(9.20 hodin)
(pokračuje Marková)
Zároveň ale bylo přijato usnesení, kde žádá vládu České republiky, aby do konce roku 2014 předložila návrh změn příslušných zákonů tak, aby byly odstraněny nejpalčivější problémy ve zdravotním pojištění cizinců. Na základě usnesení číslo 25 ze 6. schůze konané 5. března 2014 dále zmocňuje mě jako zpravodajku výboru, abych s tímto stanoviskem seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.
Já bych potom ještě vystoupila v rozpravě, abych vysvětlila důvod toho, proč výbor pro zdravotnictví žádá vládu o to, aby předložila návrhy změn k nějaké další novele. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Posledním zpravodajem, který vystoupí, je zpravodaj petičního výboru, pan poslanec František Laudát. (K mikrofonu přistupuje poslankyně Chalánková.) Zastoupí ho paní poslankyně Chalánková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, pane předsedo. Chtěla jsem omluvit pana poslance Laudáta, který uvázl v husté automobilové dopravě. Pověřil mě telefonicky tím, abych zde přednesla stanovisko petičního výboru.
Petiční výbor projednal tento zákon o pobytu cizinců a doporučuje Sněmovně schválit ho v původním znění.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. S faktickou poznámkou paní poslankyně Bebarová, potom paní poslankyně Marková.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Já chci jen konstatovat, že předřečnice není členkou petičního výboru. Přesto potvrzuji její slova za petiční výbor.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to nebyla dohoda v rámci výboru, ale asi v rámci klubu TOP 09, nicméně ta informace tady zazněla a můžeme pokračovat.
Paní poslankyně Marková nyní tedy v obecné rozpravě jako první přihlášená. Prosím.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezký dobrý den. Já bych tady chtěla trošičku vysvětlit situaci, ke které došlo ve výboru pro zdravotnictví, kde jsme se zabývali problémem, o kterém se dlouhodobě diskutuje, a to je problém oblasti zdravotního pojištění cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Mluvíme tedy o migrantech z takzvaných třetích zemí, kteří tvoří asi 4 % populace v České republice. Z nich je asi polovina s trvalým pobytem a ostatní s dlouhodobým pobytem. Národnostně jde především o Ukrajince, Vietnamce, Rusy, Američany, Moldavany, Číňany a Mongolce. Podle odhadů je takových migrantů u nás asi 80 až 100 tisíc. V současné době se jejich počet snižuje v důsledku ekonomické krize a také proto, že po pěti až sedmi letech získávají trvalý pobyt, a tím i přístup do veřejného zdravotního pojištění.
Problém tedy spočívá v tom, že migranti mají zákonnou povinnost se pojistit, ale komerční pojišťovny mohou rizikové zájemce odmítnout a často i explicitně vymezují nepojistitelné migranty. Některé pojišťovny sice nabízejí takzvané komplexní pojištění, ale i to potom obsahuje řadu výluk z hrazení poskytnuté zdravotní péče. Stává se to především u vrozených vad a péče o předčasně narozené děti, u sexuálně přenosných nemocí, HIV a AIDS, u psychiatrických nemocí, epilepsie, diabetu nebo u chronických nemocí. Pojišťovny také mohou smlouvy snadno vypovědět.
Všichni migranti, cizinci dlouhodobě pobývající v České republice, musí tedy mít ze zákona zdravotní pojištění a podle zákona o pobytu cizinců je cizinec povinen prokázat cizinecké policii při pobytové kontrole, že má zajištěnou úhradu nákladů na zdravotní péči. Pokud to jsou cizinci občané Evropské unie včetně rodinných příslušníků, migranti s trvalým pobytem a migranti zaměstnanci, mají přístup do veřejného zdravotního pojištění. Migranti ze zemí mimo EU s dlouhodobým pobytem jsou odkázáni, jak už bylo řečeno, pouze na komerční zdravotní pojištění. To nabízí pojišťovna VZP, a. s., pojišťovna Maxima, Slavia, UNIQA, Victoria Volksbanken, ERGO a AXA pojišťovna.
Podmínky jsou u těchto pojišťoven podobné, ale pro samotné klienty i zdravotnická zařízení představují problémy především faktické úhrady za poskytnutou péči. Především velké nemocnice v Praze, Brně a Plzni evidují milionové pohledávky za pojišťovnami a klienty neuhrazenou péčí.
Organizace zabývající se dlouhodobě touto problematikou poukazují na nespravedlnost a diskriminaci těchto cizinců a také na to, že na povinnosti pojišťovat se u komerčních pojišťoven tyto subjekty vydělávají, a přitom péči v plném rozsahu nehradí. Chtějí, aby byli migranti s dlouhodobým pobytem včleněni do systému veřejného zdravotního pojištění. Poukazují především na efekt zdravého migranta, podle kterého se pro migraci převážně rozhodují lidé mladí a zdraví, kteří by do systému více platili, než by z něj čerpali. Zdůrazňují také fakt, že se v zemích EU na rozdíl od České republiky řídí vůči cizincům s dlouhodobým pobytem stejnými principy jako u domácího obyvatelstva.
Existují však obavy, že by tito migranti čerpali značné prostředky z veřejného zdravotního pojištění, a to podporují i některé negativní příklady zneužívání našeho systému veřejného zdravotního pojištění i cizinců zaměstnanců, kdy vznikají v uvozovkách specializované firmy, s.r.o. a družstva. Ty následně zaměstnávají v uvozovkách cizince, kteří si obratem nárokují lékařské výkony a léčení v řádech statisíců až milionů korun. Pojišťovny dokumentují stovky cizinců, kteří čerpají nákladnou zdravotní péči ve statisících ve stejném roce, kdy do našeho systému veřejného zdravotního pojištění vstoupili. Je tedy nezbytné, aby byly vypracovány a předloženy seriózní finanční analýzy jednotlivých možných řešení tohoto problému.
Protože jsem zpravodajkou výboru pro zdravotnictví k tomuto tisku, k návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zákona o zaměstnanosti, a jsem si vědoma toho, že tato novela je implementační a slouží k tomu, aby byl stanoven jednotný postup vyřizování žádostí o vydání povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, členské státy mají povinnost rovného zacházení v oblasti výkonu práce a sociálního zabezpečení, ale je třeba připomenout, že na oblast lékařské péče se tato novela o rovném zacházení nevztahuje. Lékařská péče je totiž z pojmu sociálního zabezpečení výslovně vyňata. To je zcela v kompetenci jednotlivých členských států.
Jelikož však cizinci třetích zemí mají v České republice prokazatelně řadu problémů, hovořila jsem o nich před chvílí, vyzval právě výbor pro zdravotnictví vládu, aby do konce roku 2014 - a já bych byla ráda, kdyby toto datum bylo jasné, srozumitelné a platilo, protože už se o tom hovoří hodně dlouho, několik let, a problém se stále odsouvá - předložila změny tak, aby byly nejpalčivější problémy ve zdravotním pojištění cizinců ze třetích zemí konečně vyřešeny. Předpokládáme, že se tak bude dít buď kultivací komerčního pojištění, nebo zařazením těchto migrantů do systému veřejného zdravotního pojištění, samozřejmě za určitých podmínek.
Děkuji vám za to, že jste mě vyslechli. (Potlesk z levé strany sálu.) ***