(15.20 hodin)
(pokračuje Brabec)
Ale já bych chtěl říct, že máte pravdu v tom, že gros opravdu je transpozice evropského práva do našeho zákona o odpadech. Ale v tomto konkrétním případě je to opravdu zpřesnění dnes již existující legislativy.
Pokud jde o ztrátu pracovních míst. My jsme se o tom bavili, budeme o tom samozřejmě vést jednání i se Sdružením výkupců druhotných surovin, budeme tam hledat nějaké cesty. Ale já si myslím, že v této věci bude daleko větší zásah - vlastně dneska senátní návrh výrazně omezuje vůbec výkupy kovů a dalších věcí právě výkupci druhotných surovin.
Takže já bych chtěl zdůraznit, že konkurenční prostředí, na rozdíl od některých jiných kolektivních systémů, na čemž také dneska intenzivně pracujeme, konkurenční prostředí v této oblasti už dnes funguje, ale je jasné, že to dneska nevyhovuje Sdružení výkupců druhotných surovin právě z toho důvodu, že v některých případech - a já neříkám, že ve všech - využívali systému si vyzobnout z toho to cenné a ten zbytek už pak nechat na zpracovatelích. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Olga Havlová: Ale tady jde přece i o ten monopol a o hospodářskou soutěž. A pokud říkáte, že vyrubali z toho to nejlepší a o zbytek se nestarali, tak přece tam jde udělat něco, aby museli z toho, co vykoupí, zpracovat úplně všechno. A ne aby to potom řešil nějaký monopol nějakého sdružení a byli tím diskriminovaní ostatní, kteří chtějí také ten sběr likvidovat.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec On ten monopol v této oblasti, věřte mi, a já vám k tomu rád dám pak ještě nějakou trošku delší informaci, příp. se na tom můžeme potkat spolu i s mými lidmi, on ten monopol není, jak vy si myslíte. Monopol je v jiné oblasti. Ale ve sběru elektrozařízení skutečně je konkurenční prostředí zajištěno. V zahraničí právě běžně fungují tyhle kolektivní systémy sběru, resp. výkupců, právě podle příslušného zákona, výkupců elektroodpadu toho sběrného systému, toho celkového řekněme recyklačního systému, kdy se výrobce i kupující, tedy i zákazník, podílí určitou částkou na tom, že se stává součástí toho systému. Ale říkám, na rozdíl od jiných systémů v rámci odpadového hospodářství v České republice, na čemž teď momentálně také pracujeme, bude to také součást některé z příštích novel, tak v případě elektrozařízení ten monopol opravdu není.
Předseda PSP Jan Hamáček: Tím končí tato interpelace. Pan poslanec Fiala stahuje svou interpelaci na paní ministryni a bude tedy vystupovat pan poslanec Zahradník, který se ptá opět pana ministra životního prostředí, tentokrát na odvolání ředitele Národního parku Šumava.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat, jak hodláte rozptýlit obavy o budoucnost vašeho resortu, když provádíte podle mého názoru neuváženou personální politiku. Příkladem je odvolání ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka. Muže, který nejen zastavil kůrovcovou kalamitu, ale který se významně zasloužil o dosažení široké shody na Šumavě. Tento krok se setkal s nesouhlasem u velké většiny obyvatel, kteří na Šumavě žijí.
Jiří Mánek je schopen dát dohromady různé názory a zájmy, které se na Šumavě uplatňují, ať už se jedná o obce, na jejichž katastrech národní park leží, oba kraje, radu národního parku i podnikatele, kteří se na Šumavě pokoušejí podnikat. Nejvýznamnějším jeho výsledkem je pak zákon o Národním parku Šumava, který v současné době projednává Senát, který jej významnou většinou schválil v prvním čtení a který nám bude do Sněmovny předložen jako senátní návrh.
Jedinými, kteří se ke zmíněnému konsensu nepřipojili a kteří odvolání Jiřího Mánka nadšeně uvítali, jsou ekologičtí aktivisté a jim naklonění vědci. Tomu se není možné divit, protože jim jakákoli dohoda na Šumavě brání v dosažení jejich cíle, kterým je rozšíření tzv. divočiny na co možná největší území Šumavy. Tito aktivisté naopak uvítali jmenování Pavla Hubeného do čela správy parku. Nemůžete se proto divit, vážený pane ministře, že na Šumavě sílí názor, že hnutí ANO v čele s panem Andrejem Babišem Šumavu prodalo ekologickým aktivistům za to, že páně Babišovo impérium bude mít od nich klid ve svých jiných aktivitách.
Chci se vás tedy zeptat, vážený pane ministře, jednak na důvody, které vás vedly k odvolání Jiřího Mánka z funkce ředitele Správy Národního parku Šumava, a dále na to, co vás vede k tomu, že odmítáte (upozornění na čas) senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který má na Šumavě širokou podporu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane ministře, prosím odpovězte panu poslanci.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, děkuji vám za ten dotaz. Já ho vítám proto, že kolem této věci se samozřejmě rozpoutala úplná, řekněme, bouře. A pro mě a pro ostatní taková perlička - nebylo lepší vyjádření té určité emoce, obrovské emoce a - odpusťte mi to slovo - demagogie, která se kolem toho rozpoutala, než obrázek holčičky asi tak sedmileté z demonstrace v Horní Plané, která třímala transparent: Brabcův kůrovec = Babišovy zisky. Takhle nevypadá spontánní demonstrace Šumaváků. Takhle vypadá připravená akce, nevím, jakou společností organizovaná. Jedna mě tedy napadá.
Ale známe se již nějakou dobu. Víte, že jsme o té věci již hovořili a budeme ještě hovořit, o tom vás chci ubezpečit v tom nejlepším slova smyslu, že opravdu budeme hovořit určitě ještě nějakou dobu.
Já jsem pana bývalého ředitele Mánka odvolal z důvodů - byť jsem dostával celou řadu informací z jedné či z druhé strany, a já jsem, jak víte, to rozhodnutí neudělal rovnou. Zatímco celou řadu svých personálních rozhodnutí jsem udělal rychle v prvních dnech, tak tohle rozhodnutí jsem poměrně dlouho promýšlel. A ty důvody - a vy je znáte, já jsem tady minulý nebo tento týden, mně to nějak splývá, s panem Mánkem seděl 1,5 hodiny ještě ve sněmovně a myslím si, že jsme se rozešli velmi korektně, a věřím, že i on to takhle potvrzuje - byly čistě manažerské.
Já jsem asi staromilec nebo konzervativní v tomto, ale já si prostě myslím, že jako vysoký státní úředník, za kterého se pokládám a za kterého pokládám samozřejmě i pana Mánka v pozici ředitele Správy Národního parku Šumava, tak státní úředníci by měli dodržovat zákon. A stalo se v několika případech - a vy to víte, že ten zákon byl porušen, ať už to bylo kácením na Ztraceném nebo používáním pesticidů. My jsme ty soudy prohráli, pak tam došlo k černým stavbám, které se bagatelizují. A říkalo se - nikdo nevěděl, že se potřebuje k tomu řekněme povolení od stavebního úřadu. Ale potřebuje. A já jsem říkal: Jak máme návštěvníky národního parku nebo občany tohoto státu nutit, resp. vyžadovat od nich dodržování zákona, když ho sama státní správa nedodržuje? Těmi dalšími důvody byl rozdílný názor na některé manažerské postupy.
Ale zdůrazňuji, pane poslanče, a vy to dobře víte, hovořili jsme o tom, tím důvodem ani náhodou nebyl třeba rozdílný názor na rozsah bezzásahovosti. A tím důvodem, věřte - nevěřte, nebyl ani rozdílný názor na zákon o Národním parku Šumava, resp. jiné legislativní řešení. Tím důvodem bylo třeba to, že komunikace s panem ředitelem Mánkem nám opravdu nefungovala. My jsme se domlouvali na nějakých postupech z hlediska schvalování investic. On se poměrně svévolně rozhodoval o některých věcech, na které já jsem citlivý, např. rozhodování o investicích typu vimperského zámku nebo určitých dalších velkých programů, kde by se investovaly desítky milionů peněz daňových poplatníků. A já jsem na to měl jiný názor. ***