Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 174/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Připomínám, že jsme v prvém čtení a navrženo je jednat podle § 90 odst. 2, to znamená schválit zákon hned v prvém čtení. Prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ještě než se dostaví k pultu, požádal bych zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Soňu Markovou, aby zaujala místo u stolku zpravodajů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, jehož cílem je kompenzace výpadků příjmů z hospitalizačních regulačních poplatků pro smluvní poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, a to prostřednictvím zvýšení platby za státní pojištěnce. Jak víte, Ústavní soud zrušil s účinností k 1. 1. 2014 tyto poplatky, což pro lůžková zdravotnická zařízení představuje roční výpadek příjmů zhruba 2,1 mld. korun. Návrh, který vláda předkládá, je okamžitým řešením akutního stavu českého zdravotnictví, jehož cílem je zabránit tomu, aby prohlubující se finanční potíže ve zdravotnictví pocítili pacienti zhoršením kvality či dostupnosti poskytovaných zdravotních služeb. Není již možné, aby výpadek příjmů z těchto poplatků pokryli poskytovatelé zdravotních služeb nebo zdravotní pojišťovny ze svých rezerv, neboť tyto rezervy jsou vzhledem k dlouhodobému podfinancování systému veřejného zdravotního pojištění již vyčerpány.

Navrhovaná právní úprava spočívá ve zvýšení měsíční platby za státní pojištěnce o 58 korun ze stávající 787 korun na 845 korun za osobu a měsíc. Toto zvýšení by podle odhadů mělo do systému veřejného zdravotního pojištění během roku 2014 přinést zhruba 2,1 mld. korun. V dalším roce potom zhruba 4,2 mld. korun. Z výše uvedeného navýšení příjmů budou zdravotní pojišťovny kompenzovat výpadek příjmů svým smluvním poskytovatelům formou zálohových plateb s tím, že celková výše skutečné kompenzace bude realizována v roce 2015, a to na základě údajů vykázaných poskytovateli za období 1. leden 2014 až 31. prosinec 2014.

Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, aby mohla být kompenzace uskutečněna podle tohoto návrhu a splnila tak zamýšlený účel, je nezbytné, aby zákon nabyl účinnosti k 1. červenci letošního roku. Nabytí účinnosti k tomuto datu je možné tehdy, pokud bude návrh projednán v prvém čtení. Pokud by projednávání návrhu v prvém čtení nebylo schváleno, lze s ohledem na lhůty stanovené jednacím řádem Poslanecké sněmovny a nezbytnou dobu pro následný legislativní proces předpokládat, že bude předložený návrh schválen až ve druhé polovině roku. Dotčení poskytované zdravotních služeb by v takovém případě neobdrželi v roce 2014 žádné významné navýšení platby a došlo by tak nepochybně k prohloubení jejich už tak vážné ekonomické situace. Z důvodu naléhavosti vás proto žádám o podporu postupu navrženého vládou, to jest, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, neboť tímto způsobem lze docílit realizace navýšení plateb poskytovatelům lůžkových služeb a zlepšení ekonomické situace těchto poskytovatelů již v letošním roce.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Svatopluku Němečkovi za jeho úvodní slovo a žádám, aby své slovo zpravodaje přednesla paní zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Soňa Marková. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Přeji hezký den vážený pane místopředsedo, vážená vládo, milí kolegové a kolegyně. Dovolte mi, abych doplnila ve své zpravodajské zprávě k projednávanému návrhu několik podrobností.

Vítám záměr předkladatele částečně narovnat kritickou situaci v systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotnictví jako celku. Tato oblast je dlouhodobě pod tlakem na její finanční stabilitu a tu je třeba řešit především systémovými změnami, které však z pochopitelných důvodů, z logických důvodů, v tomto materiálu hledat nemůžeme. Sněmovní tisk 174 se věnuje kompenzaci tzv. regulačních poplatků poskytovatelům lůžkové zdravotní péče, kterým tento příjem rozhodnutím Ústavního soudu pro letošní rok vypadl. Není v tuto chvíli mým cílem opakovat postoje KSČM a kolikrát jsme vůbec proti zavedení regulačních poplatků jako takových vystupovali. Vítám však snahu současné vlády situaci alespoň částečně napravit.

Ministerstvo jednoznačně vychází z předpokladů, že kompenzace poskytovatelům lůžkové péče pro rok 2014 je nutná a že jediným relevantním nástrojem pro její financování je forma zvýšení odvodů za tzv. státní pojištěnce. Pokud tedy zůstaneme v rámci projednávaného materiálu, cíle plní. Zajišťuje dodatečné zdroje a řeší i formu jejich transferů přímo k těm poskytovatelům, kterým příjem z regulačních poplatků letos vypadl.

Předkládaný materiál předpokládá zachování navýšení odvodu za státní pojištěnce i do dalších let. Neobsahuje však systémové řešení do budoucna, neřeší prostředky na kompenzace zrušení dalších typů regulačních poplatků, neobsahuje žádný nástroj k narovnání výše odvodu za státní pojištěnce ani tolik skloňované automatické navyšování těchto vyměřovacích základů. Diskusi nad těmito, ale i dalšími systémovými opatřeními je ale určitě nutno vést, neboť je nezbytná.

Návrh je dále založen na tom, že kompenzace bude probíhat v měsíčních splátkách rozprostřených do druhé poloviny letošního roku vztažených k referenčnímu období roku 2013 s faktickým konečným vyúčtováním podle skutečně poskytnuté péče v roce 2014 v prvním pololetí roku 2015. Jako každé referenční období i toto v sobě skrývá nebezpečí dílčího a dočasného znevýhodnění těch poskytovatelů, kteří v roce 2013 třeba omezili poskytování lůžkové péče, například z toho důvodu, že chtěli reinvestovat příjmy z poplatků, a také třeba když prováděli rekonstrukci svého zařízení, ale i s touto námitkou se doufám lze vyrovnat se zpožděním, že i tam bude kompenzováno, co tomu přísluší.

Druhým problematickým okruhem je náběh kompenzace. Podle návrhu mají zdravotní pojišťovny vydat 7/12 z kompenzací již do konce července. Systém platby za státní pojištěnce je ale takový, že platba vždy probíhá v předcházejícím měsíci, než za který náleží. V červenci tedy bude příjmem veřejného zdravotního pojištění standardně platba za státní pojištěnce ve zvýšené formě za srpen. Přechodným ustanovením je pak dorovnána i platba za měsíc červenec, a to tak, že spolu se zvýšenou platbou za srpen bude na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění poukázána i částka rovnající se navýšení za měsíc červenec. Celé toto ustanovení směřuje k tomu, aby zvýšenou platbu za státní pojištěnce měly zdravotní pojišťovny k datu první splátky kompenzace jak standardně za srpen, ale tak i dorovnáním za červenec. I tak však pro zdravotní pojišťovny tento návrh představuje riziko zásahu do jejich cash-flow, neboť ve chvíli, kdy bude mít povinnost zaplatit 7/12 z celkové částky, budou mít k dispozici pouze navýšené platby za dva měsíce. Toto riziko však není předkladatelem přesně vyčísleno, což znemožňuje přesné vyhodnocení jeho potenciálního nebezpečí, které však není bezprostřední, a lze se domnívat, že se s tím pojišťovny snad dokážou vyrovnat.

Posledním závažným bodem, ke kterému se musím vyjádřit, je žádost předkladatele o projednání návrhu podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tedy abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. K tomuto kroku poskytuje odůvodnění předkladatel, podotýkám celého, přesně cituji: "Důvodem pro zvolený postup je nutno kompenzovat poskytovatelům lůžkových zdravotních služeb výpadek regulačních poplatků nejpozději do 31. 7. 2014." Náš jednací řád tento postup jednoznačně umožňuje a předkladatel formálně splnil všechny náležitosti, které k jeho provedení jednací řád ukládá, ale tento postup má být nestandardním postupem a v jeho rámci je role zákonodárného sboru, tedy nás jako Poslanecké sněmovny, přece jenom okleštěna.

Na druhou stranu nezpochybňuji v tuto chvíli, že právě tento návrh zákona tento postup potřebuje, je odůvodněn ten časový rámec, se kterým musíme pracovat, standardní projednávání prostě není možné, nepřipouštím. Navíc se tedy jedná o ucelenou dílčí změnu, která nemá systémový charakter a řeší výsečově aktuální kritický dopad výpadku příjmů pro poskytovatele lůžkové péče.

Za sebe tedy mohu říci ještě jednou, že jsem pro přijetí návrhu i podle § 90, ale od předkladatele předpokládám a očekávám, že v brzké době doplní i vlastně návrhy systémových opatření a o nich se povede diskuze právě na půdě Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM).

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce poslankyni Soně Markové a otevírám obecnou rozpravu. Netradičně ji začneme faktickou poznámkou pana poslance Jiřího Štětiny, který se k faktické poznámce přihlásil, pak s řádnými přihláškami pan poslanec Svoboda, Heger a Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se budu skutečně tentokrát chovat jakožto opoziční poslanec, ale nicméně velmi konstruktivní.

Nikdo nepochybuje o tom, že finanční ztráta nebo finanční ztráty všech zdravotnických zařízení jsou velmi citelné. Já myslím, že je naprosto zbytečné si vyčítat, proč to tak je, jak k tomu došlo. Je správné toto jistě nahradit, ale já bych měl jenom jeden dotaz: Jestliže v této době, nebo respektive k poslednímu březnu bylo - a teď já to přečtu přímo - jedná se o zůstatky na bankovních účtech ke konci běžného období včetně ostatních fondů a včetně rezerv skoro 22 miliard korun, tak já se domnívám, že už v té době se mohla zdravotnická zařízení vyplatit prostě příslušnými obnosy. Všichni víme, že každý den odchází asi kolem 650 milionů korun, takže když si to normálními kupeckými počty propočítáme, tak si myslím, že by nám při současném výběru pojistného - bychom tam ty peníze měli. Já si myslím, že i zpráva pana ministra Babiše o tom celkem jasně jaksi hovořila. Takže jenom toto je můj dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi a jistě bude potom v závěrečném slově pan ministr reagovat. Nyní s řádnými přihláškami nejprve pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, na rozdíl - vaším prostřednictvím pane předsedající - od kolegy Štětiny se nedomnívám, že teď bychom neměli hovořit také o tom, proč tato situace vznikla.

Takzvané regulační poplatky za hospitalizaci v nemocnici nejsou regulačními poplatky. Je to platba za stravu. Platba za stravu, kterou člověk musí utratit vždy, ať je v nemocnici, nebo není. Ústavní soud nerozhodl o tom, že se tento poplatek nesmí vybírat. On rozhodl o tom, že to musí být zajištěno jiným právním způsobem, a současná vláda a většina této Poslanecké sněmovny odmítla to řešení udělat. Když se o tom hovořilo, my jsme opakovaně říkali, že tento problém nastane, že bude velmi vážný hlavně pro malé nemocnice, pro psychiatrické léčebny, pro péči o hendikepované děti a že to postihne ty nejnuznější v té naší společnosti. Nikdo na to neslyšel. Musím konstatovat, že s odstupem času řekl pan místopředseda vlády Babiš, že to byla chyba. Ale je to prostě populistický slib, který byl dán ve volbách, a toto je ukázka toho, jak ty populistické sliby jsou nebezpečné a škodlivé celé společnosti - ony totiž nejdou realizovat, a když se realizují, tak na tom všichni proděláme. Proto je potřeba, aby to tady zaznělo, protože zase budou nějaké volby, zase tady bude někdo, kdo bude chtít získat hlasy a slíbí "hory s horákama", ale ono to nejde. Pak dopadneme tak, jako jsme dopadli teď.

Ta situace bohužel vznikla, nastala a je tady, a nechceme-li prohlubovat krizi ekonomickou krizi těch nemocnic - kterou jsme vlastně sami zavinili, to není nikdo jiný, to jsme my, my, co tady sedíme -, tak bychom měli hledat řešení. To řešení je velmi obtížné, protože navržené řešení je samozřejmě špatné. Není systémové, svým způsobem vlastně z prostředků jedné části platby pojišťoven, to znamená z platby státu, přesouvá prostředky jenom k jednomu typu poskytovatelů - k nemocnicím. To je na hranici toho, co je nedovolená preference někoho z těch, kteří v tom zdravotnictví pracují. Řadu těch námitek už říkala kolegyně Marková, já je nebudu opakovat, ale znovu říkám - jsem si vědom toho, že tuto situaci je potřeba nějakým způsobem řešit a že bude na nás na všech, abychom se k tomu nějakým způsobem postavili. Přesto považuji tuto věc za natolik závažnou, že souhlasím s projednáváním podle § 90, protože uplatnění veta by znamenalo jenom nesmyslné prohloubení toho, za co můžeme. Je to ne situace krizová, ve které se to musí dělat, to je situace, kterou jsme vyvolali my - a to je ještě něco horšího než to, co § 90 dává jako odůvodnění pro možnost projednat v jednom čtení.

Čili s tímto stanoviskem a se zásadním nesouhlasem o způsobu řešení takovéhoto problému jsem vás seznámil a jsem přesvědčen, že do budoucna se tato věc bude muset vyřešit jinak. Jestliže každou krizi ekonomickou ve zdravotnictví budeme řešit tím, že tam nesystémově přilijeme peníze, dosáhneme jediného - zdravotnictví nebude šetřit, zdravotnictví bude čekat, že v okamžiku, kdy bude zle, zase se někde nějaká ruka natáhne a do té ruky stát nebo pojištěnci nasypou peníze. Byl bych velmi rád, kdybychom podle § 90 řešili naposledy problematiku financování zdravotnictví cestou veřejného zdravotního pojištění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Nyní pan poslanec Leoš Heger, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, o regulačních poplatcích tato Sněmovna slyšela již příliš mnoho. Dovolte mi tedy jenom velmi stručně zrekapitulovat, v čem je problém a proč dnešní opozice protestuje proti jakémukoli rušení poplatků.

Poplatky jsou ústavně konformní, jak víceméně svými výnosy Ústavní soud potvrdil, poplatky regulují, jak potvrdily statistiky, poplatky jsou potřebným příjmem pro zdravotnická zařízení. Pokud jde o hospitalizační poplatek, který byl zrušen Ústavním soudem pro svoji výši, byla připravena změna zákona a vrácení výše toho jednodenního poplatku za hospitalizace na 60 korun, potom však po domluvě koalice byla tato verze stažena a poplatek nebyl tedy obnoven. Dalším argumentem samozřejmě je, že náklady za jídlo a energie jsou jistě vyšší přinejmenším než těch 60 korun, o tom nikdo nepochybuje. A nikdo nepochybuje o tom, že evropské statistiky, které říkají, že dostupnost péče je v České republice na velmi vysoké úrovni, jsou pravdivé. Rovněž je pravdivé, že spoluúčast u nás je velmi nízká.

Jeden příklad, jak hospitalizační poplatek efektivně využít, je v léčebnách dlouhodobě nemocných. Dnes je přístupnost léčebných lůžek lepší a samozřejmě poplatky zčásti aspoň kompenzovaly to, že pacienti neleželi na přání rodin v LDN tak dlouho a některé rodiny, ty, které pacienty dříve nechtěly, si je braly zpět domů. Kupodivu, a to tady v minulosti příliš nezaznívalo, poplatek 100 korun, potom navrhovaných a potom stažených 60 korun, dnes nula - všechny tyto verze byly podstatně nižší, než jsou poplatky, které pacient hradí v sociálních zařízeních. Mluvím o léčebnách, protože překryv pacientů, kteří leží v léčebnách dlouhodobé péče, a pacientů, kteří leží v domovech pro seniory se speciálním určením, spektrum pacientů se takto velmi překrývá a přitom pacient platí na sociálním lůžku v průměru asi 300 korun denně, protože je mu odebírán veškerý důchod s výjimkou toho, co mu ze zákona musí zůstat.

Diskuse o regulačních poplatcích je obtížná. Je obtížná proto, že zdravotnictví, pokud jde o finanční toky a stránku věci, je velmi zkoušený resort, kde se univerzální řešení se hledá velmi těžko. Důvody jsou celkem jasné a platí ve všech zemích. Zdravotníci chtějí pro dobro pacienta poskytovat více, pacienti a jejich blízcí chtějí dostávat péče více, často více, než je skutečně potřebné. Věci, které nelze individuálně omezovat, jsou neřešitelné. Jestli chcete příklady, tak např. je velmi těžké určit hranici, kde je třeba už utlumovat péči, protože je to péče naprosto zbytná u pacientů, kteří umírají. Je velmi obtížné a prakticky nemožné utlumovat péči u extrémně drahých pacientů. Nedávno bylo zveřejněno pořadí nejdražších pacientů v České republice v loňském roce a nejdražší pacient v této republice stál příslušnou zdravotní pojišťovnu 40 milionů korun za rok. Protože se jednalo o hemofilika, není prakticky možné léčbu takovéhoto pacienta utlumovat. Rozpočet všeobecného zdravotního pojištění je z takovýchto a z nejrůznějších důvodů limitován a každý dodatečný příjem, tedy i příjem z poplatků, je velmi vítaný.

Jediné řešení, jak regulovat zdravotnictví, je regulovat ho přímo zákonem a plošně. Celosvětově se ví, že žádný systém všeobecného pojištění není bez regulací udržitelný a regulace jsou nutné ve veřejném zájmu. Nejúčinnější regulace jsou samozřejmě na straně poskytovatelů a jejich kapacity, ale regulace na straně příjemce péče, tudíž přímá spoluúčast, nebo v našem případě regulační poplatky, je rovněž potvrzeno, že funguje. A ze zákona, jak už jsem zde citoval Ústavní soud, je regulace možná. Ústavní soud to potvrdil již dříve, když se zabýval otázkou ještě za éry ministra Julínka, tak to potvrdil i nedávno, že spoluúčast a omezování péče jsou možné, když se vyjadřoval k lázeňské vyhlášce.

Přes to všechno musím konstatovat, že zrušení jakéhokoli poplatku je samozřejmě po volbách legitimní a každý, kdo v této Poslanecké sněmovně demokraticky získá dostatek hlasů, může tento krok udělat. ČSSD se na to připravovala řadu let a v tomto směru je ve svých názorech konzistentní, takže demokracie zde porušována není. Je ale potřeba říci, že po mnohaletém úsilí, když si všichni na regulační poplatky zvykli a kdy se staly výrazným a vítaným příjmem, na tom koalice trvá celkem tvrdohlavě a řešení má dost populistický charakter. Z tohoto důvodu bude TOP 09 proti posilování rozpočtu do zdravotnictví ze státního rozpočtu hlasovat, protože koalice zde udělala chybu - poplatky zrušila a neměla přitom zajištěné náhradní zdroje. Navíc svými opakovanými sliby, že peněz pro zdravotnictví ze státního rozpočtu dodá dostatek, odblokovaly brzdy a nastartoval se typický mechanismus morálního hazardu, kdy vyvolaná očekávání popustila otěže šetření a na peníze nyní všichni zoufale čekají. Dnes již můžeme jen konstatovat, že se bez nich nemocnice neobejdou. TOP 09 nebude proto blokovat návrh na zrychlené čtení a vetovat ho nebude. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Nyní s řádnou přihláškou pan kolega Ludvík Hovorka. Eviduji nově faktické poznámky, ale už jsem pana poslance Hovorku vyvolal, tak se omlouvám. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si připomenout, že 10. prosince tato Sněmovna odmítla projednat návrh pana ministra Holcáta, který navrhoval regulační poplatek za hospitalizaci ve výši 60 korun pro dospělé, osvobození poplatku pro děti a dorost do 18 let. Myslím si, že to byla zásadní chyba, protože dnes bychom řešili pouze poloviční problém, tzn. chybějící zhruba 1 miliardu korun. Přesto je třeba nahradit výpadek, který nastává v nemocnicích, ve výši 2,1 miliardy korun. Proto klub KDU-ČSL podpoří tento návrh, který je předložen.

Já jsem jen při studování tohoto tisku zaznamenal dva rozpory, které bych byl rád, kdyby je pan ministr vysvětlil. Jeden rozpor je, že zákon se týká regulačních poplatků, kompenzace za hospitalizaci. On vlastně znamená, že za letošní rok se za 6 měsíců vybere zhruba 2,1 miliardy korun a v příštím roce to bude dvojnásobek, tedy 4,2 miliardy korun. Pokud jsem zaznamenal v jeho vystoupení ve sdělovacích prostředcích, tak 2,1 miliardy korun má být určeno na kompenzaci regulačních poplatků pro ambulantní specialisty, obecně ambulance, praktické lékaře a lékárny. Čili to je první rozpor.

Druhý rozpor: Regulační poplatky budou kompenzovány na základě skutečnosti roku 2013 podle vykázaných hospitalizací v roce 2014. Ve většině případů v nemocnicích dochází k vyšším hospitalizacím v letošním roce. Je to díky tomu, že regulační poplatky byly zrušeny. Zajímá mě tedy, co bude rozhodující, jestli vykázaný stav pacientů v loňském roce, nebo letošní rok.

Potom bych se chtěl zeptat: Pan ministr se zmínil ve své řeči v televizi, že má dojít ke kompenzaci u praktických lékařů, ale nezmínil kompenzaci praktickým lékařům pro děti a dorost. A tady bych chtěl upozornit, že regulační poplatek lékařům pro děti a dorost byl zrušen již v roce 2009 a následující ministři, kteří nastoupili tehdy po panu ministrovi Julínkovi - byla to paní ministryně Filipiová a po ní paní ministryně Jurásková, obě shodně deklarovaly, že tento výpadek bude kompenzován. Já se domnívám, že tento závazek by měl platit i pro současného ministra, že není možné popřít to, co jednou bylo slíbeno z půdy Ministerstva zdravotnictví.

Na druhé straně bych se pozastavil nad kompenzací regulačních poplatků pro lékárny, protože jsem velmi dobře zaznamenal, že v průběhu let, kdy byl regulační poplatek v lékárnách, tak minimálně velké řetězce, nebo i menší řetězce lékáren tento regulační poplatek nevybíraly a naopak ho bonusovaly lidem, kteří přišli právě do těchto řetězců, a byl to jakýsi nástroj konkurenčního boje. Přitom zákon v té době ukládal pod hrozbou sankce regulační poplatek vybírat. Čili tady se domnívám, že pokud by mělo dojít ke kompenzaci i těmto řetězcům, pak by to bylo nesprávné.

Dále bych se chtěl ještě dotknout diskuse, která probíhala v uplynulých dvou měsících mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví ve věci možných zdrojů v systému zdravotnictví a v systému transparentnosti systému. Chtěl bych říct, že mediální válka, která tady byla, najednou utichla. Ale já myslím, že musí pokračovat minimálně diskuse o zvýšení transparentnosti systému. Protože musí dojít ke zveřejnění smluv. Protože víme, že ve smlouvách mezi zdravotními pojišťovnami a některými zdravotnickými zařízeními jsou významné nerovnosti, že existují tzv. VIP smlouvy. Víme o zpětných bonusech, které znamenají velké prostředky ve zdravotnictví. Víme o tom, že úhradové mechanismy i systém vytváření seznamu výkonů s bodovými hodnotami nejsou naprosto transparentní. Čili chci říct, že do budoucna se musí hledat rezervy, které v tom systému jsou, a musí se odstranit ty věci, které znamenají, že peníze nejdou na léčbu pacientů, ale že mizí někde jinde. V této souvislosti bych si dovolil říct, že skutečně zdravotnictví není černá díra. Ale jenom v tom smyslu, že u černé díry my nevíme, co se s tím hmotným bodem v těsné blízkosti děje. On mizí a my nevíme, co se s ním dál děje. Ale v případě zdravotnictví víme, že ty peníze zmizí ze zdravotnictví, ale končí na soukromých účtech.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní mám dvě faktické poznámky. I zpravodajka, která má přednost, musí počkat na faktické poznámky. Nyní pan poslanec Igor Nykl, poté pan poslanec Antonín Seďa. Já se omlouvám oběma kolegům, že jsem jim nedal před kolegou Ludvíkem Hovorkou šanci, ale ono mi to opravdu nabíhalo, blikalo, než se mi objevil seznam. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Igor Nykl: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, zdravotnictví má vždycky nevýhodu: když se začne probírat jakýkoli poměrně jasný bod, tak se dostaneme k celému zdravotnictví. Bylo to vidět na předřečnících, kdy najednou probíráme celou problematiku zdravotnictví.

Já bych to chtěl vrátit k tomu, co tady vlastně dnes pan ministr navrhuje. On chce úplně banální věc, spravedlivou věc, a to valorizovat platbu za státního pojištěnce. My víme, že čtyři roky ta platba byla extrémně nízká, byla nedávno 723 korun. Státní pojištěnci jsou přitom populací, která spotřebovává až 80 % veškeré péče. A je ostudou předchozích vlád, že se touto tematikou nezabývaly pořádně a už dávno nezvýšily tu platbu. Čili řekněme si upřímně, nic složitého v tom není, je to naprosto spravedlivé zvýšení platby, a to bez ohledu, jestli bychom měnili regulační poplatky, nebo ne. Je to v podstatě samostatná kapitola a je fajn, že se objevil tento návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nyklovi za dodržení času. Nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení ministři, já mám pouze dvě poznámky. Já si myslím, že je legitimní, když zástupci pravicové opozice kritizují zrušení poplatků. My ale projednáváme jiný bod. Také je legitimní rozhodnutí současné vládní koalice, které si dala mj. do programového prohlášení vlády zrušit tyto poplatky. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Víte, ten problém se zdravotními poplatky, tzv. regulačními poplatky, i s rozhodnutím Ústavního soudu jste zavinily vy, minulé pravicové vlády, protože jste málo poslouchaly, málo jste reagovaly na výtky opozice a mj. například jste vybíraly poplatky i za děti, zemřelé, za sociálně slabé. A myslím si, že je jenom dobře, že tyto poplatky jsou zrušeny. Na druhou stranu chápu, že pokud ve zdravotnictví je řada problémů, ty problémy musíme řešit. A já myslím, že současný pan ministr i současná vláda jsou připraveni tyto problémy řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi za dodržení času. K faktické poznámce nyní s přednostním právem paní zpravodajka, pan ministr také a poté řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Opálka. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vystoupila v rozpravě ještě s několika poznámkami a reakcemi na to, co zaznělo v dosavadní diskusi.

Za prvé jsem chtěla připomenout, že skutečně tento tisk není o rušení zdravotnických poplatků, ale o kompenzaci za tyto poplatky, které zrušil Ústavní soud. O poplatcích si můžeme popovídat v době, kdy budeme projednávat sněmovní tisk číslo 125, který navrhuje KSČM, na úplné zrušení všech zdravotnických poplatků. Takže pro ty, kteří budou chtít o tom diskutovat, bude ještě určitě příležitost.

Já bych chtěla ještě připomenout, že když se tady hovořilo o valorizacích plateb za státní pojištěnce, že i toto bylo předvolební téma, že se k němu dlouhodobě hlásily téměř všechny politické strany a že v minulém volebním období právě na návrh KSČM bylo přijato touto Sněmovnou usnesení o tom, že tehdejší vláda pravicová, koaliční ODS, TOP 09, Věcí veřejných a LIDEM, byla vyzvána k navýšení té platby, bylo to přijato, ale přesto tato vláda neuposlechla v žádném případě výzvu Poslanecké sněmovny.

Ještě k tomu, co tady bylo řečeno, že poplatek není regulační, ale je příjmem za stravu v nemocnicích, jak tady vlastně prohlásil pan Svoboda. Tak já bych k tomu chtěla říct jednu věc. Je potřeba si uvědomit, že to byla právě ODS, která obhajovala zavedení poplatků i ústy tehdejšího ministra pana Julínka při jednání na Ústavním soudu, že to jsou opravdu poplatky regulační, že regulují. A právě proto byly Ústavním soudem schváleny. Protože Ústavní soud uvěřil, že to jsou regulační poplatky - jeden z důvodů, proč to bylo Ústavním soudem schváleno, že jsou tedy ústavní. Ale já se ovšem domnívám, že poplatky byly zavedeny úplně z jiných důvodů. Byly zavedeny proto, aby si lidé zvykli, že se prostě za zdravotnictví a za péči platí. Aby si uvědomili, že už nepůjde o péči o zdraví lidu, jak říkal zákon č. 20, ale že půjde o služby, které jsou samozřejmě zpoplatněné. To je podle mě důvod, proč byly zavedeny. A skutečně se mělo jednat o to, aby se příjmy od pacientů navýšily, protože z toho systému byly odňaty. Vzpomeňte si, že současně se zavedením poplatků, současně s tím šlo o to, že se zmrazily platby za státní pojištěnce, že se zastropovaly nejbohatší příjmy, a tím se vlastně peníze z toho systému vzaly a nahradily se těmi poplatky. Takže to je důležité, abychom si stále uvědomovali, že skutečně jde o nahrazení příjmů solidárních, veřejných, příjmy z kapes pacientů. To si myslím, že je potřeba, abychom stále měli na paměti.

Já si myslím, že další diskuse k poplatkům bude následovat při projednávání našeho tisku, takže děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Pana ministra ještě požádám o strpení, protože nejdříve přečtu dvě omluvy. Z dalšího jednání se omlouvají paní ministryně Věra Jourová od 19.15 do konce jednání a pan místopředseda vlády Bělobrádek od 17.30 - oba z pracovních důvodů.

Pokud jde o harmonogram, tak nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka, pak s přednostním právem pan ministr Svatopluk Němeček a pak pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se jenom dotkl zmiňovaného rozhodování Ústavního soudu, ale ještě toho prvního v roce 2008. Tehdy Ústavní soud rozhodoval a také názor ústavních soudců se vyvíjel. Ačkoliv to nejdříve vypadalo, že to shodí úplně, tak potom se to obrátilo a rozhodnutí bylo myslím 8:7 ve prospěch toho, že návrh zákona byl v podstatě shledán ústavním, ale Ústavní soud se vyjádřil, že do budoucna, pokud se ukáže, že regulační poplatky jsou velkým zatížením pro hospitalizované, se tím bude znovu zabývat, a k tomu vlastně potom došlo následně v minulém roce. Jenom to chci uvést na pravou míru. Tehdy jsme také v diskusích zaznamenali to, že se často upozorňovalo, že pokud Ústavní soud zruší tuto část tehdejší reformy nebo zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, tak shodí celou reformu. I toto se vlastně objevovalo v diskusích kolem rozhodování Ústavního soudu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíkovi Hovorkovi. Nyní pan ministr Svatopluk Němeček. Pořád jsme v obecné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem si pečlivě zaznamenával všechny připomínky, náměty, eventuálně dotazy, které k této rozpravě zazněly, a chtěl bych na ně odpovědět, budu-li schopen.

Nejprve začnu připomínkami paní zpravodajky poslankyně Markové. Zazněla tam připomínka, že tento návrh je svým způsobem řešením akutní situace. Je tomu tak. Chybí zde kompenzace a dlouhodobé řešení pro příští roky a eventuální řešení dalších poplatků. To je pravda. My jsme tu záležitost, kterou cítíme jako urgentní, kterou jsme zdědili, a tady chci jenom trošičku reagovat na to, co tady zaznělo - my teď nerušíme hospitalizační poplatky, my ani jako vládní koalice jsme je nezrušili, zrušil je Ústavní soud s účinností k 1. 1. a my jsme se v koaliční smlouvě zavázali, že tyto poplatky nebudeme znovu zavádět a že je budeme zdravotnickým zařízením kompenzovat. Nemohu nést zodpovědnost za to, že v loňském roce, eventuálně prostě jindy, když někdo má jiný politický názor na poplatky, a já to respektuji, je to legitimní, tak bylo asi na místě nějakým způsobem situaci řešit jinak. Byť si myslím, že je správné, že poplatky nejsou, a nemyslím si, že měly regulační efekt.

Ale vrátím se ještě k připomínkám paní zpravodajky. Zaznělo tam, že může být jistý problém v tom, že zálohy, které v letošním roce budou, jsou podle vykázané péče za rok 2013 a v roce 2014 se situace mohla změnit. Ano, je to pravda. Nicméně v tomto se to neliší od jiného způsobu vykazování ostatní péče. Chtěli jsme najít nějaký relativně jednoduchý mechanismus, který umožní rychlé řešení, a v roce 2015, pokud se to u některého zdravotnického zařízení, a nepředpokládám, že jich bude mnoho, a nepředpokládám, že rozdíly budou zásadní, se to vyřeší v rámci normálního řádného vyúčtování, jak jsou termíny vyúčtování péče od zdravotních pojišťoven.

Další poznámka, která byla, že je to svým způsobem nerovnoměrné, to znamená v červenci dostanou zdravotnická zařízení 7/12 a zbytek pak po měsících. Ano, ten náklad tady bude, pro zdravotní pojišťovny je jednorázový, nicméně bude to zhruba jedna miliarda a něco. A myslíme si, že v tom objemu by si s tím zdravotní pojišťovny v rámci cash flow prostě měly poradit.

To, co tady říkal pan poslanec Štětina, že zdravotní pojišťovny v jistém okamžiku mají na účtech až 20 mld. korun. Je to pravda. Nicméně je tady třeba vzít dva argumenty. Za prvé, Všeobecná zdravotní pojišťovna a s ní i ty ostatní mají předsunutou platbu právě z hlediska vyrovnaného cash flow, a kdybychom toto odečetli, tak mají zhruba peníze na měsíční platbu, což si nemyslím, že je nějaká závratná rezerva. Za druhé, nechtěli jsme to udělat dříve, protože jsme nechtěli riskovat to, že se opravdu pojišťovny dostanou dlouhodobě do nějakého problému s platbami a začnou prodlužovat splatnosti zdravotnickým zařízením.

To, co tady zaznělo od pana poslance Svobody, tady jsem již zčásti reagoval na to, že to nerušíme, ale já tady respektuji, že politická pravice určitě bude mít jiný názor na regulační poplatky než levice. Chápání je celkem jednoduché. Vždycky to nakonec zaplatí občan a daňový poplatník. V případě, že budeme uplatňovat regulační poplatky, tak to zaplatí nemocný občan. V případě, že to budeme platit ze státního rozpočtu, to jest z daní, to zaplatí všichni. A my tady prostě držíme princip, že zdraví by měli být solidární s nemocnými, ale rozumím tomu, že názor bude jiný a asi vás nepřesvědčím.

Dále tady zaznělo, že jde možná o jakousi nedovolenou preferenci nemocnic. To si nemyslím, protože my tady prostě řešíme nemocnice proto, že u nich Ústavní soud tyto poplatky zrušil a právě nemocnice mají dneska výpadky příjmů. Jiní poskytovatelé tyto výpadky nemají. A pokud tato vláda, tato vládní koalice tyto poplatky rušit bude, jako že v koaliční dohodě to je, Ministerstvo zdravotnictví v nejbližší době předloží návrh zákona, který je ruší, tak budeme plánovat i kompenzace těmto poskytovatelům, protože podle mého názoru je fér, aby když politická reprezentace učiní nějaké rozhodnutí a odejme někomu nějaké příjmy, tak by je měla kompenzovat.

K panu poslanci Hegerovi, k tvrzení, že poplatky regulují a jsou potřebným příjmem. S tím druhým tvrzením souhlasím, s tím, že regulují. Když se podíváme na data, a já jsem se díval na celou časovou řadu od doby zavedení těchto poplatků až do doby, než je Ústavní soud zrušil, tak je regulovaly a měly vliv na spotřebu péče první rok až dva. Poté v podstatě regulační efekt přestal fungovat. Já sice chápu argument, že i doma musí lidé platit náklady za jídlo, energie a podobně, ale myslím, že sto korun, které Ústavní soud zrušil, je pro část lidí s nízkými příjmy velkou zátěží, že třeba aby starší člověk po mozkové mrtvici, který musel několik měsíců být v léčebně dlouhodobě nemocných, každý měsíc platil 3 tis. korun, k tomu doma platil zálohy na nájemné, za služby, tak jsem přesvědčen, že toto prostě byl problém z hlediska dostupnosti péče. Ale souhlasím s tím, že je třeba plánovat mechanismy proti zneužívání péče, že je třeba řešit pomezí zdravotní a sociální péče, že je třeba nastavit pravidla pro dlouhodobou péči. Současné vedení ministerstva chce navázat na záměry předchozích, co se týče nějakých změn v dlouhodobé péči, a tady v tomto se určitě shodneme. V poplatcích asi nikoliv.

K panu poslanci Hovorkovi, že v letošním roce to je 2,1 mld. a to je přesně suma, která bude chybět nemocnicím, a v příštím roce je to 2,1 plus 2,1 a je to právě jeden ze zdrojů, který plánujeme, že by mohl být použit jako kompenzace ambulantním poskytovatelům, pokud tato Sněmovna a Senát rozhodne o tom, že tyto poplatky budou zrušeny, a my jako Ministerstvo zdravotnictví toto předložíme.

Zaznělo tady, že v minulosti byly zrušeny poplatky praktickým lékařům pro děti a dorost a nebyly kompenzovány a že by se stávající ministerstvo mělo cítit vázáno sliby minulých ministrů. V obecné rovině řeknu, že se necítím vázán sliby minulých ministrů, protože prostě sliby každého ministra a každé vlády jsou sliby této vlády, ale vidím u praktických lékařů pro děti a dorost, že se tady stala jistá nespravedlnost, a v rámci možností, které máme, se to budeme snažit napravit, byť jsme to nezpůsobili.

Regulační poplatky v lékárnách, a to, že je řetězce je nevybírají a že je velmi obtížné rozeznat to, jestli to, co se vykazuje, že je vybráno v lékárnách, tak v reálu není, to je pravda... My tu analýzu ještě nemáme hotovu, spolupracujeme na ní s Českou lékárnickou komorou. Na ministerstvu to řeší pan náměstek Filip. V okamžiku, kdy budeme tyto informace a tato data mít, tak je určitě této Sněmovně předložíme.

O tom, že se snažíme o zvýšení transparentnosti systému, si myslím, že ví už v této zemi každý, protože to bylo jedno z hlavních mediálních témat v poslední době, a myslím si, že je to tak dobře. Všeobecná zdravotní pojišťovna začala zveřejňovat smlouvy, byť to samozřejmě znamená, že ne všechno je jasné, že život ukáže, co budou schopni i informovaní občané z těchto dat získat, ale myslím si, že jsme se vydali správnou cestou a že samozřejmě nás čeká ještě velké množství práce.

Na straně druhé musím konstatovat, že nejsem teď schopen, ani tato vláda, vyřešit všechny nedostatky, chyby a problémy českého zdravotnictví, které se tady nakupily za posledních dvacet let, ale budeme se snažit aspoň ty nejdůležitější vyřešit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Svatopluku Němečkovi. A nyní pan poslanec Miroslav Opálka. Stále jsme v obecné rozpravě v prvém čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, pan ministr už provedl téměř závěr diskuse a odpověděl na otázky, přesto mi dovolte taky vyslovit pár slov.

Víte, ten stav, o kterém hovoříme, není žádný převrat. Je to návrat k něčemu, co tady bylo. Jestliže za pana ministra Julínka zde byly zavedeny takzvané regulační poplatky, o kterých se pejorativně říká, že nic neregulují, ale samozřejmě pro některé se stávají limitem pro dostupnost zdravotní péče, tak nevím, proč se tehdy pan Julínek nemotivoval třeba ve Spolkové republice Německo, kde ta situace je řešena úplně jinak tím, že poplatky nejdou poskytovatelům, ale zdravotním pojišťovnám, že do 18 let se poplatky neplatí, zdravotně postižení platí maximum 1 % z příjmu a ostatní maximálně 2 % z příjmu. Čili když bychom to vzali podle toho, tak ten zdravotně postižený, třeba senior, by mohl platit u nás s průměrným důchodem maximálně 12 dnů a pak konec v nemocnici. Ale osobně samozřejmě si myslím, že hovořit o hotelových službách či o stravování byl problém už proto, že se poplatky platily za pobyt na JIP a ARO, kde evidentně někteří pacienti nebyli schopni ani stravu přijímat.

Já se přihlašuji k tomu, co zde bylo řečeno, že jde o valorizaci poplatků státu. A uvedu pro tento fakt dva údaje, ne tedy za všechny zdravotní pojišťovny, ale aspoň za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, a doufám, že neprozradím žádnou tajnou informaci. Státních pojištěnců do 18 let je asi 25 % a čerpají 126 % z toho, co za ně stát zaplatí. Státních pojištěnců nad 65 let, kteří jinak nevydělávají, čili nepracují dále nebo nejsou osoby samostatně výdělečně činné, je 31 %. A z toho, co stát zaplatí, vybírají pětinásobek - 500 %. Čili tady vidíte, a to zřejmě padnou nějaké argumenty o solidaritě, když my jsme samozřejmě pro příjmovou solidaritu, že ale pětinásobek už asi překračuje nějakou mez a je třeba tu situaci vyrovnat. Z tohoto pohledu si myslím, že nemusíme ani tak hovořit o náhradě pro nemocnice, ale o solidním přístupu v tom, aby jakž takž v rámci určité solidarity stát za státní pojištěnce platil alespoň adekvátně nějakou částku, kterou sami z toho systému čerpají.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Vidím ještě pana poslance Stanjuru. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Ale ten případ, o kterém mluvil můj předřečník, prostě nenastal. Není to tak, že vláda přišla a řekla: měli bychom valorizovat příspěvek za státní pojištěnce. Vzniklo to tak, že se koalice rozhodla, že nezavede poplatek, současně se rozhodla, že zruší jiné poplatky, a už dopředu za ty v budoucnosti potenciálně zrušené poplatky navyšuje platby.

Dobře. Mě zajímá věc toho rozdělení. Jak se bude konkrétní nemocnici kompenzovat výpadek, který jsme zapříčinili? Já už jsem dneska říkal, že to je taková ta situace, kdy někdo založí požár, což byla vládní koalice, a teď to s velkou slávou hasí. Takže nejdříve řekne "ty peníze tam nepošleme" a teď mluví moudře o kompenzaci těch peněz, které se rozhodla tam neposlat. Proč ne. Ale platba za státní pojištěnce je prostě suma, která odchází zdravotním pojišťovnám, a mě zajímá, jak se z toho vyrobí ten člověkoden. A pak budu mít další dotaz. Až mi pan ministr odpoví, tak pak bych měl případně nějaký doplňující dotaz. Děkuji za odpověď, pokud pan ministr uzná za vhodné odpovědět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Ale nyní mám přihlášku pana předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska a pak eviduji přihlášku pana ministra, že je připraven odpovídat. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (V sále je rušno.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Děkuji panu ministrovi za posečkání. Možná že bude reagovat i na moji připomínku. Já nechci opakovat stanovisko poslaneckého klubu TOP 09. To tady zcela kompetentně odprezentoval pan docent Heger. Mě k vystoupení vyprovokovalo vystoupení -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Vy máte ale autoritu, pane předsedo.

Mě k vystoupení vyprovokoval příspěvek pana kolegy Opálky, který vyjádřil přesvědčení, že bylo nemravné od bývalé koalice, aby rodiče platili regulační poplatek v případě zdravotní péče dětí do 18 let. Kladu otázku, kdo to tedy má zaplatit. A myslím si, že stanovisko klubu KSČM je velmi tvrdě asociální. Říká: My odmítáme, aby rodiče zaplatili regulační poplatek za děti. My trváme na tom, aby si na to ty děti půjčily.

Podíváme-li se na fiskální strategii vlády České republiky, pak není pochyb o tom, že se zvyšuje strukturální deficit, že se zvyšuje deficit na penzijním účtu a že roste tlak na deficit veřejných zdravotních pojišťoven, který vaším dnešním krokem bude skokově a na chvíli vyrovnán tím, že přendáme peníze z jedné kapsy do druhé, neboť jak státní rozpočet, tak veřejné zdravotní pojištění jsou pouze segmenty oné velké množiny veřejných rozpočtů. Takže ze státního rozpočtu, který financujeme deficitně na dlouhodobé dluhopisy, které budou muset splácet ty děti, co se teď rodí, teď zaplatíme těm veřejným zdravotním pojišťovnám.

Já jenom abychom si uvědomili, co vlastně prosazujete. Vy odmítáte situaci, kdy rodič odpovědný za své dítě a za jeho zdraví za něj zaplatí regulační poplatek - to nechcete! - a trváte na tom, aby si na to to dítě půjčilo, a až bude dospělé, aby to zaplatilo. Takhle to, prosím pěkně, je. A seznámíte-li se s průběhem financování dluhové služby a státního cash flow, tak mi na této úvaze nemůžete nic vytknout.

Dobrá. To je legitimní, to je legitimní politická pozice. Vy nechcete, aby to platili stávající rodiče, protože ti mají volební právo, a radši chcete, aby si na to půjčila ta novorozeňata, protože ta nemají volební právo. A až ta novorozeňata budou mít volební právo, tak vy už zase nebudete kandidovat. Je to legitimní, je to pragmatická politická úvaha, ale myslím si, že je potřeba, aby to takhle zaznělo.

A vedle toho je potřeba, aby také zaznělo, že chceme-li udržet naprosto výjimečnou a ojedinělou veřejnou zdravotní péči, kterou Česká republika má, tak ji, ať se nám to líbí, nebo ne, neudržíme bez postupného zvyšování spoluúčasti. Ona existuje taková statistika, že čím menší spoluúčast, například v Rumunsku, tím také menší veřejná zdravotní péče pro všechny dostupné. Čím vyšší spoluúčast, tím vyšší a kvalitnější zdravotní péče - s výjimkou České republiky. Česká republika má velmi nízkou spoluúčast a naprosto výjimečnou a vysokou veřejnou zdravotní péči, protože náklady a problémy s financováním té výjimečně kvalitní zdravotní péče přenášíme především na bedra zdravotního personálu a jejich mizerným podmínkám a jejich mizerným platům. A to nejde donekonečna. Budeme-li trvat na tom, že budeme mít dál tu nejkvalitnější zdravotní péči, a já bych si to přál, a současně nebudeme zvyšovat spoluúčast, pak máme jenom dvě možnosti. Buď se dostaneme do deficitní pasti, anebo začneme omezovat kvalitu péče. Obojí je špatně. Děkuji. (Potlesk TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Miroslav Opálka s faktickou poznámkou a pak řádně přihlášený s přednostním právem pan ministr Svatopluk Němeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych vaším prostřednictvím vzkázat panu kolegovi Kalouskovi, že těch 180 - no řeknu to tak, už skoro dva biliony dluhů, které náš stát táhne, určitě nezpůsobili lidé do 18 let, za které nebylo placeno. To je jenom výsledek toho, jak předchozí vlády 25 let vládly. Ale my se držíme ústavního zákona, který říká, že zdravotní péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Nic víc, nic méně a to je také návrh zákona, který budeme projednávat později.

A co se týká osmnáctiletých. Já nevím, jestli jste mě dobře slyšel, ale já jsem mluvil o příkladu, že nevím, proč pan exministr Julínek si nevzal třeba příklad ze Spolkové republiky Německo, kde do 18 let se neplatí nic, zdravotně postižení platí maximálně do částky 1 % příjmů a ostatní maximálně do částky 2 % příjmů. Nebudu to rozebírat ještě podle segmentů, protože v nemocnici se platí jinak, jinak u praktických lékařů - jednou za čtvrt roku a je jedno, jestli to navštívíte jedenkrát, nebo dvacetkrát. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že se držíme ústavního zákona, a jestli to fungovalo do Julínka, tak to může fungovat i po Julínkovi. Je třeba jenom odhalit, kde jsou černé díry, a také ten fakt, že díky předchozím vládám platíme 70 až 80 mld. dluhové služby ročně, což je v podstatě ten náš deficit, a nejsme schopni splácet ani jistinu. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Ale pana ministra ještě požádám o posečkání. Mám dvě faktické poznámky - pana poslance Kalouska a pana poslance Svobody. Prosím, pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ale teď se přece jenom musím ohradit. Není pravda, že jsem to panu ministru Julínkovi nevyčítal. Já jsem vždycky panu ministrovi Julínkovi vyčítal, že si nebere příklad ze Spolkové republiky Německo, neboť tam se spoluúčast pacientů pohybuje mezi 22 a 24 %, zatímco u nás mezi 17 a 18 % - zásadní chyba, na kterou pan ministr a my spolu s ním neměli odvahu a na kterou jednou doplatí naše veřejná zdravotní péče. Ano, vyčítal jsem mu, že prosazuje příliš malou spoluúčast, a tím zakládá na problém. Jestliže vyčítáte předcházejícím vládám tak vysoký dluh a s ním související deficit, proč proboha podporujete kroky, které vedou k jeho prohloubení? To nechápu!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi i za dodržení času. Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda. A ještě další faktická poznámka pana poslance Miroslava Opálky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím bych chtěl říct jednu zásadní připomínku. Budeme-li hovořit o tom, že spoluúčast neexistuje, musíme také hovořit o tom, jestli to má ekonomický dopad. A ten to bezesporu má. A já se ptám všech levicových stran, proč nehovoří na téma: regulační poplatky ano, ale starat se o to, aby byly sociálně citlivé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Miroslav Opálka, pak konečně pan ministr Svatopluk Němeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Já myslím, že zde máme všeobecné zdravotní pojištění. Odvádí se podle výdělku, čili je tady aspoň ta sociální šetrnost, a pokud nám to nestačí, tak se starejme o to, jestli všeobecné zdravotní pojištění třeba o půl procentního bodu nenavýšíme. To má logiku samozřejmě. Ale Ústava hovoří tak, jak hovoří, a my se jí držíme. Takže z tohoto pohledu si myslím, že je to jasné.

Co se týká německého modelu, samozřejmě že bychom museli asi rozebírat situaci zcela jinak, také podle příjmů, jaké jsou, a srovnatelných příjmů apod. Ale chci říci, že přece tady státní rozpočet nebo dluhovou službu či dluh nevyřešíme. To vyřešíme tam, kde nám odplývají ty obrovské miliardy! Jestli se hovoří o tom, že 150 miliard nám odplývá kvůli korupci, tak to je úplně jiné kafe, které zde někdo zavedl a které ožebračuje tento stát, včetně zdravotnictví. (Potlesk KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi i za dodržení času. Nyní pan ministr Svatopluk Němeček. Pořád jsme v obecné rozpravě. Takovou ambici jsem měl to ukončit! Ještě se mi to nepodařilo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, byl jsem panem předsedou Stanjurou vyzván k vysvětlení konkrétního mechanismu, který zákon obsahuje, jak se dostanou vlastně finance za zrušené poplatky ke konkrétním nemocnicím, které od 1. 1. o ně přicházejí. Byť nemocnice tyto poplatky vybíraly od pacientů, tak byly povinny i v předcházejícím období vykazovat návštěvu pacientů, za které tento poplatek vybraly, zdravotním pojišťovnám. To znamená, zdravotní pojišťovny v roce 2013 mají povinnost toto pojišťovnám vykazovat a pojišťovny mají přesnou evidenci, v jaké výši tyto poplatky přináleží jednotlivým zdravotnickým zařízením. Tohoto mechanismu chceme využít a podobně, jako je financována běžná péče na základě výsledků předchozího roku, tak chceme i v letošním roce takzvanými zálohami v podstatě přidělit tu výši prostředků, kterou vybraly loni, která odpovídá zhruba počtu ošetřených pacientů, jednotlivým nemocnicím s tím, že nemocnice i nadále návštěvy hospitalizovaných pacientů vykazují, a v roce 2015 na základě toho, co vykážou, tak pojišťovny obdobně jako u ostatních druhů péče to zkorigují podle skutečných výsledků, skutečných vykázaných lůžkodnů, a buď nemocnicím doplatí, anebo nemocím strhnou, když lůžkodnů bude méně.

Dovolím si ještě reagovat na slova pana předsedy Kalouska. Tady k tomu se dá říct zase to, že je to klasický střet levice a pravice. Já už jsem pochopil, že pana předsedu nepřesvědčím o tom, že zrušení regulačních poplatků je správná věc, byť jsem o tom hluboce přesvědčen, nicméně musím se tady trošilinku ohradit proti podle mě velmi zjednodušenému argumentu, že země, které mají kvalitní zdravotnictví, mají vyšší spoluúčast a naopak. Myslím si, že bychom našli mnoho zemí, které mají velmi špatné zdravotnictví a velmi vysokou spoluúčast, a naopak myslím si, že tady se ta linka úplně táhnout nedá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. A nyní ještě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem si myslel, že to je tak, jak řekl pan ministr, a chtěl jsem, aby to zaznělo z jeho úst, a ne z mých. Jenom zapomněl zmínit tu částku. Je to sto korun za den, co se jim bude refundovat. Tak si popišme, jak to bylo. Levicové strany napadly, že sto korun za den je neúměrně vysoká částka. Realita, kterou potvrdí vládní koalice, říká, že je to přiměřená částka, že ty nemocnice tolik potřebují a potřebovaly by ještě víc. Když mluvíte s řediteli nemocnic, tak říkají, že ani těch sto korun jim nestačí.

Já nevěřím tomu, že je to čirá náhoda, že těch sto korun. Buď je to pohodlí, že to bylo sto, než to zrušil Ústavní soud, tak dáme zase sto, takže se jenom vymění skupina daňových poplatníků, která to zaplatí. Nic jiného se nestane. A myslím, že je relevantní se bavit o spoluúčasti pacientů a jejich procentu a je relevantní říct, když tak velmi rádi zejména vládní poslanci se ohánějí Bruselem, Evropskou unií, tak pan ministr by vám mohl říci, na které pozici jsme z hlediska výše spoluúčasti v rámci Evropské unie, ať neběháme na jiné kontinenty a nezkoumáme, jestli na jiných kontinentech, kde je vyšší nebo nižší spoluúčast, je vyšší nebo horší zdravotní péče.

A pak chci říct jednu poznámku. V politice platí, že když se hlasuje, tak jste buď pro, nebo proti. Nemůže to být současně. A já jsem zažil minulý týden na rozpočtovém výboru, kde ministr financí, šéf a majitel vašeho hnutí, říkal: "Já jsem proti zdravotnickým poplatkům, ale budu hlasovat pro." Ústava říká, že můžeme hlasovat podle toho, jak si sami myslíme. Stejně tak jsem se dozvěděl minulý týden, pan ministr financí říkal: "Já jsem proti třetí sazbě DPH," bylo nás tam mnoho členů rozpočtového výboru i veřejnost, "ale přesto to zavádím." Tak chci jenom připomenout, že každý může hlasovat, jak chce. A kdo je skutečně proti, tak to může ukázat. Nemůže říkat "já jsem proti a hlasuji pro". To fakt neplatí. To platí před hlasováním. V okamžiku hlasování je hnutí ANO buď pro, nebo proti. Nemůže říkat "my jsme proti a hlasovali jsme pro". Respektive říkat to samozřejmě mohou, ale ta sjetina ukáže jasně, jestli jsou pro, nebo proti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Vyvolal další vlnu faktických poznámek. Ještě než předám řízení schůze, oznámím pořadí faktických poznámek. Pan poslanec Miroslav Kalousek s faktickou poznámkou, pan poslanec Rom Kostřica s faktickou poznámkou, paní poslankyně Marková s faktickou poznámkou a pan poslanec Petr Bendl s faktickou poznámkou.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane poslanče Stanjuro, váš výpad proti Andreji Babišovi nebyl fér, protože on nikdy neupřesnil, jestli mluví v tu chvíli jako majitel Agrofertu, nebo jako majitel ANO. Na to se ho vždycky zeptejte. On tam má trvalý konflikt zájmů, takže pokaždé musí říkat něco jiného.

Nicméně, pane ministře, já k té statistice. Když jsem hovořil o výši spoluúčasti a výši péče, tak jsem tím myslel země Evropské unie a prosím, abychom tu statistiku udělali v rámci zemí Evropské unie. Já souhlasím s tím, že na Kubě je to třeba jinak, ale prosím, abyste nás nesrovnával s Kubou. To bych zrovna tak mohl já říct, že ve Spojených státech, což je určitě civilizovaná země, povinné zdravotní pojištění nedávno zavedené panem prezidentem Obamou je vnímáno jako levicové, téměř komunistické opatření, zatímco ta pravice žádné veřejné povinné zdravotní pojištění nechce, což je na míle vzdáleno evropskému chápání.

Tím bych to chtěl uzavřít. Když jste řekl, že je to klasický střet mezi levicí a pravicí, domnívám se, že nikoliv. Je to tak možná chápáno v Evropě, ale je to klasický střet mezi zdravým rozumem a kupeckými počty na straně jedné a populismem a pocitem neomezených zdrojů na straně druhé. Bůh s vámi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kostřicu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl vrátit jenom k té nutnosti regulačních poplatků. Já tady navazuji na přesvědčení pana ministra, že regulační poplatky nejsou vhodné a chtěl bych říct ještě jeden aspekt.

Regulační poplatky u ambulantních lékařů, předesílám, nemám a ani jsem nikdy neměl soukromou praxi, nicméně znám ambulantní provoz z nemocnice jako takové, tak víte, že je tady jistě celá řada lidí, kteří když nemají přesně co dělat, tak řeknou: Nebyl jsem už dlouho u toho lékaře, tak tam zajdou, zjistím, jestli něco není. Takových lidí není sice mnoho, ale samozřejmě existují. Každý, kdo pracuje v ambulantním provozu, vám potvrdí, a vy to jistě víte, pane ministře prostřednictvím paní předsedající, že v dny, kdy jsou deštivé, škaredé, jsou ty ambulance mnohem plnější, než když jsou příjemné májové teplé dny, kdy ti potenciální pacienti mají jiné vyžití.

Problém je v tom, nejenom že se jedná o těch 30 korun, ale lékař takového pacienta, nechci říct slovo simulanta, ale dejme tomu agravanta, on ho musí vyšetřit a on samozřejmě té pojišťovně vykáže minimálně ten kód, který odpovídá tomu vyšetření. A tam si myslím, že je poměrně velká finanční ztráta, protože se nejedná o to, že mu jen přibude té práce jako takové, ale musí a vykáže samozřejmě vyšetření, které příslušná pojišťovna potom proplatí. A domnívám se, že potom dojde k tomu, že se odčerpá celá řada zdravotních prostředků nejenom k tomu, aby se vykompenzovalo těch 30 korun jednotlivým zařízením, nebo jiný poplatek, ale tím, že jsou vykázány tyto body na pojišťovnu, které by vykázány být nemusely. A bohužel potom dojde ke krácení prostředků, které by se mohly vynaložit na mnohem efektivnější a nutnější druh zdravotní péče. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k řečnickému pultíku paní poslankyni Markovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych tady ráda zareagovala na to, co tady padlo ohledně spoluúčasti pacientů, protože v rámci té přestřelky, která se tady odehrávala, jestli levice, pravice, asociálnost nebo sociálnost, bych chtěla upozornit na to, že se nám tady z toho nějak vypařil ten pacient, pro kterého by tady to solidární veřejné zdravotnictví mělo být, že si tito pacienti a všichni občané České republiky, kteří pracují, platí zdravotní daň 13,5 %, to znamená přispívají do toho veřejného zdravotního pojištění, a že výše spoluúčasti je také relativní číslo, protože my tady máme spočítáno nějakých 16,6 %, to je ovšem průměr. Je to rozděleno mezi všechny lidi a je rozdíl, pro někoho je stokoruna hodně, pro někoho je stokoruna něco, co nelze překonat.

Poplatky platili všichni stejně v rámci toho, že to byl princip kolektivní viny. Všem byly poplatky zavedeny, ať to byli nemocní lidé, chronicky nemocní, ať to byli zdravotně postižení, ať to byli lidé s velmi nízkými příjmy, prostě padni komu padni. A ta spoluúčast pacientů proto nejde tady brát na to, že tady existuje nějaké průměrné číslo. Když budete mít důchod osm tisíc, tak je to něco jiného, než když máte jako poslanci a poslankyně platy mnohonásobně vyšší. Takže prosím vás, v té koaličně opoziční přestřelce nezapomeňme na to, že tady mluvíme o pacientech, o lidech, kteří potřebují zdravotní péči.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k řečnickému pultíku pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem původně k tomuto tématu vůbec nechtěl vystupovat, ale vyprovokovala mě odpověď pana ministra panu předsedovi poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, panu Stanjurovi, který se ho ptal, jakou technikou nebo jak chce ty finanční prostředky dostat do těch zmíněných zdravotnických zařízení. A já jsem tam tu odpověď tedy neslyšel. Slyšel jsem tam, jak dojde k tomu číslu. Že vezme referenční období, dá jim nějakou zálohu a pak proti návštěvám v příštím roce pošle peníze těm nemocnicím. Ale jak? Dotací? Jako zjistím to číslo, pošlu jim dotaci? Nebo to udělám speciální vyhláškou, ve které bude všude řečeno, kolik které zdravotnické zařízení má dostat?

Neobáváte se, pane ministře, takzvané neoprávněné podpory? Protože ten statut, na základě kterého tam budete tyhle v podstatě dotační peníze posílat, má nějaké svoje regule. To je jedna poznámka.

Pak ještě na margo paní kolegyně Markové, která tady říkala o tom, jak všichni pracují a mají těch 13,5 %. Chtěl bych jenom podotknout, že všichni nepracují. Nedáváme všem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášený s faktickou je pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, to je - vaším prostřednictvím, paní předsedající ke kolegyni Markové - to je to, co říkám. My už v současné době jsme měli všechny tyto věci zastropované. Byla hodnota, přes kterou se více neplatilo v tom roce, objemy prostředků byly limitované časově. To je to, co říkám. Pojďme se nebavit o tom, že regulační poplatky nemají být, že platba za den v nemocnici nemá být, protože mají jednoznačně pozitivní efekt. Dnešní dny už nechtějí pacienti z nemocnice odejít. protože nemusí nic platit, tak tam zůstávají. Pojďme se bavit o tom, jaké budou ostatní aspekty, kterými budeme upravovat tyto platby v rámci sociální citlivosti, jak je to například v Německu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Soňa Marková: Já se moc omlouvám, ale limity, které byly stanoveny, zpočátku vůbec neplnily svoji funkci, když byly na pěti tisících. Vůbec. Nedotklo se to téměř žádných pacientů. Když byly potom sníženy, tak přece jenom pár pacientů zasáhlo. V poslední době ovšem stále klesají celkové částky, které se do limitů vejdou. A navíc bych podotkla ještě jednu věc. Do těchto limitů se nepočítaly jiné poplatky než ty třicetikorunové. Všechny ostatní poplatky se do limitu nezapočítávaly, tedy vlastně nebyly součástí toho limitu. A k tomu ještě - ty doplatky za léky také - pouze jenom za ty - vlastně ten doplatek v té nejnižší ceně, to znamená, že to ani nebyly ty faktické doplatky. Takže prosím, nelžeme si tady a neříkejme věci, které nejsou pravda.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Ještě tady mám faktickou poznámku pana poslance Votavy. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já bych jenom v reakci na pana kolegu Svobodu, který řekl, aspoň jestli jsem to tak dobře zaznamenal, že pokud jsou zrušeny poplatky v nemocnicích, tak samozřejmě pacient tam velice rád zůstává. Já si myslím, že o tom, jak dlouho bude v nemocnici hospitalizován, samozřejmě rozhoduje lékař a ne ten pacient.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Mackovík a poté pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, my jsme tady slyšeli poměrně velkou rozpravu na téma poplatků. Já bych chtěl podotknout několik zásadních věcí.

Zaznělo tady nadužívání nebo zneužívání péče například praktických lékařů. Pak se musím ptát, jestli ten praktický lékař, když k němu přijde pacient, kterého pak ten praktik označí za naduživatele zdravotní péče, mu potom přidělí nějakou diagnózu, kterou vykáže zdravotní pojišťovně. Takže jestli ta chyba náhodou také není u praktických lékařů, protože bych chtěl vidět za tu dobu, kdy platily poplatky, kolik pacientů z ordinace bylo vyhnáno, že péči nadužívají a zneužívají.

Další věc. Nedovedu si představit, že by nenarozené dítě mělo platit poplatky nebo že by jeho rodiče nebo dítě potom to měli nějakým způsobem doplácet, když pravice nám tady sděluje, že ty poplatky jsou regulační. My regulujeme nenarozené dítě proti čemu? My ho už předem dáváme do fáze, že zneužívá nebo nadužívá zdravotní péči? Nemůžeme jednou říkat, že to jsou regulační poplatky, potom říkat, že s nimi regulujeme, nebo nahrazujeme stravu v nemocnicích. Ujednoťme si to.

Poslední věc, kterou chci říci: Poplatky by se měly zrušit celoplošně, protože jenom předčasné volby zabránily tomu, aby poplatky nebyly ještě vyšší, to znamená ne 60 a 100 korun, ale daleko vyšší. A nedovedu si představit, že by důchodci s příjmem, který mají teď, dokázali platit třeba pětistovku za jeden den pobytu ve zdravotnickém zařízení. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Dobrý večer, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl jenom opravit pana kolegu Votavu. Jako lékař, který opravdu v té nemocnici pracuje, musím říci, že se opravdu mýlí. Tam se jedná o regulaci ani ne tak ze strany pacienta, kterého by lékař eventuálně zejména u starších lidí propustil do domácího ošetřování, ale je to problematika zázemí, které on nemá. Mohu vám říci, že přece jenom fungovala nějaká regulace, že pokud pacient nebo rodina za něj platila poplatky, tak byla snaha vytvořit mu zázemí daleko rychleji, než když teď nic neplatí. To je jedna věc.

Druhá věc je, když tady bylo zmíněno, že se zruší všechny poplatky, tak doufám, že často v době, kdy vídáme zneužívání lékařské služby první pomoci a ústavní pohotovostní služby, nebudeme do budoucna rušit poplatky za tyto služby.

Třetí věc. My se bavíme o poplatku, ať ho nazýváme poplatek za hotelové služby, za stravu, nebo za regulaci, který - a musím vám to říci, protože se s těmi lidmi vídám v nemocnici, ve své ambulanci - je vnímán, nebo byl vnímán jako nejméně kontroverzní poplatek. Tento poplatek lidé chápali, věděli, že doma by si museli také topit, že také jedí, že jsou solidární s lidmi, že jim přispívají na zdravotní péči, to chápou a všichni jsou s tím souzněni, ale samozřejmě chápou, že nemusí každému přispívat na jídlo a na topení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. Další přihlášený s faktickou je pan poslanec Svoboda, poté pan poslanec Bendl a poté pan poslanec Jakubčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte, abych vaším prostřednictvím oslovil kolegu Votavu. Každý muž je přesvědčen o tom, že rozumí řízení auta, že řídí nejlépe. Úplně stejně je každý přesvědčen o tom, že rozumí zdravotnictví. Já bych vás jenom chtěl upozornit, že když vám pacient ráno řekne, že ho znovu bolí u srdce a že měl v noci třesavku, tak ho prostě ten den nepropustíte, musíte ho vyšetřit, zjistit, že se nic nestalo. Stojí to další a další peníze. Hospitalizaci on dokáže natahovat o celou řadu dnů. To je bohužel fakt.

A paní kolegyni Markové bych vaším prostřednictvím chtěl poděkovat za to, že podpořila moje slova. Ano, já se nebráním tomu, že můžeme říct, že ten limit je nižší. Já se nebráním tomu, že můžeme říct, že jenom první návštěva u toho lékaře je zatížena platbou, když si ho lékař objedná, že to platbou zatíženo není, ale pojďme o tom mluvit! Nevylévejme s vaničkou dítě. Protože pokud tam ta možnost regulace nebude, tak to prostě fungovat nebude. To je moudro, které už ví celý svět s výjimkou České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Prosím pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já jsem k tomu chtěl ještě dodat - neházejme ten problém na praktické lékaře. Oni dělají to, k čemu jsou předesláni. Oni léčí lidi a nemohou jim říci dopředu "hele, odejdi, protože ty tady prostě nemáš co dělat". Ten, kdo může sám sebe trochu regulovat, jestli tam jde s tím, že si chce udělat dva tři dny volno, nebo tam jde s tím, že ho opravdu něco bolí, je ten sám pacient.

My se evidentně lišíme v poplatcích v tom, že jedni říkají: má ten, zjednodušeně, oběd, ten poplatek, zaplatit každý poplatník tomu dotyčnému pacientovi. My říkáme, že každý ne, že by si na něj měl ten, kdo se jde nechat léčit, na něj, na ten oběd, případně na to, co je spojeno s ubytováním, nebo chcete-li s hospitalizací, připlatit. To je celé.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k řečnickému pultíku pana poslance Jakubčíka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, ve středně velké nemocnici v roce 2012 byla průměrná ošetřovací doba pět a půl dne, v roce 2013 byla průměrná ošetřovací doba 5,4 dne, v letošním roce je průměrná ošetřovací doba 3,2 dne. Mají na tento pokles vliv regulační poplatky? Ano, či ne? Já bych řekl, že ano. A mají na to vliv nejen regulační poplatky, ale i přístup lékařů. To, co tady říkal pan profesor Svoboda - ano, s tím souhlasím. Ale to jsou naprosto jednotlivé případy. Dívejme se na to systémově, dívejme se na to statisticky. Vždycky rozhoduje o tom, jak dlouho bude pacient v nemocnici, vždycky o tom rozhoduje lékař. Nikdy o tom nerozhoduje pacient. Nikdy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím s další faktickou pana poslance Janulíka a poté pana poslance Kostřicu.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážení kolegové. Já jenom takovou krátkou faktickou. Prosím vás, vy všichni, kteří máte pocit, že k tomu můžete něco říct, nám, co to denně děláme a denně se s tím potkáváme, nevyprávějte o tom, jak to je, nebo není, protože to je velmi směšné. My se taky jako doktoři nevyjadřujeme k výstavbě Temelína, tak vy se, prosím vás, nevyjadřujte k otázkám zdravotnictví. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím k mikrofonu pana poslance Kostřicu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Já si tady dovolím reagovat na vystoupení pana poslance Plzáka. Já strašně fandím samozřejmě regulačním poplatkům ohledně pohotovostních služeb, jejich zneužívání. Je tam ale jedna věc. Uvědomte si, prosím vás, takovou záležitost, že ten pacient, kterému začne krvácet z nosu - on za to nemůže, jestli je to dopoledne, nebo je to ve tři hodiny v noci. Já jsem strašně rád, že regulační poplatky vyřeší to, že si lidi chodívali nechat vypláchnout ucho ve dvě hodiny v noci, protože tam bylo málo lidí, ale na druhé straně by lékař měl mít možnost skutečně posoudit, jestli to bylo oprávněné, či nikoli. A domnívám se, že třeba pro některé důchodce těch 90 korun za to, aby si nechal ošetřit, říkám, například to krvácení z nosu, ke kterému dochází většinou v noci, tam je to trošičku nepřesvědčivé. A proto si myslím, že názor pana profesora Svobody, abychom nějakým sociálním rozumným způsobem ty poplatky regulovali, je velmi na místě a samozřejmě by vyžadoval delší diskusi. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a dále mám faktické pana poslance Koskuby, pana poslance Svobody a poté pana poslance Kalouska. Prosím tedy pana poslance Koskubu k mikrofonu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, můj předpředřečník vám to řekl dobře a já vás tu nechci zdržovat tím, jaka to v praxi skutečně vypadá. Nicméně asi byste se divili, kam patřím. Neházejme tu po sobě stranickými nálepkami. Ale v předchozím bodě, nebo v úvodním, jste velice lpěli na tom, jak se tento bod jmenuje. Dámy a pánové, tento bod se jmenuje novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tam není nic o tom, že by se poplatky zaváděly, rušily. Jde o navýšení plateb a já vás prosím, pojďme uzavřít tento bod, a až budeme projednávat konečně smírně koncepci českého zdravotnictví, rád se do diskuse zapojím, rád vám ukážu z mého pohledu, jak to skutečně v praxi vypadá, protože ne každý máme patent na rozum.

Padla tu spousta naivních představ, padla tu spousta moudrých návrhů, a řeknu napříč politickým spektrem, ale my projednáváme úplně, úplně jiný bod. A já bych poprosil, abychom dostali rozum a tento bod uzavřeli, protože ten dluh a inflace za státní pojištěnce jsou takové, že ty platby si zdravotnictví zaslouží, ať to vzniklo jakkoli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a táži se, zda se jedná o procedurální návrh a chce dát hlasovat o tomto návrhu, nebo to byla pouze výzva.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Paní místopředsedkyně, děkuji. Nerad bych vzbudil další bouři a některé invektivy od lidí, od kterých bych to nečekal, ale berete-li to takto, ano, dovolím si podat procedurální návrh na ukončení - ale ten podle mě není možný. Já jsem pouze vyzval Sněmovnu, jestli usoudíte, že to možné nově je, já tak učiním, já bych se rád hnul, ale obávám se, že poslanec nemá právo ukončovat diskusi Sněmovny. Je mi líto. Ale změnilo-li se něco, rád k tomu přistoupím a navrhnu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Máte pravdu, souhlasím s vámi, tedy pokračujeme ve faktických poznámkách. Prosím k mikrofonu pana poslance Svobodu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Snad už naposledy. Nejprve jenom jednu takovou vtipnost. Je nás tady hodně lékařů. Návrh na ukončení diskuse se smí dát na sjezdu lékařské komory, o něm se hlasuje. Tady, i když nás je tu hodně, to není sjezd lékařské komory a takový návrh nejde v žádném případě dát.

Já si myslím, že přesto, že bylo řečeno, že téma je jiné, tak téma je přesně to, o kterém hovoříme. My hovoříme o novele pojistného, a tím pádem hovoříme o tom, jak budeme schopni tu péči finančně zajišťovat. Jsem skutečně přesvědčen, že všechna slova, která zaznívají o tom, že regulace je zbytečná, jsou slova, která nemají žádnou zkušenost s medicínou. Já se, prosím pěkně, ve světě zdravotnictví pohybuji více než padesát let, od doby, kdy mě nepustili na studia a dělal jsem zřízence v nemocnici. Věřte mi, že vím, co říkám. Žádného pacienta nevyhodíte. Nedokážete to. Pacient, který nemá zázemí, je nepropustitelný. Na ortopediích se hromadí odoperovaní pacienti, které není možné propustit. A to, co teď děláme, tuto situaci jenom znovu nastartuje a znovu prohloubí. Každý, kdo vrtí hlavou v tuto chvíli, nikdy v nemocnici nepracoval, nikdy to nedělal. Věřte mi, že opravdu vím, co říkám. Říkám to s padesáti lety životní zkušenosti.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Velmi se omlouvám, že zdržuji, ale přece jenom musím zareagovat na vystoupení pana poslance Janulíka, který říkal: mluvíme o zdravotnictví, tak kdo tady nejste lékaři, nemluvte o zdravotnictví, my vám taky nemluvíme do jaderné energetiky. Já bych chtěl připomenout Poslanecké sněmovně, že nemluvíme o kardiovaskulárním systému ani o mimoděložním těhotenství, nikdo z nás by si samozřejmě netroufal vystoupit. Mluvíme o veřejně pojistných systémech, to se nevyučuje na lékařských fakultách a ten problém je poněkud jiný. Stejně jako až budeme mluvit o jaderné energetice, nebudeme mluvit o štěpení plutonia, ale o návratnosti tak nákladné investice a o energetické bezpečnosti, což se také neučí na příslušné fakultě jaderné energetiky.

Já moc prosím, abychom se dokázali podívat na ten problém z té optiky, která nám přísluší, ne z té optiky profese. Kdyby měl pan dr. Janulík pravdu, tak tím největším zdržovatelem a možná v dobrém oponentem tohoto návrhu na vládě nebyl ministr financí, o kterém pochybuji, že by byl gynekolog nebo internista. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve, paní místopředsedkyně, k vám, nevím, čím prostřednictvím. Fakt si myslím, že kreativita při řízení schůze není možná. Pokus vás jako řídící schůze nechat hlasovat o ukončení rozpravy, já nevím, jak bych to nazval. Minulý týden jsme vás z problému dostali tím, že jsme si vzali přestávku, ale nemůžeme to dělat pokaždé, protože pak ještě budeme obviněni, že se nám nechce pracovat. Fakt to není možné. Ale kvůli tomu jsem se nehlásil.

Můj ctěný kolega poslanec říká, že my nelékaři k tomu nemáme mluvit. Ale my jsme pacienti, že jo? Jak říká můj přítel lékař: neexistuje nic takového jako zdravý člověk, maximálně špatně vyšetřený pacient. Tak za nás špatně vyšetřené pacienty, nebo potenciálně špatně vyšetřené pacienty, se bavíme o tom, jestli ty 2 miliardy, které se přilijí do systému letos na půl roku, a 4 miliardy příští rok by nenašly v tom zdravotnictví lepší uplatnění, než platit za hotelové služby. O tom je přece debata a plně to odpovídá názvu tohoto bodu.

Víte přece moc dobře, že jsme jako opozice nevyužili naší možnosti zablokovat zkrácené projednávání, protože rozumíme, že požár, který jste způsobili, je třeba uhasit, ale myslíme si, že pokud chceme přidat do toho systému dvě nebo čtyři miliardy ročně, jsou prostě lepší cíle v celém zdravotnickém systému pro nás, pro pacienty, které nám pomohou více než to, že budeme platit 60, 80 nebo 100 korun denně za pobyt v nemocnici. A to je všechno, o tom vedeme debatu.

A omlouvám se všem přítomným lékařům. Nebyli jsme to my, kteří jsme jako opozice zavlekli debatu do toho, kdo propouští pacienta a že lékař tu ho propustí nebo nepropustí. O tom mluví někteří jiní, vládní poslanci, opoziční to nebyli. Ale ze zkušeností, které mám jako pacient, tak prostě je to pohádka, že se lékař rozhodne a vždycky pacient z nemocnice odchází. Tak to opravdu nefunguje. Možná to funguje u kulichů, ale u normálních pacientů to tak nefunguje.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Bendla.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem chtěl jenom technickou pro ty z vás, kteří máte pocit, že diskutujeme o něčem, co je podstatné a co se týká budoucnosti zdravotnictví, tak bych vás všechny odkázal na seminář, který na půdě Poslanecké sněmovny k tématu "Kam kráčí české zdravotnictví?" - nebo tak nějak - jsme absolvovali. A z koaličních poslanců vyjma předsedy zdravotního výboru tam tuším byl jeden člověk. Abyste viděli, jak je to důležité.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného do obecné rozpravy... faktická poznámka pana poslance Plzáka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, budu velmi stručný. Teď jsem si vlastně vzpomněl, že když ta konference byla, tak jsem operoval. Tak teď nevím, co bylo užitečnější. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že již nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Táži se, zda máte zájem o závěrečná slova - pana navrhovatele? Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budu velmi stručný, protože si myslím, že k většině připomínek jsem se zde vyjádřil. Chci poděkovat Sněmovně za nesmírně inspirující a, myslím si, přitom kultivovanou diskusi. A předpokládám, že v okamžiku, kdy budeme předkládat návrh zákona, kterým se opravdu ruší regulační poplatky, myslím teď v ambulantní sféře, tak už budu vědět možná, jak na některé argumenty ještě lépe reagovat.

Nicméně chci připomenout to, co tady zaznělo. Tento návrh zákona neruší regulační poplatky. Tento návrh zákona řeší krizovou situaci, do které se dostaly české nemocnice kvůli výpadku příjmů způsobenému tím, že od 1. ledna rozhodnutím Ústavního soudu se už regulační poplatky nevybírají. A já bych chtěl velmi poprosit tuto Sněmovnu, aby při svém rozhodování a při hlasování toto brala v úvahu, i řekněme časovou naléhavost toho pomoci českým nemocnicím.

Jenom možná zareaguji na jednu poznámku pana poslance Bendla - jakým způsobem příjmy doputují. V podstatě tímto zákonem se v přechodných ustanoveních zavádí jediná změna, a to že v podstatě vykázané lůžkodny budou fungovat krátkodobě jako v podstatě výkonová platba, budou se k nim pojišťovny i poskytovatelé stejným způsobem chovat a stejným způsobem budou vykázány. Takže toto technické řešení je vyřešeno a já bych velmi prosil a velmi naléhal na tuto Sněmovnu, aby z hlediska časové situace, ve které české nemocnice jsou, návrh v prvním čtení schválila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a táži se paní zpravodajky, zda má zájem o závěrečná slova. Je tomu tak, prosím paní poslankyně.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, jenom krátké shrnutí. V diskusi, v rozpravě, která byla velmi podnětná, vystoupilo 14 poslanců a jedna poslankyně. Někteří vystupovali opakovaně. A já bych chtěla jenom na závěr dodat, že mě docela jako opoziční poslankyni překvapilo některé vystupování koaličních poslanců proti smyslu tohoto návrhu zákona. Přesto já osobně doporučuji, abychom tento velmi potřebný zákon přijali, protože v minulých dobách, v minulých letech, kdy tady vládli ti, kteří se tady teď označili za ochránce, tak vlastně připravili český zdravotnický systém o 30 mld. korun. Pojďme jim aspoň trochu těch peněz do systému vrátit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce. Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení. Dříve než tak učiním, svolám kolegy z předsálí.

Nyní návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 174 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Je tu požadavek na odhlášení, odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami. Děkuji.

 

Nyní zahajuji hlasování o předneseném návrhu usnesení. Zahajuji hlasování teď a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 69, kdy je přihlášeno 162 poslanců, z toho je pro 131, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Proto nyní zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám zatím žádné přihlášky, ale mám tady faktickou poznámku pana poslance Farského. Omyl? Takže ruší tuto poznámku. Pan poslanec Kalousek. Táži se, zda do rozpravy, nebo s faktickou. S přednostním právem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Kolegové, promiňte, že tak činím v podrobné rozpravě, ale režim podle § 90, který jsme nechtěli vetovat, mi nedává jinou možnost a já přece jenom musím zareagovat na vystoupení paní zpravodajky, která tady vystoupila jako opoziční poslankyně s tím, že oslovila některé koaliční poslance s podivem, že mají pochybnosti.

Paní opoziční zpravodajko, vy jste tak ostrá a štrenk opozice, že jsem to za posledních dvacet let nezažil. (Mírný smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vzhledem k tomu, že nikoho nemám do podrobné rozpravy přihlášeného, končím podrobnou rozpravu a táži se pana navrhovatele a paní zpravodajky, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 174."

Zahajuji hlasování o předneseném návrhu. Kdo je pro? Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 70, do kterého je přihlášeno 167 poslanců, z čehož se pro vyslovilo 132, proti 35. Konstatuji, že návrh byl přijat.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Pan poslanec Stanjura. (Velký hluk v celém sále). Omlouvám se, beru zpět.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám pro paní místopředsedkyni zprávu, že už jsme to schválili, tak já myslím, že tomu výboru to už nemusíme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ano.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To je všechno. Jenom jsem chtěl upozornit paní místopředsedkyni, že už jsme ten zákon schválili. Nic víc.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, omlouvám se. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Paní místopředsedkyně, prosím dovolte, abych vůči vám vyslovil zdvořilý dotaz. Byla byste prosím ochotna přijmout pozici čestné místopředsedkyně Sněmovny se zachováním všech požitků s vyloučením povinnosti řídit schůzi Poslanecké sněmovny? (Smích v celém sále, potlesk řady poslanců). Pokud byste takovou funkci byla ochotna přijmout, já velmi rád zpracuji urychlenou novelu jednacího řádu, všem by nám to pomohlo v naší práci. My bychom opravdu rádi chtěli pracovat. Ale to není výjimka, vy prostě tu Sněmovnu nejste schopna řídit. Vy to opakovaně demonstrujete. Já vás moc prosím, abyste se nad mým návrhem zamyslela. Pro nás všechny je čest, když nás reprezentujete jako naše místopředsedkyně, ale nikdo z nás není schopen vydržet, když tu schůzi řídíte.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Faktická, pan poslanec Ploc.

 

Poslanec Pavel Ploc: Paní předsedající, já jenom pro stejnozáznam (správně: stenozáznam) - na sjetině mám křížek, a hlasoval jsem ano. Nezpochybňuji hlasování, ale jenom pro stejnozáznam. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že to není úplně jednoduché, ale mě by zajímalo, na základě čeho dostal pan poslanec Ploc slovo. (Ozývají se hlasy v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, já se omlouvám. Když dovolíte, já si vezmu patnáctiminutovou přestávku a poradím se, abych vám nekomplikovala váš náročný poslanecký život. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.05 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, zaujměte prosím vaše místa, abychom mohli pokračovat v jednání.

Ještě předtím přečtu omluvy z dnešního jednání. Od 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Čihák, z jednání Sněmovny mezi 18.30 až do 23.00 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Lobkowicz, z pracovních důvodů se omlouvá z dnešní schůze od 19.15 pan ministr Daniel Herman a mezi 19.00 a 23.45 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Leoš Heger. (Dlouhá odmlka. V sále je rušno.)

Dámy a pánové, dříve než budeme pokračovat v jednání, chci vám poděkovat za pochopení a chci se omluvit a dát za pravdu panu poslanci Stanjurovi. Pan poslanec Ploc neměl dostat prostor, nemůže v takovémto časovém odstupu zpochybňovat hlasování, může načíst do stenozáznamu to, že hlasoval jinak, než ukázalo hlasovací zařízení. Já se ho táži, zda chce takto učinit.

 

Poslanec Pavel Ploc: Paní předsedající, děkuji za slovo. Kdybyste mě pozorně poslouchala, tak já jsem nezpochybnil hlasování, ale jenom pro stejnozáznam, když jsem hlasoval ano, a na sjetině jsem měl křížek. Zdůrazňoval jsem, že nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tak se omlouvám, v tom případě jsme špatně rozuměli.

Prosím pana poslance Kalouska, který se hlásí o slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jen pro pořádek vám a celé Poslanecké sněmovně: Zákon o jednacím řádu ani žádná zvyklost - i tu bych ctil - ani zákon ani zvyklost vás neopravňuje vyhlásit čtvrthodinovou přestávku jen proto, že se v tu chvíli cítíte zmatená. Naopak, zákon jasně říká, že v okamžiku, kdy vypnete hlasovací zařízení a vstanete ze své židle, schůze končí. Což jste učinila.

Říkám to Poslanecké sněmovně pouze pro pořádek. Já na tom netrvám. Já bych rád, kdybychom pokračovali v práci, ale vy jste svou vlastní neinformovaností a nekompetencí de iure schůzi ukončila. A kdokoli z nás tady tuto námitku vznese, tak bude relevantní. My nemáme žádné právo pokračovat, jenom že bychom se shodli na tom, že jsme to neviděli a že budeme pokračovat a budeme pracovat.

Jen chci podotknout, paní místopředsedkyně, že možná na první schůzi by se tohle dalo tolerovat, ale jestli ani po čtyřech měsících ve své funkci nejste schopna schůzi řídit a nejste schopna zvládnout elementární axiomy z jednacího řádu, opravdu se zamyslete nad tím, jestli nechcete přijmout moji nabídku. Myslím si, že čestná předsedkyně bez povinnosti řídit schůzi by bylo fajn a že bychom vám všichni fandili v té reprezentaci, kdybyste nám slíbila, že už nás nebudete řídit. (Smích v sále.) Protože jinak bychom těžko uměli pochopit, že - viz ANO - víte jak na to a že bude líp. My bychom chtěli docela normálně pracovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poznámkou... Obávám se ale, že není v tuto chvíli k čemu, pane poslanče, protože jsme neotevřeli žádný bod.

 

Budeme pokračovat v našem jednání, což je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.