(14.40 hodin)
(pokračuje Jermanová)
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 124/1. Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec František Adámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Adámek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jménem početné skupiny poslanců, kteří reprezentují většinu stran této Sněmovny, vám předkládám návrh na novelu zákona o hlavním městě Praze a dalších souvisejících zákonech o volbách do krajů a zákona o obecních volbách. Legislativní a věcný rozbor i hlavní důvody máte v důvodové zprávě. Zde mi dovolte uvést jenom to nejdůležitější.
Hlavním smyslem předkládané, v podstatě velmi jednoduché novely je vnést pořádek a řád do volebního systému v Praze. Musím přitom zdůraznit, že únorové jednomyslné usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy tuto změnu podporuje. Samo pražské zastupitelstvo na příští volební období stanovilo počet členů zastupitelstva 65, což je číslo, které je ve shodě s počty členů zastupitelstev krajů. Rozhodlo také o tom, že Praha bude tvořit jeden volební obvod.
Situace v Praze byla dosud velmi chaotická a zesilovala především nerovnost konkurence politických stran. Když nepočítám první svobodné volby v roce 1990, byly pražské volby provázeny kouzelnickými čarami, manipulacemi zahrnujícími v propracovaných matematických vzorcích volební preference a sílu stran v jednotlivých volebních okrscích, počet členů zastupitelstva a taktiku při územním vymezování volebních obvodů a počtu mandátů na obvod. A tak se ze stranických volebních štábů rodila rozhodnutí vždy podle aktuální síly a největších volebních výhod nejsilnějšího hráče. Počet členů v dosavadních paterých volbách se pohyboval od 55 přes 63 po 70 zastupitelů. Počet volebních obvodů od jednoho do deseti. Obvody byly někdy pětimandátové, jindy šesti- nebo devítimandátové. Dokonce byly i různé počty mandátů na obvod v jedněch volbách. Hranice obvodů byly umně konstruovány a pokaždé jinak - podle toho, jakou šanci měla vedoucí strana kde uspět. Počítalo se každé sídliště, málem každá ulice. Chudáci byli voliči v některých hraničních volebních okrscích: jednou volili v jednom volebním obvodě, jindy z nepochopitelných důvodů v jiném. Konstituování volebních obvodů mělo logiku - logiku volebních čísel, kalkulu z různých minulých voleb a předvolebních průzkumů. A tak se v jednom volebním obvodu ocitala historická Praha 1 a okrajové Nebušice s Přední Kopaninou, jindy se zase potkali v jednom volebním obvodu žižkovský Pepík se sedlákem z Nedvězí.
Volební kalkulace se také staly nástrojem vyšachování malých politických stran. Uzavírací klauzule pět procent se při tomto systému fakticky v reálu zvyšovala na devět, někdy i na jedenáct procent. Podle stanovisek, která si nechal zpracovat Ústavní soud, bývala tato čísla ještě vyšší. Ano, i takové byly volby v Praze.
Náš návrh chce stabilizovat volební situaci v Praze. Z dosavadní vůle stanovit počet členů zastupitelstva v rozmezí 55 až 70 členů navrhujeme počet 65, jako mají ostatní kraje.
Co se týká jednoho volebního obvodu, týká se toho úplně stejného. Jenom bych připomněl, že v Praze se dosud konaly volby podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde se stanoví, že obec tvoří jeden volební obvod. Praha měla stejně jako třeba některá jiná statutární města možnost si volební obvody určit.
Připomínám také, že podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, má Česká republika 14 krajů. Hlavní město Praha je podle tohoto ústavního zákona jedním z těchto 14 krajů. Proto také při návrhu zákona o volbách do zastupitelstev krajů v roce 1999 na základě návrhu předsedy tehdejší Legislativní rady vlády a dnešního předsedy Ústavního soudu doktora Pavla Rychetského byl předložen návrh zákona, podle kterého by se v Praze volilo podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů, a to ve stejném termínu jako v ostatních krajích republiky. V Praze bylo v tuto dobu zastupitelstvo zvolené v roce 1998 podle obecních voleb, a tak nově vzniklá opozičně koaliční vláda ODS a ČSSD si vyhodnotila, že v krajských volbách v roce 2000 by mohla o Prahu přijít, a byl schválen zvláštní zákon o Praze, kde se řeklo, že zastupitelstvo zvolené v obecních volbách před dvěma lety je pokládáno za zastupitelstvo krajské. Nicméně na druhé straně bylo Praze vyplaceno 250 tisíc na zastupitele, což platí pro kraje, ne pro obce. Jak vidíte, Praha si šikovně vždy dokázala vybrat. Když se to hodilo, byla krajem, jindy zase obcí.
V počtu členů zastupitelstva 65 a v jednom volebním obvodu sjednocujeme pražské volby s volbami krajskými. V tom jsme za jedno se současnými pražskými zastupiteli. Zbývá sjednotit termín voleb. To bude mimochodem předmětem následujícího tisku 125.
Tím snad skončí věčné dohadování s nespokojenými voliči a střetávání s úsilím občanských iniciativ a kritikou od malých stran. Ti všichni právem napadají neprůhlednost a manipulativnost pražských voleb. Dáme rovnou příležitost všem volebním stranám. Zastavíme i lavinu soudních podání na žaloby a žalob na volby v Praze. Zabráníme budoucí možné nedůstojné volební alchymii hodné leda tak šarlatána a podvodníka, pověstného magistra Kellyho.
Návrh velké skupiny poslanců je promyšlený a dlouhodobý záměr. Poprvé byl podán v roce 2011. Byl ale odmítnut v prvním čtení hlasy tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09, Věci Veřejné se slovy, že věcně proti tomuto zákonu nic nemají, ale budou dělat komplexní úpravu volebních systémů v celé České republice a předloží komplexní volební zákoník. Bohužel k této úpravě nedošlo. Podruhé, když byl návrh předložen, v roce 2013, se stalo, že bylo předčasně ukončeno funkční volební období minulé Poslanecké sněmovny, tudíž zákon nebyl projednán. Dnes snad takovou smůlu mít nebude.
Náš návrh není v rozporu se stanoviskem vlády. Souvisí s naším druhým návrhem, návrhem ústavního zákona na jednorázové zkrácení volebního období v hlavním městě Praze. Myslím, že je zřejmé a není matoucí, jak by se termínově konaly volby letos. Konaly by se v termínu, s kterým městská samospráva počítá, v termínu, na který se připravují v tuto chvíli všechny politické subjekty, které hodlají letos kandidovat. A termín je jasný i voličům. Pro další volební období bude termín voleb souviset s tím, zda zároveň schválíme ústavní zákon o zkrácení volebního období. Pokud ano, volby budou za dva roky, protože by tak stanovil jednoznačně zákon. Následně pak bude volební cyklus stejný jako u krajů. Pokud ne, tak za čtyři roky. I to je srozumitelné a není to matoucí.
Pokud jde o změnu ve slučitelnosti člena pražského zastupitelstva s jinými funkcemi nebo možnost podávat kandidátky jen registrovaným politickým stranám, pak připomínka vlády je správná a náš návrh právě toto řeší. Sjednocuje tyto podmínky s podmínkami, jaké mají ostatní kraje. Není důvod, aby Praha měla výjimku. Ne úplně se můžeme ztotožnit snad s jedinou připomínkou vlády o tom, že navrhovaná účinnost není zdůvodněna naléhavým obecným zájmem.
Milé kolegyně a kolegové, jen stěží si umím představit větší obecný zájem, nežli jsou volby. Tuto naléhavost zdůrazňuje právě tento zákon. Není jiného mechanismu nežli zákonného, který by mohl zakotvit naléhavost obecného zájmu. ***