(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan ministr Dienstbier.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych přece jenom rád zareagoval na vystoupení pana poslance Okamury. On žádal vysvětlení. Já se o to vysvětlení pokusím, i když příliš nevěřím v úspěch svého snažení.
Padla tady celá řada věcí, které nesouvisí s předloženým návrhem zákona. Například to, že údajně vláda nedodržuje svůj slib předložit novelu zákona o hmotné nouzi. Já bych chtěl připomenout, že slib přesně, jak tady zazněl, byl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží do konce dubna vládě návrh takovéhoto zákona. Chtěl bych zdůraznit, že to se stalo. Ministerstvo práce vládě tento návrh zákona předložilo a tento návrh je tedy v běhu a je to návrh zákona, který by měl zamezit nemravnému byznysu s dávkami na bydlení. K první věci.
Druhá věc. Do jaké míry vláda plní své sliby týkající se regulace vymáhání pohledávek a exekucí. Pan Okamura tady citoval celou řadu vět z vládního prohlášení a chtěl bych říct, že žádná se výslovně netýká principu teritoriality, který je hlavním předmětem předloženého návrhu zákona. To, co souvisí s teritorialitou, je možné, byť ne výslovně, nalézt v koaliční smlouvě, kde se koalice zavázala, že omezí nemravný byznys s exekucemi. Konstatovala, že exekutoři by neměli být navzájem si konkurující podnikatelé a neměli by soutěžit o to, který z nich urve co největší porci exekucí. A v tomto smyslu musím konstatovat, že souhlasím se všemi východisky, která uvedl pan poslanec Okamura, kterými zdůvodňoval předložený návrh zákona. Já myslím, že cíl má vláda shodný, ale bohužel musím tedy trvat na tom, že návrh, který byl předložen, je skutečně legislativním paskvilem, že by nevedl k řešení tohoto problému, že by naopak vyvolal celou řadu dalších problémů. Už jenom fakt, že není jasné, kdy se vlastně zahajuje exekuční řízení, je poměrně zásadní. Celá procedura, kdy se má dát vlastně veškerý vliv nebo klíčová rozhodnutí Exekutorské komoře, která by vlastně rozhodovala o právech jednotlivých osob, je naprosto nešťastná.
Chtěl bych zdůraznit jednu věc, která otevírá prostor k obrovskému zneužití exekucí, a to že návrh pana poslance Okamury a dalších ruší povinnou náležitost návrhu, a to je předložení exekučního titulu. Jinými slovy, pouze na základě konstatování, že údajně mám nějaké právo, když to trošku zjednoduším, by byla zahájena exekuce, byť podle jiných pravidel. To by mohlo postihnout celou řadu lidí, proti kterým by byla exekuce vedena zcela neoprávněně. Tak takovýmto způsobem vláda doopravdy nechce řešit regulaci exekucí, aby postavení lidí ještě zhoršila.
Musím trvat na názoru, že to, co je napsáno v koaliční smlouvě a ve vládním prohlášení, doopravdy není řešitelné jiným způsobem než uplatněním principu teritoriality, protože pokud si exekutoři nemají konkurovat, pokud má být přidělení exekuce objektivní, podobně jako každý má mít svého zákonného soudce, a tady já na té paralele trvám, protože výkon exekuce je výkon státní moci, který je svěřen soudním exekutorům podle zákona, ale měli by podléhat podobným pravidlům, jako je přidělování kauz při soudním rozhodování, jinak doopravdy ta věc řešitelná není. Může se vést samozřejmě debata o tom, jestli má být zavedena krajská teritorialita, nebo okresní teritorialita. V každém případě bude-li krajská, která je širší, tak musí následovat cosi jako rozvrh, tedy aby si jenom jeden z účastníků řízení nevybíral svého exekutora, ale aby tam byla objektivní pravidla, na základě kterých bude exekutor určen, a aby se rovnoměrně rozvrhovaly exekuce mezi jednotlivé exekutory a nebyly tady takzvané exekutorské fabriky, s jejichž působením je spojena největší část těch problémů.
Důvody, které tady byly uvedeny pro teritorialitu, s těmi já zcela souhlasím, nicméně legislativní návrh, legislativní řešení vůbec nepřispívá k vyřešení tohoto problému. Jak jsem uvedl na příkladu exekučního titulu, tak naopak může vést ještě ke zhoršení postavení těch, proti kterým je exekuce vedena, a rozšířit počet těch, proti kterým je vedena zcela neoprávněně. A tímto způsobem bychom rozhodně jít neměli.
A poslední věc, kterou se pokusím vysvětlit. Pan poslanec tady projevoval velkou netrpělivost z hlediska postupu vlády. Mimo jiné máme také v koaliční smlouvě, že chceme kvalitní legislativní proces. Ne vždy se nám to možná podaří stoprocentně dodržet, nicméně k tomuto cíli bychom měli směřovat. A připravení návrhu zákona za dobu menší než jsou tři měsíce, pokud nejde o nějakou velmi jednoduchou technickou úpravu, je v podstatě neproveditelné. Současná vláda je ve funkci krátce přes tři měsíce, a proto je logické, že první vládní návrhy teprve přicházejí na stůl. Máme svůj legislativní plán. Ten chceme dodržovat, podle toho budeme postupovat a návrhy sem do Sněmovny budou chodit podle tohoto časového plánu a podle věcného vymezení, které je tam uvedeno. Jistě pochopíte, že od principu kvalitního legislativního projednávání u tak zásadní změny, jako je zavedení teritoriality, nemůžeme ustoupit, a jistě vláda přijde s vlastním řešením problému tak, jak vyplývá z programového prohlášení i legislativního plánu vlády. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Tejc. Máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych také, byť nechci opakovat argumenty, které tady zazněly, řekl pár slov k tomu, proč podle mého názoru tento návrh zákona není způsobilý pro to, abychom se jím zabývali ve výborech.
Nejde o to, že bychom se neshodli na základním principu, ale při všech dobrých vztazích, které máme s panem poslancem Okamurou, mu musím oponovat v tom, že to, co říkal, vede k jasnému závěru, že tyto problémy s počtem exekucí, s tím, kolik každá exekuce stojí na vedlejších nákladech, vyřeší princip teritoriality. Návrh, který je tady předložen, bohužel tyto vážné problémy vůbec neřeší. Tisk 107, který v této Sněmovně je a který byl připodepsán řadou poslanců z opozice i koalice, se snaží vyřešit otázku vedlejších nákladů a já jsem přesvědčen, že v tuto chvíli jsme těsně před uzavřením dohody, která povede k tomu, že ještě dříve, než by se zákon schválil, změní paní ministryně Válková vyhlášku a výrazným způsobem sníží odměnu advokátů u sporů do 10 tisíc korun a tímto způsobem bude vyřešena otázka, která tady zazněla a která navazovala na stav, kdy dnes z dluhu, který je 100 nebo 200 korun, vzniká pohledávka v řádku 10 nebo 15 tisíc korun. To je ten důvod, proč je třeba tuto věc vyřešit, a věc bude vyřešena změnou zákona občanského soudního řádu, případně změnou vyhlášky. Rozhodně nebude vyřešena tím, že by byla zavedena teritorialita, jak je tady navrhováno.
Pokud se týká důvodů, proč máme řadu exekucí, ano, řada exekucí skutečně je velmi podivných. Na straně druhé řada lidí se dostala do dluhové pasti například tím, že nepřebírala poštu a nezareagovala včas například na žalobu, která byla jednoznačně oprávněná. To, že tady je milion exekucí, je pravda, samozřejmě platí ale také to, že se to netýká milionu občanů, ale týká se těch lidí, kdy někteří z nich mají bohužel tři, pět exekucí, a největší problém, který musíme řešit a který nevyřeší teritorialita, ale vyřeší změna zákona, je otázka jasného propojení insolvenčního řízení, tedy osobního bankrotu a exekuce, protože řada lidí už není schopna splácet dluhy, ale bohužel dostat se dnes k oddlužení, které má smysl, je v podstatě nemožné. ***