(17.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
Stát musí pomáhat zejména v postižených regionech, ale i mikroregionech, tam, kde si nejsou schopni pomoci sami. Ale celostátně, a to je náš úkol, má jít dnes o motivaci ke spotřebě, která jediná může motivovat vyšší výrobu zboží a potřebu služeb, a tím samozřejmě nasát i zaměstnanost. Spotřeba však nemusí být chápaná vždy jen materiálně, ale také jako smysluplné využití volného času a pomoc našim postiženým. Zde je ještě obrovský prostor k podnikání, řekl bych, v ekologicky nenáročných odvětvích, což nás čeká. Je tedy nejvyšší čas na interdisciplinární práci nad celonárodním programem zaměstnanosti, který stanoví krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé cíle a úkoly pro ministerstva, ne tedy jen pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, které situaci hasí, či Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, která mají vliv na tvorbu nových pracovních míst, ale všech ministerstev, od školství, které vytváří pracovní kvalifikovanou sílu, až po Ministerstvo zahraničních věcí, které může zabezpečovat vývozy. Rovněž také je třeba počítat s úlohou krajů, obcí a neziskového sektoru.
Toť vše, co jsem chtěl zmínit.
Ten bod 13 byla otázka na pana ministra financí. Není zde, ale dovolte mi ji aspoň přednést.
Pane ministře, prosím, pochlubte se. Jaký byl průměrný plat pracovníků například v provozu Olmy Olomouc, než jste přestal podnikat, a kolik to bylo procent k průměrné pracovní mzdě v České republice? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž všeobecnou rozpravu končím a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečná slova, a pověřeného ministra vlády, zda bude chtít využít závěrečného slova. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jenom chci říci, že problematikou nezaměstnanosti se samozřejmě budu intenzivně zabývat a že se jí zabýváme intenzivně také v rámci tripartity. A to, co tady teď řekl pan poslanec Opálka, o tom už jsme také hovořili, že je potřeba, aby se na tom spolupracovalo, na řešení toho problému, meziresortně. Už ten první materiál, který tady ukazoval pan premiér, byl zatím jenom z dvou ministerstev, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ještě k tomu přibude materiál Ministerstva školství, protože je samozřejmě nezbytné i to provázání se vzděláním a s tím, aby ti, kdo opustí školy, byli pak použitelní pro trh práce. Já předpokládám, jak tady bylo řečeno, že budeme podávat pravidelné zprávy o stavu boje s nezaměstnaností.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Nyní prosím o závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji všem za trpělivost a těm, co diskutovali, také děkuji, protože se ukázalo, že zájem o toto téma je. Já nebudu reagovat na všechny příspěvky, protože jsem tak činil v průběhu rozpravy ve faktických poznámkách. Snad jenom jednu nebo dvě drobné poznámky.
Když tady padla kritika na to, že ten název je špatně stanoven, že jde jenom o vývoj a nikoliv o řešení, to jsem tady načítal ten bod, navrhoval to zařazení, tak tam v té šíři to celé postiženo bylo. Čili nejen o vývoji kritického stavu, ale i o krocích vedoucích k řešení tohoto stavu. Ke zkrácení došlo v průběhu dalšího projednávání. Rád bych tady posléze znovu přečetl návrh usnesení, který reaguje právě na tu kritickou připomínku, že nejde jen o konstatování stavu, a v řadě příspěvků to tady také zaznívalo, ale že jde doopravdy i o to řešení.
Usnesení slušně žádá, tedy tím usnesením, bude-li přijato, Poslanecká sněmovna slušně žádá vládu, aby učinila kroky, aby o jejich realizaci pravidelně informovala. Já jsem rád, že paní ministryně tady před chvílí přislíbila, že průběžné zprávy o stavu na bojišti, v uvozovkách, s nezaměstnaností bude také předkládat.
Nyní trošku statistiky. V diskusi vystoupilo 15 poslanců a dvě poslankyně. Někteří opakovaně a někteří i k věci. Nebyl předložen žádný jiný, aspoň jsem nezaznamenal jako zpravodaj, žádný jiný návrh na usnesení než ten, který jsem v začátku přednesl já. Já si jej teď, paní předsedající, dovolím znovu přečíst, abychom přesně věděli, o čem poslanci a poslankyně mají hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane zpravodaji, já formálně otevřu podrobnou rozpravu, do které byste to přečetl. Tímto otevírám podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Jsme sladěni úplně na stejnou vlnu. Je to vidět. Návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
I. bere na vědomí informaci předsedy vlády Bohuslava Sobotky o vývoji kritického stavu nezaměstnanosti v České republice,
II. 1. žádá vládu, aby co nejdříve přijala, prováděla a Poslanecké sněmovně také předložila ucelený soubor takových kroků, které by vedly ke snížení nezaměstnanosti a vzniku nových pracovních míst,
2. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby na každé další schůzi Poslanecké sněmovny poskytla informaci o postupu a výsledcích realizace těchto opatření."
Vzhledem k tomu, že jde o ucelený návrh usnesení, poprosil bych, aby se hlasovalo toto usnesení nikoliv po částech, ale najednou, čili en bloc. Děkuji pěkně a děkuji všem, kteří se této dlouhé diskuse zúčastnili s cílem pomoci věci.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Pilný: Já bych si dovolil navrhnout vzhledem k tomu, co se tady odehrávalo dopoledne v rámci toho bodu, který je na tabuli, aby se hlasování o tomto usnesení rozdělilo, protože představa, že se tady každou Poslaneckou sněmovnu uspořádá podobná manéž, jakou jsme tady měli, mně velmi nevyhovuje. Proto bych rád, aby se o každém z těch bodů hlasovalo odděleně.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, já bych si dovolil jako zpravodaj a jako navrhovatel onoho návrhu usnesení odmítnout slovo manéž. Koneckonců ti, kdo mluvili k věci, tak mluvili skutečně k věci. Neměl jsem pocit, že se tady odehrávala nějaká manéž a myslím si, že je žádoucí, abychom v tom tématu, které je, řekl bych, ve vnitřní politice jedno z nejpalčivějších, tady také v Poslanecké sněmovně dostali pravidelnou informaci vlády. Věřím tomu, jsem hluboce přesvědčen o tom, že ty příspěvky, které tady padaly mimo téma, už byly vyčerpány a že už se tady nebudeme dohadovat o tom, kdo je či není politik a podobně, ale že se bude hovořit k věci. Je to velmi vážné. Děkuji.
Trvám na tom, navrhuji, aby procedura byla schválena hlasováním en bloc. ***