Úterý 10. června 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Hamáček)

1.
Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny
k trestnímu stíhání poslankyně Zuzany Kailové

Tímto bodem jsme se zabývali 15. května na 8. schůzi a přerušili jsme jej usnesením 282, a to do doby projednání mandátovým a imunitním výborem. Usnesení tohoto výboru vám bylo rozdáno na lavice a já prosím předsedkyni mandátového a imunitního výboru paní poslankyni Miroslavu Němcovou, aby nám podala zprávu o projednání žádosti Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslankyně. Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a vážení kolegové, chtěla bych vás pouze ve stručnosti informovat o průběhu projednávání této žádosti policie na půdě mandátového a imunitního výboru. Po mně vystoupí zpravodajové určení k tomuto bodu a poskytnou vám obšírnější informaci.

Tedy k tomu průběhu. 23. dubna 2014 obdržel předseda Poslanecké sněmovny žádost Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslankyně Zuzany Kailové. Originál žádosti spolu s kopií trestního spisu jsem převzala následujícího dne a téhož dne byli členové výboru informováni o doručení žádosti a možnosti seznámení se s kopií trestního spisu. Projednávání žádosti policie o vydání paní poslankyně bylo výborem zahájeno 29. dubna 2014, jednání ve věci bylo přerušeno z důvodu přípravy zpravodajských zpráv a také proto, protože jsme pozvali na jednání výboru, jak bývá zvykem, paní poslankyni Zuzanu Kailovou.

V souladu s usnesením § 12 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo projednání žádosti policie zařazeno na program 8. schůze Poslanecké sněmovny, projednávání bylo tak, jak řekl pan předseda 15. května usnesením přerušeno, odročeno do doby projednání výborem mandátovým a imunitním.

Dne 13. května 2014 pokračovalo naše jednání, a to za účasti paní poslankyně Zuzany Kailové a jejího právního zástupce. Bylo jim umožněno, aby se k žádosti policie osobně vyjádřili. Pro účely zjištění, zda jsou dány podmínky pro trestní stíhání, byla na základě usnesení výboru vyžádána i osobní účast zástupců policejního orgánů, kteří své stanovisko přednesli na 14. schůzi výboru konané dne 22. května tohoto roku.

To je vše, co jsem vám chtěla říci k samotnému průběhu. Své jednání uzavřel mandátový a imunitní výbor dnes, kdy jsme se sešli na schůzi. Jak bylo řečeno, usnesení máte předloženo do lavic a nyní je na Poslanecké sněmovně, aby v té věci rozhodla. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní předsedkyně. Prosím zpravodaje mandátového a imunitního výboru pana poslance Matěje Fichtnera, aby se ujal slova.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dobré odpoledne všem ještě jednou. Krátce. Policejní orgán Policie České republiky, Krajské ředitelství Ústeckého kraje, územní odbor Ústí nad Labem, oddělení hospodářské kriminality, požádal dopisem číslo jednací, atd., ze dne 23. 4. Poslaneckou sněmovnu o vydání poslankyně bakalářky Zuzany Kailové k trestnímu stíhání pro trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, o zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, přičemž, jak už tady bylo řečeno, k žádosti připojil kopii trestního spisu.

O co jde. Ve zkratce klade policejní orgán poslankyni Kailové za vinu, že v průběhu roku 2011 v pozici radní statutárního města Ústí nad Labem zadala spolu s obviněným Vítem Mandíkem, primátorem statutárního města Ústí nad Labem, veřejnou zakázku, jejímž předmětem plnění bylo zajištění akce "Vítání občánků", a to způsobem, který dle názoru policejního orgánu odporuje požadavku hospodárnosti, neboť částku 5,2 milionu včetně DPH, to je tedy ta cena té předmětné zakázky, dle policejního orgánu vůbec nebylo nutné vynakládat, neboť se mělo jednat o zakázku zbytečnou, když část plnění týkající se medializace akce "Vítání občánků" statutární město Ústí nad Labem vůbec nepotřebovalo a zbylou část plnění týkající se organizačního zajištění mohlo zajistit svými zaměstnanci a vlastními silami s vynaložením minimálních finančních prostředků. Tím se obvinění a poslankyně Kailová měli dopustit porušení ustanovení § 38 zákona o obcích, které stanoví, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně a v souladu s jejími zájmy a úkoly, a měli tím městu způsobit značnou škodu ve smyslu § 138 odst. 1 trestního zákoníku.

Pokud jde o to, jak se k tomu mandátový a imunitní výbor postavil, projednal tuto žádost na několika zasedáních, to už bylo řečeno. Členové mandátového a imunitního výboru prostudovali předloženou žádost a spisovou dokumentaci. Následně mandátový a imunitní výbor pozval na jednání poslankyni Zuzanu Kailovou, která výboru sdělila další informace v této věci, pozval zástupce policejního orgánu, u kterého je trestní řízení vedeno. Ten také poskytl nějaké informace.

Mandátový a imunitní výbor projednávání věci uzavřel dnes, kdy přijal usnesení číslo 66, kterým navrhuje Poslanecké sněmovně, aby rozhodla o návrhu usnesení. Ten návrh usnesení máte všichni na stole.

Co se týká samotného názoru mandátového a imunitního výboru, tak v této věci na rozdíl od těch předchozích žádostí o vydání, které zde byly, to znamená například žádost policie o vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání nebo v případu Bohuslava Schwarze, tak tam mandátový a imunitní výbor došel k nějakému názoru. U tohoto případu žádné takové usnesení nepřijal, to znamená ani nedoporučil Poslanecké sněmovně vydat, ani doporučil nevydat.

Tolik obecně, pokud jde o zpravodajskou roli mandátového a imunitního výboru. Já v té věci vystoupím ještě jednou se subjektivním hodnocením, nicméně nerad bych ty dvě role míchal, takže tolik ke zprávě zpravodaje. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji, a registruji vaši přihlášku do obecné rozpravy, kterou tímto otevírám a dám slovo první přihlášené, kterou je paní poslankyně Jana Černochová. Připraví se pan poslanec František Laudát.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne dámy a pánové. Já si myslím, že by možná bylo užitečné, kdyby těm našim přihláškám do podrobné rozpravy předcházelo vystoupení paní poslankyně Kailové, protože bývalo zvykem, že když někdo z kolegů tady stál v této roli, tak předtím Sněmovně přednesl on svůj názor. Já bych to své vystoupení odložila až po vystoupení paní Kailové, bylo-li by to možné. Já vím, že jednací řád je, jaký je, ale bývalo to v minulosti zvykem. Takže jestli se mohu odkázat na nějaké zvykové právo v této Sněmovně, tak bych tak v tuto chvíli činila.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já samozřejmě postupuji podle jednacího řádu a uděluji slovo tak, jak jsou jednotlivé žádosti o vystoupení. Nicméně pokud si paní poslankyně Kailová přeje vystoupit a pokud přihlášení poslanci, paní poslankyně Černochová a pan poslanec Laudát a paní poslankyně Benešová a pan poslanec Fichtner, budou souhlasit, tak bych dal jako první slovo paní poslankyni Kailové. Nevidím zde žádnou námitku proti tomuto postupu, slovo má tedy paní poslankyně Kailová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přišla jsem do Poslanecké sněmovny pracovat a zúročit své desetileté zkušenosti z komunální politiky. Přišla jsem hájit zájmy zejména rodin s dětmi, seniorů a občanů nejen našeho kraje. Proto mne velmi mrzí, že se dnes musíme zabývat touto kauzou.

Dovolte mi shrnout dle mého názoru důležitá fakta. Projekt "Vítání občánků" byl nejúspěšnějším projektem pro rodiny s dětmi v novodobé historii města a probíhal již od roku 2008. Byl koncipován jako velká společenská událost, jako poděkování mladým rodinám, které se rozhodly v Ústí nad Labem založit rodinu a vychovávat děti. Každé prvorozené miminko dostalo též pětitisícový šek. Od roku 2008 jsme přivítali na svět 2300 dětí a kulturních akcí se za tu dobu zúčastnilo na deset tisíc rodinných příslušníků.

V souvislosti s akcí "Vítání občánků" probíhal na magistrátu města Ústí nad Labem standardní schvalovací proces. Finanční rámec akce každoročně schválilo zastupitelstvo ve svém rozpočtu. Následně probíhalo otevřené podlimitní výběrové řízení. Veškeré materiály týkající se schvalování rámcové smlouvy na "Vítání občánků" prošly kontrolou právního oddělení včetně materiálu, který byl schválen v radě města. Tento materiál byl podepsán vedoucím příslušného odboru, který měl akci na starosti, tajemníkem úřadu a již zmiňovaným vedoucím právního oddělení. Vítězný projekt schválilo deset přítomných radních, tedy zástupci nejen sociální demokracie, ale i dalších politických stran. Pro úplnost uvádím i to, že projekt byl realizován již od roku 2008, schvalovala ho každoročně tehdejší rada, smlouvy podepisoval bývalý primátor Kubata za ODS a roční náklady projektu byly vyšší než u rámcové smlouvy, která je nyní předmětem trestního řízení.

A nyní mi dovolte vyslovit pár úvah, které mne v souvislosti s tímto absurdním obviněním napadají. Prosím, je v pořádku to, že jsem se o žádosti policie k mému vydání dozvěděla od paní v obchodě, kde jsem nakupovala se svým dvouletým synem? Je v pořádku to, že další, kdo mne kontaktoval, byli novináři s tím, že Policie České republiky uveřejnila tiskovou zprávu s celým mým jménem a se jmény mých kolegů a umístila ji na svůj web? Prý ve veřejném zájmu, a to ještě předtím, než žádost předala předsedovi Sněmovny. Je i zarážející, že trestní řízení v této kauze, kterou policie šetří od února 2013, přichází nyní, pět měsíců před komunálními volbami, a týká se jen tří nejvyšších představitelů města za sociální demokracii. Mne, primátora a starosty obvodu. Jen tří radních za ČSSD, byť projekt schválilo deset přítomných radních, kde v tehdejší radě města seděli i radní za ODS a za sdružení sportovců.

Musím zde také říci, že trestní oznámení podal krajský zastupitel, který se netají ambicí uspět v nadcházejících komunálních volbách. A o to více alarmující je, že obvinění stojí na tvrzeních bývalého úředníka, který již po reorganizaci úřadu na magistrátu nepracuje. To, co bylo zamýšleno, se zřejmě podařilo. Zničena byla nejlepší akce pro rodiny s dětmi, kterou oceňovali rodiče i prarodiče, dehonestováni jsou nejen mí kolegové, ale i já a se mnou moje rodina, která tím velmi trpí. Trestní oznámení se bohužel stává nejlevnější formou předvolební kampaně, nejlevnější formou, jak zničit politické konkurenty.

Závěrem mi dovolte menší apel na vás, na kolegy politiky. Jakékoli naše politické rozhodnutí, které jsme učinili, může být policií subjektivně vnímáno jako nesprávné a posuzováno jako trestněprávní jednání. Policie by neměla, a to nejen dle mého názoru, zasahovat do demokratických principů našich rozhodnutí.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážím si této Poslanecké sněmovny, a proto s pokorou budu respektovat vaše rozhodnutí. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Jana Černochová, připraví se pan poslanec Laudát.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové. Mé vystoupení, byť bude krátké, bude poněkud osobní.

Možná na úvod bych měla říci, že jako člověk, který je věřící, jsem křtěná, jsem biřmovaná, tak vítání občánků chápu jako něco, co v minulém režimu bylo jistou alternativou, a chápu i to, že dnes rodiče, kteří chtějí, aby do obce jejich dítě bylo nějakým způsobem přijato, tak volí tuto formu, ale to nic nemění na tom, že i na Praze 2 vítáme, protože si to veřejnost takto přeje.

Myslím si, že je možná chybou, že návrh na vydání pana poslance a mého kolegy Bohuslava Svobody tady byl před třemi měsíci. Protože atmosféra v této zemi, atmosféra v naší justici, atmosféra ve státním zastupitelství u policie byla poněkud jiná, než je tomu nyní. A věřím, že by stejným způsobem řada z vás posuzovala, jako já posuzuji případ paní kolegyně Kailové, případ pana Bohuslava Svobody a že by tato Sněmovna nedopustila, aby byl pan Bohuslav Svoboda vydán.

Víte, já jsem v komunální politice stejně jako kolegyně Kailová také dlouhé roky, osm let jsem byla místostarostkou, osmým rokem jsem starostkou městské části Praha 2, a stala se nám ve volebním týdnu před volbami do Evropského parlamentu taková zvláštnost. Já se o ni s vámi podělím.

V osm hodin ráno 20. května mě volala moje kolegyně, která byla ve volebním období, v minulém volebním období, radní městské části, že jí bylo doručeno obvinění společně s dalšími čtyřmi kolegy. Podotýkám, že obvinění by pravděpodobně bylo doručeno i mně, kdybych já tehdy, v červnu roku 2009, neměla dovolenou, a dneska bych tu stála asi po boku Zuzany Kailové, i když pravděpodobně už nestála, ale to je další pokračování tohoto příběhu. V osm hodin ráno 20. května bylo tedy pěti bývalým radním městské části Praha 2 doručeno obvinění, které se týkalo kauzy výběrového řízení na teplo a teplou vodu v roce 2009. Kdo si nepamatujeme, jaký je rok - je rok 2014. Čas běžel, noviny převzaly tuto báječnou informaci na všech možných serverech i do tištěných vydání, a co se nedělo dál? V pátek, v den, kdy se otevřely volební místnosti 23. května ve 14 hodin, volal advokát, kterého si mí kolegové najali, aby je zastupoval, a řekl, že se dozvěděl, že vyšetřovatel, se kterým měl smluvenou schůzku na další týden, volal jeho koncipientovi s tím, že se obvinění zrušilo, ale že to nemá podložené písemně, protože do datové schránky mu to ještě nepřišlo. Inu, čekali mí kolegové i jejich advokát do pondělí. V pondělí, po volbách, skutečně do datové schránky bylo doručeno, že se ruší obvinění pěti bývalým kolegům, mým kolegům z rady městské části. A když jsem se dívala na datum, k jakému datu státní zástupkyně zrušila toto obvinění, tak prosím pěkně datum bylo 21. května. Takže oni byli obviněni necelých 24 hodin.

Dámy a pánové, připadá vám tento hon na komunální politiky normální? Chceme se toho jako poslanci zákonodárného sboru účastnit tím, že dnes i někdy příště budeme hlasovat pro lidi, kteří léta letoucí jsou v komunální politice, procházejí volbami, veřejnost může jako jediná ohodnotit to, jestli kradli, nebo nekradli. Jsou to lidé, kteří mají něco za sebou, kteří, ať už to je vítání občánků, nebo zabránění tomu, aby se v zimním měsících nepřestalo topit nebo netekla teplá voda, tak každý z nás se v nějakou chvíli dostává na hranu toho, co ještě unese, a posunulo se to za poslední dva roky někam, kam jsme asi nikdo z nás nechtěli, aby se to posunulo. Já vás v tuto chvíli, přestože jsem z opoziční strany, než je paní kolegyně, já vás proto prosím, abychom dnes v případě, že nebude Zuzana Kailová vydána, tak abychom toto brali jako precedent pro jiné případy, které v této Sněmovně budou. A zcela jistě budou. Blíží se komunální volby, takže nemusím dodávat, co nás všechny někde tady vzadu v hlavě napadá. Je tu celá řada komunálních politiků, ať už minulých, současných, možná i budoucích. Prosím, mějte to, co vám dnes tady já říkám se svou zkušeností, na paměti. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát, připraví se paní poslankyně Marie Benešová.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, už jsem tu slyšel informaci, zprávu mandátového a imunitního výboru, že se nedomluvil, resp. že od něj nejde žádné usnesení. Nevím, zda hlasování skončilo plichtou, nebo nedošlo k hlasování. Ať to bylo tak, či onak, mandátový a imunitní výbor nám jednoznačné doporučení nedal. Já v tom budu podstatně rezolutnější a říkám k vydání paní poslankyně Kailové kategorické ne.

Za prvé si myslím, že kriminalizace komunálních politiků už zašla příliš daleko. Myslím si, že od toho jsou voliči, aby rozhodli, zda s penězi, s majetkem té které obce nakládají jimi zvolení zastupitelé správně, či nikoliv. Myslím si, že v řadě případů přece jen nastupují jiné mechanismy, než jen prostý ekonomický kalkul. A i o tom bych měl vážné pochybnosti, protože dneska si skutečně můžete koupit znalce a napíše vám cokoliv. Myslím si, že policie tu není od toho, aby si nechávala dělat kromě superzávažných případů ekonomické analýzy a potom kriminalizovala lidi. To je tedy jeden z důvodů.

Myslím si, a je to záležitost paní ministryně spravedlnosti a pana ministra vnitra, aby se skutečně podívali zgruntu na to, zda v naší zemi nejsou poslední roky předčasně zahajována trestní řízení nebo úkony, které s tím souvisí. Zřejmě to byl jakýsi společenský tlak. Ale kdo ten společenský tlak vytváří? Média, nespokojení lidé, kteří namísto toho, aby šli do volné soutěže jednotlivců či politických stran, tak chtějí mentorovat - nemluvím o těch, co skutečně mají férovou potřebu zlepšovat a tlačit na zlepšování poměrů - a vlastní soutěže se bojí a potom relativizují všechno.

Ono to nejenom ničí osudy konkrétních lidí, jejich rodin. Je skutečně "výborné", když vstupujete do Sněmovny a na tabuli tam vidíte první bod: Vydání poslankyně Kailové k trestnímu stíhání. Jak asi té dámě musí být? A myslím si, že prostě na tomhle se podílet v žádném případě nebudu.

A ono to už poškozuje naši zemi. Jestliže sem bude chodit do podnikatelské sféry někdo s riskantními projekty, které můžou mít i přesah do veřejné sféry, a dokonce ani nemusí, tak prosím, kdo bude posuzovat? Policie? Zda se jedná o podvod, porušování zákona v džungli, kterou jsme si dílem způsobili sami, dílem nám je diktována? Takže nikdo v této zemi dneska nemůže prohlásit zodpovědně, že ctí a rozumí zákonům této země. To znamená - další pro mě důvod. A skutečně lidé, kteří chtějí riskovat, tak oni do naší země nepůjdou investovat, oni sem nepůjdou podnikat, protože se budou bát. Budiž to varováním i pro ty, kteří si myslí, že všechno vyřeší, korupci ve společnosti atd., majetkovými přiznáními, že například daňová pochybení automaticky budou zahajována jako úmyslný trestný čin, a tak dál a tak dál. Ono je to o celé konsekvenci zákonů.

V naší zemi se podle mého zhoršuje atmosféra pro svobodné podnikání, pro fungování, běžné, odvážné a férové. Společnost nenastavíme tvrdými zákony. To už není svoboda, to už je totalita. Nenapravíme společnost. Ta buď má morálku, nebo ji nemá. Můžeme dát nějaké mantinely, ale prosím, dneska tady máme vítání občánků, zítra tady bude možná nějaké venčení psů, že někdo zpronevěřil držák na ty sáčky a tak dál a tak dál. Mně už to přijde opravdu, že se dostáváme do Absurdistánu.

Tudíž tím, čím jsem začal - v tomto případě říkám kategorické ne a vyzývám vás k témuž. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Benešová má slovo. Po ní vystoupí pan poslanec Fichtner, který je také zpravodajem tohoto tisku. Protože mám zde více přihlášek z místa, tak jenom upozorňuji, že poté bude pan poslanec Zavadil a poté pan poslanec Blažek. Prosím.

 

Poslankyně Marie Benešová: Dobré odpoledne, přeji, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Původně jsem nechtěla vystupovat, protože soucítím stále se státním zastupitelstvím, neboť jsem tam téměř celý život pracovala. Ale kladu si otázku, kam státní zastupitelství dneska směřuje. Stejně tak... a musím dát za pravdu i opozičním poslancům.

Já jsem to usnesení četla a viděla jsem za svůj profesní život hodně usnesení podle § 160, ale toto jsem jednoznačně nazvala "literárním průjmem". Promiňte mi tento expresivní výraz, ale jinak to pojmenovat neumím a věřím, že jestli bude mít nadřízený státní zástupce, který bude přezkoumávat stížnost obviněných, rozum, tak musí to usnesení zrušit. Naši předchozí učitelé nás vždy učili: Jestliže se zahajuje trestní stíhání, musí být minimálně 80% pravděpodobnosti, že trestný čin se stal, spáchala ho určitá osoba a jakým způsobem. Tady z toho usnesení nic takového, žádná konkréta tohoto typu vůbec nevyplývají a čouhá mu účelovost z bot. Takže to se mi rovněž vůbec nelíbí a já to nazývám selektivní justicí a tento výraz už se bohužel začal šířit nejenom tady v Praze, ale slyšela jsem ho už v různých krajích.

Nepřeju si, aby u nás fungovala selektivní justice. Vždycky jsem zastávala zásadu "padni komu padni" a věřím, že zase se dostaneme do fáze, kdy bude padat tak, jak padat má. Nejsem si jistá - vždycky jsem si říkala, kdo má nějakou vinu, ať se zodpovídá, ať té policii řekne k tomu, co ví, a ať se obhájí. Ale toto už je několikátý případ, kdy skutečně účelovost tady přímo je cítit. Za této situace nebudu hlasovat pro vydání paní poslankyně Kailové, protože si myslím, že se tomu musí udělat přítrž. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní je přihlášen pan poslanec Fichtner, připraví se pan poslanec Zavadil.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nyní vystoupím se svým názorem na tuto věc. Znovu říkám, že odděluji role zpravodaje a řečníka v této diskusi. Takže pokud jde o sdělení obvinění, tak víceméně je obvinění zajímavé v tom smyslu, že míří nikoliv na porušení zákona v průběhu zadávání veřejné zakázky, tedy závazných pravidel pro zadávání zakázek, v jehož důsledku vznikla dané veřejnoprávní korporaci škoda, ale na samotný záměr veřejnou zakázku zadat, tedy určité služby, dodávky nebo stavební práce na trhu poptávat a smlouvu, jejímž předmětem plnění jsou, uzavřít.

Porušení zákona jako nezbytný znak trestného činu je zde dovozováno z porušování zásady hospodárnosti zakotvené v § 38 zákona o obcích, a nikoli z porušení některého ustanovení zákona o veřejných zakázkách, případně z toho, že by byla prokázána v této věci korupce. Dle názoru policejního orgánu a zřejmě i státního zástupce může tedy představitel obce s patřičnou pravomocí, tedy obvykle starosta nebo radní, spáchat trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku tím, že nejenže nedodrží závazná pravidla zadávacího řízení na veřejnou zakázku, ale pouze tím, že určitou veřejnou zakázku vůbec zadá. Byť samotné zadávací řízení nemusí vykazovat žádné právní vady. Tak je postaveno to obvinění a v případě paní kolegyně Kailové potenciální obvinění.

Takový přístup v zásadě připouští kriminalizaci nehospodárného rozhodnutí učiněného představitelem veřejné správy. Lhostejno přitom, zda se jedná o starostu obce, ministra nebo vedoucího úředníka, neboť každému z nich je zákonem uložena povinnost nakládat s veřejným majetkem hospodárně. Už samotné nehospodárné rozhodnutí tak může mít pro dotyčnou osobu trestněprávní důsledky, aniž by se muselo jednat o korupci nebo alespoň o porušení procesních předpisů upravujících zadání veřejné zakázky. Orgány činné v trestním řízení přitom v této věci kladou radním statutárního města Ústí nad Labem za vinu pouze to, že zakázku měli zadat nehospodárně.

Je škoda, protože samozřejmě těch trestných činů v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek je velmi mnoho, samozřejmě logicky se nabízí některé z korupčních trestných činů, nabízí se porušení pravidel hospodářské soutěže, myslím, že to je § 241 alinea druhá odstavec 2 trestního zákoníku. Nicméně v tomto případě je to obvinění hodně obecné. Policejní orgán si, dá se říct, tímto ulehčil práci, protože on nemusí zkoumat vůbec průběh zadávacího řízení, nemusí zkoumat různé ekonomické vazby, finanční toky. Zkoumá pouze to, zdali dané rozhodnutí splňovalo kritérium hospodárnosti, či nikoliv.

Bohužel tímto přístupem celé trestní řízení se dostává do roviny právní disputace, kterou asi těžko tady vyřešíme. To musí vyřešit pouze soud. Takže bych doporučoval, vzhledem k tomu, že ať se Sněmovna rozhodne pro vydání, nebo nevydání paní poslankyně Kailové k trestnímu stíhání, tak stejně celá ta kauza před soud přijde. Protože tam jsou další obvinění, je tam obviněný primátor Mandík, takže určitě to přijde před soud.

Bude zajímavé sledovat, jak se ten soud k tomu postaví. Protože pakliže by soud konstatoval, že k trestnému činu došlo, tak to znamená, že naše zákony, nebo to trestní právo je takové, že to jednání, které zde probíráme, to jednání, které je zadokumentováno v trestním spise, je trestným činem. To znamená, že veškeré ty argumenty, které tady byly řečeny, potom padají a pak bychom se měli bavit o tom, ne jak je u nás aplikováno trestní právo, ale jak to trestní právo hmotné vůbec je postaveno.

Nicméně tato debata by se měla vést spíš tím směrem, který odpovídá tomu, k čemu je vůbec imunita zřízena, k čemu existuje. Imunita má chránit zákonodárný sbor proti excesům ze strany moci výkonné tím, že by moc výkonná nějakým způsobem zákonodárný sbor a jeho fungování ovlivňovala.

Z našeho pohledu tomu tak v tomto případě není. Samozřejmě lze vést diskusi o trestním řízení ve smyslu těch argumentů, které jsem zde uváděl, zdali bylo - nebylo účelové, zdali rozhodnutí zadat tu veřejnou zakázku bylo, nebo nebylo nehospodárné, pakliže bylo nehospodárné, tak zdali se skutečně jedná o trestný čin, nebo nejedná. Nicméně podstata institutu imunity a vydávání poslance k trestnímu stíhání je v tom, zdali toto obvinění nebo potenciální obvinění ovlivňuje, nebo neovlivňuje výkon mandátu poslance. Dle našeho názoru neovlivňuje. Jednak se ten trestný čin týká působení paní kolegyně Kailové v radě statutárního města Ústí nad Labem a jednak vůbec to, jakým způsobem je to obvinění nebo potenciální ovlivnění konstruováno, tak se domníváme, že zkrátka nezasahuje do výkonu mandátu poslance.

Z důvodů, které jsem zde uváděl, tedy poslanecký klub ANO bude hlasovat pro vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslankyně Zuzany Kailové. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď zde mám jednu faktickou poznámku pana poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mně pořád nebylo jasno, z čeho se dovozuje ta protiprávnost. A pokud se ona protiprávnost dovozuje pouze z nějakého abstraktního ustanovení v zákoně o obcích, o krajích, že máme při správě obecního majetku postupovat hospodárně a účelně, pak nemůže dojít k porušení tohoto ustanovení, aniž bych se dopustil nějaké protiprávnosti ve vazbě na tuto povinnost.

Já jenom chci dovést tu argumentaci ad absurdum. Já jsem komunální politik. V sobotu otevíráme veřejné koupaliště na Petynce a rozhodli jsme se jako volené orgány, že se zříkáme vstupného. To znamená, že ti lidé tam přijdou zadarmo a my na rozdíl od budoucna vstupné inkasovat nebudeme. No nepochybně to není účelné a hospodárné. Ale já se ptám - je to protiprávní? No není to protiprávní! Takže ta protiprávnost jaksi neexistuje automaticky, sama o sobě ve vazbě na tato usnesení! (Velmi hlasitý projev.)

A já bych se prostřednictvím pana předsedajícího obrátil na vás, na členy z politické strany ANO, abyste si tento zásadní kategorický rozdíl uvědomili. Protože pokud by tady došlo k porušení povinnosti např. právní, vyplývající ze zákona o zadávání veřejných zakázek, tak to je to, co stojí ve vazbě na tu účelnost a hospodárnost vyjádřenou jako povinnost pro komunální politiky nějakým způsobem hospodařit v rámci principu účelnosti a hospodárnosti. Prosím, tady nebyla takováto protiprávnost žádné právní normy dovozena. Podle mého soudu tady dochází k extenzivnímu, excesivnímu výkladu trestněprávních norem, což my právníci víme, že je zakázáno! To se prostě nesmí!

Takže já bych byl rád, abychom toto skutečně rozlišili. Pro objektivitu chci říct, že já jsem ani nehlasoval pro vydání pana doc. Svobody, kde sice byly jakési náznaky, úvahy o té protiprávnosti v oblasti porušení zákona o veřejných zakázkách, ale myslím si (upozornění na čas), že toto je ta zásadní argumentace, které bychom si měli být v tuto chvíli vědomi. Děkuji. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Ještě dvě faktické poznámky. Pan poslanec Vondráček s faktickou poznámkou a potom pan poslanec Laudát taktéž s faktickou poznámkou. Takže dvě minuty pro pana poslance Vondráčka. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, navázal bych méně emotivně, pokusím se zklidnit tu debatu. Prosím uvědomme si jeden základní rozdíl. Neřešíme tu otázku viny či neviny, spáchání trestného činu. Řešíme vydání či nevydání k trestnímu stíhání. Já vím, že to člověka láká, zvlášť je-li právního vzdělání, aby se nad tím zamýšlel. Já vás asi překvapím, já mám velmi podobný názor. Já si myslím, že policie svoji práci tady neudělala dobře, že ten výklad je skutečně extenzivní, ale to není předmětem diskuse.

Jestliže jsem jeden z adresátů vašeho projevu, prostřednictvím pana předsedajícího, musím říct - prosím uvědomme si, o čem tady jednáme. Už jsem to zdůrazňoval při vydání pana bývalého primátora Svobody. My potřebujeme v této věci jasný precedens, jasné rozhodnutí soudu, že se nejedná o trestný čin. A ten tímto nezískáme. My potřebujeme, aby byl jasný signál od nezávislého soudu, jaký je právní názor nezávislého soudu. My nejsme soud.

A už jsem to říkal taky opakovaně. Uvědomme si, že tato Poslanecká sněmovna by měla chránit i sama sebe a svoji pověst. Je tam více spoluobviněných. Zatímco ostatní budou stíháni, budou nějakým způsobem účastni těch úkonů v trestním stíhání, tak poslankyně díky své imunitě bude z toho vyňata. Prosím podívejme se na trendy v zahraničí, jak je vnímána imunita. Je celá řada států, které vůbec naše pojetí imunity nemají. Je to do jisté míry historický přežitek.

To znamená, zklidnil bych tu debatu. Prosím vás, bavme se o vydání či nevydání, zda je ohrožena činnost této Sněmovny jako suveréna, jako zákonodárného sboru. Imunita není privilegium jednotlivce. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Přečtu jednu omluvu, je to omluva paní poslankyně Dobešové od 14.30 z pracovních důvodů. Tak.

A nyní se musíme vypořádat s přihláškami. Jsou zde faktické poznámky: pan poslanec Laudát, potom pan poslanec Benda, potom pan poslanec Stanjura, pan poslanec Stupčuk, potom pan místopředseda Filip. Všechno faktické poznámky. A potom je zde s přednostním právem pan... (Domluva mimo mikrofon.) Výborně, do rozpravy. Takže teď bychom se vypořádali s faktickými. Pan poslanec Laudát má slovo a dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Já jenom k tomu, co tady říkal pan poslanec kolega Fichtner, že to nesouvisí s výkonem mandátu. Samozřejmě že souvisí. Nezlobte se na mě, jestli někdo tady začne vláčet člověka za takovouhle věc, tak výkon jeho mandátu bude stát za starou bačkoru. To za prvé.

Za druhé. Jak nesouviselo zahájení trestního stíhání s výkonem mandátu např. Vlasty Parkanové? Dneska uběhl nějaký čas. Té dámě to zničilo zdraví, zničilo to kariéru. Jak to, že to nesouvisí? Samozřejmě, že to souvisí. A tohle tady už prosím neříkejte.

A i kdybych to vzal v té lidské rovině. Tak jestliže máte před sebou tuhle záležitost, veřejnost si bude pamatovat to, co se odehrávalo teď, nebo to, co udělá policie nebo státní zástupce teď, nikoliv potom, že někde vyjde noticka za pět let, že se nic nestalo. Souvisí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Benda s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, mě vyprovokovalo vystoupení pana místopředsedy Vondráčka tím, že tady nesuplujeme soud. To nepochybně nesuplujeme. Ale vy noví z nových hnutí jste si možná neuvědomili, že došlo ke změně Ústavy České republiky. Trestní stíhání není navždy vyloučeno. Trestní stíhání může normálně proběhnout po skončení mandátu. Je to změna, kterou tato Sněmovna v minulém volebním období udělala. A pouze se říká - po dobu, kdy vykonáváte mandát, tak nejste obtěžováni takto nesmyslnými trestními stíháními.

A já myslím, že je správné, abychom se netvářili vždycky jako... nenahrazujeme soud. Nenahrazujeme. Nahrazujeme jenom to, jestli tato Sněmovna má, nebo nemá být obtěžována takovými trestními stíháními. Trestní stíhání bude možné. Pokud by v případě ostatních obviněných nějak skončilo, paní poslankyně Kailová bude za tři roky, až zde skončí, stíhána. Já jsem přesvědčen, že to tak samozřejmě nedopadne.

Takže se neschovávejme, prosím, za tohle nerozhodování soudu. Rozhodujeme o tom, jestli člověk, který tady v této Sněmovně má hlasovat za své voliče, bude další dva roky obtěžován a možná někdy z této Sněmovny odvoláván na neodkladné trestněprávní úkony, aby tady nemohl hlasovat. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych reagovat na stejného řečníka, na pana kolegu Vondráčka, vaším prostřednictvím, pane předsedo. On tady říkal věty: "My potřebujeme pravomocné rozhodnutí soudu." Já ne, vy možná. Pak jste si protiřečil. Říkal jste, že když nevydáme paní kolegyni, nedojde k soudu. A pak jste řekl, že tam jsou další obvinění a ti chudáci se k soudu dostanou. Tak buď platí, že soud proběhne, nebo neproběhne. My nerozhodujeme o tom, jestli soud proběhne. Sám jste řekl, že ostatní obvinění se možná k soudu dostanou. My jsme dneska slyšeli popis dvou případů: paní poslankyně Kailové a paní poslankyně Černochová popisovala případ z Prahy 2. Kdyby to zrušili za tři týdny, ne do jednoho dne, což je podle mě velmi zvláštní, že do 24 hodin se zruší obvinění, alespoň to mělo svůj účel v předvolebním týdnu, tak jsme tady jednali o vydání paní poslankyně Jany Černochové. Vy byste tady vystupoval s chytrou větou: "Nejsme soud, náš klub se usnesl, že ji prostě vydáme." Samozřejmě že pověst člověka je ohrožena v okamžiku, kdy ji vydáme. Voliči, a já s nimi mluvím, říkají: "Na tom asi něco je, když ho ta Sněmovna vydala. To je nějaké podezřelé. Kdyby to nebylo celé divné, tak je Sněmovna prostě nevydá."

Já bych se chtěl zeptat ministra vnitra. Slyšel jsem od paní poslankyně Kailové, že předtím, než to bylo doručeno sem a jí, to bylo vyvěšeno na webu Policie České republiky. Chtěl bych, aby to ministr vnitra prošetřil a podal nám zprávu. Stejně tak bych chtěl po ministryni spravedlnosti, aby prošetřila, jak je možné, že v úterý je zahájeno a sděleno obvinění a ve středu je zrušeno. To přece není normální! Ti lidé jsou medializováni, o jejich jménech se všichni dočtou - a někdo to za 24 hodin zruší, možná ten samý, který to obvinění podepsal den předem. To mi nepřijde normální. Chtěl bych požádat členy vlády, aby na to nezapomněli, aby Sněmovnu informovali o výsledcích svých šetření. Pokud tak nebude, tak budeme interpelovat, budeme žádat písemnou odpověď. To přece není normální, co se tady děje. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Stupčukovi, tak bych vás v reakci na vaše vystoupení chtěl informovat, že jak bylo i mediálně sděleno, obrátil jsem se na pana policejního prezidenta a mám k dispozici odpověď, takže ji dám k dispozici poslancům Poslanecké sněmovny, aby všichni viděli, jak policejní prezident odpověděl na můj podnět v této věci.

Slovo má pan poslanec Stupčuk.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se zařadím mezi své předřečníky. Jestli jsem je správně pochopil, tak tady se něco děje, ne že neděje. My o něčem rozhodujeme. A dle mého soudu rozhodujeme o tom, jaká bude příští legitimita výkonu mandátu poslance. To je to, o čem rozhodujeme. Protože jak byla správně zmíněna připomínka, pokud bychom dneska rozhodli o nevydání, neznamená to, že po skončení mandátu může být trestní řízení být uskutečněno. A to je otázka, která se může týkat každého z nás. A legitimita přece spočívá v tom, jakým způsobem můžu nést hrdě nebo nehrdě mandát mezi svými voliči, zastupovat lidi. Takže samozřejmě pokud tady bude proti mně vedeno trestní řízení, tak je to pro mě hendikep jak blázen! Ve společenském klimatu, kde platí presumpce viny oproti ústavně zakotvené presumpci neviny, si myslím, že bychom se zatraceně měli zamyslet nad tím, jestli policejní žádost je natolik dobře zdůvodněna co do skutkových důvodů, co do důkazních prostředků, které mají prokazovat, že skutek se stal a že naplňuje skutkovou podstatu trestního činu! Já jsem toho názoru, jak jsem měl možnost hovořit s mými kolegy v ústavněprávním výboru, že policejní žádost není dostatečná ani kvantitativně, ani kvalitativně. A v tuto chvíli bych si troufal říct, že je dokonce předčasná! Nechť ji doloží a nechť požádají příště, někdy v budoucím čase, pokud nashromáždí dostatečné množství důkazních prostředků, ale v tuto chvíli říkám znovu, že tady na stole nejsou! A věřit a doufat v judikaturu, v nějaký precedens. Přátelé, to je minimálně na pět sedm let, ani na trestněprávním kolegiu Nejvyššího soudu nejsou mnohdy schopni se dohodnout. Samozřejmě že spravedlnost má i svoji relativní hodnotu vyjádřenou v čase, kdy se jí domůžete. Co je mi to platný, když mě dneska budou dehonestovat, a já teprve za pět, sedm, deset let dostanu nějakou omluvu, kdy to někdo někde zveřejní a nemá už to žádné účinky, které by zhojily difamaci, kterou jsem musel podstupovat. Takže prosím mysleme nikoliv populisticky, ale moudře.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Filip. Připraví se pan poslanec Vondráček.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, jen krátce. Prosím pány kolegy a paní kolegyně, když mluví o institutu imunity, aby to nedehonestovali tím, že to je jakási historická výhoda. Buď platí princip dělby moci, nebo neplatí. A jestliže platí princip moci, tak musí platit princip imunity! Takže to sem prosím nepleťte a nesvádějte svou neschopnost se rozhodnout na soud! (Potlesk napříč sálem.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Vondráček dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já děkuji. Já se opět, možná marně pokusím o klidnou argumentaci. Nejdřív na pana kolegu Stanjuru. Zřejmě narážíte na české přísloví "na každém šprochu je pravdy trochu". To je mimochodem hodně hnusné přísloví, neměl jsem ho nikdy rád. Samozřejmě je možné, že u nás platí a na každém něco ulpívá, ale to není argumentace do této diskuse. Je v pořádku, aby ostatní spoluobvinění byli pokusnými králíky, u nichž by bylo možné, aby to řízení probíhalo jakýmkoliv způsobem, a kdo je poslanec, tak toho se to netýká, ten je prostě vyňat, je privilegovaný? Já prostě s tímto nesouhlasím.

Se vší úctou k předřečníkovi panu poslanci Filipovi, já zkrátka filozoficky a doktrinálně vnímám imunitu jinak. Jsou prostě země, kde takový pojem vůbec neznají. Kde prostě doufají, že je nezávislá policie, nezávislý soudní systém a plně ho respektují. A jestliže o něčem rozhodne soudce, tak to platí a platí to i pro poslance a poslanec si klidně může v Anglii jít sednout, i když je poslanec, a třeba sedí schválně, protože je to jeho politický protest proti nějaké nesmyslné dani. A po pěti týdnech vězení se vrátí jako hrdina do sněmovny. (Veselost v levé části sálu.) To není příklad pro nás, to spíše dávám pro pobavení. Ale tady jde zkrátka o princip imunity. Plně ctím princip indemnity, jakýkoliv projev učiněný na této půdě nemůže být postižen, ale mám svůj konkrétní osobní názor na imunitu trestněprávní, co se týče nás poslanců obecně ve společnosti. A myslím, že nám spíš v současné době škodí než prospívá. Nezlobte se, já si nemyslím, že bych byl populista. Je to můj právní názor. Už jsem jednou řekl, že s postupem policie, protože jsem člen mandátového a imunitního výboru, tak i já mám vážné výhrady k tomu, jak byla žádost formulovaná a tak dále. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času. Podle mých záznamů to byla poslední faktická poznámka. Takže se vrátíme k řádně přihlášeným a slovo má pan poslanec Zavadil, po něm pan poslanec Blažek a potom pan poslanec Komárek. Jenom ještě na vysvětlenou, že na tabuli svítí pouze jedno jméno, ale jsou zde tři přihlášení. Je to proto, že se někteří hlásí z místa. Jenom aby bylo jasno a abychom všichni věděli, kde se nacházíme v rozpravě, vás chci požádat, abyste se hlásili písemně u stolku vlevo, protože pak je jasnější, jak ještě dlouhá rozprava nás čeká, nicméně samozřejmě nechci nijak omezovat i vaše právo hlásit se z místa. Děkuji.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, když jsme tady před třemi měsíci rozhodovali o vydání nebo nevydání našeho kolegy Bohuslava Svobody, tak jsem zásadně hlasoval pro nevydání. První poznámka.

Druhá poznámka. Do jakého prostředí vlastně vydáváme poslance, ale nejenom poslance, do jakého prostředí se dostávají i obyčejní lidé? Je to prostředí normální? Existuje tady vymahatelnost práva? Velmi špatná. O justici se hovoří takovým způsobem, že to tady nechci ani publikovat. To samé o policii. Do jakého prostředí tedy chceme vydávat lidi z této Sněmovny, kteří notabene mají zdůvodnění své činnosti, teď nebudu říkat trestné, tak jak to tady bylo nazváno. To se mně moc líbilo - literární průjem. Nad tím bychom se měli zamýšlet, jestli skutečně do takovéhoto prostředí, které v současné době u nás existuje, máme mirnix dirnix lidi vydávat hlavně z Poslanecké sněmovny, kteří mají svůj mandát. A to, co tady bylo řečeno mým předpředřečníkem, prostřednictvím pana předsedajícího, trendy v zahraničí - prosím vás, to sem netahejme! Zatímco v Anglii se po pěti letech vrátí jako hrdina, tak tady jako troska. Ne, po pěti dnech. Pardon. Takže to je zase o tom prostředí.

Takže když dopustíme, aby se medializovala všechna tahle záležitost, aby ti lidé se dostali do středu zájmu, aby si média na nich jaksi smlsla, atd. atd., tak já si myslím, že pokud není jasné to, co tady bylo řečeno kolegyní Benešovou, jak bylo řečeno, 80 % předpokladů toho, že trestný čin byl spáchán, pokud tohle není jasné, tak si myslím, že bychom neměli vydávat nikoho z této Poslanecké sněmovny na základě takto hloupých a banálních chyb, které možná při vyšetřování Policie ČR udělala. Já budu samozřejmě hlasovat proti vydání. (Potlesk ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek má slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Ono bylo mnoho řečeno. Já snad jenom pro doplnění opakuji, že my nerozhodujeme o tom, že policii a státnímu zastupitelství nějaká osoba uteče navždy před trestním stíháním. Hlasujeme pouze o tom, že tato osoba nebude po nějakou dobu vydána k trestnímu stíhání. A víte, on je jeden aspekt, který je důležitý. Kdybych byl přesvědčen, že tam jsou nějaké důkazy, které nebude možno provést třeba za dva za tři roky, až skončí tohle období Sněmovny - pachové stopy, nebo nějaký svědek když tam umírá a prostě už nebude potom schopen dojít k soudu, tak bych možná šel na argument, že je potřeba vydat. Ale je potřeba si ještě uvědomit, že to nemá jenom rozměr právní, ono to má i rozměr politický a za to se nestyďme! Práce poslance ovlivňuje životy tisíců, statisíců lidí a teď se vás zeptám: Může poslanec, který je trestně stíhán za něco, co vůbec nesouvisí, i když to nesouvisí s jednáním v téhle Sněmovně, který je médii honěn při každém výslechu, který absolvuje, při každém papíru, který obdrží, může opravdu řádně vykonávat tuhle funkci? Trestní stíhání zcela jistě - ať pokračuje, nebo ne - nepovede k tomu, že takovýto poslanec či poslankyně bude moci vykonávat mandát. Já vůbec nechci zde mluvit o nějaké vině, to prostě rozhodne jednou nějaký soud, ale myslím si, že je nesprávné vydávat v této věci kohokoliv z nás, protože pak není schopen mandát normálně vykonávat. Není schopen. A kdo si trošku užil, a je tady spousta kolegů, kteří to ještě znají pouze abstraktně, co je to mediální hon, tak vám garantuji, že v takovéhle situaci nejste schopni práci poslance kvalitně vykonávat. Policie a státní zastupitelství ať si počká, vůbec nic ne nestane, a pak ať se rozhoduje v normálním trestním řízení s normální osobou zvanou naše paní kolegyně. Takže určitě pro vydání býti nemohu a myslím si, že důvody jsou naprosto racionální, jsou neosobní a je mi úplně jedno, z jaké politické strany ten člověk v takovéto situaci je. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS a ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nyní má slovo pan poslanec Komárek a po něm je ještě přihlášen pan předseda klubu TOP 09 Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, kolega Vondráček to už začal, ale já tu chci zdůraznit, že tady ve výpovědích většiny mých předřečníků je logický rozpor. Tedy za prvé, mnozí, a řekl bych, že většina z nás šla do této Sněmovny s předsevzetím, že bude podporovat zákon, který omezí poslaneckou imunitu. Od té doby se myslím nic nezměnilo. Určitě se tu nezhoršila práce justice, nezhoršila se práce policie. Tento argument je tedy nesmyslný.

Za druhé. Samozřejmě jsem na straně všech, kdo jsou šikanováni nebo neprávem stíháni policií, a ač právní laik, kloním se k tomu, že to je situace kolegů, které jsme již vydali, a přesto jsme je vydali. Kloním se k tomu, že to je situace paní kolegyně Kailové, o jejímž vydání teď rozhodujeme. Ale pozor. To vše, co tady bylo řečeno, jak bude moci vykonávat svou práci, že bude vláčena médii, že to budou vyčítat někteří zlí lidé, a musím říci zlí lidé, kteří nerozlišují obvinění a vinu, její rodině - copak v téže situaci nejsou ostatní kolegové z městských a obecních úřadů, zastupitelstev? My tady přece nechceme být lidi dvojí kategorie. Je to úplně stejná bitva, bitva řekněme za to, aby stát fungoval, bitva proti bezpráví, tedy u těch poctivých, a do té bitvy my vysíláme jedny lidi, to znamená starosty a zastupitele, zcela nalehko, dokonce bez kroužkové zbroje, a druhé, poslance, ve zcela pohodlném brnění. To je prostě naprosto nespravedlivé. A proto my chceme, a já myslím, že je to správné, imunitu omezit a zároveň vylepšit práci justice a policie. Já se zcela kloním k tomu, co říkal pan kolega Stanjura, že bychom měli nejenom se seznámit se stanoviskem policejního prezidenta, ale skutečně je už čas se zeptat příslušných ministrů, i když jsou z koalice, jejímž jsem loajálním členem, co dělají proti tomu, co udělali pro to, aby policie a justice fungovaly lépe, protože oba dva se k tomu zavázali.

Čili rozlišujme logicky dvě věci. Jednak to, že imunitu nechceme, aspoň většina z nás, já se k tomu přiznávám - nechci ji pro sebe, nechci ji pro nikoho dalšího ze zákonodárných sborů, protože mi to připadá nespravedlivé vůči spoluobčanům, aby tato privilegia někdo měl. Připadá mi to prostě nespravedlivé. To je všechno. A společnost má být spravedlivá. Čili nechci imunitu a zároveň chci mít funkční, dobrou, kvalitní a spravedlivou policii a justici. Jenomže to se nedá nijak spojovat. My na jednu stranu prosím máme na pořadu této schůze, jestli se nemýlím, zákon, který tu imunitu omezuje, řekl bych, že rozumným způsobem, byť není dokonalý, pojďme se o něm bavit a přijměme ho nebo přijměme podobný návrh, na druhou stranu se snažme jako tato Sněmovna, a je to také naše povinnost, vykonávat rozumný a účelný tlak na orgány státní správy tak, aby se práce policie a justice zlepšila natolik, aby se jich nemuseli bát nejen poslanci, ale i normální lidi. My přece nechceme, aby normální lidi byli pronásledováni nespravedlivými obviněními a popotahováni, protože popotahování vadí každému. Práce poslance je důležitá, ale práce doktora je také důležitá. To mi promiňte. A trestní stíhání zasahuje do práce doktora.

Takže prosím vás, rozlišujme, imunitu omezme a na druhou stranu se maximálně snažme o to, aby policie a justice pracovaly tak, jak mají. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se panu poslanci Kalouskovi, ale vystoupení pana kolegy Komárka zde spustilo další lavinu faktických poznámek. Budou vystupovat v pořadí: pan poslanec Svoboda, poslanec Novotný, poslanec Stanjura a poslanec Sklenák - vše faktické poznámky. První tedy pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré poledne vám všem. Pro mě je obtížné tady vystupovat, ale chtěl bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, říct panu Komárkovi, že jsem nejenom poslanec, ale také lékař, takže obě dvě varianty znám. Já jsem ten, který už to má za sebou, a mohu vám říct, že práci poslance vaše rozhodnutí ovlivní zásadním způsobem. Žádný rozhovor se mnou nedělá žádný novinář jinak, než že zahájí: vy jste obviněn, a dokonce vás i vydala Sněmovna. To všichni berou jako zásadní rozhodnutí. Já sám jsem pro své vydání hlasoval, ale zásadně odmítám to, že někdo má jako politický program vydávat. To prostě není možné! Zákon platí a říká, že se máme rozhodnout, ne, že to víme dopředu! (Potlesk poslanců ODS a ČSSD.)

Jenom vám všem říkám, to, že to víte dopředu, toho jednoho každého z vás strašlivým způsobem poškodíte. (Projevy souhlasu v části sálu.) Nic jiného nedělá, než odpovídá na otázku, proč vás vydali. A co mám říkat? Že to je jejich volební program? Já v každém případě dnes budu hlasovat proti vydání naší kolegyně přesně z těchto důvodů, že považuji za naprosto skandálně mylné politické rozhodnutí dopředu, že nebudu dodržovat zákon a že imunitu budu považovat za špatnou a vždycky budu vydávat. To nejde! (Potlesk s výjimkou prostřední části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Novotný má slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedo, dámy a pánové, já zkusím zareagovat na jednu větičku z vystoupení kolegy Komárka, která se týkala toho, jestli se v poslední době nějakým způsobem zhoršila práce policie. Já překvapím. Já mám indicie, že ano. Znám celou řadu případů, kdy vůči členům obecních zastupitelstev policie postupuje tak, že ingeruje přímo do základních, nezadatelných práv samosprávy a snaží se vstupovat svou interpretací, naprosto novátorskou, do toho, co samospráva může a co nemůže. Nejflagrantnější příklad jsem zažil zhruba před 14 dny, kdy jsem byl - podotýkám jako svědek a ta kauza se mě vůbec netýká - povolán k výslechu v kauze, jejíž podstatou je, že samospráva města, které jsem kdysi vedl, si nechala zpracovat znalecký posudek.

Dámy a pánové, ne předražený, ne špatný svým obsahem, ale ten policista a státní zástupce dospěl k názoru, že ta samospráva ten znalecký posudek nepotřebovala. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že už existoval policejní, který vyšel jinak. Kvůli tomu chodí členové zastupitelstva a rady města opakovaně na výslechy, protože se naprosto zhroutila elementární interpelace toho, o čem ta samospráva je, a policista si myslí, že může zasahovat do těch úplně nezadatelných práv. Proto je pro mě tak důležité, jak je ta žádost policie napsána. Já si dokonce o této kauze myslím své, ale pakliže není správně zformulována, pakliže ta interpretace je skutečně na vodě a není podložena, tak nemůžu hlasovat pro vydání, i když si o té individuální kauze myslím svoje.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas. Děkuji. (Potlesk z řad ODS.) Prosím s další faktickou panu předsedu ODS, pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Můj kolega Martin Novotný mluvil o poznámce či řečnické otázce pana poslance Komárka, zda si myslíme, že se zhoršila práce policie. On položil v téže větě stejnou otázku, zda si myslíme, že se zhoršila práce justice. Tak já vám odpovím ústy vaší náměstkyně, tedy bývalé náměstkyně na Ministerstvu spravedlnosti. To je váš člověk, který dává rozhovory a který říká "temné kruhy v justici intrikovaly proti mě, štvaly proti mě, vytvořily prostředí, že jsem musela z Ministerstva spravedlnosti odejít". Pak musí být odpověď na vaši otázku "ano, zhoršila", když to říká vaše, vámi nominovaná náměstkyně. Neříkáme to my. Takže se zeptejte doma, ve svém hnutí, (nesrozumitelné) ministerstvo, proti kterým údajné temné síly v justici postupují, jestli se situace v justici zlepšila, zůstala stejná, nebo se zhoršila.

Jsem rád, že máme shodný názor, že ministři mají podat vysvětlení nebo nějakou informaci a co udělají pro to, aby se to zlepšilo. Škoda, že jste to nezastával ve 14.10, kdy jsme hlasovali o návrhu, aby nám informaci o situaci v resortu spravedlnosti a justice podal pan premiér. To je hezké, když to řekneme o půl čtvrté hrdinně ve svém projevu. Ale vy jste to mohl rozhodnout hlasováním, zda se tím bude tato Sněmovna zabývat, zda premiér mluvil jak s paní ministryní, tak s bývalou první náměstkyní, aby nám řekl svůj názor, své informace - tak jste hlasoval proti. Tak já nevím, jestli jste pro jenom naoko, nebo jak to vlastně je. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s další faktickou předsedu klubu ČSSD pana poslance Sklenáka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil také v reakci na vystoupení pana poslance Komárka. On zde říkal mimo jiné "já pro sebe žádnou imunitu nechci". Já pro sebe, pane kolego, také nechci žádnou imunitu, ale já tu imunitu chci tady pro tento zákonodárný sbor, protože to je jeho smyslem. Už to přece zde zaznělo - děti na základní škole se učí o dělbě moci, o dělbě moci zákonodárné, soudní a exekutivní, a principem, aby ta demokracie fungovala, musí být to, že jedna z těch mocí nesmí ingerovat do té druhé. A právě díky té imunitě si my můžeme ochránit tu svoji moc a vždy, když zde rozhodujeme o tom, jestli někoho vydáme, nebo nevydáme, tak to je vždycky ta otázka, na kterou si musíme odpovídat. Ne jestli je ten člověk vinen, ale jestli policie nezasahuje do naší zákonodárné moci. A můžu vám říct, už minule, když jsme zde projednávali případ pana docenta Svobody, tak já jsem měl ten pocit, ano, že ten okamžik už nastal, že to je ten moment, kdy bychom ho neměli vydat. Já jsem tehdy hlasoval pro jeho vydání a dnes vím, že jsem udělal chybu. Já dnes tu chybu opakovat nebudu. (Potlesk v sále s výjimkou střední části.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní mám ještě šest faktických poznámek, takže prosím k mikrofonu pana poslance Komárka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. (Ohlas v sále.)

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Jenom k tomu, že pan poslanec Bohuslav Svoboda poněkud zkreslil mé vyjádření. Já si ho velmi vážím. Já nejsem pro vydávání jako takové. Já jsem pro omezení imunity na projevy - na politické projevy. To je velmi důležitý rozdíl.

K panu poslanci Stanjurovi. Já si myslím, že není potřeba zprávu o činnosti v justici jako takové, ale o tom, o čem tady mluvíme, to znamená o tom, zda policie a případně někteří státní zástupci nepřekračují své pravomoci. To je všechno.

A pana poslance Sklenáka bych se chtěl prostřednictvím paní předsedající zeptat, a já to teď skutečně nevím, zda on ví, kolik členů jeho klubu se podepsalo pod to, že bude žádat omezení imunity, a zda to udělal on sám také. Já třeba jsem se pod to podepsal a stále se k tomu hlásím. Myslím si, že to byla velká část členů klubu sociální demokracie, kteří se pod to také podepsali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím příště, abyste se na své kolegy obracel mým prostřednictvím. (Poslanec Komárek cestou od mikrofonu: Já jsem to udělal.) Teď ne, ale nevadí. Děkuji.

Prosím k mikrofonu pana poslance Petrů. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, tato kauza bude mít také obrovské dopady na samosprávu, na starosty a všechny, kdo v samosprávě pracují. Uvědomte si, že dnes mluvíme o tom, že starosta nebo kdokoli, kdo bude provádět výběrové řízení ať prostřednictvím určité firmy, nebo nějaké firmy, kterou si na to najme, tak on nebude postihován za to, že výběrové řízení proběhlo v pořádku, ale za to, že to výběrové řízení dělal přes firmu a mohl to udělat sám. Uvědomujete si ten paradox tohoto, co dnes projednáváme? Takže jistě to bude mít dopady i na členy samosprávy. Děkuji. (Potlesk z řad členů ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A prosím k mikrofonu pana poslance Radka Vondráčka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Nechtěl jsem už reagovat, je to návykové, omlouvám se. Já jenom ke kolegovi Blažkovi a následně ke kolegovi Svobodovi. Zazněl tady termín jako mediální hon. Ale kolegové, prostřednictvím paní předsedající, nedomníváte se, že nevydáním bychom na tom něco změnili? Bohužel máme média, jaká máme, a ať už vydáme, či nevydáme, ten mediální hon může nastat. (Smích v sále.) Akorát na začátku bude ta otázka jinak formulovaná, bude znít: Vy jste sice nebyl vydán, ale byl jste obviněn. Takže to nám bohužel nepomůže.

Já s většinou řečníků souhlasím. Nejsem v tom tak emočně zainteresován, abych to nehodnotil objektivně.

Závěr toho všeho je, že je třeba kultivovat českou justici, kultivovat policii, kultivovat moc výkonnou. Nevím, jestli nevydání poslance je ten správný nástroj a jestli to pomůže této Sněmovně.

Ještě bych se za svou osobu ohradil, že tedy není, že se snažím dodržovat politický program. On je to můj osobní názor, že by se ta imunita v dnešní době, v pozici, v jaké se tento stát nachází, měla omezit pouze na indemnitu. To je, doufám, asi tak všechno, co jsem k tomu chtěl říci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Bronislava Schwarze. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, kolegové, kolegyně, paní předsedající, děkuji za povzbuzení pana ministra, on mě povzbudil do projevu.

Já bych se chtěl podívat - je tady paní poslankyně Kailová? Sedí tam někde? Tamhle ji vidím. Víte, já jsem druhý, který mluví z praxe. Nezlobte se, neurážejte se, ale pan docent Svoboda a já, my mluvíme z praxe. Všechno, co tady padlo, vždycky trošku něco platí. Nemám ani dodnes ty věci vyřešené. Jsem podruhé osvobozen ve své kauze, kde jste mě vydali, já jsem ale musel být vydán kvůli množství policistů, kteří na to čekali, protože jsem udělal opravdu věc, která souvisela s policejní prací, před devíti lety. Táhne se to se mnou celou dobu. Čekám na rozhodnutí krajského soudu, jak dopadne. Nestydím se vám to tady říci.

Myslíte si, že dobře pracuji jako poslanec? Myslíte si dneska, že bych se vyjadřoval k práci soudů, když čekám na to, jak soud rozhodne o mém odvolání? Každý se zamyslete, co tím chci říci.

Potom dál bych chtěl. Je mi líto té paní, protože asi vím, co prožívá. Neřeším její vinu. Ale víte, co je smutné? A pro všechny mluvím. Je smutné to, že se vždy řeší práce policie, pane ministře, a práce justice, když se to týká vydávání poslanců. A předtím, nezlobte se, ani pes neštěkne. O mně se to ví jedny krajské volby, druhé krajské volby, prošel jsem, kandidoval jsem jako stíhaný šéf policie, nikdo to nikdy neřešil, povídalo se o mně. Tak se vás všech, co tady sedíte, ptám, jak jste útočili na pana ministra, aby nesmyslné stošedesátky - pardon, usnesení o zahájení trestního stíhání se to jmenuje - se už neděly, aby policie neovlivňovala chod poslanců nesmyslnými sdělovačkami možnými, když něco třeba ten poslanec se jim nelíbí, jde proti policii, nechce jim přidat peníze. To všechno může nastat.

Já jenom chci říci, ta paní je na tom špatně. Já také celou dobu. Vždycky se to se mnou veze, a když je někdo takový hubatý nebo něco, tak to řekne - on byl stíhaný. Vždyť jsem to tady zažil i jako předseda komise. Hned jeden z kolegů prostě to označil, že nemůže -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, čas!

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Já vím, dvě minuty. Nebudu vás zdržovat. Jenom chci - zamyslete se nad tím. Je to o tom jednotlivém člověku. Nechci mluvit o vydání. Každý na to má svůj názor, ale opravdu se to týká společnosti, fungování. Nedělejme vždycky hon na něco, až když zjistíme, že to je. Všichni víme, že to špatně funguje. Já jsem toho svědkem, pan docent si to také zažil. Ptejte se nás, jaké to je, jak je to dobré. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou je přihlášen pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážení kolegové a kolegyně. V téhle Sněmovně bývá dost často zvykem míchat hrušky s jablky a dneska jsme k tomu přidali ještě švestky. Mluvíme tady o omezení imunity poslanců a je to určitě diskuse, která dává smysl. Mluvíme tady o práci policie a o práci soudů. Je to diskuse, která dává smysl. A tenhle bod se už hodinu a půl jmenuje žádost o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání paní poslankyně Kailové. Je zcela evidentní, že rozhodnutí této Poslanecké sněmovny ovlivní její profesní osobní život. A já chci jenom říci, že budu hlasovat podle svého svědomí a poslaneckého slibu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Gabala s jeho faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Paní předsedající, vaším prostřednictvím ke kolegovi Komárkovi. Byl jsem rozhodnutý hlasovat pro vydání. Přesvědčil jste mě, že budu hlasovat proti vydání. (Smích a potlesk v sále.) Důvody jsou dva. Za prvé je to vaše hluboká neznalost dějin parlamentarismu a smyslu, proč je tento sbor opatřen imunitou. Za druhé, protože sedím v komisi vyšetřující Opencard, tak čím více to poslouchám, tím víc vám musím říci, že jsem rád, že tu imunitu máme, a budu trvat na jejím dodržení a v žádném případě nepodpořím její zúžení. Budu prosit kolegy z klubu, aby mě podpořili, protože teprve když se dostanete na tu hranici rizik, tak pochopíte, v čem je smysl imunity pro výkon vašich zákonodárných povinností. To není politický program. Vy argumentujete doktrinálně, bez znalosti dějin. Přečtěte si trošku něco a začněte dělat něco, čím se dostanete na tu hranu, a pak pochopíte, proč.

Děkuji. (Potlesk z celého sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k řečnickému pultíku pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za dvě minuty. Já pro pana poslance Schwarze vaším prostřednictvím - já jsem hlasoval i proti jeho vydání, protože neposuzuji ty případy podle politické příslušnosti těch, které policie chce stíhat a žádá o jejich vydání.

Ale já jsem se přihlásil k mikrofonu, protože jestli fakt něco nemám rád, tak takové ty fráze "situace je taková, jaká je, všichni to známe", "zákon je takový, jaký je, všichni to známe". A pan kolega před chvilkou říkal "média jsou taková, jaká jsou, všichni to známe".

Na rozdíl od vás váš pan předseda je významný vlastník v mediálním světě. Má šanci to změnit, když vy takhle kriticky říkáte "média jsou taková, jaká jsou, a nedá se nic dělat". Na rozdíl od nás všech ostatních. Tak mluvíte i o těch denících a o těch serverech, které patří vašemu předsedovi, nebo ne? A neříkejte, že situace je taková, jaká je. To má fakt nulovou informační hodnotu. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Nyní prosím k řečnickému pultíku pana poslance Blažka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji. Já vaším prostřednictvím k panu kolegovi Vondráčkovi. Ta věta zněla ještě líp - máme média, jaká máme. Ano, máte média, jaká máte. Ano, přesně tak. (Smích a potlesk zleva.)

To se lépe říci nedá a těžko pokračovat.

Ale ještě k té debatě, kterou jsme vedli vlastně tak nějak spolu. Já jsem neříkal mediální hon obecně. U nás je problém v tom, když paní poslankyně půjde na výslech, tak nechápu, kdysi to tak nebývalo, tak to ta média vědí a už tam stojí dopředu a volají dopředu "vy máte výslech". To je ten mediální hon. A to nebude, pokud nebude vydána. Ano, budou dva dny něco psát v těch vašich médiích. Jo? Pak zas bude jiné téma, třeba Hana Marvanová si ještě na něco vzpomene, co ještě neřekla, a bude zase nějaké jiné téma. (Smích v sále.) Jo? Ale ten hon by byl právě tím, že bude někde chodit a neustále tam prostě bude vždycky stát ten špalír. Mě vždycky zajímá, kdo to těm médiím řekne. Je to asi policie nebo státní zástupci, jiná možnost totiž není, a tohle já nikomu prostě nepřeji. Takhle jsem ten hon myslel, ne jinak.

Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Nyní prosím s faktickou pana místopředsedu Sněmovny Filipa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane ministře, paní a pánové, já ještě jednu poznámku k imunitě a indemnitě. Jestli tady někdo chce, abychom svobodně mohli mluvit jenom za tímhle tím pultíkem a chce sebrat svobodu slova deseti a půl milionu Čechů, tak to je tedy opravdu odvážný kus. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Komárka a jeho dvě minuty. (Výkřiky ze sálu: Už ne!) Prosím o klid. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Já jenom prostřednictvím vaším, paní předsedající, připomenu panu Gabalovi, že on ví, že jsem přece jenom něco přečetl a že ty dějiny znám, tak ať si nehraje, že to neví.

A za druhé, já skutečně pouze chci upravit rozumně zákon o imunitě tak, aby vyhovoval současným podmínkám, to znamená rozumně omezit - a znovu říkám, nechci, aby byli lidé dvojí kategorie, jedni, kteří mohou být, jak říkáme, policií neprávem stíhání, a druzí ne. Prostě můj smysl pro spravedlnost mi to nedává.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Vondráčka.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já už jenom rychle. Já jsem tady nový. Jenom bych se tak zeptal do pléna těch, kteří jsou tu třeba už služebně déle, na situaci před dvaceti lety. Bylo to taky takové, co se týče mediálního honu? Nebo je to určitý historický vývoj, o kterém se bavíme? Víte, ryba hnije od hlavy. Prostě tady se děly věci, které vyústily v to, co tu dnes máme. Jinak jediné médium, které mám já, je to, když si dám steak v restauraci, jinak žádné médium nevlastním. Já to tady beru od svých předřečníků jako určitý závazek, že se tím budeme zabývat a že výsledkem tohoto volebního období bude, že moc výkonná nebude zasahovat do moci zákonodárné, protože bude dělat to, co má, a bude dodržovat zákony. To je všechno, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Fichtnera. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji. To nebude směrem k vám, to bude směrem k občanům. Já bych jenom chtěl, aby občané viděli, že zkrátka jak to vypadá, tak zřejmě všechny tradiční strany jsou proti nám v této věci. A já mohu říci, že mně osobně to vůbec nevadí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, milá sprostá podezřelá a velkou částí veřejnosti v podstatě již odsouzená paní poslankyně Kailová, já jsem v minulém volebním období neúspěšně navrhoval zrušení trestní imunity a něco podobného hodlám navrhnout se svými kolegy i této Sněmovně. (Hlas ze sálu: Nahlas!) I této Sněmovně, předpokládám, že také neúspěšně. A to jsem neudělal a neudělám to proto, že bych pokládal imunitu za historický přežitek nebo privilegium. Já jsem přesvědčen, že to není privilegium. Jsem přesvědčen, že to je pro zákonodárce v podstatě pracovní prostředek pro to, aby mohl svoji práci dělat skutečně nezávisle. Jako jsem kdysi v národním podniku Mitas musel mít azbestovou zástěru u horkých polymerů, tak prostě zákonodárce musí mít jako ochrannou pomůcku onu imunitu za předpokladu, že by s ní ta komora uměla nakládat. Já jsem to tak zdůvodňoval v minulém volebním období a budu to tak zdůvodňovat i teď. My s ní prostě neumíme nakládat. My ji někdy používáme jako politický boj proti svým ideovým soupeřům, nebo dokonce i proti vnitrostranickým nepřátelům, my ji používáme někdy proto, abychom se zalíbili aktuálnímu mediálnímu mainstreamu, my ji někdy používáme také tak, že jí vůbec nerozumíme, protože říkáme: já si nemyslím, že by měla platit, tak svoji ústavní povinnost to zvažovat budu ignorovat.

Já znovu opakuji, budu navrhovat zrušení imunity, ale dokud ten zákon platí, tak platí moje ústavní povinnost zákonodárce tu povinnost vykonat a zvážit v každém tom okamžiku, zda se jedná o obvinění, které musí dál být procesně zpracováváno bez jakéhokoli odkladu, anebo zda je to tak viditelně účelová hloupá šikana, že to klidně do konce toho mandátu počká, protože tady neexistuje žádný důvod se domnívat, že motiv je něco jiného než účelová šikana. A to je moje povinnost. Já můžu tisíckrát nesouhlasit s tím, že je imunita, já tisíckrát mohu chtít její zrušení, ale dokud existuje, tak prostě mám povinnost to zvážit podle svého poslaneckého slibu, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A protože jsem to zvážil a jsem hluboce přesvědčen, že obvinění paní poslankyně Kailové je pouze hloupá šikana, nebudu rezignovat na svoje ústavní právo ani se nebudu alibisticky schovávat před svou ústavní povinností a budu hlasovat proti jejímu vydání. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného do všeobecné rozpravy, nemám zde ani žádnou faktickou poznámku, končím všeobecnou rozpravu a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, do které nemám žádnou přihlášku, tudíž končím podrobnou rozpravu a táži se pana zpravodaje, zda chce využít práva závěrečného slova. Není tomu tak. Poprosím tedy zpravodaje tohoto tisku, aby nás provedl hlasováním o návrhu usnesení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Máme zde tedy návrh mandátového a imunitního výboru, tedy usnesení číslo 66 z 15. schůze dne 10. června 2014. To usnesení máte všichni na stolech, nebo byste tedy měli mít.To znamená všichni víme, o čem budeme hlasovat. Usnesení zní tak, že Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993, Ústava České republiky, a § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovuje souhlas s trestním stíháním poslankyně Bc. Zuzany Kailové, narozené dne 21. 7. 1974, pro skutek spočívající v tom, že - a teď je v tom písemném materiálu uveden popis toho skutku.

Toto je návrh usnesení Poslanecké sněmovny, o kterém bychom měli hlasovat. K tomuto usnesení nebyl žádný pozměňovací návrh nebo protinávrh, to znamená, budeme hlasovat o tom původním, tak jak bylo navrženo mandátovým a imunitním výborem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, děkuji. Zahajuji hlasování o předmětném návrhu usnesení. Ještě dříve, než tak učiníme, prosím, abychom se všichni odhlásili a znovu přihlásili. Děkuji.

 

A já nyní zahajuji hlasování. Kdo je pro přednesený návrh usnesení, prosím, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování končím. Je to hlasování číslo 13, do kterého je přihlášeno 173 poslanců, pro se vyjádřilo 42, proti 81. Návrh usnesení nebyl schválen.

 

Končím projednávání tohoto bodu a přistupujeme k projednávání bodu číslo 17, což je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP