(11.30 hodin)
(pokračuje Chalánková)
Já uznávám, že důchodci na tom skutečně nejsou dobře. A velká část z nich skutečně pobírá příspěvek a doplatek na bydlení, což je skutečně alarmující situace v otázce jejich bydlení. To určitě ano. Ale pokud se podíváme na takzvanou malou důchodovou reformu, která byla schválena, tak znamenala úpravy parametrů, které byly nezbytné vzhledem k vývoji na důchodovém účtu. Pokud by se k takovéto důchodové reformě, která byla schválena, takzvaná ta malá, neschválila, tak by to znamenalo, že důchody by skutečně musely být poníženy nebo odchod do důchodu ještě dále prodlužován, což nikdo z nás nechce. To je jednoduchá matematika. Pokud zastropujeme odchod do důchodu a máme nějaký balík peněz, tak je jasné, že potom musíme důchody snižovat a nejenom v otázce valorizací.
Otázka snížených odvodů v minulých vládách je věc diskutabilní. Skutečně můžeme také hovořit o tom, jestli to momentálně nepůsobilo jako pozitivní fiskální impuls.
Je vidět, že diskuse může být velmi široká a skutečně zamýšlená iniciativa na zrušení dobrovolné důchodové reformy je, skoro bych řekla, velmi zvláštní, protože důchodová reforma je doplňková, je tam daná možnost odvádět si část odvodů na sociální pojištění na svůj účet do budoucna s tím, že se doplní dalšími 2 % z hrubé mzdy v odvodech, ale je to skutečně dobrovolná věc, což není úplně ideální, protože pokud by byla povinná, byla by určitě účinnější. Ale zrušit něco, co bylo schváleno jako dobrovolné, nám skutečně zásadní problém důchodového účtu nevyřeší.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Mám zde přihlášeného pana poslance Laudáta. Akorát nevím, jestli s faktickou, nebo řádná přihláška. Řádná přihláška. Máte slovo.
Poslanec František Laudát: Musím zareagovat na pana kolegu Tejce. Je jeden problém, že není srovnání, jestli má něco skutečně pozitivní, nebo negativní dopad. Zlevnění ceny práce - to je přece věčné téma české ekonomiky a zatím ne úplně uspokojivě vyřešené. Samozřejmě bych se mohl ptát, pokud by vládla v letech 2008 až 2012 sociální demokracie, co by se dělo. Vládla například v období 2002 až 2006, růst byl nějakých 7-8 % a vy jste zatínali nehoráznou sekeru do státního rozpočtu. To znamená, že jste hospodařili deficitně. Dokážu si představit, co by se dělo v případě, když byl pokles ekonomického růstu minus 5 %, co byste vyváděli. Ono je to velice pofidérní. Zrovna tak jako se tady kdysi pan dnešní ministr Zaorálek rozčiloval, jak marná a mizerná je válka v Afghánistánu. Já s ním naprosto souhlasím, ale neexistuje posouzení toho, co by se dělo, kdyby tam nebyla. To jsme viděli v náznaku ve Spojených státech. Z hlediska analogie je to něco podobného.
Pokud se týká tohoto, poprosil bych paní ministryni práce a sociálních věcí, aby sem někdy dala informační bod, který by objektivně rozebíral životní náklady penzistů, nebo těchto lidí, protože nevím, jestli je cestou jenom občas přidávání s prominutím almužny, která dokonce některé penzisty irituje, anebo sem chodit s takovými opatřeními, která zablokují růst životních nákladů. Za naprosto nepřijatelné považuji například obrovskou podporu obnovitelných zdrojů. To je přesně zářez, který je pro hospodaření penzistů podstatně horší - protože každý svítí, každý možná topí, spotřebovává energie - než zmrazení nebo malé přidávání na penzích. Já si myslím, že by stálo za to pojímat tento problém komplexněji a nejenom zatínat jednostranně dál a dál sekeru v zadlužování, což ve finále zaplatíme násobně, protože každý dluh má své náklady. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde s faktickou poznámkou pana poslance Jeronýma Tejce. Vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Asi žijeme každý v jiném státě. Já jsem si nevšiml, že by se dluh snižoval. Dluh se zvýšil téměř dvojnásobně za pravicových vlád. Nevím, jestli tedy můžeme mít stejný pohled na to, kdo to udělal. Já jsem přesvědčen, že za to mohou ti poslanci a vláda, která zde navrhovala deficitní rozpočty. Není to tak, že by sociální demokracie rozhazovala a že by pravicová vláda ODS a TOP 09 v této Sněmovně dluh snižovala. Tak to rozhodně není. Deficity se zvyšovaly a státní dluh stoupl, a to velmi výrazně.
Druhá věc je otázka, kdo rozsoudí to, zda se náklady práce a jejich cena výrazně projeví na zaměstnanosti či nezaměstnanosti. Ano, určitě platí to, že tady stoprocentní posouzení nebude. Na straně druhé bohužel pravicové vlády snižovaly náklady práce především u nejbohatších, protože zavedení rovné daně snížilo cenu práce u těch, kteří pobírali 80, 100 nebo 120 tisíc korun měsíčně. A tam si myslím, že jsme světu nemuseli konkurovat. My prostě nikdy cenu práce nesnížíme na úroveň Číny a Indie. Pokud bychom chtěli konkurovat jenom cenou práce, tak se daleko nedostaneme a tento souboj nikdy vyhrát nemůžeme.
Takže to jenom pro naše rozdílné pohledy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Mám opravdu velmi krátký dotaz na pana kolegu Laudáta. Jestli by nám mohl vysvětlit, kam se podělo 30 mld. z důchodového účtu, když v roce 2006 přebíraly pravicové vlády vládu? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Řádně přihlášeným v tento moment je v pořadí první pan poslanec Zavadil. Vaše poznámka byla faktická, pane poslanče? (K poslanci Stanjurovi.) S přednostním právem. Omlouvám se. Máte pravdu, s přednostním právem pojďte, pane poslanče, vystoupit.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já jsem to opravdu nezavedl, ale rád ho využívám, to se musím přiznat.
Myslím, že i debata ukazuje, že předkládat návrhy v devadesátce nebo s šestidenní lhůtou projednávání není u tak složité problematiky dobře.
Je docela příznačné, že kolegové z levice protestují proti něčemu, co tady nikdo neřekl. Já jsem nemluvil o rovném důchodu. Nikdo nemluvil, že chceme mít cenu práce jako v Číně nebo někde jinde. Ale podívejte se na zprávy OECD, které říkají, že máme mimořádně vysokou cenu práce. A my nenavrhujeme extrém, abychom z mimořádně vysoké měli nejnižší ze všech. Je to přece legitimní debata. Když se budeme bavit o tom, a bylo by to dobře, kdybychom snížili počet nezaměstnaných, tak i vzhledem k jejich struktuře to s největší pravděpodobností nebudou lidé, kteří budou reagovat na průměrné příjmy. Důchodovému účtu to samozřejmě pomůže. Můžeme tady modelovat, co by se stalo, kdyby 200 tisíc nezaměstnaných vyšlo do práce, měli by průměrný plat 20 tisíc, z toho by se platily odvody. Určitě by to nepřevrátilo důchodový systém do plusu. Myslím si, že je důležité o těch parametrech hovořit.
Je docela dobré, když tady slyšíme, že je třeba mít vícezdrojové financování, a současně někdo navrhuje zrušení druhého pilíře. Je to ve vládním prohlášení, to jsem si nevymyslel. Je to prostě veřejný zdroj. Pak se ptám, jaké vícezdrojové financování. Pak si myslím, že je složité a matoucí, když říkáme, že platíme důchodové pojištění. To přece není pravda. To jde přesně proti tomu, že je průběžný systém. Protože pokud si něco platíte ve smyslu pojistky, tak pak máte nějaké plnění a závisí, jaké máte sjednané podmínky. Ale odvody na důchodový systém, což je mnohem přesnější, se používají v průběžném systému pro vyplácení penzí stávajícím penzistům. Takže máme připojištění, druhý a třetí pilíř, tam to má své opodstatnění.
Možná to považujete za zbytečné hraní si se slovy, ale mě vždycky zlobilo, když se debatuje nebo debatovalo o důchodové reformě a v televizi většinou vidíte záběr na penzisty. Ale důchodová reforma - měl by být záběr na mladé, kteří půjdou do penze za 20, 30, 40 let, protože těch se týkají dopady jakékoliv důchodové reformy, na které se buď shodneme, nebo neshodneme. Máme vlastní politickou zkušenost. Už jsme tady měli Bezděkovu komisi I, Bezděkovu komisi II. Na něčem se shodla a pak nebyla většinová vůle to implementovat. ***