(17.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Pokud jste citoval tu predikci. Ano, to skutečně byla prognóza. Protože ta prognóza musí vzít v úvahu nejenom ekonomickou, ale i politickou situaci. Jestliže vláda, která velmi usilovně snižovala strukturální deficit, věděla, že politická situace - pro léta 2014 a další lze předpokládat výrazně levicovou vládu, tak pochopitelně s jistou mírou optimismu předpokládala, že se alespoň pokusí udržet celkový deficit pod 3 %, tzn. predikovali jsme 2,9, což znamená zvýšení strukturálního deficitu. Politická situace, alespoň verbálními vyjádřeními, není taková, jak jsme predikovali. Druhá nejsilnější vládní strana říká, že chce šetřit, a komunistická strana nemá vliv na fiskální politiku vlády. Tak je šance podle našeho názoru se tím parametrem strukturálního deficitu dostat do souladu s článkem tři fiskální smlouvy. Anebo ne. A když ne, tak my pro to holt nebudeme hlasovat. Vaše právo je tomuto požadavku nevyhovět, naším právem v takovém případě je potom pro to nehlasovat. Kvůli tomu se přece nemusíme hádat ani si to navzájem vyčítat.
A říkáte-li, že je to nepřesné, protože je potřeba podívat se na to v celku. Já jsem, prosím pěkně, neformuloval fiskálkompakt. Já nejsem odpovědný za to a ani TOP 09 není odpovědná za to, že ten základní parametr rozpočtové odpovědnosti v deficitu je strukturální deficit. Strukturální deficit, a ne řada jiných indikátorů, které vy byste tam třeba moc rád viděl. Ale prostě fiskální kompakt, na kterém se shodla drtivá většina zemí Evropské unie, je prostě strukturální deficit a dluhová brzda. To znamená, že se musíme bavit o strukturálním deficitu. Tečka. Chcete-li ho dodržet, já bych si to velmi přál, můžete počítat s našimi hlasy při ratifikaci fiskálního kompaktu i při schvalování všech rozpočtů. Nechcete-li ho držet, máte na tento názor právo a my netvrdíme, že jsme nositelé jediné pravdy, budete mít svoji pravdu, ale nebudete mít naše hlasy.
Tak se, pane ministře, nevztekejte a pojďte radši zasednout k jednacímu stolu, jestli nenajdeme nějaké společné východisko. My jsme konstruktivní opozice, my jsme dali nabídku. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To bylo stanovisko pana předsedy klubu TOP 09. A nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura a pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já jsem čtyři roky v Poslanecké sněmovně a mám vzácnou příležitost souhlasit s Lubomírem Zaorálkem. Tak mi to nedalo, abych nepřišel k mikrofonu a veřejně se k tomu nepřiznal. S tím, jak říkal, že jedno číslo o ekonomice nic nevypovídá. Já s tím naprosto souhlasím. Stejně tak si myslím, že strukturální deficit má poměrně gumovou definici, a myslím si, že rozhodující evropské země ho klidně změní v okamžiku, kdy jim to bude vyhovovat. A nemyslím si, že to základní, proč my třeba nechceme přistoupit k tomu fiskálnímu kompaktu a hrát si, jestli by na něj rozpočet, strukturální deficit jedna celá nula nula celá devět (Nebylo srozumitelné.) Ale v tom případě kdyby ta debata byla korektní o ekonomikách, tak taky nepoužijeme jedno číslo. Velmi často slyším - ve vedlejší zemi, u sousedů, HDP rostlo o 2,1 nebo 2,2 a u nás klesalo. Ale to je taky jenom jedno číslo. Musíme přeříkat všechna čísla - strukturální deficit, deficit, o kolik vzrostlo HDP, jak je vysoká nezaměstnanost, kolik procent rodin je ohroženo chudobou apod. Pak ta debata má fakt smysl. Protože podle mě skoro v každé ekonomice najdete jeden parametr, který je lepší než v těch okolních. A když vždycky vytáhneme ten jeden parametr a začneme se tím bouchat po hlavě, tak se nikam nedostaneme.
Zejména v oblasti státních výdajů, pokud zvýším výdaje o 40 mld. na dluh, tak ale vyrobím růst 1 % HDP. To jsou poměrně jednoduché počty. Říkám to trošku zjednodušeně a zaokrouhleně. Ale debata, jestli za to stojí, za to vykázání plus 1 %, půjčit si 40 mld. a nějakým způsobem je buď utratit, nebo investovat, ať mě nechytáte za slovo. Ale když dám těch parametrů víc vedle sebe, porovnávám je všechny, nebo skoro všechny, když sleduji číselné řady, trendy apod., má to smysl.
A ten trend se prostě otočil. Já vám tak napůl vyčítám rozpočet 2014. Já vím, že jste ho netvořili. Ale vy jste pro něj hlasovali. Takže zase nemůžete říkat: my s tím nemáme nic společného. A vzpomeňte si na tu debatu v prosinci u státního rozpočtu, kdy z řad vládní koalice, resp. budoucí vládní koalice, protože vláda ještě nebyla, zazněla silná slova, kolik se nakonec ještě seškrtá výdajů. A my jsme říkali: výborně, v tom vás určitě podpoříme. A jsme v půlce května, pomalu jsme v polovině rozpočtového roku a ta čísla zatím nějak nevycházejí. Tak, těšíme se na to, že k tomu dojde.
Ale ta hlavní výhrada, a to chci zopakovat - my přece nepotřebujeme k tomu, abychom rozumně hospodařili, Brusel. To je ta hlavní výhrada. O tom se bavme. Potřebujeme k tomu Brusel? Potřebujeme, aby nás někdo kontroloval? Abychom se k tomu zavazovali? Nebo to potřebujeme kvůli sobě? Já myslím, že to potřebujeme kvůli sobě a že víme moc dobře, co vlastně chceme. Možná máme jiné programy a určitě se lišíme v tom, jak ty cíle naplňovat. Ale určitě k tomu nepotřebujeme Brusel.
A o tom, jak mluvil pan premiér Sobotka, o tom poplácávání v Bruselu. No nebyl jsem to já, kdo se s nimi nechal fotit a na těch brífincích říkal: No, my vidíme tu výraznou změnu té evropské politiky. Výborně, pane premiére! Vy jste už podepsali nebo podepíšete fiskální pakt... O tom jsem mluvil.
Já vím, že to je docela lidsky potěšitelné. Kdo byl občas na Evropské radě jako ministr, tak ví, že poprvé vám řeknou pane ministře, podruhé vám řeknou pane Stanjuro a potřetí vám řeknou Zbyňku, to jsme už ale přátelé, že jo. No ale skuteční přátelé v té evropské politice skutečně nejsou. Tam prostě každý hájí své národní zájmy a my bychom si to měli jasně říkat a pokusit se shodnout tady v českém parlamentu, což je národní zájem, a ne odevzdávat další a další a další kompetence do Bruselu, protože pak na to nebudeme mít žádný vliv.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu místopředsedovi vlády, budu konstatovat omluvy, které mi byly doručeny. Od 18.50 se omlouvá pan poslanec Josef Nekl, od 17 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Vojtěch Adam, potom pan poslanec Martin Novotný od 16 hodin, od 19 hodin se omlouvá pan poslanec Uhlík, pan poslanec Martin Komárek od 16.30 do 19 hodin a pan poslanec Pospíšil od 15.45 do konce dnešní schůze, Martin Lang potom se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů.
Pane ministře, pane místopředsedo vlády, jste na řadě v obecné rozpravě. Prosím máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, já už jsem si v rozpočtovém výboru nacvičil s panem ministrem Kalouskem strukturální deficit. Tak já bych ho tady znovu ukázal.
Pan ministr Kalousek plánoval na příští rok deficit 120 mld. (ukazuje na papíru) a strukturální deficit minus 1,8. My plánujeme minus 1,3. Takže snižujeme. Pan ministr Kalousek plánoval 2015 minus 2,1 a my plánujeme minus 1,8. Pan ministr Kalousek se vysmívá. Ta jeho nabídka je vlastně výsměch, protože co on nám vlastně říká? On nám vlastně říká, že potom co v roce 2010 on a Nečasova vláda snížili všem státním zaměstnancům platy o deset procent, zmrazili důchody, od roku 2010 se tady nestaví dálnice, tak on nám dneska říká: Jo, já budu hlasovat pro ten § 3 a 4. ***