(17.10 hodin)
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu tak vtipná jako můj předřečník, byť jsem spolupředkladatelkou tohoto poslaneckého návrhu.
V průběhu doby, když jsem se seznámila s podrobnějšími souvislostmi a také s analýzou, kterou neúprosně vždy udělá naše legislativní oddělení, tenkrát jsem byla poslankyní, nyní jako ministryně, jsem seznala, že tento poslanecký návrh trpí řadou nedostatků. A teď nebudu mluvit jen o těch legislativně technických, které by se daly jistě odstranit a na které tady již bylo upozorněno. Jde o podstatnější připomínku, protože za chvíli budeme projednávat i sněmovní tisk číslo 107. V obou případech jde o řešení problémů, které dlouhodobě provázejí vymáhání pohledávek a exekucí v České republice, a teď do toho ještě vstupuje, nebo přistupuje, uplatňování nového občanského zákoníku a souvisejících procesních norem, které dál komplikují oblast aplikace, aplikační praxe. Já se nedomnívám, že by tento dílčí poslanecký návrh problém dobře odstranil a řešil. Může dojít k těm případům, o nichž zde bylo hovořeno. Myslím si, že z tohoto důvodu bychom měli být velmi opatrní. A byť, jak říkám, jsem spoluautorkou, tak se spíš přikláním k tomu řešení, které spočívá v tom, počkat si na vládní návrh, který tuto problematiku bude řešit komplexněji. I ten se už u nás v legislativním odboru zpracovává.
Já bych chtěla reagovat, aby to nevypadalo vždycky, že tady bude užitečný smysluplný poslanecký návrh, který bude trpět některými nedostatky, a vystoupí příslušný představitel resortu a řekne: ale my zpracováváme komplexnější a lepší normu. Doporučovala bych tady rozlišovat případy, kdy meziresortní připomínkové řízení odhalí řadu souvislostí, které na první pohled nemůžeme bez podrobné analýzy i těch ekonomických dopadů vůbec tady v Poslanecké sněmovně odhadnout. A to je asi typický nedostatek, nebo přinejmenším riziko všech poslaneckých návrhů. Takže já doporučuji v tomto případě být velice opatrní. A i když pokud jde o samotný smysl a cíl poslaneckého návrhu, s ním stoprocentně souhlasím, obávám se, že bychom mohli spáchat více škody než užitku, pokud bychom ho v této podobě přijali. Nicméně pokud většina z vás zvedne ruku, je třeba hodně na něm zapracovat v průběhu jeho přípravy do druhého čtení na ústavněprávním výboru, popřípadě v dalších výborech.
Pokud jde o jeho souvislost s dalším poslaneckým návrhem, který je pod sněmovním tiskem číslo 107, ta souvislost není na první pohled tak zřejmá. Jedná se ale opět o zásahy ad hoc do občanského soudního řízení a exekučního řádu. Takže to, o čem jsem hovořila ve vztahu k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob, tady platí dvojnásob ve vztahu k OSŘ a exekučnímu řádu, který můžeme v takovém měsíčním intervalu, a docela opodstatněně, novelizovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Adam: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vím, že tady od řečnického pultíku nezaznívá pozitivní kritika, nebo spíš chvála, příliš často, tak snad to nebude velké překvapení.
Dovolte mi zde krátce sdělit názor hnutí Úsvit k navrhovaným změnám exekučního řádu, což jsou projednávané tisky 106 a 107. Hnutí Úsvit již před volbami jasně deklarovalo, že bude dělat všechny potřebné kroky pro změnu současného exekučního řádu, který považujeme za naprosto nevyhovující. Z definice slova exekuce vyplývá, že se jedná o extrémní formu vymáhání dluhů, kdy je proti vůli majitele zabavován hmotný i nehmotný majetek, který se používá pro splácení dluhů. Jako velmi podstatné se mi zde jeví slovo extrémní.
Ano, pane Stanjuro prostřednictvím pana místopředsedy, na základě desítek, ba stovek případů lidí totiž nemám pocit, že by se jednalo o takto krajní řešení jako spíš o extrémně výhodný praktický neregulovaný byznys skupiny podnikavců. Nenechte se mýlit. Jasně říkáme, že dluhy se platí a platit musí. Nicméně jsem přesvědčen, že lze nastavit parametry systému tak, aby tyto dluhy byly spláceny a dlužník nebyl uvržen do prakticky neřešitelné sociální situace. Navíc zmíněné příklady jsou často příběhy lidí, kteří ani netušili, že nějakou částku vůbec dluží, nebo lidí, kteří byli s dlužníkem v uvozovkách v nějakém vztahu.
Nejsme ale z těch, kteří dobrý nápad odmítnou jen proto, že vzešel z pera politického konkurenta. Jsem přesvědčen, že dobrý nápad a zdravý rozum musí mít vždy příležitost uspět. Proto názor můj i klubu hnutí Úsvit je hlasovat pro tyto návrhy. Ano, jedná se pouze o dílčí změny ve špatném systému, ale jsou to změny k lepšímu. I nadále ale trvá naše přesvědčení, že přísná a zásadní systémová změna současného exekutorského řádu musí přijít. Doufáme, že stejně konstruktivní přístup bude k naší novele, kterou předložíme brzy do Sněmovny, kterou má teď vláda, o teritorialitě, a že stejně tak s paní ministryní a s ostatními se můžeme všichni společně vrhnout do této zásadní změny. Moc děkuji. Nashle.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším do diskuse je přihlášen pan poslanec Jeroným Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, na úvod chci podotknout, že nejsem spolupředkladatelem tohoto návrhu zákona a považuji jej také do značné míry za ne úplně dobře zpracovaný, ale to mi nebrání v tom, abych se této problematice věnoval nejen ve svém vystoupení, ale případně i ve druhém a třetím čtení.
Za prvé si musíme uvědomit, proč ten návrh tady je. Podle mého názoru jen řeší důsledky přijetí nového občanského zákoníku a navazujících předpisů. Podle mého názoru ten spěch, způsob přijímání a to, jak vznikal nový občanský zákoník, nakonec vyústilo v to, že tady budeme mít mnoho novel, které budeme muset přijímat, budeme muset opravovat znění, které tam je, a zachraňovat na poslední chvíli mnohdy komplikované osudy jednotlivých lidí, které se teď po změně nového občanského zákoníku dotýkají skutečně řady rodin a lidí. Protože zákoník začal platit 1. 1., logicky se řada exekutorů připravila na toto datum a začala exekuovat tam, kde jim to zákon umožňuje, nově, to znamená, i v tomto případě rozšířila možnost uspokojení věřitele, bohužel ale mnohdy i na úkor lidí, kteří ten dluh jako takový nezavinili. To je prosím další z důsledků občanského zákoníku, na který jsme v minulém volebním období my, kteří jsme tady byli a nehlasovali, upozorňovali.
Nepovažuji za šťastné, že tento návrh zákona se snaží změnou procesních předpisů měnit hmotné právo, resp. snaží se změnou procesních předpisů neaplikovat hmotné právo. Není to dobré. Není to řešení správné, ale dá se podle mého názoru změnou při jednání Sněmovny ve druhém a třetím čtení napravit.
Byla tady zmínka, kdy dluhy mají být společné a kdy naopak být společné nemají. Dovolil bych si sdělit svůj pohled na věc. Je to samozřejmě otázka posouzení každého z nás, každý zažívá jiné životní situace. Pokusím se o relativně objektivní hodnocení, byť bude z mého pohledu.
Myslím si, že pokud dluh vznikne před manželstvím, není jediný důvod, aby za něj odpovídal druhý manžel. Myslím si, že takových případů je řada. A mnohdy, i když by si manželé měli před svatbou vyjasnit své poměry, i ty majetkové, tak k tomu nedochází. A není podle mého názoru správné, aby ten, který dluh nevytvořil, nevěděl o něm, za tento dluh odpovídal. Myslím si, že v takovém případě není ani správné, aby bylo možné postihnout jeho účet. A to je bohužel věc, ke které docházet může podle stávající úpravy.***