Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 208/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan poslanec Kalousek.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovoluji si zdvořile jménem poslaneckých klubů TOP 09 a Starostové a ODS vyslovit veto s projednáváním podle § 90.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, dobrá. Prosím nyní, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který se týká členství České republiky v Evropské unii.

Návrh je předkládán na základě zhoršeného vývoje směrného kurzu české koruny vůči euru, protože tento vývoj výrazně ovlivňuje naplnění požadavku na minimální zdanění cigaret stanoveného směrnicí Rady 2011/64/EU o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Podle článku 10 směrnice je Česká republika povinna s účinností od 1. ledna 2014 splnit specifický minimální požadavek na výši spotřební daně 90 eur na tisíc kusů všech cigaret a procentní požadavek na výši 60 % vážené maloobchodní prodejní ceny. Specifický požadavek pro rok 2014 je nutné splnit v přepočtu podle směrného kurzu koruny vůči euru, který byl platný první pracovní den v říjnu 2013. Sazby daně jsou navržené tak, aby bylo možné pro případnou úpravu sazeb na rok 2015 využít článek 18 odst. 2 směrnice a předešlo se tak další úpravě sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v krátkém časovém odstupu.

Chtěl bych zdůraznit také skutečnost, že pokud by zákon nenabyl platnosti do 30. září 2014, musely by být navrženy nové vyšší sazby spotřební daně vycházející ze směrného kurzu platného první pracovní den měsíce října 2014. Tento kurz bude s největší pravděpodobností stále významně poznamenán intervencí České národní banky z listopadu 2013. V tomto případě by muselo dojít k navýšení sazeb spotřební daně u cigaret o dalších 5,5 % oproti předloženému návrhu. Nové vyšší sazby by měly výrazný dopad na tuzemský trh. Proti současným cenám cigaret by se cena krabičky zvýšila o šest a sedm korun, což by znamenalo přibližně o tři koruny více, než je dopad do cen v předloženém návrhu. Skokové navýšení cen cigaret je spojeno s vysokým rizikem přechodu spotřebitelů na černý trh, jehož nárůst byl zjištěn i v současné době.

V souvislosti se změnou sazeb spotřební daně z tabákových výrobků se u cigaret dále navrhuje zavedení přechodného období pro doprodej cigaret zdaněných starou sazbou spotřební daně v délce tří měsíců ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně z tabákových výrobků. Opatření se vztahuje na jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou obsahující jinou než novou sazbu daně. Po uplynutí přechodného období se budou cigarety ve volném daňovém oběhu s tabákovou nálepkou obsahující jinou než novou sazbu spotřební daně považovat za neznačené podle zákona o spotřební dani. Účinnost je navrhována k prvnímu dni třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Pouze tak mohou být zachovány zákonem stanovené lhůty pro objednání a odběr tabákových nálepek s novou sazbou spotřební daně. Nebude-li návrh zákona schválen v prvním čtení, bude ohrožena kontinuita uvádění tabákových výrobků s novou sazbou spotřební daně do volného daňového oběhu.

Vláda projednala a schválila tento návrh na svém jednání dne 21. května 2014 a přijala také návrh, aby Poslanecká sněmovna byla s ohledem na charakter změn obsažených v předloženém návrhu požádána o vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, prosím vás tedy o schválení předloženého návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 33/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, již v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Dříve než pozvu k řečnickému pultíku zpravodaje tohoto bodu s přednostním právem... Takže nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Ladislava Šincla, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ladislav Šincl: Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že velká část informací již byla panem ministrem a předkladatelem řečena. Dovolte mi tedy ještě stručně zopakovat a doplnit, že cílem novely je navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků tak, aby Česká republika splňovala požadavky již zmiňované směrnice ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Důvodem návrhu je změna směnného kurzu koruny k euru. Při jejich stanovování výše sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v roce 2012 byl použit směnný kurz z tehdy aktuální makroekonomické predikce České republiky, který činil 24,90 koruny za euro, a makroekonomická predikce České republiky zveřejněná v červenci 2013 předpokládala kurz 25,80 koruny za euro. Na tuto změnu nemohlo být v průběhu přípravy a přijetí zákona číslo 407/2012 Sb., který obsahoval úpravu výše sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, reagováno, neboť tento zákon byl publikován ve Sbírce zákonů dne 27. listopadu 2012. Směnný kurz platný pro stanovení výše sazeb spotřební daně z tabákových výrobků na rok 2014, který byl vyhlášen v Úředním věstníku k 1. říjnu 2013, činí 25,647 koruny za euro.

Podle druhého odstavce článku 10 této směrnice je Česká republika povinna s účinností od 1. ledna 2014 splnit specifický minimální požadavek na výši spotřební daně 90 eur na tisíc kusů všech cigaret a procentní požadavek ve výši 60 % vážené maloobchodní prodejní ceny.

Kromě harmonizace spotřebních daní z tabákových výrobků je cílem směrnice rovněž zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování Evropské unie. V této souvislosti by měla i navrhovaná úprava představovat pozitivní dopad z hlediska zdraví obyvatel České republiky. Z tohoto důvodu doporučuji propuštění daného návrhu do druhého čtení, poněvadž se domnívám, že bylo vzneseno veto proti návrhu schválit v prvním čtení, jestli se nepletu, paní předsedající.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Devadesátka. Ano.

Poslanec Ladislav Šincl: Tak proto opakuji - doporučuji propuštění daného návrhu do druhého čtení a přikázat k projednání rozpočtovému výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana předsedu klubu ODS pana poslance Stanjuru.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nejdříve obecná poznámka. Vláda na této schůzi předkládá 12 vládních návrhů zákona a z toho u pěti navrhuje projednávání ve zrychleném čtení, to znamená bez možností vést rozpravu, případně dávat pozměňovací návrhy, hlasovat o nich, debatovat o nich.

Myslíme si, že to veto je jenom ku prospěchu tohoto návrhu. Chci upozornit na rizika, která nese tento vládní návrh.

Za prvé. Vláda říká, že se jedná o proporční zvýšení daní, ale samotné její výpočty ji usvědčují z toho, že to není pravda. Nadále se rozevřou daňové nůžky mezi zdaněním dražších cigaret k těm levnějším. Já považuji za velmi problematické v tomto bodě na rozdíl od pana zpravodaje debatovat o dopadu na zdraví. Nicméně jsou to legální produkty a představa toho, že když někdo kouří levnější cigarety, že to je zdravější, než když kouří dražší cigarety, no já nevím. Já bych se do této polemiky nepouštěl. Nicméně očekávané zvýšení výnosů neodpovídá ani zkušenostem ani realitě. Dneska zhruba je to rozděleno tak, že u těch dražších značek, to znamená tam, kde je kombinovaná daň, je to zhruba 30 % trhu, tam, kde je ta daň minimální, je 70 % trhu a při předpokládaném navrženém zvýšení, jak to navrhuje vláda, se předpokládá zase zvýšení objemu cigaret prodaných s minimální hodnotou daně. To je první věc, kterou bychom měli ve výborech debatovat.

Druhá věc. Myslím, že je dobře, když hledáme nějaké nástroje proti předzásobení. Nicméně to navržené řešení je možná úředně jednoduché, ale dotýká se desítek tisíc drobných prodejců, kteří když neprodají včas cigarety, které nakoupili, za které zaplatili daně, je můžou někam vyhodit. To znamená, budou mít pouhé náklady, nebudou mít žádné výnosy. My všichni jsme dostali dopis od prezidenta Hospodářské komory, já ho tady nebudu citovat, máte ho všichni v mailové adrese, kde upozorňuje na možnou retroaktivitu zvoleného řešení, které prosazuje vláda. Proto navrhuji, aby se tím zákonem kromě rozpočtového výboru, což je standardní, zabýval i výbor ústavněprávní, aby posoudil tu ústavnost a možnou retroaktivitu. Nemyslím si, že debata o struktuře daně, o výši, kolik je minimální daň, kolik je procentuální daň, patří na ústavněprávní výbor, ale debata o možné ústavnosti nebo kolizi s Ústavou a možné retroaktivitě bezesporu na půdu tohoto výboru patří.

Je třeba říct, že levné cigarety jsou převážně dovozové a naopak ty dražší se vyrábějí v České republice. Myslím, že je třeba to tady otevřeně říci. Máme tu továrnu, která působí v okrese či v městě Kutná Hora. Chci jen připomenout těm, kteří neznají z hlavy statistiku, že to je okres s nadprůměrně vysokou nezaměstnaností. Kromě zhruba jednoho tisíce pracovních míst přímo v tomto podniku je na výrobu navázáno asi 3 tisíce dalších pracovních míst. Myslím si, že i to bychom měli posuzovat, protože, už jsem to říkal jednou, kouření je legální, a pokud máme zvýhodňovat dovozce před vlastním výrobcem, nemyslím si, že je to správná cesta. Proto si myslím, že je správné, že to budeme posuzovat ve výborech, že to budeme podrobně debatovat. Opravdu mi to nedá, abych se nezeptal - informace o intervenci České národní banky, nikdo nezpochybňuje, že to řešit musíme. Myslím, že je to naprosto jasné, o tom se nemusíme přesvědčovat. Ale ta se stala v listopadu loňského roku. Dnes máme 10. června a je to návrh k devadesátce. Já tomu nerozumím, proč to trvalo tak dlouho, proč nám vláda navrhuje upřít debatu, která bude bezesporu zajímavá.

Chci říci, že jsou lepší metody, jak vyřešit problém předzásobení. Chci říci, že návrh, tak jak je koncipován, nezvýší výnos z daní do státního rozpočtu, takže nemá ani fiskální rozměr, přestože autoři důvodové zprávy tvrdí opak.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k řečnickému pultíku předsedu klubu TOP 09 pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já budu poněkud stručnější, než jsem měl v úmyslu, neboť on v podstatě dvě hlavní námitky řekl pan poslanec Stanjura, kterým jsem se chtěl věnovat.

Není samozřejmě pochyb o tom, že je nezbytné respektovat závazky a je nezbytné v rámci přechodného období, ve kterém se stále nalézáme, spotřební daň z tabákových výrobků zvýšit. Pokud by to bylo předloženo vládou zcela neutrálním způsobem, tak bychom pravděpodobně byli ochotni souhlasit i s § 90, ale jsou tam dvě čertova kopýtka, která minimálně pro mě jsou velmi bolavá, protože jsem se jim několik let věnoval, a která si zaslouží svou diskusi.

Tím prvním bodem je otvírání nůžek mezi cigaretami drahými a cigaretami levnými. Pro vás, kteří se nevěnují tak podrobně spotřební dani z tabákových výrobků, jen připomínám, že spotřební daň z cigarety je dvousložková, že je tam pevná položka za kus bez ohledu na cenu a pak je tam procento z ceny. Věnoval jsem tři roky tomu, abych při postupném zvyšování srovnal diskriminaci, která tu zjevně byla a která se snažila maximálně zatížit v rámci možných pravidel nejdražší cigarety a co nejvíce ulevit těm nejlevnějším cigaretám, jako by snad cigarety byla nějaká sociální spotřební položka. Nezamýšleli jsme se, ti, kteří tohle dělali pravděpodobně ze sociálních nebo populistických důvodů, tak se pravděpodobně nezamýšleli, že trh na to logicky reagoval a že spotřeba se přesouvala směrem od drahých k levnějším, celkem logicky, a potom si myslím, že nikoli na ústavněprávní výbor, ale na hospodářský výbor by možná diskuse patřila, protože, nedá se nic dělat, máme na svém území výrobce drahých cigaret, zatímco ty levné se k nám dovážejí. Nevidím důvod, nebo mě docela mrzí, že Ministerstvo financí navrhuje do Poslanecké sněmovny návrh, který zvýhodňuje dovozce před domácími výrobci. Je to škoda a možná bychom si tohoto faktu měli být vědomi, aniž bychom museli.

Druhou věcí je předzásobení. Návrh, který je teď obsažen, znám. Určitá část daňové zprávy mi ho navrhovala několik let. Vždy jsem ho odmítl z jednoho jediného důvodu: protože při dosavadních postupech předzásobení riziko a zátěž s přechodem nesl stát. Standardní způsob předzásobení byl, že se spočetl průměrný prodej cigaret u distributora a na poslední tři měsíce si můžeš odebrat jen tolik a tolik. To, co teď navrhuje pan ministr, nebo to, co navrhuje vláda, je přesunutí tohoto rizika na prodejce. Můžeš si koupit, kolik chceš, ale v okamžiku, kdy ti to zbude na skladě, tak máš 1. 1. smůlu a prodáváš to za vyšší cenu. Prosím, to možná je zvládnuté v řetězcích, ale musíme také myslet na malé trafiky, kde také může být někdo měsíc nemocen nebo se může stát jakýkoli provozní problém, přijde vis maior, na skladě spousta cigaret, které prostě nikdo neprodá, a zátěž a riziko padá na malého prodejce. To byl důvod, proč jsem tyto návrhy opakovaně, některé, neříkám, že všichni v daňové správě tohle navrhovali, ale samozřejmě pro daňovou správu, v tomto případě pro celní správu, je to nejvýhodnější. Má po starostech, nemá žádná rizika. Ale rizika nese drobný živnostník a nejsem si jist, zda bychom s tímhle měli souhlasit.

To jsou tedy dvě věci, které si zaslouží diskusi, to jsou dvě věci, proč to nebylo možné projednávat v § 90, a to jsou dva problémy, u kterých prosím, abychom se věnovali v parlamentní diskusi.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane předsedo. Mohu se zeptat jen pro utvrzení: Navrhl jste, aby se to projednávalo v hospodářském výboru taktéž? Nebyl to návrh.

Poslanec Miroslav Kalousek: Ne, jen jsem říkal, že tam by to bylo případnější než v ústavněprávním.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře. Vzhledem k tomu, že už nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Nyní přistoupíme k návrhům na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Zaznamenala jsem zde návrh pana poslance Stanjury na projednání v ústavněprávním výboru. O jednotlivých výborech budeme hlasovat zvlášť.

Nyní zahajuji hlasování o návrhu přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Tímto hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 14. Přihlášeno 180 poslanců, pro 135, proti 1. Návrh byl přijat.

Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování končím. Je to hlasování č. 15. Přihlášeno 180 poslanců, pro 94, proti 17. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému a ústavněprávnímu výboru.

Tímto bod končím a přecházíme k projednávání dalšího bodu a to je bod č. 23. Dříve než tak učiníme, s přednostním právem pan poslanec Kalousek.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Drobnou poznámku. Kolegyně a kolegové, my jsme vysvětlili důvod, proč jsme trvali na projednávání a nemohli jsme souhlasit s § 90. Kdybyste ovšem navrhli zkrácení lhůty, tak o tom bychom byli připraveni jednat, ale to zřejmě už nikoho z vás nezajímalo. Takže v září na toto téma na shledanou.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní přistoupíme k projednávání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.