(16.50 hodin)
(pokračuje Gabal)
Čeká nás zítra mohutná přehlídka ruských ozbrojených sil na Krymu, která by měla zahlušit informace o fixlování statistik o hlasování v tzv. referendu na Krymu, kterému do určité míry dělaly stafáž i někteří z našich kolegů. Čeká nás snaha legitimizovat vojenské gerily jejich účastí v jednání o budoucnosti Ukrajiny a nelze vyloučit ani opětovné oživení zkorumpovaného exprezidenta, který se zcela diskvalifikoval rozkazem ke střelbě do civilistů a zejména podpisem pod pozváním ruské vojenské okupace. Nemáme s takovými praktikami své vlastní historické zkušenosti, nevyjímaje roli Komunistické strany Československa?
Západní společenství bude zřejmě pokračovat v zesilování sankcí proti Rusku, protože nelze nevidět, že stojí v pozadí vojenské destabilizace východní Ukrajiny. Rusko bude pokračovat v podpoře paravojenských oddílů i ve vykreslování Západu, nás nevyjímaje, jako demoralizovaných kosmopolitů, zastánců fašismu a dekadence. I ve snaze vyvolat iluzi, že na Ukrajině eskaluje občanská válka, která znemožňuje jak současnou kyjevskou vládu, tak konání demokratických voleb, a nad Ukrajinou je třeba vyhlásit jakýsi protektorát nebo ji jakousi novou mnichovskou dohodou okleštit o východní hraniční regiony.
Jak tedy budeme reagovat jako suverénní demokratický parlament, který je svědkem pomalu se roztáčejícího se kola vojenského konfliktu, který může záhy zasáhnout i členské státy NATO, a tudíž i nás a destabilizovat hospodářskou a sociální dynamiku Evropy, pokud to dokonce není hlavním cílem? Budeme nečinně čekat, nebo dokonce sebevražedně přejímat ruský výklad událostí a papouškovat kremelskou propagandu? Myslím, že je na místě, abychom jak vůči našim občanům, tak zejména vůči našim spojencům a partnerům situaci pojmenovali, protože máme své vlastní historické zkušenosti a víme o chování a praktikách Moskvy více a na vlastní kůži. Víme, co to je destabilizovat paramilitární aktivitou pohraničí a pak je vojensky zabrat a odtrhnout.
Myslím, že musíme nedvojsmyslně vyzvat Rusko, aby zastavilo vojenskou destabilizaci Ukrajiny. Musíme podpořit a pozorovatelsky zajistit konání svobodných a demokratických voleb a jednoznačně posílit společnou obranu Západu jako krok, který adekvátně reaguje na hrozby Ruska.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. V tuto chvíli nemám nikoho dalšího do obecné rozpravy. Pokud nikdo další kromě zpravodaje pana ministra není... Pardon, pan poslanec Schwarzenberg.... Pokud pan poslanec Schwarzenberg nechce do obecné rozpravy, obecnou rozpravu budu muset ukončit. Ne, tak pan předseda Schwarzenberg přece jenom chce. (Chce faktickou poznámku.) Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty, pokud se jedná o faktickou poznámku.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Poněvadž se tady pletou pojmy a výrazy, chtěl bych upozornit na jeden fakt. Hnací silou za německou invazí do Ruska, pod kterou nejvíc trpěli právě Ukrajinci a Bělorusové, ty národy Sovětského svazu, které nejvíc trpěly, nebyli fašisti, italské oddíly byly jenom pomocné, nýbrž hnací síla byla Německá národně socialistické dělnická strana. Tak prosím nenazývejme italským názvem německé nacisty. Na to bych jen rád upozornil. A totéž je jenom nadávka bez většího opodstatnění, používáme-li pojem fašisti pro, připouštím, velmi nacionalistické ukrajinské strany.
Děkuji mnohokrát.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Schwarzenbergovi. Pokud se nikdo dál nehlásí do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova paní zpravodajky, případně pana ministra. (Poslankyně Konečná mimo mikrofon: Usnesení.) Návrhy na usnesení přednesete v podrobné rozpravě po závěrečném slově pana ministra. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Ještě jednou pěkný večer. Na některé věci musím reagovat, protože by bylo téměř nemožné na ně nereagovat, tak mi dopřejte čas.
První věc, na kterou musím odpovědět, je otázka, která tady zazněla, otázka na volyňské Čechy a vůbec na Čechy žijící na Ukrajině. Tak mi dovolte, abych vám řekl, že jsme s představiteli volyňských Čechů a krajanských sdružení na Ukrajině v permanentním kontaktu. Dokonce jsme tam už poslali dvě mise. Ta druhá se vrátila nedávno. Já sám se tam snažím dostat a domluvit si také cestu, kdy bych navštívil krajanská sdružení. Takže vás ujišťují, že informace, které máme, jsou skoro permanentní a máme je čerstvé a máme je z přímého kontaktu nejen s těmi představiteli, ale dokonce i s občany, které pozveme, kteří se sejdou, abychom s nimi mluvili. Takže to, co říkám, je podle mě přesnější než zpráva jakéhokoli ministra jakékoli jiné země kolem nás.
A já vám prostě říkám, že to, co jsme slyšeli od Čechů žijících na Ukrajině a co mi připadá důležité, je, že nám všichni dokonce velmi hlasitě říkají, že nemají pocit, že by jim cokoli hrozilo od Ukrajinců, mezi kterými žijí! A to říkají velmi hlasitě a velmi jednoznačně. Že se necítí být ohrožování tím prostředím, Ukrajinci, mezi kterými jsou. Tam není napětí mezi Čechy a Ukrajinci! Protože kdyby chtěl někdo odněkud utéct, tak jak chápete, utíká proto, že to okolní prostředí ho většinou nějak utlačuje. To prosím Češi, kteří tam žijí, jasně vylučují! A říkají, že to je nesmysl a nemají žádné indicie toho, že by se oni v tom prostředí necítili doma. To musí být jasné. A to je podle mě důležité.
Samozřejmě že nejsou dneska nadšení z toho prostředí. Že vám matka řekne, že má strach, že jí syna odvedou a mobilizují. A že mají strach z toho, co bude. Ale to nemají jako Češi, to mají strach jako všichni ostatní, kteří tam jsou. Kdo může dneska... Řekněme, že máme některé Čechy v Žitomiru, ale máme také Čechy v té východní části na jihu, takže jsou vlastně skoro ještě víc v epicentru. A samozřejmě komu by to vyhovovalo být dneska na východní Ukrajině v takovém prostředí? Samozřejmě v tomto smyslu mají strach.
Já bych vás chtěl ujistit v tom, co už bylo několikrát opakováno, že Česká republika poskytuje těmto našim krajanům zjednodušený způsob, jak se mohou přihlásit k trvalému pobytu v České republice. A návštěvy, které konáme, ty vlastně souvisí také s tím, že jim připomínáme, že jsou formuláře, které mohou vyplnit. Prostě existuje pro ně zjednodušená, jednoduchá cesta. Pokud by potřebovali, mohou požádat o trvalý pobyt a ve zjednodušeném řízení to provedeme.
A já vám mohu říci, a kdyby tady byl ministr vnitra, tak by vám to zopakoval, že neexistuje žádný příval Čechů z Ukrajiny do České republiky. Jakkoli ta možnost opravdu výhodná, pro mě jednoduchá, existuje. Neexistuje, není žádný zvýšený příval, žádná tendence. Naopak, skoro to spíš kleslo. Čili taková je realita. A my jsme samozřejmě připraveni, kdyby se něco stalo, kdyby skutečně došlo k ohrožení a kdyby tam nemohli vydržet a byli by ohroženi na životech, tak jsme samozřejmě připraveni pomoci. Ale já vám prostě opakuji, jakkoli se obávají, jakkoli mají strach a jsou nespokojeni s tím, co se tam děje, tak to není tak, že by chtěli utéct.
A navíc my máme zájem na tom, aby Ukrajina celá byla stabilní. Ten náš prvotní zájem je, aby se tam podařilo udělat volby, aby se to tam stabilizovalo, aby se tam dalo žít. Náš zájem není organizovat odvoz Čechů z Ukrajiny. Chápete? To děláme až ve chvíli, kdy je všechno ztraceno. Ovšem to je to poslední, co bychom si přáli. ***