájemně nefotili, nenakláněli se do lavic, jinak budou stokrát opisovat "budu se při jednání Poslanecké sněmovny chovat slušně". Děkuji.

Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Potlesk zleva.)

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Já jsem rád, že kolega Schwarz se mě snaží rozesmát. Děkuji, Broňo.

Zpátky ke školství. Je sice hezké, co říká pan kolega poslanec Kalousek. Ale co udělaly jeho vlády a vlády, na kterých se on podílel, na to, aby tento stav tady nebyl? Deset let se vědělo, jaký problém tady nastane, a nic se pro to neudělalo. Vysoké školy, které tady jsou, neumožňují a nemají takové obory, aby pedagogové, kteří nesplňují vzdělání, si vzdělání splnit mohli. Věřte, že vím, o čem hovořím, protože jsem na této škole byl a pro své pedagogy jsem se snažil takovou školu sehnat. Bohužel v České republice takové školy nebyly. A bohužel je i takový stav, že když něco učíte na vysokých školách, tak se dozvíte, že moderní vyučovací technické prostředky jsou meotar a diaprojektor. Je to věc, kterou se učila jedna má známá minulý týden na státní zkoušku - meotar a diaprojektor, věc, která se užívala možná před 30 lety.

Děkuji za pozornost. Propusťme to do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Připraví se pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k technické mě přivedla paní kolegyně Dobešová. Nezlobte se na mě. To jako podle vás členové vlády měli chodit a říkat exsoudruhům ředitelům a ředitelům "promiňte, my jsme vám stanovili nějaké podmínky"? A ještě se to, co si pamatuji, prodlužovalo z pěti na deset let. Oni to ignorovali a teď budou křičet. Co je to za lidi, kteří si za deset roků nedoplní kvalifikační vzdělání? Tak měli počítat s tím, že učit nebudou. Ředitelé škol měli počítat s tím, že si musí najít jiné lidi. Jsou regiony, kde dneska dostala řada učitelů výpověď, že pro ně není práce, a splňují veškeré kvalifikační požadavky. Co těch 11 tisíc lidí? A možná se mezi nimi samozřejmě mohou najít učitelé, kteří z objektivních důvodů neměli možnost si to doplnit, já bych to rád viděl. Nicméně určitě to není 11 tisíc lidí. Jak tihle lidé, kteří ignorují základní požadavky stanovené státem, co asi budou vychovávat za děcka? Co z těch děcek bude? Nezlobte se na mě. A jak k tomu přijdou ti, co za velkých obětí, ať už časových, finančních, rodinných si vzdělání doplnili? Vy to tady křivíte, ale to není nic nového. Tady se ohýbal zákon o státní službě způsobem naprosto trapným. Takže vy tady chcete rozmetat jakákoliv pravidla. To si můžeme radši sednout tamhle někam do hospody a přestat tady vymýšlet normy pro tuto společnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Po něm pan poslanec Hájek. Připraví se paní poslankyně Dobešová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, když tady poslouchám celou řadu řečníků, tak s velkou většinou souhlasím. Ano, je to dle mého názoru nesystémový krok. Na druhé straně se ale ptám: Před deseti lety byl přijat tento zákon. A já předpokládám, že když se přijme takový zákon a garantem je Ministerstvo školství, tak se v roce 2004 udělá nějaká analýza, která řekne "ano, máme tolik a tolik lidí, tolik a tolik pedagogů". To znamená, že by měl podle mě existovat nějaký odbor na Ministerstvu školství, který má systémově na tomto zákoně pracovat. To znamená, že mně z toho vyplývá, že budu interpelovat pana ministra, aby mi řekl, kdo to způsobil, který ministr. Je tady pan předseda Fiala. Já bych ho požádal prostřednictvím pana předsedajícího, protože na rozdíl ode mě má zkušenosti s vedením Ministerstva školství, jak to tam chodí. Proč on, kterého považuji za zkušeného, chytrého, vzdělaného člověka na to nepřišel? To znamená, že dneska jsme v situaci, kdy je tady pan ministr Chládek, který tady dneska po deseti letech dostal černého Petra a samozřejmě je ve složité situaci, protože opravdu na jedné straně je tady 11 tisíc lidí, které musíme v této chvíli řešit, na druhé straně souhlasím jak s panem Kalouskem, tak s panem Laudátem, že je to naprosto nesystémový krok.

A teď jak se z tohoto začarovaného kruhu můžeme dostat? Řešení je jednoduché. Já si myslím, že je třeba o řešení diskutovat. Proto také budu podporovat postoupení tohoto zákona do druhého čtení a přijít s řešením, které prostě možná do budoucna bude systémovější, protože to není jediný zákon, který ukládá některé věci do budoucna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Pak tu mám tři faktické poznámky. Pak přednostní právo pana poslance Miholy a přednostní právo pana poslance Kalouska. Takže s první faktickou poznámkou paní poslankyně Ivana Dobešová. S faktickou poznámkou se připraví paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji. Já bych ráda reagovala na dva mé předřečníky. Dovolím si, pane místopředsedo, oslovit pana poslance Kalouska prostřednictvím vás s tím, že chci reagovat na váš postoj, že pokud postoupíme zákon do druhého čtení, narušíme tady systémové řešení, o které se TOP 09 v tuto chvíli snaží. Já bych ráda připomněla, že zákon 563/2004 vešel v platnost 1. ledna 2005. Hned po jeho vstupu v platnost byla prodloužena lhůta kvalifikace o pět let a po pěti letech byla ještě jednou prodloužena o dalších pět let. Mám pocit, že deset let byl dostatečně velký prostor, aby vaše strana a další vládnoucí strany systémově tento problém řešily. Obávám se, že k tomu nepřistoupily. Teď to beru jako vaši možnost se lépe zviditelnit.

Dále bych využila vašeho názoru na to, že je třeba diverzifikovat ty kantory, kteří svým způsobem uchopili zákon a vzdělávali se. Ano, souhlasím s tím. Pojďme je tedy lépe zaplatit. Ne potrestat ty, kteří se nekvalifikovali, že jim snížíme mzdu, ale pojďme přidat těm pedagogům, kteří kvalifikaci splňují. A myslím si, že vám bude vděčno více než 11 tisíc pedagogů - 214 tisíc pedagogů v této zemi. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pedagogům určitě bude přidáno. Já paní poslankyni zdvořile požádám, aby příště trošku ubrala v hlase, protože některé kolegy tady to vyděsilo. (Veselost v sále.) Což je asi dobře.

S další faktickou poznámkou paní poslankyně Marta Semelová.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla také reagovat na některé kolegyně a kolegy, kteří odmítají tento zákon, kteří navrhují ho zamítnout. Chci se zeptat: Kdo bude na těch školách učit? Zkomplikujete život obcím. Zkomplikujete život krajům. Uvědomte si, že mnohdy jsou to školy, které jsou malé, jsou na vesnicích, kde je třeba skutečně padesátiprocentní nekvalifikovanost, a je to problém. Takže kdo tam bude učit? Zavřeme školy, zavřeme základní, střední kvůli tomu, že nemáme kvalifikované kantory a ti kantoři, jak už tady bylo řečeno, půjdou na úřad práce! To je jedna věc.

Druhá věc. Chtěla bych požádat prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Kalouska: Neházejte všechny kantory do jednoho pytle. Mám teď na mysli ty, kteří nezačali studovat. Mnozí z nich chtěli v průběhu deseti let začít studovat, ale skutečně reálně nemohli, protože tyto obory otevírané na vysokých školách nebyly.

Nebyly otvírané na té fakultě. Takže tady nešlo o nějakou nechuť. Neříkám, že určité procento učitelů tu nechuť mělo, ale nejedná se o všechny. Já jsem zavalena dopisy a maily, kde upozorňují na to, jak chtěli studovat a prostě obor otevřený nebyl a neměli šanci.

A poslední poznámka. Když tady tak říkáte, co jste dokázali za to minulé období vlád pravice, tak pokud byste skutečně ty platy tak, jak jsme to požadovali jako opozice, těm kantorům zvedli, tak je situace také jiná, protože do těch škol by kvalifikovaní učitelé z fakult, z pedagogických fakult nastupovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. Další tři faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte svoje dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nevím, proč je taková vášnivá debata, proč někdo potřebuje 200 hlasů k tomu, aby byl spokojen, že všichni s tím souhlasí. Já za sebe chci říct, že nevím, co to znamená "pojďme diverzifikovat pedagogy". Když tak o těch učitelích mluvme slušně, já bych je diverzifikovat opravdu nechtěl.

Na druhé straně mě udivuje víra, že ministr školství nějak zařídí, že 11 tisíc učitelů získá požadovanou kvalifikaci. A jak? Tady paní poslankyně mluvila, kdy ten zákon vešel v platnost, a zapomněla, že v té době vládl její koaliční partner, když se tak ohnivě dívala k nám. Ale já jim to nevyčítám. Prostě 2004, účinnost 2005. Nevím, jestli premiérem, to bylo hodně premiérů za ty tři roky, teď nevím přesně, který sociálně demokratický premiér tam byl, když se to schvalovalo. Ale to není vůbec důležité. Ale ta představa, že ministr školství nějak zařídí, že někdo získá (nesrozumitelné) kvalifikaci, je prostě úsměvná. Ano, on může navrhnout, že ta kvalifikace není potřeba. O tom budeme debatovat v prvém, druhém, třetím čtení. Myslím, že to tak nějak spěje, že ten zákon se hlasovat bude, ale nemusíte na nás křičet, když s vámi nesouhlasíme. Máte dost většinových hlasů, ale nechtějte nesplnitelné. Aby ministr školství zařídil kvalifikaci 11 tisícům pedagogů.

A jenom pro zajímavost: V našem kraji se za poslední dva roky snížil počet pracovních pozic ve školství o 1 600. A to je jeden ze 14 krajů. Tak teď nechci říkat, nemám statistiku, o kolik se snížil počet pracovních míst ve školství jako celku za celou republiku. Tak abychom se tady neděsili, neděsili rodiče, že od ledna nebude mít kdo učit. A hlavně aby nevyčítali těm, kteří bezesporu... Náš ministr školství měl skvělou kvalifikaci, nepotřeboval si ji dohánět.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Budu velmi stručný. Já bych možná přidal ke všem těm příkladům ještě jeden příklad. Víte, my tady neřešíme možná problém jenom té kvalifikace. Když jsem se díval i na to rozložení, tak největší problémy jsou v podstatě v příhraničních oblastech, aniž bych chtěl komukoliv křivdit. A pak je velký problém s kvalifikovaností podle zákona 563 na malotřídních školách. Protože uvědomte si, a ty stížnosti od ředitelů dostávám, a v podstatě to je problém, který se musí řešit. Jim zůstávají nějaké kratičké úvazky, jsou to většinou výchovy, které dobírají především vychovatelky, které mají středoškolské vzdělání. A tady nastává taky problém. To je taky nekvalifikovaný pedagog, který jde učit. Takže ono problémů ve školství je víc a my jsme se dostali do nějakého bodu, kdy je potřeba ten problém vyřešit. Proto, a my jsme se dneska o tom krátce bavili na podvýboru, ano, přimlouvám se za to, připusťme do druhého čtení, pojďme o tom diskutovat, vylaďme ty věci. A já si myslím, že ten prostor tady je. A v podstatě nevášněme, protože mám pocit, že skutečně dneska školství rozumí každý. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, připraví se pan poslanec Fiala.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, dámy a pánové, tady v okamžiku, kdy zde zaznívají výtky na adresu vysokých škol, že jsme nedávali příležitosti studovat příslušné obory, tak o tom si jednak dovolím pochybovat, protože to není podložené žádnými daty, a jednak bych si dovolil poukázat na analytickou zprávu Ministerstva školství, které tady tuto kategorii vůbec nesledovalo. Čili výtky na to, co kdo mohl, nemohl studovat, rozhodně nejsou příliš použitelné. A je velice podstatné, že se pohybujeme v parametrech, kde 50 % učitelů má jenom středoškolské vzdělání. A nemá ani vzdělání maturitní ani vysokoškolské vzdělání, které by neobsahovalo pedagogické zaměření. Toto je podle mého názoru vážný problém a nebude - nejsem takový optimista, abych si myslel, že by mohl být vyřešen touto novelou. Jakékoliv flikování, kterého se dopustíme při druhém čtení, způsobí jen to, že budeme mít velice nedokonalou normu, která bude děravá. Kdyby bylo něco rozumného, jak postupovat, tak bych změnil rok 2015 v zákoně na 2017 a nechal panu ministrovi další dva roky na to, aby připravil skutečně systémovou úpravu, která nebude jen okamžitým flikováním díry.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, budu jenom krátce reagovat na otázky, které se týkají role Ministerstva školství a ministra školství v této záležitosti. To, co tu řešíme, je do jisté míry důsledek decentralizace našeho vzdělávacího systému, která ve všech směrech není úplně pozitivní a která samozřejmě veškeré kompetence v oblasti personálního obsazení jednotlivých školských zařízení svěřuje zřizovateli, resp. zřizovatelem jmenovanému řediteli. Proto ani Ministerstvo školství se nemůže o konkrétní obsazení jednotlivých pozic starat, ale vytváří pouze ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou systémové podmínky.

A teď k otázce, jestli ministři konali, nebo nekonali. Sami v této částečně iracionální debatě vidíte, jak na půdorysu tohoto zákona, který byl přijat v roce 2004, není možné dospět k nějakému rozumnému řešení. A právě proto, když jsem byl ve funkci ministra školství já, tak jsme začali připravovat jiné, mnohem lepší a mnohem systémovější řešení, které český vzdělávací systém postrádá, a to je kariérní řád, resp. kariérní systém, který by všechny tyto problémy, se kterými se tady teď potýkáme a budeme potýkat, vyřešil. A kdybych měl dostatek času, abych mohl dokončit svoje funkční období do konce volebního období, tak bychom měli kariérní systém připravený a schválený a měli bychom řešení tohoto problému, který na začátku roku 2015 nastane. Takže ministři školství, nebo aspoň jeden ministr školství, který byl tady osloven, konal, a řešení bylo. A myslím, že pokud pan ministr Chládek bude pokračovat v krocích na přípravě kariérního systému, tak k dobrému řešení posléze dospějeme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Zatím neeviduji žádnou další faktickou přihlášku. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Mihola, po něm pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ačkoli mám přednostní právo, tak jsem si počkal skoro až na konec, protože mám heslo audiatur altera pars - ať je vyslechnuta druhá strana. A tak jsem poslouchal s velkým zájmem debatu nejen kolegů učitelů, kterých tady není málo, ale i samozřejmě dalších kolegů. A něco si dovolím k tomu přidat jako člověk, který působil do této chvíle ve školství 20 let, z toho 15 let na pedagogické fakultě.

Chtěl bych hned na začátku předznamenat, že klub KDU-ČSL podpoří návrh, který projednáváme, jeho průchod druhým čtením.

Tak jak už zde bylo debatováno nebo poukazováno na to, že tady byla lhůta, desetiletá lhůta, tak bych se přidal k jednomu z předřečníků, myslím kolega z ANO to byl, který správně poukázal na to, když jsou takové lhůty a víme, kde nás bota tlačí, tak také měla být nějaká průběžná kontrola. Mně se zdá, že nejenom v této záležitosti dost často jsme potom velmi překvapeni, podobné je to z úplně jiného soudku, ale tak jak jsme překvapeni, že děti Husákových dětí prostě jaksi způsobily tady ten problém s nedostatkem míst v mateřských školách apod., když se to dalo samozřejmě tušit už v průběhu 90. let a nějakým způsobem se na to připravit. Takže pokud není průběžná kontrola, tak jsme zřejmě zcela překvapeni.

Možná se může zdát, že zaspaly také pedagogické fakulty. Tady bych chtěl ale trošičku poukázat na to, že pedagogické fakulty byly zejména právě v uplynulých deseti letech, možná spíš patnácti, po roce 2000 v dost složité situaci. Zejména než nastalo takové to masové přijímání studentů na vysoké školy, tak se o řadě z nich vůbec uvažovalo včetně o zrušení například. Poukazovalo se na dublování oborů a podobné záležitosti. To si velmi dobře pamatuji. Mnohé ty fakulty se nakonec transformovaly buďto na filozofické fakulty, které už tolik to pedagogické vzdělávání - nechci říct neakcentovaly vůbec, ale samozřejmě tam spíš je pedagogické minimum, co se týká potom té vlastní pedagogické práce ve školství na rozdíl od pedagogických fakult. Nebo jejich části potom se staly, co se týká mého oboru například, historickými ústavy apod. Pamatuji také dobu, kdy byla poměrně široká paleta nabídky tzv. rozšiřujícího studia, které bylo potom pro učitele z praxe daleko lépe skousnutelné nebo akceptovatelné než běžné denní studium. Ale i dnes existuje také široká škála nabídky kombinovaného studia. A věřte, že i tam mám tu zkušenost s výukou, že ten přístup k dospělým učitelům je poněkud jiný už díky jejich jinému přístupu ve srovnání s běžnými denními studenty. Takže až tak něco složitého, ta představa toho studia i pro učitele zralé nebo se zkušeností, takový problém si myslím, že to představovat nemusí.

Bylo tady poukázáno na kariérní řád. Prosím vás, co jsem učitelem, slyším, slibovalo se, jak se vlastně budou ti učitelé motivovat, protože ten problém samozřejmě není posledních deset let, ale já jsem zažil i na jazykové škole, státní jazykové škole, kde jsem studoval němčinu v roce 1990, na nekvalifikované učitele se přijímali rodilí mluvčí, tak to prostě byl nějaký Čechovídeňák, prostě z ulice, který uměl německy přece jenom tím, že se tam nějakou dobu pohyboval, lépe než ten učitel naučený pouze v českém prostředí. Takže o kariérním řádu se doposavad stále jenom hovoří, a ta motivace tím pádem výrazně chybí.

Samozřejmě že bych byl velmi rád, aby každý učitel měl patřičné vzdělání, tak jak je tomu koneckonců i v okolních zemích. Domnívám se ale, že v českém vysokoškolském prostředí hodně zvítězila kvantita nad kvalitou, a proto nejsem tak úplný optimista, co se týká toho, že by nějak automaticky zaručovalo kompetentnost vyučujícího, jeho vztah k práci nebo jeho vztah ke studentům.

Další navazující otázkou, ale nechci příliš odbíhat od tématu, je otázka toho, že máme na mnohých školách sice kvalifikované učitele, kteří mají vysokou školu a diplom, všechno v pořádku, ale vlastně učí obor, který nevystudovali. A není to rozhodně málo případů, kde se takto děje, že dějepisář učí tělocvik a je rád, že vůbec nějaké místo má tam, kde je prostě nedostatek těch míst ve školách, na základních nebo středních. Ale vracím se zpátky.

Já osobně, jak už to zaznělo, se přikláním k názoru, že významnější dělítko vidím mezi dobrým a špatným učitelem než mezi kvalifikovaným a tzv. nekvalifikovaným, rozuměj tedy bez vysokoškolské kvalifikace. Mám sám zde i svou vlastní zkušenost z jiné oblasti než přímo ze školství, a to z cestovního ruchu, kde dříve, jak víte, nemusel mít člověk zkoušky, tzv. průvodcovské zkoušky. Já jsem se tomu dlouhodobě věnoval, dosáhl jsem i významných úspěchů. V roce 2001 jsem vyhrál dokonce celostátní soutěž průvodců při veletrhu GO a neměl jsem průvodcovské zkoušky. Po pravdě řečeno, kdyby mi někdo - teď už nemám čas se tomu věnovat, ale kdyby mě někdo hnal k tomu je dělat, to znamená absolvovat od lidí, kteří nepochybně v tom mají menší znalosti ať v oblasti historické, nebo zeměpisné jako já člověk z oboru, tak by mi to bylo proti srsti, jakkoliv uznávám, že to nařízení má něco do sebe. Ale prostě zpětně bych to neabsolvoval. Na druhé straně ne každý rodilý mluvčí nebo bohem nadaný muzikant nebo malíř je nějak automaticky prostě dobrým a znalým pedagogem. To je zřejmé.

Na závěr bych konstatoval, že 11 tisíc učitelů bez potřebné kvalifikace je samozřejmě alarmující stav. Neměli bychom takto nechat dál, samozřejmě. Myslím si, že pedagogické fakulty jsou připraveny v tom udělat hodně práce. A pevně věřím, že i ta finanční motivace, o které zde byla také zmínka, v tom může udělat nějaký pořádek. Když budou rozděleni učitelé kvalifikovaní a nekvalifikovaní, tak to prostě nějaká motivace nepochybně bude. Jinak pevně věřím, že také ve vedení škol, ať už základních, nebo středních, stanou většinou moudří a osvícení ředitelé, kteří budou schopni zvážit a moudře poměřit to, aby naše budoucí generace vzdělávali ti lidé, kteří mají k povolání a k sebevzdělávání skutečný vztah, a nejenom ti, kteří se prostě něčím živit musí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako další do diskuse je přihlášen pan poslanec Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane místopředsedo. Od okamžiku, kdy jsem se přihlásil do diskuse, jsem byl osloven dvěma kolegyněmi, tak dovolte, abych dříve, než řeknu to, s čím jsem se hlásil, stručně zareagoval na ně.

Vyděsil jsem se při obvinění paní poslankyně Semelové, že snad házím všechny učitele do jednoho pytle. Probůh, opravdu jsem to neměl v úmyslu. Při vědomí, že paní kolegyně Semelová je také učitelka, jsem věru nic takového neměl v úmyslu. A pokud to tak vyznělo, tak se všem těm zhruba 145 tisícům učitelů minus jedné hluboce a upřímně omlouvám.

Paní poslankyně Dobešová říkala, že jsme v tom neměli systém. Já se domnívám, že ten systém v tom byl, že jakkoliv byl upraven a nakonec z pěti let bylo deset let, tak že tady byl jasný systém a jasná informace, kterou všichni měli deset let, že pokud během těch deseti let se alespoň přihlásí k doplnění studia, tak vyhoví pravidlům. Pokud se na to vykašlou, tak pravidlům nevyhoví. Pokud těm lidem, těm, kteří se na to nevykašlali, i těm, kteří se vykašlali, necelý půlrok předtím ta pravidla zásadním způsobem změníme, jinými slovy uděláme přesně to, co se v žádné hře dělat nemá, že změníme pravidla během hry, dopustíme se těžkého morálního hazardu. A kdo bude vítěz v tom hazardu, o tom není pochyb. Ti neodpovědní. Tam je ten problém změny toho vašeho systému.

A teď to, s čím jsem se hlásil. Ale je to moje poslední prosba a paní poslankyni Dobešovou možná udiví. Je to prosba ve jménu těch, kterým ona říká dobří, leč nekvalifikovaní učitelé - já jim říkám ti neodpovědní, ale to je jedno. Je to prosba ve jménu těch, kteří si vsadili na to, že změníme pravidla během hry. A prosím o elementární odpovědnost vůči neodpovědným.

Pokud teď, dnes tento návrh zákona, jak říkají novináři, smeteme se stolu, tak ti neodpovědní v polovině června dostanou - oni nejsou v prekluzi, oni ještě mají šanci - tak oni v polovině června dostanou jasnou informaci, že pokud do konce roku nenastoupí do nějakého programu, který naplňuje jejich kvalifikaci, tak mají k 1. lednu smůlu, a mají dostatek času i prostoru - a pedagogické fakulty jsou k tomu připraveny -, aby to za ten půlrok zvládli.

Pokud to neuděláme, teď to propustíme do druhého čtení - a řada z nás tady říká "no my to pustíme do druhého čtení, ale ještě nevíme, jak budeme hlasovat" - pokud to neuděláme, pustíme to do druhého čtení, tak se k tomu v září vrátíme, možná to také v září schválíme, pak to v říjnu Senát vrátí, možná, a pak kdo ví, jestli na konci října ještě bude Poslanecká sněmovna, jestli se mezitím nestihne rozpustit nebo jestli jeden z předsedů vládní strany již podeváté nezmění svůj názor, protože předtím ho změnil již osmkrát. Může se prostě stát cokoliv, co způsobí, že najednou v listopadu, nikoli v polovině června, ti lidé budou stát tváří v tvář před faktem, že ten 1. leden je neodvolatelný, protože tenhle návrh zákona už nikdo neschválí a nemá ho kdo schválit. V tom listopadu už to nestihnou. Dnes je ještě čas.

Takže já jsem si dovolil se přihlásit jenom proto, abych vás poprosil o elementární odpovědnost vůči neodpovědným, protože jim možná dáváte zbytečné naděje a díky tomu je uvrhnete do sociálně neřešitelné situace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Zlatušky, takže poprosím pana poslance. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych vás chtěl požádat jenom, to, co tady říkal před chvílí pan poslanec Kalousek, tak jestli byste mu sdělil, že by se měl podívat na pravidla v okamžiku, kdy mluví o něčem, v okamžiku, kdy tvrdí, že zde máme možnost pro učitele, aby teď nastupovali a okamžitě začali studovat, tak kdybyste mu doporučil, aby si otevřel vysokoškolský zákon a podíval se na lhůty, podíval se na takovou věc, že pokud se má vypisovat přijímací řízení, musí se vypsat dva měsíce předtím, než se vypisuje, aby se podíval na postup ověřování předpokladů ke studiu a otevřel si také lhůty pro nabývání účinnosti rozhodnutí o přijetí ke studiu. Tak jak si to představuje - o tom, jak to mají udělat ti učitelé teď ještě do půlky června nebo do začátku července, tak je to rozhodně postup, který není realizovatelný. A není mimo jiné realizovatelný z toho důvodu, že jsou jistá pravidla, která pro tyto věci předepisuje zákon o vysokých školách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec Kalousek byl přítomen, takže slyšel, co si má prostudovat. Hlásí se s faktickou poznámkou. Takže máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím chtěl panu profesorovi poděkovat za doporučení a říct mu, že dřív než jsem vystoupil k tomuto tématu, tak jsem ta doporučení naplnil. Já jsem to četl. Takže vím, že tu šanci mají a že ty programy jsou vypsány.

Chápu, pane profesore, že každý z nás je zaujat něčím jiným. Já nemusím studovat stanovy Agrofertu. Ale to, co jste teď říkal, není pravda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v diskusi, v rozpravě, tak zde mám omluvenku. Omlouvá se pan poslanec Jiří Junek a omlouvá se od 16.15 hodin z pracovních důvodů.

Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem ve svém úvodním slovu zmínila, že si velmi vážím iniciativy, kterou v této věci vykonal pan ministr Chládek, protože se sešel s Asociací děkanů pedagogických fakult a požádal je, aby vypisovali mimořádné termíny pro to, aby se mohli ještě studenti-učitelé dodatečně zapisovat do kurzů, které budou pro ně vypsány. A také to udělali. Také vím, že se vypsaly a otevírají se a otevřely se kurzy, které mají třeba jenom dva nebo tři studenty. A přesto to pedagogické fakulty udělaly. V tomto směru si myslím, že je třeba ocenit iniciativu pana ministra Chládka.

Padlo tady několik dotazů, které by stály za to, abychom je podrobněji analyzovali a odpověděli. Nicméně já nemohu souhlasit s tím, že bychom mohli jednoduše říct, že nebude mít kdo učit v jednotlivých lokalitách. To je velmi zjednodušené tvrzení, které bychom museli nějak analyzovat. A pokud se paní poslankyně Semelová obrátila s dotazem: "Kdo bude tedy učit v těchto lokalitách?" Myslím, že tady ještě nepadla zmínka o tom, kolik absolventů pedagogických fakult nenašlo zaměstnání. Je jich přes šest tisíc. O tom jsme tady ještě nemluvili.

Takže myslím, že máme řadu podnětů k další diskusi. A chceme-li pro školství něco udělat, buďme důslední. Protože pokud budeme žádat důslednost po učitelích, budou moci oni stejně postupovat ve školách a žádat totéž od svých žáků a také rodičů. A to je cesta ke zlepšení našeho školství. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Měl jsem zde přihlášeného ale ještě pana poslance Zlatušku s faktickou poznámkou. Takže to už neplatí. Další s faktickou je paní poslankyně Marta Semelová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla jenom stručně reagovat. Já jsem si pochopitelně situaci v jednotlivých lokalitách zjišťovala. Něco jiného jsou učitelé nekvalifikovaní, něco jiného jsou učitelé, kteří jsou na úřadech práce, protože tam ty obory, ta aprobace, předměty, které mají učit a tak dále, prostě v řadě případů absolutně nekorespondují. To je jedna věc.

Druhá věc - leda, že byste je přemisťovali z jednoho místa republiky na druhý konec a dávali jim bydlení. (Potlesk členů KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment neeviduji žádného poslance s faktickou poznámkou ani řádně přihlášeného do diskuse. V tom případě končím obecnou rozpravu. A budeme hlasovat. Nejdřív tedy pro rekapitulaci. Mám zde návrh od paní poslankyně Putnové na zamítnutí předloženého návrhu. (Zpravodajka upozorňuje, že pan ministr chce říci závěrečné slovo.)

Ano, správně, děkuji. Takže ještě o krok zpět. Poprosím pana ministra o závěrečné slovo, případně paní zpravodajku o závěrečné slovo. Děkuji.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Tak já děkuji, pane předsedající, za možnost vystoupit v závěru té diskuse, která byla velmi košatá, bohatá. A v podstatě, když si odmyslím ten ideologický balast, který byl v některých vystoupeních, tak víceméně kopíruje tu debatu, která probíhá i v odborné a laické veřejnosti. Na jedné straně stojí ti, kteří hovoří o tom, proč by se měla dělat nějaká výjimka, když my už tu kvalifikaci máme, museli jsme to udělat, museli jsme dojíždět, na druhé straně je skupina, která mluví o tom, že neměli jsme tu možnost dodělat, nemáme možnost si nikde kvalifikaci dokončit, máme pouze bakalářské studium, nenavazuje magisterské a podobně. To tady mimochodem bylo řečeno.

Bylo tam několik bodů, na které bych velmi rád reagoval konkrétně, jmenovitě, a poté se pokusím odpovědět na ty dotazy, které tady padly souhrnně.

Nejprve bych odpověděl panu poslanci Fialovi. No ať se na mě nezlobí, ale kariérní řád by tento problém nevyřešil. Ten prostě řeší jinou situaci. Ano, je to spojené i s kvalifikací pedagogů, ale nevyřeší mi situaci, že momentální stav je takový, že tam je velká část nekvalifikovaných pedagogů a že máme v ohrožení minimálně 650 škol, kde se od 1. 1. přestane učit.

Co se týká pana Kalouska, vnitřně mu rozumím, ale musím panu poslanci říci, že tento problém jsem zdědil. Zdědil jsem i celou řadu jiných problémů. Ten resort je v dezolátním stavu. A to, že se tady budeme bavit o tom, že teď někomu řekneme, že je hlupák, že si dodělával kvalifikaci, tak si nemyslím, že to vyřešíme.

Mou povinností je ten stav řešit. Nerozumím tomu, když tento zákon je v platnosti deset let, že až za mě se udělala analýza, která vám ukazuje, jak vypadají školy konkrétně v jednotlivých krajích, v jednotlivých okresech, v jednotlivých oblastech. Zároveň nechápu, proč až nyní já musel jednat s pedagogickými fakultami, aby otvíraly obory, které v minulosti otevřené nebyly, nebo tam byl obrovský převis žádostí, které nebyly uspokojeny. To jsou věci, které jsou objektivní a jsou objektivními příčinami, proč si někteří učitelé nemohli dodělat tuto kvalifikaci.

Ještě možná úplně na začátek si řekněme, kdo to je nekvalifikovaný učitel. Kdo to je nekvalifikovaný pedagog. Pro některé z vás to možná bude překvapení, že nekvalifikovaným pedagogem může dokonce být vysokoškolák, dokonce může mít pedagogické vzdělání, přesto je nekvalifikovaný, protože má zaměření na jiný typ školy a učí na jiném druhu.

Bohužel, my teď stojíme před nějakým rozhodnutím. Byly tady některé konkrétní dotazy, na které vám v krátkosti odpovím. Dopad na státní rozpočet tento návrh zákona nebude mít žádný, pokud pominu fakt, že víceméně ještě ušetří. Protože to rozhodnutí o tom, že pedagogické fakulty otevřou některé kursy, rozšíří možnosti pro další studenty, tak to už jsme dávno udělali s pedagogickými fakultami, a z našeho rozpočtu Ministerstva školství jsme na to vyčlenili 20 milionů korun.

Dále tady bylo několik dotazů, které se týkaly vůbec oblasti, kolik je nekvalifikovaných pedagogů. My teď máme zmapováno, že v tuto chvíli po těch všech krocích, které jsme udělali, po všech otevřených kursech ještě i teď to má reálný dopad na 7 000 učitelů. Ano, souhlasím s paní poslankyní Putnovou, že máme 6 000 učitelů na úřadu práce. Když pominu fakt, že asi 85 % z těchto 6 000 se nikdy nechce vrátit do školství, tak je tam problém, že mají jinou kvalifikaci, než kterou potřebujeme, a že bydlí v úplně jiné lokalitě, kde máme problém s kvalifikovanými pedagogy. Proto také v dalším návrhu připravujeme registr učitelů, abychom vůbec věděli, kolik učitelů máme matematiky, fyziky, kolik jich budeme potřebovat do budoucna, kolik jich odchází do důchodu apod., protože toto nikdo nikdy neřešil, proto máme přestárlý učitelský sbor, proto máme celou řadu pedagogů jednoho předmětu, kteří jsou na úřadu práce, ale chybí nám učitel jiného předmětu a nemůžeme ho sehnat.

Novela je velmi vyvážená. My teď stojíme před rozhodnutím a můžeme udělat tři věci. Buď to opět můžeme řešit tím způsobem jako předtím, odsunout to o dva roky, o pět let, o deset, anebo to dokonce můžeme zrušit a můžeme říct, ať je to v kompetenci ředitelů škol - tedy mimochodem, ředitel také zodpovídá za kvalitu pedagogického procesu. To můžeme udělat. Ztratíme tím samozřejmě kontrolu státu. Anebo můžeme udělat druhou možnost, striktně trvat na tom, aby zákon byl v té platnosti, v jaké je, ale od 1. 1. 2015 si vás dovolím upozornit na to, že minimálně 650 škol bude mít výrazný problém, jak udržet a zajistit výuku. Ptám se, co budeme dělat ne s těmi učiteli, tam můžeme diskutovat s panem poslancem Kalouskem, jestli je to jejich vina, nebo není, a určitě tam ta debata bude velmi dobrá. Ale co budeme dělat s těmi dětmi na těch školách? Mou povinností je zajistit výuku na těchto školách. A pokud se podíváte na ty návrhy, tak je to opravdu návrh, který je kompromisem po debatě se školskými odbory, které mimochodem trvají na novele, dodržení zákona, vysokoškolské studium magisterského směru, podporují toto, přesto souhlasily s těmi změnami, protože samy vědí, jaký by to byl obrovský problém v terénu. Dokonce s tím souhlasí i pedagogické fakulty, které samozřejmě mají samy zájem na tom, aby všichni měli magisterský stupeň, protože logicky je vzdělávají.

A když se podíváme, první změna, učitel 55 let, který učí dvacet let. My si myslíme, že když učí dvacet let, že již prokázal dostatečně dlouhou dobu, že pravděpodobně má nějakou kvalifikaci a schopnost vést pedagogickou výuku, a pokud ho budeme nutit, aby dokončil těsně před důchodem vysokou školu, tak se nám může stát, že ztratíme odborníky, a dokonce v lokalitách, a já jsem navštívil Karlovarský kraj i jiné lokality, kde vám zcela jednoznačně vyjmenují i konkrétní školy, a oni vycházejí z té analýzy, kde vám nikdo učit nepůjde. Obzvláště v lokalitách, kde je nejnižší procento vysokoškoláků z celé republiky.

Druhá výjimka. No věřte tomu, že třeba špičkový umělec, který se uvolil, že bude učit dvě hodiny hudební výchovy, vám raději skončí ve škole, než by si dodělával kvalifikaci. To samé odborník. Například finanční ředitel, který bude učit dvě hodiny finanční gramotnost na střední škole, si radši si řekne: vážení, to byla z mé strany dobrá vůle a já jsem pomáhal konkrétní odborné škole. To samé rodilý mluvčí. Proto tam máme všude poznámku, kterou já k tomu dodávám, že zároveň i ředitel musí zodpovídat za kvalitu toho procesu.

Myslím si, že to, co máte předložené na stole, byť rozumím všem výhradám a znovu podotýkám, je to problém nás všech, vážení, je to problém i vašich předchůdců v Poslanecké sněmovně, protože kdyby se to neustále neodkládalo a neposouvalo, tak nyní nestojíme před rozhodnutím, že tady máme tisíce učitelů bez kvalifikace a nevíme, jak budeme učit na některých školách od 1. 1. 2015. My máme možnost nyní být v tom bodu zlomu, je to rozumný kompromis, který jasně startuje to, že ta kvalifikace tam musí být, dává jasný signál učitelům, že tu kvalifikaci musí mít, ale zároveň umožňuje ten proces logicky nastartovat. A ne tak, že před deseti lety jsme si řekli, že to tak bude, zavřeli jsme oči a po deseti letech jsme je otevřeli a zjistili jsme, že to tak není.

Z tohoto důvodu vás žádám o postoupení tohoto návrhu do druhého čtení, kde samozřejmě můžeme vydiskutovat i jednotlivé nuance tohoto návrhu. Žádám vás jménem svým, ale žádám vás i jménem pedagogů, kterých se to týká, a i dětí a jejich rodičů, kterých se to týká. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní poprosím o závěrečné slovo paní zpravodajku.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Ještě jednou dobré odpoledne. Vážení kolegové, stalo se to, co je tady pravidlem. Zákon týkající se školství, jedna z nejbohatších debat. Pokud vás zajímá, řádně přihlášených vystoupilo šest, s faktickými připomínkami vystoupilo 32 našich kolegů, někteří opakovaně. Chtěla bych říci, že na tom je vidět, že všichni, kteří byli zvoleni do tohoto ctihodného shromáždění, mají na první paměti naši budoucnost, to znamená vzdělané děti - a vzdělané děti začínají od vzdělaných učitelů.

Chtěla bych říct, že pedagogické fakulty - chtěla bych se jich zastat - nezaspaly, protože když jsme v minulém volebním období připravili novelu zákona o pedagogických pracovnících, požádali jsme Ministerstvo školství, aby zcela jasně definovalo, co chce od pedagogických fakult, aby odstranily nekvalifikovanost učitelů. Řekla bych, že na tom začala pracovat teprve až tato vláda a toto Ministerstvo školství.

A pak si neodpustím na závěr jedno rýpnutí. Prostřednictvím vás, pane předsedající, paní poslankyni Dobešové. Byla bych velice ráda, kdyby stejně, jak razantně mluvila tady o tom, jak máme zaplatit kvalifikované učitele, tak aby stejně razantně vystoupila vůči svému předsedovi, a tedy ministrovi financí, aby přestal licitovat o tom, jestli dostanou kantoři přidáno procento nebo 2,5 %, a se svou vehemencí a razancí stejně působila na něj, aby těch procent do školství a do platů pedagogů, kvalifikovaných pedagogů, bylo dáno víc.

Jinak v diskusi padly dva návrhy. První návrh byl návrh paní poslankyně Putnové, aby byl zákon zamítnut v prvém čtení, a potom návrh paní poslankyně Semelové, aby se zkrátila lhůta mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Vážený pane předsedající, myslím si, že to jsou dva návrhy, o kterých teď můžete dát hlasovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než přistoupíme k hlasování, tak vás nejdřív všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili do systému. Budeme postupovat pěkně krok za krokem.

 

Takže nejdříve budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Putnové. Je to návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

Dávám hlasovat. Kdo je pro zamítnutí, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Zdržel se? Končím hlasování.

Je to hlasování číslo 33, pro 15 poslanců (ze 153 přihlášených), proti 121. Tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. (Zpravodajka: Vrácení.) Ne, mohu postupovat tímto způsobem. Takže organizační - s přednostním právem se hlásí pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám, pane předsedající, že jsem zvedl ruku dříve, než jste řekl, že organizační výbor navrhuje přikázat výboru pro školství, vzdělání, kulturu a tělovýchovu. Já jsem se přihlásil s návrhem, vzhledem k tomu, že předseda obmyšleného výboru k přikázání během diskuse prokázal elementární neznalost aktuální situace, prosím, aby Sněmovna pro jistotu přikázala ještě výboru pro regionální rozvoj, neboť se to samozřejmě týká obcí i krajů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde faktické poznámky, ale vzhledem k tomu, že byla ukončena obecná rozprava, tak se v tento moment mohou hlásit pouze ti, kteří mají přednostní právo.

Budeme postupovat dál. To znamená, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zaregistroval jsem jiný návrh, resp. rozšíření o výbor regionálního rozvoje. Máte někdo jiný návrh, kterému výboru by to mělo být odkázáno? Není tomu tak. Takže budeme hlasovat jednotlivě.

 

Nejdřív tedy dám hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Zahajuji hlasování. Tak, teď se to podařilo spustit. Kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel?

Končím hlasování 34. Pro tento návrh bylo 152 poslanců (ze 156 přihlášených), proti 1. Návrh na přikázání byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu do výboru pro regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Zdržel se?

Končím hlasování 35. Pro tento návrh bylo 93 poslanců (ze 157 přihlášených), proti 25. Takže i tento návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o zkrácení na 30 dnů. Tento návrh je od paní poslankyně Semelové.

Takže v tento moment dávám hlasovat, kdo je pro, aby projednávání návrhu bylo zkráceno o 30 dnů. Kdo je pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel?

Končím hlasování číslo 36. Pro bylo 83 poslanců (ze 157 přihlášených), proti 53. Tento návrh byl přijat.

 

Projednání bylo zkráceno o 30 dnů. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a dále výboru pro regionální rozvoj. Tím končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám projednání bodu 63. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.