(14.50 hodin)
(pokračuje Adámek)
Ve věci kompatibility práva občanů EU být volen v návaznosti na délku trvalého pobytu jen znovu připomínám, že touto novelou sjednocujeme úpravu s analogickou úpravou zákona o volbách do krajů.
Naším rozhodnutím Prahu nesnižujeme na pouhý kraj, jak řekl kolega Svoboda a další při projednávání v pražském zastupitelstvu. Praze zůstávají všechny vymoženosti a zvláštnosti, které plynou z toho, že Praha je hlavním městem a naší vzácnou metropolí a že její specifické funkce jsou jiné nežli ostatních měst. Náš návrh nijak nezpochybňuje, že Praha je svébytný homogenní celek. Pouze ukončíme možné volební čachry. Politice a volbám v Praze se vymezí jasné hřiště, hřiště pokaždé stejné, jak říkal kolega Svoboda, a jasně vykolíkované. Pražští zastupitelé tak budou moci být svým voličům blíž. Nestírá se rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji. Praha bude stále plnit jako dosud obě neoddělitelné role, úlohu kraje a obce.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou jednoduchou změnu, která zabrání navždy účelovým volebním manipulacím v Praze. Je to změna typu padni komu padni. Možná je dokonce pro někoho nevýhodná, pro některé strany, ale je to změna nutná. Náš návrh je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními závazky. Touto změnou nezmizí Praha jako pojem, jako reprezentant této země. Nezmizí v propadu dějin, jak vyjádřil své obavy kolega Svoboda. Naopak, Praha se stane obrazně městem čistším, jasnějším, přímějším a silnějším.
Na závěr bych vás chtěl, tak jak uvedla paní místopředsedkyně, požádat podle § 90 odst. 2 o schválení tohoto návrhu v prvním čtení. Děkuji vám. (Potlesk vlevo.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli a nyní prosím, aby k mikrofonu přistoupil zpravodaj tohoto tisku pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče. (V sále je hlučno.)
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 124, k novele zákona o hlavním městě Praze, o volbách do zastupitelstev krajů a o volbách do zastupitelstev obcí.
Jak již řekl pan předkladatel, důvodem předložení této novely je, aby se změnil způsob volby členů Zastupitelstva hlavního města Prahy tak, aby se volilo podle zákona číslo 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy se totiž konají podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přestože od účinnosti ústavního zákona číslo 347 -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vás takhle přerušuji, ale prosím všechny kolegyně a kolegy, aby se ztišili, abychom vás slyšeli a nemuseli překřikovat. Jestli máte nějaká neodkladná jednání, prosím, jednejte mimo tento sál. Děkuji.
Poslanec Jan Klán: Děkuji. Řeknu to znovu. Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy se totiž konají podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přestože od účinnosti ústavního zákona číslo 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, je hlavní město Praha rovněž vyšším územně samosprávným celkem. To se mj. projevuje v tom, že politické strany pobírají příspěvek za mandát zvoleného zastupitele, ačkoli v obecních zastupitelstvech tento příspěvek neexistuje.
Návrh novely tří zákonů chce tuto praxi změnit tak, aby se do Zastupitelstva hlavního města Prahy volilo podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů. To by znamenalo konec spekulativnímu rozdělování Prahy na více obvodů a propočítávání výhodnosti určení počtu členů zastupitelstva podle vládnoucí strany nebo stran.
Navrhovatelé doporučují stanovit počet členů Zastupitelstva hlavního města Prahy na 65. Počet členů zastupitelstva je určen podle členů v zastupitelstvech tzv. velkých krajů. Sjednocením termínu voleb do krajů a do Zastupitelstva hlavního města Prahy pak řeší sněmovní tisk 125, který bude projednáván následovně.
Návrh ústavního zákona navrhuje zkrácení volebního období členů Zastupitelstva hlavního města Prahy zvolených v letošních volbách roku 2014 na dobu dvou let.
Vláda na své schůzi dne 17. března 2014 zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za hlavní problém návrhu považuje ne zcela jasný časový harmonogram navrhovaných změn v režimu voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Podle vlády není zřejmé, podle jaké právní úpravy voleb - obecní, či krajské - proběhnou volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, které by se měly konat na podzim letošního roku.
Nicméně tento návrh zákona může mít pozitivní vliv na to, aby nedocházelo k manipulaci s rozdělením Prahy na více volebních obvodů a k oslabení zastoupení stran s nižším volebním výsledkem. Při rozdělení na obvody se v minulých volbách dostaly do Zastupitelstva hlavního města Prahy pouze čtyři politické strany. Zastoupení pak neměly strany, které sice překročily celkově 5% hranici, ale při přepočítávání v jednotlivých obvodech na mandáty nedosáhly.
Vzhledem k tomu, že tento návrh zákona našel shodu napříč politickým spektrem, navrhuji, aby byl návrh zákona postoupen k dalšímu projednávání. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a zde mám přihlášku s faktickou - nebo s přednostním právem? S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když jsem chodil do základní školy, tak jsem se učil, že Československá socialistická republika má hlavní město, které se jmenuje Praha. A předkladatelé tohoto zákona nám tvrdí, že je to kraj. Mě překvapuje ta malá důvěra v pražskou zastupitelskou demokracii. Každá jiná obec podle zákona o obcích si může stanovit podle velikosti počet zastupitelů. Dokonce podle zákona o obcích si i jiné město či jiná obec může rozdělit svůj volební obvod na několik částí a děje se to.
Pokud mám správné informace, tak v této chvíli se Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhodlo, že bude jeden volební obvod. Nevím, co tím řešíme. Myslím si, že ta debata může být, nebo já budu mluvit i k příštímu zákonu, nevím, jaké jsou skutečné pohnutky předkladatelů. Já si myslím, že politické. Že se těší, když to nevyjde teď, tak za dva roky se to obrátí a už se k tomu dostanou. Jaká je logika toho, že si občan třeba Prahy 1, když jsme na Praze 1, půjde vybrat v určitém roce složení zastupitelstva městské části a za dva roky si půjde vybrat složení Zastupitelstva hlavního města Prahy? Mně ta logika naprosto uniká.
To, že v této chvíli je Praha i kraj, je dáno nějakým politickým rozhodnutím. To rozhodnutí nemusí platit, může platit kratší dobu, než si myslíme. Kraje se zaváděly, rušily, zaváděly apod., kdežto Praha městem byla, je a zůstane.
Všechny argumenty, které zazněly, mně připadají zbytečné, a někdo si chce svůj politický problém z komunální úrovně vyřešit zákonem. Opravdu tomu nerozumím. Myslím si, že i příští bod, tzn. zkrácení volebního období, je minimálně na hraně ústavnosti, a doporučoval bych zastupitelům, aby to nedělali, aby ten svůj návrh stáhli.
V čem je rozdíl mezi Prahou a Ostravou? Jsem z Moravskoslezského kraje. Že Ostrava si může stanovit počet zastupitelů a Praha ne? V čem je rozdíl mezi Prahou a Opavou, kde jsem byl dvě volební období primátorem, kde si máme právo rozdělit naše statutární město na volební obvody, a v Praze ze zákona to není možné? Kdybyste to vzali normálně, tak současně tady byla novela zákona o obcích, a stejný zákaz třeba pro to, stanovit si počet členů zastupitelstva, byste navrhovali i ve všech ostatních obcích. Kdybyste to mysleli vážně pro všechny, tak byste počet členů zastupitelstva stanovili ze zákona taxativně pro všechny obce. Vy tady řešíte jedno jediné město, byť je to město hlavní. A nevím, k čemu to povede.
Velmi často tady od mikrofonu mnozí z nás - všimněte si, že neříkám z vás, ale z nás - říkají, jak je otřesena důvěra občanů v politiku, jak je politický systém nestabilní, jak máme hodně typů voleb, jak se vlastně pořád volí. Pak si vláda stěžuje: teď nemůžeme nic dělat, protože teď budou tyto volby, tyto volby, a mezitím uplyne volební období. ***